KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Služební zákon prošel ve středu  po dohodě vládní koalice a pravicové opozice hladce sněmovnou. Nepodpořily ho kluby KSČM a Úsvitu. Z vládních poslanců Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) a z pravice šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Pro zákon zvedlo ruku 127 ze 172 poslanců. Proti jich bylo 12 - Úsvit a Stanislav Grospič (KSČM). Zbytek komunistických poslanců se hlasování zdržel. »Nedošlo k dohodě mezi vládou a opozicí natolik, aby KSČM mohla podpořit návrh zákona. Nebude dosaženo ani odpolitizování státní správy, ani stabilizace. Promítají se tu zájmy politických stran, které prohrály v roce 2013 volby do sněmovny. Budou chtít udržet své lidi na ministerstvech tak, jak je tam v minulosti dosadily,« sdělil novinářům předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech a měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci veřejné správy. To zjevně nečiní dostatečně. Proti kompromisnímu návrhu služebního zákona se už vyslovila protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu. Říká totéž, na což poukazují komunisté - norma nevytvoří dostatečné podmínky pro stabilní a profesionální fungování státní správy. Návrh podle ní také činí výběrová řízení méně transparentní nebo dává politikům možnost zasahovat do autonomního fungování byrokracie. »Vytvoření tzv. náměstka pro státní službu na ministerstvu vnitra je nedůstojným zastíracím manévrem, kdy většina opatření ve věcech služby budou realizována ministerstvem vnitra, tedy s podpisem ministra - politika,« napsala mj. iniciativa. Kritizuje i institut politických náměstků, kteří podle ní nemají odpovídající legitimitu, ale značné pravomoci, rozmělnění přestupů mezi veřejným a soukromým sektorem nebo možnost svévolné změny systemizace.

Přestože šlo ve středu ve sněmovně o konečné čtení - hlasování, už skoro tradičně si vjeli do vlasů exministr Miroslav Kalousek (TOP 09) a současný ochránce státní kasy Andrej Babiš (ANO). Vzájemné obviňování z čehokoli je už téměř tradiční. Dlužno podotknout, že tím, kdo hádku vyprovokuje, bývá obvykle Kalousek.

Politické náměstky (ne)chceme!

Poslanci v předloze ponechali politické náměstky, kvůli kterým hrozí vetem, případně i ústavní stížností prezident Miloš Zeman. Přitom v rozpravě zástupci mnohých stran říkali, že je nechtějí - označovali je za »náměstky bez práce«, ale… Jejich konec, který navrhl Radim Fiala (Úsvit), však podpořili kromě Úsvitu jen komunisté a pro mnohé překvapivě šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. »Stačí bohatě jeden, protože když tam budou dva, tak si představím jako tři ministry, takže potom ministr, který řídí ministerstvo, tam bude k čemu? Co bude potom dělat, když tam budou dva jeho zástupci a docela slušně placení?,« položil otázku Jan Klán (KSČM). K odpolitizování státní správy podle něj nedojde. Jako příklad uvedl tzv. výjimku z předpokladu vzdělávání - když se úředník dlouhodobě osvědčil. Co znamená ono dlouhodobě? Výjimka podle něj zakonzervuje některé lidi - kamarády - v úřadech.

Koalice vládních a pravicových poslanců odmítla i požadavek KSČM na zúžení počtu politických náměstků z nejvýše dvou na každém ministerstvu na jednoho.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura citoval zajímavé údaje. Od ledna, kdy byla jmenovaná vláda, do konce července, bylo pro pracovní pozice, na které by se vztahoval služební zákon, na ministerstvech a Úřadu vlády, ukončeno 1041 pracovních poměrů a přijato 1163 nových úředníků. »Z vnitra odešlo za šest měsíců 183 zaměstnanců, nových přišlo 187, z ministerstva financí odešlo 109, a přišlo 112 lidí. Z ministerstva obrany odešlo 119, přišlo tam 104 úředníků. Největší rozdíl mezi odchodem a příchodem je na Úřadu vlády, kde odešlo 52 a nově přišlo 108 zaměstnanců. To je důvod, proč jsme hledali a našli s vládní koalicí kompromis, který bohužel obsahuje i náměstky bez práce, ale máme ministra bez práce, tak přežijeme i náměstky bez práce,« dodal Stanjura.

Koalice strachu ustoupila pravicové opozici

Klán podal jménem klubu KSČM pozměňovací návrh, který z působnosti zákona vyjímá NKÚ. »Ten má být ze zákona, a samozřejmě i z Ústavy, nezávislý,« zdůraznil. Nicméně neprošel. Komunisté podpořili pozměňovací návrh Věry Kovářové (TOP 09), který vyjímá z působnosti zákona šéfa Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Klán podal pozměňovací návrh, který říká, že zákon se nebude vztahovat na další volené či jmenované funkcionáře např. Českého úřadu zemědělského a katastrálního, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nebo Státní báňský úřad, jak je jmenuje kompetenční zákon. »Na tom jsme se na politických jednáních v minulých měsících domluvili. Nicméně koalice strachu ustoupila pravicové opozici a na naše pozměňovací návrhy nereflektovala,« uvedl komunistický poslanec. Zákon označil za špatný. A to už od začátku - včetně toho, jak byl projednáván, a poté i schvalován. Nicméně chápe, že ČR tuto normu potřebuje. Jsme jedinou zemí v EU, která ji má i nemá. Ta z let Zemanovy vlády je sice platná, ale stále se odkládá účinnost. Ačkoli komunistům ze zásadních požadavků nic neprošlo, za zmínku stojí vítězství Zdeňka Ondráčka, který uspěl s drobnými změnami

Poslanci hlasovali o pěti desítkách pozměňovacích návrhů, podpořili jich jen několik. Na návrh Jana Chvojky (ČSSD) zrušili možnost snížit úředníkům osobní ohodnocení v případě, že jim vzrostou tarify, ale na platy nebude dost peněz. Žádala to i TOP 09. Na třetinu by se měla na návrh Jany Hnykové (Úsvit) zkrátit doba, na níž může být úředník přeložen bez svého souhlasu.

Podle dohod ČSSD, ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí v normě není generální ředitelství státní služby. Většinu jeho pravomocí převezme podle předlohy ministerstvo vnitra, na němž bude zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Ani s tím komunisté nesouhlasí.

Klán si postěžoval na jednání koalice. Včera se konala schůzka ke konečné proceduře schvalování zákona. Ovšem zástupci klubů KSČM a Úsvitu na ni pozváni nebyli. I z toho je zřejmé, že Sobotkova vláda peče pouze s pravicovou opozicí. Podle požadavku pravice se státní správa proti původnímu znění novely více otevře lidem z jiných sfér, nejen akademické, ale především soukromé. Pravice však chtěla ještě víc, což jí naštěstí neprošlo. Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Předlohu nyní projedná Senát, platit by měla od ledna.