KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Volební rok klade velké nároky

Navzdory předpovědím o konci krize,

jimiž hýřil poslední kongres ODS, nebyla zatím uvedena žádná výraznější fakta, která by dokumentovala skutečné oživení jak tuzemského, tak zahraničního kapitalismu. A už vůbec nelze hovořit o ulehčení života občanů. Naopak, bankovní instituce avizují další propad ve splácení spotřebitelských úvěrů domácností, stahují se mraky i nad průběžnými důchody. Vláda Jana Fischera prorůstovou politiku evidentně dělat nehodlá a plynule navazuje na pravicovou politiku šetření na úkor nízkopříjmových a středních vrstev.

Naděje i obavy občanů se proto pochopitelně vztahují zejména k volbám do Poslanecké sněmovny. Mnozí občané se už opakovaně zklamali, když bylo jejich volební rozhodnutí ve prospěch levice posléze znehodnoceno dohodami politických elit. O to důležitější je nerezignovat, ale vyjádřit své zklamání hlasováním. Jedině tímto způsobem mohou lidé dát účinně politikům svůj nesouhlas najevo. Neúčastí ve volbách dává občan prostor i tomu, co sám zásadně odmítá. Tuto myšlenku je nutné lidem sdělovat, protože mnohá média stále častěji dělají vše pro to, aby v zájmu pravice od voleb odradila co nejvíce opozičně naladěných lidí. A jejich vliv není zanedbatelný.

Nezapomínejme však, že není jen velká celostátní politika. V letošním roce budeme rozhodovat také o té menší , ale pro život neméně významné politice komunální. Také volby do obecních zastupitelstev se blíží. Doslova přede dveřmi je klíčový problém jejich přípravy - sestavení kandidátních listin v obcích. Problém s tím mají všechny strany. Dochází k omezování obecních rozpočtů a lidé znalí věci jsou si vědomi, že zajistit chod obce bude stále náročnější.

Žádná strana, tedy ani KSČM, nemá dost lidí, aby pokryla všechny obce. Snižuje se počet stranických kandidátek a roste počet nezávislých. V řadě obcí nechce kandidovat vůbec nikdo. Přitom právě počet sestavených kandidátních listin se výrazně promítá nejen do volebního výsledku, ale určuje možnosti a vliv strany na občany v dané obci. I komunální sféra může v lecčems vyspravit potrhanou sociální síť či síť veřejných služeb zlepšujících denní život občanů. Zde se také snáze hodnotí práce a spolehlivost politika - každému zastupiteli vidí hlavně v menších obcích sousedé až do talíře.

Logika denního života a sousedských vztahů zde může převážit nad ideologickými zábranami ve spolupráci a součinnosti lidí. Praktické denní spojenectví je zde vnímáno méně stranicky, ale osobně - nejde tolik o ODS, ČSSD, KSČM aj., ale o spolupráci konkrétních Františků, Josefů, Mařenek či hasičů, myslivců, rybářů nebo sportovců. Kandidáti zde (vyjma velkých měst) většinou nejsou představiteli finančních lobby, ale učiteli, lékaři, podnikateli či dělníky, kteří mají autoritu pro své schopnosti a mravní vlastnosti. Mnozí z našich členů a sympatizantů už tohle dávno pochopili a v řadě měst a obcí se podílejí na jejich správě právě proto, že získávají body díky spolupráci s občanskými sdruženími, na kandidátku dokážou získat i mladé nestraníky a v případě nutnosti místo stranické kandidátky utvoří alespoň nezávislou kandidátku za účasti komunistů. Najdou se i případy, kdy pod hlavičkou KSČM úspěšně kandidovali pouze sympatizanti strany. Jak bude kandidátní listina vypadat, nelze v tomto případě nijak nadekretovat, záleží to výhradně na místních podmínkách. Hlavní je, abychom se dokázali jakoukoli formou na správě obcí podílet a pozitivně ovlivňovat jejich život.

Výroční členské schůze byly a stále jsou příležitostí k tomu, aby si členové strany popovídali o tom, komu dají svoji důvěru, a především o tom, jaké další lidi s touto nabídkou osloví a jak je přesvědčí, že by měli ve prospěch celé obce dát k dispozici své znalosti a pracovitost. Medvědí službu by KSČM prokázal ten, kdo by odmítal pustit k práci pro obec ochotné, schopné a sociálně vnímavé sousedy jen proto, že nejsou členy strany. Než naplno vypukne další etapa kampaně před volbami do PS PČR, měli bychom mít komunální volby personálně z větší části připravené. I tito kandidáti by se měli zapojit do kampaně už na jaře, zvýšit si při ní autoritu či známost mezi veřejností, dát najevo své názory i na celostátně důležitá témata a od nich pak přejít k tématům důležitým přímo pro jejich obec.

Právě účast na kampani do sněmovny a diskuse, které při ní povedou s lidmi, jim mohou pomoci při vytvoření volebního programu pro jejich obec. Zvláště významná by mohla být tato politická zkušenost z předvolebního působení mezi občany pro nové mladé kandidáty. A těch bychom se měli v zájmu budoucnosti snažit na naše kandidátní listiny získat co nejvíce. Odložení voleb do sněmovny na jaro letošního roku nám dává příležitost využít je jako významný impuls k oživení zájmu o politiku i v těch nejmenších obcích, kde máme sympatizanty. Věřím, že toho dokážeme využít co nejlépe.

Věra ŽEŽULKOVÁ, místopředsedkyně ÚV KSČM