Dům duchů
Mám kámošky, jsou 3 sestry, a bydlí v domě, kde prý straší..Tento příběh se stal asi před 6 lety, a opravdu na něj nelze zapomenout..Byla jsem u nich na návštěvě, a chtěla jsem aby mi vyprávěly příběhy, co se jim v bytě stalo, a stále jsem si z toho dělala legraci..Pak tedy povídám ironickým hlasem:Když tady máte toho " ducha " , tak na něj uděláme past..Tak jsme šli do kuchyně, přes stůl jsme přehodily ubrus, a na něj jsme postavily skleničky, mísu s ovocem, a různé předměty, a šli jsme do dětského pokoje, a čekaly co se bude dít, a já jsem se samozřejmě stále dušeně smála..Najednou rána, řinčení skla, tak jsme běželi do kuchyně, a krve by se ve mě nedořezal, stůl byl převrácený, skleničky rozbité, ovoce rozsypané..A hlavně, nemohl to být nikdo z holek ,protože jsem poslední odcházela, a první přicházela ke stolu v kuchyni..Po tomto zážitku jsem vyběhla s brekem ven, a že musíme okamžitě vypadnout..Jenže kamarádky se museli obléknout, a brečely, že už do toho bytu nejdou, jen když půjdu s nimi..Ale na to jsem opravdu neměla odvahu, a řekla jsem, že za nimi budu koukat od vchodových dveří..Tak šli, poslední šla nejmladší kamarádka, a jak za nimi koukám, tak se otevřel botník, a začli na ní vylítávat boty, to už bylo opravdu moc, tak jsem s brekem utekla domů..A od té doby si z takovýchto věcí legraci nedělám!A že těch příběhů z jejich bytu je...Už věřím opravdu všemu, protože tohle je příběh, kdy jsem se v životě snad nejvíc bála :( Dnes už tam nebydlí, ale bydlí tam jejich teta a přítel, a děje se jim to samé..Ale už se tomu nikdo nediví..Nezbývá nic jiného, než se naučít " s tím" žít...
Večer hrůzy
Já jsem byla jednoho večera sama doma .Bylo mi 8 let. Protože rodiče jeli na ples a ke mně mohla přijit kamaradka no tak jsem si řekla že na ni počkám. Tak jsem seděla u telky a chtělo se mi spat .Usnula jsem. Najednou asi po půl hodině se ozvalo řinčení zvonku .Šla jsem se podivat kdo to je .Se slovy takhle přece Jajka nezvoní, co se jí mohlo stát, no tak sem otevřela a ona tam stojí úplně udýchaná a řekla mi že ji někdo pronásledoval. A jo, někdo stál pod okny a vypadal podle jejího popisu tak jsem se vyděsila taky a tu sem si vzpomněla na to že musim vynést koš protože bych jinak dostala .Tak jsmé šli spolu vylezli jsme z baráku nakoukli jestli tam stojí ten chlap a když jsem zjistila že tam už nestojí tak sem zavolala na jajku ja přiletěla jako řízená střela a okamžitě se na mě přilepila . No jak sme se vratili tak jsme se šli ošplíchnout studenou vodou jenže v tom sme uslišeli bouchnutí dveří honem sme letěli do pokojíku ve mně by se krve nedořezal měla jsem slzy v očích našla jsem tam mého křečka vytáhnutého z klece která ležela vrozházená na kusi a speedy byl no on byl MRTVÍ to byla pro mně nejvetší rána ihned jsem se skácela na zem a začala brečet protože to byl můj něco jako syn kamarádka mě utěšovala že mi koupí jiného a tak ale mně to bylo pořád moc líto a potom už když rodiče přijížděli tak sme slyšeli rachot rozbytých skleniček no a co sme nenašli v kuchyni byli po celé zemi krvavé střepy a na zdech byla krenv začali jsme šíleně křičet vyběhli jsme s brekem vena když jsme došli s rodiči zase domů tak tan nic nebylo ale pokojík tak zůstal.a ráno hned druhý den tak jsem vstoupila do kuchyně a šlápla sem do střepů. nikdo mi to nevěřil ale nohu sem pořezanou mněla a jen já a jája mivěřila protože tam ten večer byla se mnou . možná mi to nebudete věřit ale víte jaké to je něco takového zažít když vám je 8let.
