listnaté stromy
Listnaté stromy
Tvary listnatých stromů jsou mnohem rozmanitější než tvary jehličnatých stromů. Podle koruny stromu lze určit i druh stromu. Na obrázku je vyobrazeno několik běžných stromů, a to jednak tvar jejich větví, jednak charakteristický tvar koruny. Do tohoto přehledu jsme pak přidali jako poslední borovici, která ovšem do listnatých stromů nepatří. Po stránce zhotovení však má s nimi něco společného.
Tvary korun listnatých a jehlicnatých stromu a) dub, b) lípa, c) akát, d) javor, e) buk, f) bríza, g) platan, h) olše, i) vrba bílá, k) borovice
Listnaté stromy zhotovujeme zpravidla z drátů a zelené pěnové gumy. Několik drátů spleteme do tvaru kmene a větví. Kmen, popřípadě i silnější větve omotáme pevně lepicí páskou nebo mezi stočené dráty vetřeme prsty tmel a natřeme hnědou barvou. Gumu natrháme na malé kousky a navlečeme na dráty, znázorňující větve. Poslední kousek gumy zajistíme proti vyvlečení ohnutím konce drátu. Korunu hotového stromku upravíme, aby měla vhodný tvar. Můžeme ji někde rovněž přibarvit zelenou barvou jiného odstínu, aby byla plastičtější. Takto zhotovený strom vidíme u zastávky na obr. 4-1. Máme-li gumy různých odstínů, můžeme je míchat. Velikost a tvar stromků závisí na jejich stáří a druhu. 0 tom jsme však mluvili na začátku tohoto oddílu. Velmi často vidíme na kolejištích jen malé stromky, jako by se větších modeláři báli. Ale podívejme se, jak hezky vypadá stavení pod vysokým stromem. Jeden takový obrázek jsme uvedli ve čtvrté kapitole prvního dílu. Ovšem ani s těmi většími stromy to nesmíme přehánět. Tak jako u všeho i zde platí především: chodit s otevřenýma očima, dívat se, pozorovat a odpozorované se snažit znázornit na kolejišti.
K výrobě vysokých stromů typu topolu použijeme různé traviny. Zvláště vhodná je rostlina, která roste na suchých místech u plotů, na lesních pasekách a podobně. Fotografii klasu před zpracováním vidíte na následujícím obrázku, kde je travina jako dekorace v bytě.
Klasy této rostliny si natrháme nejlépe koncem léta, kdy jsou již suché. Na jeden topol ve velikosti HO potřebujeme obvykle 2-4 klasy. Ustřihneme je tak, aby pod nimi zůstalo ještě asi 6 cm stonku. Klasy dlouhé asi l5-25 cm upravíme do jakési kytice, ve které jeden delší klas vytvoří špičku stromu. Ostatní menší klásky umístíme okolo něho. Stonky stáhneme hned pod nejnižší větví třemi vrstvami hnědé lepící pásky 2-3 cm široké. Pásku pevně utáhneme, aby v ní stonky pevně držely. Pod vrcholky menších klasů stáhneme tyto nití mírně k sobě, aby se nám nerozlézaly. Nit však nesmíme příliš stahovat, abychom korunu stromku nepřeštípli. Místo svazování můžeme vršky jednotlivých klasů přilepit k sobě lepidlem.
Hotové stromky obarvíme v roztoku zeleného mořidla na dřevo (odstín - zeleň listová) v lihu. Jeden balíček barviva vystačí na několik litrů. Koncentraci barviva určíme zkusmo. Pro barvení stromků se hodí nejlépe skleněné válce o výšce asi 30 cm, popřípadě můžeme barvit i ve větších miskách. Stromky namočíme v barvivu, necháme odkapat a usušíme. Suché stromky pak ještě krátce ponoříme do velmi zředěného bezbarvého laku nebo roztoku latexového pojidla. Po odkapání pověsíme stromky za kmen kolíčky na prádlo na drát či motouz. Tímto namočením jsme zabránili, aby nám přišel podzim na kolejiště příliš brzy a nesfoukl nám listí ze stromů. Nyní si ještě dobarvíme kmen a stromy můžeme vysazovat. Jak vypadá alej topolů podél silnice vidíte na následujícím obrázku.
Z drátů a gumy můžeme zhotovit hezké břízy. Kmen a nepravidelné větve z drátu, omotané tence lepicí páskou, natřeme hustou bílou barvou. Na dráty můžeme také nanést přímo kašičku z lepidla a bílé práškové barvy, např. zinkově běloby nebo plavené křídy. Po zaschnutí navlékneme na větve pěnovou gumu, natrhanou na podlouhlé kousky, aby místy visely s hlavních větví dolů. Pro břízu se snažíme sehnat gumu pokud možno jemnou, s malými póry a šťavnaté zelené barvy. Černé skvrny po sloupané kůře na kmeni uděláme černou pastelkou. Jak taková modelová bříza vypadá, vidíme na obrázku.