Jdi na obsah Jdi na menu
 


Andělské povídky

Příspěvky

Změna smutku na radost

7. 5. 2013

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Stojím před malým obchůdkem, který má na ceduli výrazný nápis – VŠE CO POTŘEBUJETE K ŽIVOTU. „Uvnitř bude jistě nějaký další chytrolín, co vymyslel patent na život.“ říkám si ironicky v duchu. Má zvědavost mi však nedá a já vcházím dovnitř, kde mě milým hlasem pozdraví sympatická prodavačka a zeptá se, co bych si přál? Jakmile spatřím výběr zboží, začnu předstírat zájem, ale nejraději bych popravdě utekl.

 

L. Falprea: Mýtické volání

2. 5. 2013

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Kdysi dávno se konalo galaktické shromáždění, na které dostal pozvání bezpočet světelných bytostí: děti Slunce, okřídlení andělé, sluneční běžci, bojovníci duhy a další světelné bytosti z mnoha hvězdných systémů. 
Tento velký okruh světelných bytostí se sešel z daleka široka. Ve stanovené chvíli se dostavil Velký Duch, Láska kroužící galaxií, který všechny požehnal nebeským světlem a pronesl tato slova:
 

Láska pre tisíc životov

5. 11. 2012

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Príbeh Savannah Rose:

                Niekde vo svete žil človek. Rovnaký ako miliardy ďalších. Človek, ktorý sa hnal za svojím cieľom nevnímajúc krásy cesty, ktorá k nemu vedie. Človek, čo bez prestania premýšľajúc nad budúcnosťou, strácal sa a mizol v prítomnosti, ktorej každá chvíľka je tak dôležitá pre šťastie a skutočnú radosť zo života každej bytosti. Cítil,že nie je šťastný, i keď nechápal prečo, veď peniaze, pár honosných domov a ďalšie materiálne statky mu vždy predstavovali, ako sa dosiaľ nazdával, šťastný život.

 

Žvýkání umělé hmoty

31. 1. 2011

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

 Ptáček hopkal po větvi a hledal něco na sezobnutí. Den venku byl jako každý jiný a Robert z okna sledoval život na zahradě. Užíval si klidu, než se Simona vrátí z práce. Dnes si vzal dovolenou. I včera. V práci ho to ukrutně nebaví. Je to pro něj utrpení sedět každý den osm hodin za počítačem a provádět administrativní úkony u kterých se nemusí přemýšlet. Téměř neustále je v práci mimo. Myšlenky se mu rozbíhají po celém vesmíru a hledají zajímavější témata k přemýšlení.

 

Pohádka o člověku, kouzelníkovi a mudrci

5. 3. 2010

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Jednou se potkali Kouzelník a Starý Mudrc.

„Mohu z každého, i toho z nejnešťastnějšího nebo nejchudšího člověka, udělat šťastného,“ pochlubil se Kouzelník.

„Jak?“  zajímal se Mudrc

„Dám člověku všechno, co se mu zachce, a všechna jeho posvátná přání se splní,“ pravil Kouzelník.

 

O žárovce (neúsporné)

7. 1. 2010

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Kratší povídka pro všechny hledající, kteří se chtějí po dlouhé námaze trochu odreagovat. (neobsahuje žádné složité myšlenky ani velké filozofické úvahy - nevhodné pro děti do 3 let, mohli by spolknout nebo vdechnout malé části toho, co si samy myslí :-) )

 

Malá vánoční povídka

19. 12. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Vykoukla z okna. Padal sníh a foukal vítr. Cuchal jí vzpurné černé vlasy. I když 24. prosinec má být veselý a přítulný, Tereza se tak necítila. Dívala se na padající vločky sněhu. Světla lamp se odrážela ve velkých, tmavých očích.
 

Nebe a peklo nemusí být rivalové, aneb ať žije demokracie!

28. 10. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Vrátnice, která vlastnila snad od každé historické epochy něco, se rozpínala do zdánlivě nekonečných rozměrů. Starořecké sloupoví se klenulo nad sálem s mramorovou podlahou s barokními a klasicistními sochami.
 

Homenie-nesmrtelný koloběh života

28. 10. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Zamysleli jste se někdy nad tím co je za naší realitou?
Co se skrývá za tajemstvím smrti?
Myslím, že každý si tuhle otázku aspoň jednou v životě položil. Na tohle téma mě napadl příběh z jednoho ztraceného světa hluboko v galaxii, kde bytosti ztratily schopnost reprodukovat se a umírat. Říkejme těmto bytostem třeba Nekrité.
 

Energie

28. 10. 2008

| Komentářů: 0

| Rubrika: Andělské povídky

Měla krásné hnědé vlasy, řekl bych do půlky zad. Byly rovné a lesklé. Její oříškové oči oslovily opravdu každého. Úsměv jí dodával nadpozemský vzhled. Neobvykle zasněný pohled a postava tak akorát. Před pár měsíci se rozešla se svojí dvouletou známostí. To, co mě překvapilo,bylo, že jsem ji neviděl ani jednou smutnou.