Cesta z ekonomické a ideové krize vede na levo
Globální krize ekonomik řízených dle neoliberálních a neokonzervativních koncepcí, ideová vyprázdněnost radikální pravice ve prospěch ziskuchtivosti, tlak této pravice na nejnižší a střední třídy, snaha dobývat zisky ve veřejném sektoru, neschopnost Západu předvídat a vyrovnat se s koncem éry jediné velmoci a různými politickými iluzemi, stav české politiky, porovnání cílů demokratů a republikánů v USA - témata, jež zněla na sobotním (27. září 2008) Vratimovském semináři ve Frýdku-Místku ve vystoupeních předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa, sociologa Jana Kellera a politologa Oskara Krejčího.
Další přednášející se zabývali specifickými oblastmi: poslanec KSČM Vladimír Koníček církevními restitucemi, exministr zdravotnictví ve vládě ČSSD Ivan David zanedbaným stavem nejen české psychiatrie a charge d´affaires Kuby v ČR Bárbara Montalvo dnešní Kubou.
Semináře, tradičně pořádaného OV KSČM ve Frýdku-Místku a Moravskoslezskou krajskou radou KSČM a též tradičně moderovaného analytikem zahraničního oddělení ÚV KSČM Karlem Klimšou se zúčastnilo na 380 lidí a hostů z ČR, Kuby, Polska a Slovenska. Téma semináře - »K aktuálním otázkám současnosti« - sice prostoupilo všechny projevy a
diskusní odpovědi, několikrát ale přednášející připomněli historické paralely, aby poukázali na neschopnost části dnešních politiků poučit se z dějin a neopakovat chyby předchůdců.
V následujícím textu přinášíme ve stručnosti hlavní myšlenky z projevů:
Na reformy doplatí nejchudší
Strategické vize KSČM do roku 2010 představil Filip. Prohlásil, že jakkoli se prohlubuje krize české politiky a utentičnosti »demokratických« stran, plodící debakly vnitřní a zahraniční politiky ČR, a šíří se globální ekonomická krize, vůle po řešení v ČR chybí. Upozornil, že aktivní hospodářská politika není prioritou vlády, ČNB a komerčních bank, veřenost je chlácholena, ač např. Škoda Auto již oznámila omezení výroby. Podstatné zprávy se ale do médií nedostanou, podtrhl. Poukázal na krach neokonzervativních a neoliberálních modelů, krizi velkých iluzí, na čtyři milióny Američanů, jež nyní hypotéky vedou do finančního kolapsu, na snahu manažerů vyhnout se zodpovědnosti za bankroty firem, na odklon Číny od amerických dluhopisů k vlastnictví podniků atd.
Vyzdvihl dubnovou hospodářskou analýzu ČMKOS a dřívější slova europoslance KSČM Miloslava Ransdorfa o vyprázdnění pojmů, která nedávno aplikoval prezident Václav Klaus na českou politiku, když se provalila korupční podezření. Varoval, že českou vládu nezajímají domácí podnikatelé, natož občané a jejich dluhy, připravuje však ovládnutí stovek miliard finančních toků zdravotního a důchodového pojištění soukromými lobby. Předpokládá proto obnovení pojmu »třídní boj mezi prací a kapitálem«. Podle Filipa existuje sedm center globální moci: USA, ČLR, RF, EU, Indie, Brazílie a Turecko. ČR označil za »trojského koně« USA v EU a válečných misích. Odsoudil radar USA v ČR a zdůraznil, že USA tlačí na Írán, neboť potřebují jeho peníze na sanaci svých dluhů.
Filip uvedl, že levice nemůže čekat na revoluční situaci, na hlad, na krev, nýbrž musí předkládat řešení již nyní. KSČM proti krizi navrhuje neomezovat sociální transfery a růst platů v rozpočtové sféře, uchovat daňovou progresi, přehodnotit či zastavit Topolánkovy reformy, věnovat pozornost domácímu kapitálu, jeho koordinaci, ne zahraničnímu.