Poblázněná písnička
Bylo zase jedno deštivé odpoledne a já si znuděně vkládala písničky do MP3 přehrávače. Najednou se to zblblo a vymazalo mi všechen obsah. Hodně mě to naštvalo a tak jsem začala vkládat znovu. Právě když jsem chtěla přidala moji nejoblíbenější,vypojila jsem to a šla poslouchat. Pustila jsem si ji. A místo ní tam byl mix 3 různých písniček které:
1. nemám na přehrávači
2. mám v compu,ale né v řadě za tou písničkou
3. nechápu jak se mohl udělat miw všech tří.
Možná to není záhada,ale nechápu co se v tom počítači mohlo stát. Když jsem si ji tam potom dala znova už byla normální....
Vyvolávání sousedky
Když jsme zase jeden večer pařili u nás s Táňou,jako obvykle jsme musely jít vyvolávat. Vlazly jsme si do opuštěné místnosti s krbem ve sklepě. Zapálily svíčku a připravili papír s ANO a NE. Doprostřed jsme položily krabičku zápalek. Vyvolávaly jsme naši sousedku která letos zemřela. Hned co jsme vyřkly "dej nám znamení" se sám od sebe rozdělal oheň. Byly jsme nadšené že se nám to po dlouhé době zase povedlo,ale to nebylo vše. Ptaly jsme se jí a ona nám doopravdy odpovídala. Krabička se posouvala a dokonce i viditelně. Pak jsme musely jít večeřet a proto ji odvolat,ale byl to fakt skvělý zážitek...
Krvavé slzy
V dubnu jsme byli v thajsku u moře , v noci mi bylo strašné vedro a tak jsem šla ven na chvili k pláži , zahlédla jsem tam malou holku která si zpívala písničku , moc jsem ji nerozuměla ale slyšela jsem tam české slova. Běžela jsem k ní a řekla jsem : ahoj ty taky mluvíš česky ?. Neodpovídala a šla dál .Když jsem se jí koukla do tváře uviděla jsem černé oči , brečela ale ty slzy byly kapky krve ! Pak jsem omdlela a probudila jsem se v pokoji . Jsem si jistá ,že se mi to nezdálo a byla to pravda . Nikomu jsem to zatím neřekla
Tajemné ťukání
Bydlím na kraji lesa.Jednou jsem byla sama doma a zrovna byl úplněk.Abych se nebála a přišla na jiný myšlenky,pustila jsem si internet.najednou jsem ale měla pocit že někdo ťuká na dvěře.Strašně jsem se lekla,ale strach jsem přemohla a šla se podívat jestli za nimi opravdu někdo stojí.Nikdo tam nebyl.A tak jsem si řekla,že se mi to asi jenom zdálo a znovu jsem začala brouzdat po internetu.Ťukání se ale ozývalo ještě asi 5krát.Sebrala jsem všechnu odvahu a šla se podívat ven na zahradu.Nikoho jsem ale neviděla.Slyšela jsem jen kroky.Vběhla jsem proto zpátky domů,rychle jsem za sebou zamkla a schovala se pod peřinu.Probudila jsem se až ráno.Dodnes nevím,kdo nebo co to bylo,ale když jsem sama doma,docela dost se bojím.
Verča (13)
Tento příběh se údajně odehrál na podzim v malém německém městečku krátce po skončení druhé světové války. Událost, která se tu stala, ji přisuzována krutému německému poručíkovi. Jmenoval se Hagen a jeho chování se podobalo římskému vládci Nerovi. Když se to stalo, Hagen byt už dávno po smrti.
Chlapec a dívka, říkejme jim Richard a Kateřina, se sešli na domluveném místě pod lampou na rohu hlavní třídy o deváté hodině večerní. V domnění, že společně prožijí krásný večer. Ruku v ruce kráčeli šerou hrubě dlážděnou ulicí. Vlasy jim cuchal chladivý podzimní vánek. Sem tam se ulicí mihly zlověstné stíny žebráků a bezdomovců a přes silnici přeběhla hladová polomrtvá krysa.
Když měli obytnou část města za zády, vydali se prašnou polní cestou do staré opuštěné skoro rozpadlé stodoly. Nejedou je cestou k barabizně k smrti vyděsily zapadlé žlutozelené svítící oči vyzáblé zaběhnuté černé kočky.
Když dorazili ke stodole, u vrat se houpala zrezavělá ještě hořící petrolejové lampa.
