KSČM Frenštát pod Radhoštěm

České republice hrozí chudoba a hmotná nouze

PRAHA - Pokud se nezvýší minimální mzda,

která je od roku 2006 pouhých osm tisíc korun, hrozí podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) nárůst chudoby v České republice. Přispět k tomu může i růst cen nebo zkrácení sociální podpory v rámci reformy veřejných financí a vládních balíčků. Řekl to včera na tiskové konferenci Milan Štěch, předseda ČMKOS.

K poslednímu zvýšení minimální mzdy došlo v červenci 2006. Od té doby byly, a to přes růst spotřebitelských cen do prosince 2009 o 9,3 procenta - veškeré snahy ČMKOS o valorizaci minimální mzdy zásadně odmítnuty. Po Rumunsku máme druhou nejnižší minimální mzdu v Evropě, uvedl Štěch.

*Minimální mzda je bídná

Přitom filozofie minimální mzdy obsažená v Evropské sociální chartě vyžaduje, aby hodnota minimální mzdy dosahovala zhruba 68 procent úrovně průměrné mzdy v národním hospodářství. Jinak se podle odborů ochrana zaměstnanců před hmotnou nouzí přenáší ze zaměstnavatelů na stát, to znamená daňové poplatníky, přičemž v tomto případě minimální mzda, která má chránit zaměstnance před hmotnou nouzí, ztrácí smysl. Takže tím, že ji vlády nevalorizovaly, přestává plnit funkci ochrany zaměstnanců před hmotnou nouzí, uvedl Štěch. Do roku 2007 se počet lidí žijících v chudobě v České republice pohyboval kolem 10 procent. V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její potenciální příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni alespoň životního minima. Tím je zajištěna sociálně-ekonomická motivace osob ze skupin s nižší kvalifikací, aby usilovaly o zajištění prostředků obživy především cestou pracovních příjmů.

Minimální mzda u nás dosáhla v loňském roce 33 procent průměrného platu, od poloviny roku 2006 je to pokles o šest procent. V případě uplatnění valorizačních principů, obsažených v zákoníku práce, by se podle ČMKOS mohla minimální mzda zvyšovala aspoň o růst spotřebitelských cen, v současnosti by tak činila 8744 korun. Řada zaměstnanců podle Štěcha dostává jen minimální mzdu a odměny pak přímo na ruku. Tyto peníze jsou nezdaněny a stát tak přichází o příjmy.

Podle ČTK výši minimální mzdy může zaměstnavatel v kolektivní smlouvě sjednat vyšší, než je nařízení vlády. Loni byla minimální mzda zvýšena v osmi procentech podnikových kolektivních smluv. Její průměrná měsíční hodnota činila 9515 korun.

*Mýty o pracovním právu

Pracovní síla a pracovní trh v České republice jsou prý málo flexibilní. Tento mýtus je blízký ODS a je šířen některými sdělovacími prostředky. Právní jistoty a podpory v nezaměstnanosti jsou údajně na příliš vysoké úrovni a český zákoník práce je příliš rigidní (ztuhlý, nesmlouvavý - pozn. red.) a neumožňuje zaměstnavatelům reagovat na potřeby zaměstnanců. Dát někomu výpověď je prý v České republice je složitější než v jiných zemích EU. Odboráři tato tvrzení jednoznačně odmítli.

Je to nekonečný boj o to, jaká je česká právní úprava, řekl k tomu Vít Samek, vedoucí právního oddělení ČMKOS. Podle něho je často slyšet nářek zaměstnavatelů, že mají potíže ve srovnání s kolegy na západ od nás, chtějí-li lidi propustit, či dělat úpravy pracovní doby apod. Samek zdůraznil: Mohu potvrdit, že toto vše je jednoúčelová argumentace... Doporučil, aby se zaměstnavatelé podívali do právních předpisů těchto zemí a porovnali je s našimi. Samek uvedl, že představitelé západních firem jsou naopak překvapeni tím, jak je snadné u nás propustit zaměstnance v době krize. V řadě případů je uplatňováno takové uspořádání pracovních vztahů, které je v rozporu s tím, jak si je představuje Mezinárodní organizace práce.

27. ledna 2010, (svo)