Sociální stát narušil třídní logiku, zněla úvodní Kellerova myšlenka. Konstatoval, že postavení člověka ve společnosti vždy odpovídalo jeho postavení v ekonomice, ale v sociálním státu odskočili důchodci, matky s dětmi, nezaměstnaní od své tržní funkce, proto se pravice snaží demontovat sociální stát. Podotkl, že zatímco nejvyšší třídy »mají stálé daňové prázdniny«, střední třídy musejí státu stále více platit, avšak stále méně služeb od něho dostávají. Prováděné a chystané reformy snížením přímých daní oslabí zdroje státu, čímž bude méně na veřejný sektor a jeho služby budou muset být zpoplatněny. Rozebral »dobývání rent« - podnikání v oblasti, na kterou jiní musejí ze zákona přispívat (zdravotní a důchodové pojištění, školné ap.) - a nazval je systémem legalizované korupce, tj. zneužitím veřejného úřadu na osobní obohacení.
Varoval před převedením pojištění do daní, neboť by se peníze určené pro konkrétní službu rozpustily v rozpočtu. Při pokračování současného vývoje očekává, že nejvyšší příjmové vrsty (120 000 Kč hrubého měsíčního příjmu na domácnost) se dále odpoutají od středních, zatímco hranice mezi střední (nad 60 až 70 tis. Kč/ domácnost) a nízkou vrstvou se dále budou stírat. Konstatoval, že do nejvyšší příjmové skupiny ale nepatří vesměs lidé, jejichž příjem je podložen pracovním výkonem, nýbrž lidé, kteří zastávají strategické posty v přerozdělovacím procesu: manažeři,
kteří privatizovali státní firmy, správci privatizačních fondů, velcí restituenti, úspěšní sportovci, politici podílející se na privatizaci, manažeři velkých zahraničních firem. Nižším vrstvám naopak hrozí, že jejich výrobní provozy budou převedeny do zemí s lacinou pracovní silou, nebo že budou v ČR muset konkurovat laciné pracovní síle přistěhovalců.
Od střední vrstvy se tak očekává, že bude podávat vyšší pracovní výkony, ale bude mít nižší nároky. Nižší a střední vrstvy budou postaveny proti sobě, aniž by to ohrozilo vyšší. Z třírychlostní se stane dvourychlostní společnost, připomněl svá slova z loňského »Vratimova«.
Poukázal na iluzi úspěchu zajištěného vysokoškolským vzděláním, kde pravice chystá model dále rozevírající nůžky: při splacení školného hned naráz bude mít plátce 20procentní slevu, což ovšem zvládnou jen vyšší příjmové skupiny, zatímco úročení půjčky - tu budou čerpat střední a nízké vrstvy má být tak vysoké, aby se nevyplatilo bohatým ji čerpat a
ukládat na spoření...
V diskusi Keller k vývoji politického vědomí mladých poznamenal, že jako pedagog jim předkládá fakta a i když dnešní studenti »jsou sice dost apolitičtí, nejsou blbí«.
Západ neumí předvídat vývoj
Úvodem Krejčí předpověděl povolební změny na postech šéfů ODS a KDU-ČSL kvůli neperspektivnosti jejich politiky, resp. zátěži pro stranu, ČSSD charakterizoval jako stranu jednoho muže, o SZ dodal, že jí dává parlamentní účast jen dvě volební období. Dále konstatoval blamáže krátkozrakých západoevropských politiků v případech Kosova a Osetie s Abcházií. Upozornil, že pro RF jsou výhodnější separátní dohody se státy EU, než s EU jako celkem. Ocenil KSČM, která v lednu představila řešení, které ukázalo svoji reálnost, když bylo nakonec naplněno.
K až metafyzickému vnímání »osmiček« české historie uvedl, že 500leté cykly zná historie světová a 16,5leté cykly střídní liberálních a konzervativních období zase mají v USA. České dějinné zvraty vysvětlil účastí generací různé socializace. Nyní ovládá politiku generace formovaná r. 1968, rusofóbií, s potlačenými levicovými hodnotami, s frustrovanou, neodvážnou levicí bez vize, na ni se tlačí generace r. 89, tehdy nevyzrálá, dnes živená legendou o 17. listopadu a polistopadovém vývoji. Nastupuje generace ovlivněná radarem a Topolánkovými reformami.
