Znovu oživají spory okolo dani
Loni v létě prosadila Topolánkova vláda část svých představ o reformě daňové soustavy.
Snížení daňové progrese a zavedení superhrubé mzdy nebylo totéž, s čím oslovovala ODS voliče před volbami (projekt rovné daně V. Tlustého), ale byl to krok směrem ke snížení přímých daní preferující podnikatele a daňově konkurující okolním zemím (např. korporátní daň má letos v ČR základní sazbu 21 %, kdežto v Polsku a na Slovensku 19 %, v Rakousku a Německu 25 %). Změny byly označovány jako "stabilizační", ale aktuální vývoj rozpočtového deficitu ovlivnilo spíše vyšší tempo ekonomického růstu.
Ekonomický růst nyní zpomaluje, sazby přímých daní ale mají dále klesat (u právnických osob z 21 % na 20 %, u fyzických osob z 15 % na 12,5 %). Bilance veřejných financí je tak znovu ohrožena. Snižování daní přitom není nutné - už nyní jsou české sazby konkurenceschopné a efekt tohoto snížení pro ekonomický růst ČR není jednoznačný (firmy mohou ušetřené zdroje investovat jinde). Samotní podnikatelé tvrdí, že více než psychologický dojem, který mají vyvolat nízká čísla daňových sazeb, je pro ně důležitá transparentnost daňového systému a odpovědné chování státní správy, zejména pracovníků finančních úřadů. Nelogické je také odlišné zdanění fyzických a právnických osob, jeho sjednocení směrem nahoru ale nebude snadné.
V dubnu letošního roku předložilo Ministerstvo financí ČR k veřejné diskusi teze dalších daňových opatření. Miroslav Kalousek tento krok bombasticky označil za první ucelenou reformu od roku 1993. Východiskem změn je především vyčištění daňového základu od různých úlev chaoticky prosazených různými lobbistickými skupinami. Pokud se podaří podstatnou část těchto změn seškrtat, tak to buď zvýší výnos daně z příjmů a nebo vytvoří prostor pro další snižování sazeb. Nejde ale o to tyto výjimky zrušit úplně, protože daňová úleva může být nástrojem hospodářské politiky, mnohdy účinnějším než přímá státní dotace. Shoda na tom, které daňové úlevy vyškrtnout a které ponechat, nebude jednoduchá, a tak ministr financí zveřejnil pouze jejich seznam a další ponechal na politicích. Část V. předložených tezí zahrnuje na 114 položek výjimek předložených k diskusi (68 se týká fyzických osob a 46 právnických osob).
Občany asi nejvíce bude zajímat možnost zrušení slev na hypotéky a úvěrů ze stavebního spoření s rozpočtovým dopadem 3,2 mld. Kč a zrušení osvobození úroků z vkladů ze stavebního spoření s rozpočtovým dopadem 1 mld. Kč. Zrušení osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění by přineslo další 2 mld. Kč. Ohroženo je ale také osvobození od platby z daně z nemovitosti na pět let na základě dokončení zateplení bytu či domu. Na seznamu ke zrušení figuruje i známé osvobození stravenek, ale i dalších zaměstnaneckých benefitů. U právnických osob je ve hře např. zrušení snížení základu daně pro neziskové poplatníky (1 mld. Kč), osvobození výtěžku neziskového sektoru z loterií a podobných her (0,4 mld. Kč), zrušení slev pro zaměstnance se zdravotním postižením (1,2 mld. Kč), a zejména zrušení investičních pobídek (2,3 mld. Kč).
Jedním z principů navržených opatření je teze, že zdaňována má být pouze ekonomická aktivita, nikoliv kapitál. Reforma má proto úplně zrušit dědickou a darovací daň. Zdůvodňuje se to nepřiměřenými náklady na tuto daň (u daně dědické se získá jen sto milionů korun, ale vybrat ji, přijde stát na více než 150 milionů). Tato prodělečnost dědičných, darovacích a majetkových daní je dána především tím, že jsou vybírány s velice nízkými sazbami. Situace by byla ale docela jiná, kdyby např. mezní sazba daně dědické činila 45 % tak jako v USA. Zdanění majetku ale vede k jeho produktivnímu využívání. KSČM proto už loni navrhovala zvýšit výtěžnost těchto daní.
V době, kdy inflace ukrajuje z kupní síly občanů, je důležitá otázka zvýšení čistých příjmů těch nejméně vydělávajících. Nejde jen o to, že současný systém je po zastropování sociálního a zdravotního pojištění degresivní (bohatší platí menší procento příjmů). Problém je i v tom že již dlouho nebyla zvýšena odečitatelná položka - její zvýšení by přispělo k rozšíření počtu lidí, u nichž by se daňové zatížení snížilo.
Miroslav Kalousek navrhuje zvýšit čisté příjmy v řádu stokorun snížením odvodů sociálního pojištění placených zaměstnanci ze současných 8 % z hrubé mzdy na 7 %. Ztrátu příjmů v systému by měly vyřešit úspory vyvolané přísnějším režimem vyplácení dávek. Návrhy mají také doplnit zvýšení daňového bonusu na dítě. Účinek ale není zrovna jednoznačný. Dopad na chudé, bezdětné, by byl negativní, na druhou stranu bohatí bezdětní by si v takovém systému pomohli.
Diskuse o těchto a dalších daňových návrzích nás očekává v nejbližších měsících. Nebude to diskuse jednoduchá. V složitém daňovém systému se projevují různé politické zájmy, bez náležitých daní by nemohlo být zajištěno ani řádné fungování veřejné moci na centrální i regionální úrovni. V roce 2006 byly daňové koncepty jedním z hlavních témat předvolební kampaně. Proto i nyní budou předmětem střetů jak mezi koalicí a opozicí, tak i mezi koaličními stranami. Bude to tedy příležitost znovu nabídnout alternativu KSČM.
zdroj: HaNo, 24. 4. 2008
