Podzimní láska
Byl poslední podzimní den, a dva lidé se vydali na procházku městem a okolím. Procházeli se ruku v ruce. Bylo vidět, že jsou velmi spokojení a že se rádi mají. Cestou si povídali o tom jak jsou šťastni že se potkali a že můžou být kamarádi. I když oba věděli, že mezi nimi je to víc než kamarádství. Ale nic neříkali oba to moc dobře věděli. Procházeli se alejí stromů a vůbec se jim nechtělo domů. Posadili se na lavičku a koukali na druhý břeh, kde si děti hráli. Byl to krásný pohled, jak si děti na pískovišti hráli a jejich maminky si spokojeně povídali. Prostě to byl dokonalý pohled na spokojené lidi, protože i oni dva byli velice spokojeni. Pak se opět šli projít o kousek dál do přírody a tam objevili dřevěný altánek. Tak se do něj posadili a kochali se přírodou kolem. Nejprve se posadil on a ona se o něj opřela a bylo jim krásně. Cítili navzájem blízkost toho druhého. Úplně jim stačilo že byli spolu. On ji objal a pověděl jí, že je mu s ní krásně a že ji miluje. Ona se na něj podívala a také se mu vyznala ze svých citů. A co jiného mohlo následovat, než dlouhé a krásné políbení. A do toho znenadání začalo pršet. Bylo to jako znamení, že jejich láska je jim přána. Ona se zvedla a vyšla z altánku a začala v tom dešti z radosti tancovat. On se na ni chvíli díval a říkal si, jí to tak sluší, i když jí déšť smáčel vlasy.. A vyšel také on z altánku za ní a přitáhl si ji k sobě a jako dva milenci se začali v tom dešti líbat. Ani jednomu nevadilo, že zmoknou na kost.Ta chvíle byla kouzelná a nádherná. A oba si v duchu přáli aby ten krásný okamžik trval co nejdéle. Bylo v tom tolik romantiky a něhy. Pak se opět schovali do altánu aby trošku uschly. Ale jen došli pod altán, sundali si zmoklé bundy a přitulili se k sobě aby jim nebyla zima. Ale on ji začal hladit po tváři a stačil jeho jeden pohled do jejich očí a už se začali znova líbat. Prostě ta touha v nich byla tak veliká, že se tomu nedalo nepodlehnout. Když přestalo pršet, vydali se opět na procházku, tou krásnou přírodou, která je obklopovala kolem a kolem. Byla to dlouhá a romantická procházka za letního dne. Oni si ten den vychutnávali jak jen mohli. Byli spolu a to pro ně bylo to nejhezčí. Cestou zpátky z procházky z přírody se zašli ohřát do jedné příjemné a útulné restaurace. Zde si dali na zahřátí svařené víno a něco dobrého do bříška. Zapálili si svíčku, která ležela na stole. Povídali si a zamilovaně na sebe hleděli. Jejich pohledy vypovídaly za vše. Seděli vedle sebe a drželi se za ruku, jak to dělají zamilovaní. Den se blížil k samému konci. A nastal onen čas se rozloučit, což po tak krásném prožitém dnu je zcela těžké. On ji jako pravý kavalír dovedl domů. Nenechal ji jít samotnou, protože měl o ní strach. Tak se ocitli před jejím domem a začalo loučení. Loučení trvalo dlouho, protože ani jeden z nich se nechtěl loučit, ale museli. Na rozloučenou se dlouze a vášnivě políbili. A věděli, že se druhý den zase uvidí a těšili se jeden na druhého.
Komentáře
Přehled komentářů
jůůů, to měli hlavní hrdinové ale krásný den!:) jen tak dál:)ale poslední podzimní den přeci ještě nebyl, dyť je až v prosinci.. zřejmě futuristický náhled..;)
;) ;) ;)
(Andy, 18. 11. 2008 22:28)