Dále porovnal politické cíle demokratů a republikánů v USA, přičemž se držel svých závěrů zveřejněných v materiálu sdružení Res Publica, z nichž vyplývá množství proudů v každé straně, někdy velká blízkost cílů obou táborů a důraz obou na prosazování zájmů USA. Výraznější odlišností je, že demokraté více chtěji omezit jaderné zbraně a více dát na
zahraniční pomoc. Krejčí ale upozornil, že boj proudů o vliv bude přetrvávat i po volbách.
Závěrem politolog zdůraznil neschopnost Západu (USA a EU) předvídat krize ekonomické i politické, odhadnout vývoj světových center moci, pochopit širší souvislosti vztahů mezi státy a kulturami. Varoval, že nezbývá moc desetiletí na to, aby Západ pochopil, že se musí odpoutat od svých předků, kteří brutálně kolonizovali svět, a že pokud nechce být
okrajovým regionem, musí přestat šířit nenávist a začít šířit kulturu. »V Bruselu si však toho nikdo není vědom,« uzavřel.
Církevní restituce před rok 1918?
Koníček citací z dokumentů doložil, jak rostou požadavky církví na majetkové vyrovnání. V r. 1995 požadovaly přes 5000 ha pozemků, později 175 000 ha a nyní 260 000 ha. Poukázal na ceny za hektar lesa, zemědělské půdy či vodní plochy, které církve žádají v řádu desítek korun, ač tržní ceny jsou v řádu korun. Upozornil, že pokud by se roční splátka zvýšila z navrhovaných 4,25 mld. Kč na 4,75 mld., nespláceno by se 60, ale jen 40 let, a celková suma by nebyla 256 mld, nýbrž jen 189 mld. V případě 6,5 mld. by se splácelo jen 20 let.
Připomněl, že požadavky církví jdou nejen před únor 1948, ale dokonce před r. 1919, tj. před první pozemkovou reformu, kterou tehdejší prezident T. G. Masaryk označil jako největší čin kromě samotného mocenského převratu v r. 1918 a vzniku ČSR. Pozici KSČM vyložil Koníček jako souhlas s majetkovým vyrovnáním, ale za jiných podmínek, souhlas s odblokováním majetku a požadavek na ukončení financování církví státem.
Sociální výdaje Kuby trojnásobkem průměru Latinské Ameriky
Kubánská diplomatka své vystoupení podložila desítkami statistických údajů. Popsala stav Kuby za Batisty v r. 1959, kdy např. 45 % dětí do 14 let nechodilo do školy, a nynější obraz, kdy na Kubě bezplatně studuje 31 000 zahraničních stipendistů. Upozornila, že Kuba vydává na sociální výdaje třikrát více z HDP, než je průměr zemí Latinské Americky a
Karibiku. Přiznala ekonomické a sociální problémy, ale jak podtrhla, »pro kubánskou revoluci nebyla nikdy charakteristická sebechvála, nýbrž sebekritičnost«.
Tikající bomba neřešení léčby duševních nemocí
Exministr přiblížil účastníkům vývoj léčení duševních nemocí v posledních asi 170 letech. Detaily a vazby vygradoval v závěr o krizi, do níž se řítí psychiatrická léčba. Po více než století, kdy státy nesly zodpovědnost za péči o duševně nemocné, je ČR bez koncepce. Psychiatrické ambulance kvůli financování jsou bez sociálních a geriatrických sester a péči zúžily na předepis léků, komunitní centra jako univerzální řešení neuspěla, mohou být jen doplňkem a též kvůli penězům nezaměstnávají kvalifikované síly. Pokud by se zrušil pilíř péče - léčebny, jako např. v USA, duševně nemocní se »balónovým efektem« přelijí do věznic, neboť nejsou s to samostnaně ve společnosti fungovat. To v situaci, kdy duševní nemoci postihují 15 až 30 % populace a dalších 20 % lidí má poruchy osobnosti a kdy např. jen léčebna v Bohnicích odhaduje investiční dluh na 2,2 mld. Kč.
Soumrak střední třídy
zdroj: Frýdek-Místek