"Já se bojím, pojďme pryč!" řekla Kateřina svému společníkovi.Richard na její žádost nedbal, vzal lampu a začal otvírat vrata. Ticho podzimní noci rozřízl hlas úpějících léta nemazaných pantů. Oba strachy uskočili. Chvíli nehnutě stáli, než se odvážili vejít dovnitř. Ve stodole usedli na seno a zamilovaně si povídali. Po chvíli dívka řekla, že si potřebuje odskočit, ať na ni počká. Vyšla za stodoly. Byla pryč pár vteřin, když se ozval pronikavý nervy drásající dívčí jekot. V tom okamžiku Richardovi stuhla krev v žilách. Když se vzpamatoval z šoku, vyběhl ze stodoly jako opařený a hledal svou dívku. Třesoucím se hlasem volal její jméno, ale nikdo se neozýval. Zmateně pobíhal kolem stodoly a hledal svou milou. Za rohem narazil na krvavou stopu a ta ho zavedla k hromádce ještě horkého popela. Na ní ležely ohořelé zbytky kostry a na nich lebka, na které byl vyryt hákový kříž. Byla to lebka mladé dívky. Jak to hrůzostrašné zátiší Richard spatřil, složil se jako domeček z karet. Při tom upustil lucernu, která dokonala dílo zkázy.
Ráno zemědělci, jdoucí robotovat na svá pole, uviděli místo stodoly hromadu ohořelých sutin a nedaleko ohněm poznamenané zbytky chlapcova těla. Tělo Kateřiny ani její pozůstatky
Kamarádka vyprávěla že odjela z rodiči ke známejm na návštěvu a její ségra zůstala doma. Pozvala si domů kamarády. Když byli unavení tak šli spát. Když usínali tak najednou slyší jak někdy rychle hejbe s dveřmi. všichni vylezli vem a viděli hýbající se dveře ale nikdo s nimi nehýbal. A najednou vidí tři bílí prsty jak sjíždí po skleněných dveřích.... Byl to pro ně šok... Další den našli rodiče svoje dítě a její kamarády natlačený na pohovce . Jejich obličej byl uplně bílí. Vyprávěli to rodičům. A ty čáry od těch bílích prstů tam sou dodnes!!!! Tento příběh je skutečný!!!
Kroky na půdě
Jedno klidné ráno jsem byla sama doma.Zapnula jsem si televizi a šla do koupelny.Najednou jsem uslyšela podivné kroky na půdě,ale jelikož máme dvojdomek,tak jsem si myslela,že je to babi a nelámala sem si tim hlavu.Kroky se často opakovaly a tak sem šla se podívat nahoru,ale nikdo tam nebyl.Když jsem byla opět dole,tak jsem zaslechla pomalé kroky na schodech vedoucích dolu.Šla jsem se podívat,ale nikdo tam opět nebyl. Měla jsem takový strach,že jsem za sebou zabouchla dveře,zůstala o ně opřená a čekala jsem,než ty kroky úplně nezmizely.Od té doby mám divný pocit,když jsem sama doma!
Postava s nožem
Jednou jsem zůstala sama po škole a potom jsem dlouho uklízela třídu. V té době ve škole už nikdo nebyl, a protože byla zima a brzy se stmívalo,tak už byla všude tma a já jsem uslyšela kroky!Běžela jsem se schovat do šatny a hrozně jsem se bála.Potom jsem uviděla postavu v černym,jak drží v ruce nůž a pak jsem zahlédla krvavé stopy.Tak jsem sebrala všechnu odvahu a šla po nich.Uviděla jsem v rohu mrtvého zajíce!Udělala jsem mu pěkný hrobeček,krev jsem umyla a nikomu jsem o tom neřekla. Od té doby pokaždé,když jdu do školy,tak se bojím,že se mi to stane znova a že tentokrát to ta postava udělá mě.
Batoh
No,super,bleskne mi hlavou,když zjistím,že mi volá babička,u který jsem měla už hodinu být.Radši to nezvednu a běžím parkem.Jenže šero,málo lidí a park...to není dobrá kombinace!Úplně udýchaná jsem zpomalila a teď už jenom jdu.V ruce svírám keser a jdu dál.Slyším za sebou kroky a zrychluji.Někdo mě chytil za batoh,ani nevím jak,nastříkala jsem mu do očí,rozepla batoh na jedno rameno a zdrhala pryč.Sice bez batohu,ale v bezpečí...jsem u babičky!Asi za 15minut po mě dorazil i strejda s mým batohem!!!A říká:,,tys mi teda dala":))
DUCHU PŘIJD...
