řecko perské války
Řecko-perské války Řecko-perské války představují vrcholnou obrannou iniciativu starověkého Řecka, kdy došlo k obraně východních držav a nakonec i Řecka samého - Peršané začali útočit do oblasti Atiky a Peloponésu. Obecnou příčinou vzniku válek se stal střet bezejmenné civilizace s civilizací řeckou, stala se nositelem zásad a principů prvotní demokracie. Konkrétní záminkou se stalo povstání iónských obcí na západním pobřeží Malé Asie kolem r. 500 př.n.l. Maloasijští Řekové žijící především v Mílétu a Efesu obsadili kus východního perského území, podařilo se jim obsadit Sardy a vyplenit je. V r. 494 př.n.l. porazila flotila v perských službách řecké lodě v námořní bitvě nedaleko Mílétu. V r. 490 př.n.l. udeřili Peršané sami. K prvnímu střetu došlo u východního pobřeží Attiky u Marathónu. Peršané byli sice v přesile, ale Řekové zde pod vedením Miltiadése slavně zvítězili. Tato bitva se stala památnou proto, že po jejím skončení jeden z Atéňanů běžel do Athén podat zprávu o vítězství, potom padl vysílením. Na jeho počest se na olympijských hrách běhá Marathón v této délce. Peršané se po neúspěchu pokusili obeplout Attiku a zaútočit proti Řekům z moře přímo na Atény - neúspěšně. V Aténách podnítili tendence budovat loďstvo na ochranu. Byly zakládány přístavy, např. Pireos. Mezi Pireem a Aténami byly vybudovány dlouhé zdi, kterými se Řekové zabezpečovali. V r. 480 př.n.l. je svedena bitva u Thermopyl. Peršané chtěli proniknout thermopylským průsmykem do centrálního Řecka. Na přístupových cestách se vytvořila obrana v čele se Spartou, velitelem byl spartský král Leónidas. Spartské vojsko se ocitlo před nemalým strategickým problémem. Peršané Thermopyly obešli přes hory. Král dal povel k ústupu řeckého vojska. On sám se dvěma sty těžkooděnci hájil průsmyk, všichni zde padli. V září 480 př.n.l. došlo k bitvě u Salamíny, kde Řekové vyhráli. Podstatnou porážku Peršanům zasadili v r. 479 př.n.l. u Plataj. Opakované řecké vítězství vedlo k založení aténského námořního spolku v r. 478 nebo 477 př.n.l. Ani poté řecko-perské války neskončily. Protáhly se až do r. 449 př.n.l.