Bylo to asi před rokem .U jednoho kamaráda jsme vyvolávali duchy(ani jsme nevěděli koho). Pořád jsme jenom říkali,,Duchu přijď''... Byli jsme u něho v komoře (u toho kamaráda) a najednou se začal hýbat toaletní papír začal tam létat všude možně,svíčka se převrátila a zhasla,my začali ,,řvát'' rychle jsme vylezli ven z komory a otevřeli jsme okno a všechno bylo zase v normálu,ale bylo to hrozný!!!!
PSI
Jednou jsem šla s kamarádkou na michalovickou putnu a se svym psem.Když jsme dorazli na misto nikdo tam nebyl.Po pár minutách co muj pes šmejdil u kamenu ,hodil někdo na něj kámen.S kamarádkou jsme to tam prošli ale nikdo nikde..ale po psovi opět nekdo hodil klacek a tak jsme vzali roha...když jsme se otačeli měly jsme divny pocit že nás někdo sleduje,začal blikat železniční přejezd a všichni psi se kolem nás sneskli ..je to divne i pro nas ale tak co se stalo tak se stalo
ZAKLETÁ LAMPA
Tento příběh se stal o jedné noci. V klidu jsem večer usínala a taky usla. Noc byla tichá a nepřerušovaná až na jeden okamžik. Probudila jsem se. Nevěděla jsem absolutně proč. Hledala jsem marně důvod. Rozhlédla jsem se po pokoji. Můj zrak se zastavil na neznámém jevu. Moje lampa v pokoji,kterou jsem najisto večer před spaním vypínala ze zásuvky najednou svítila. A kdyby jen svítila,svítila modře. Mám na to jen dva způsoby vysvětlení. Buďto někdo lampu zapnul (ale proč tedy svítila modře?) anebo je to zakletá lampa a rozsvítila se neznámým důvodem sama.
DĚJEPIS ZE SNU
Stal se mi takový příběh.Nevím zda je tak magický,ale určitě souvisí s vizí. Měla jsem takovou vizi. V noci se mi zdálo o tom,že máme ve škole máme dějepis a normálně jsme ho jako neměli mít. Ráno jsem se v pohodě probudila a pomalu zapoměla na svůj sen. Připoměla mi ho až věta učitelky: "místo českého jazyka budeme mít dějepis." Na chvíli mě i zamrazilo v zádech. Jistě se podobné příhody staly už jistému množství lidí. Přesto je to velice zvláštní a magické,tyhle předtuchy...
ICHTYL,...PROBODÁVAČ STĚN
Jednou jsme byli se třídou na táboře(něco jako škola v přírodě,ale rozhodně lepší a mohli jsme si celý den dělat co jsme chtěli).Byli jsme tam už podruhé,jenže tentokrát tam byla i moje nejlepší kámoška.Pak nám někdo začal lakovat a probodávat stěny.Z kámoškou jsme ho pojmenovaly Ichtyl a namalovaly jeho (samozřejmě námi vymyšlenou podobiznu) na zeď chatky.Byla to vlastně karikatůra.Jednou jsme tam měli táborák a úplně,ale úplně všichni byli u táboráku.Pak někdo ve tmě za námi začal svítit baterkou.Najednou se nikomu nechtělo od ohně.Trhla jsem s kamarádkou,ale ona že nepůjde.Po táboráku už tam světlo nebylo a ráno jsme zjistily,že nápisy na stěně nepřibyly.
VYVOLÁVÁNÍ MARIE TEREZIE
Jeden den, když u mě doma spala kámoška chtěli jsme dělat neco zábavného a aby to bylo na dlouho . Napadlo nás, že budem vyvolávat duchy , jakou osobu to nás napadlo po chvilce ...marii terezii . Když jsme jí vyvolali tak se začala klepat lampa , ale jen lampa kdyby to bylo zemětřesení tak i třeba stůl ale byla to jen lampa . Bály jsme se a radši jsme ducha nechali být , ráno když jsme se probudili tak jsme byli zděšený , měli jsme každá po těle pupínky a vypadaly strašně , uvědomili jsme si že jsme včera neodvolali ducha . Marie měla dceru která umřela na neštovice , ty pupínky byli neštovice . Jeli jsme hned k doktorovi a byli jsme tam dlouho ...