Význam výživy pro správný vývoj jedince
Výživa – souhrn pochodů, jimiž organismus látky z vnějšího prostředí přijímá, přeměňuje a využívá je, nepotřebné vylučuje. V současné době respektujeme zdravotnické hledisko – prevence upevnění, navrácení zdraví – ve výběr a zpracování potravin. Správná výživa respektuje vědecké poznatky o výživě a uspokojuje chuťové a estetické požadavky člověka. Je přizpůsobena podmínkám, ve kterých člověk žije. Je diferencována podle věku, pohlaví, práce, prostředí a ročního období. Prostřednictvím veřejného stravování lze nejlépe propagovat zásady správné výživy. Stravování v nemocnicích, sanatoriích, léčebných ústavech se nepovažuje za veřejné stravování, protože strava je součástí péče o nemocného.
Kojení a jeho význam
Pro kojence je kojení jediný zdroj potravy. V prvních dnech po porodu je mateřského mléka velmi málo, má jiné složení a nazýváme ho mlezivo. Po 3-4 dnech se mlezivo mění ve zralé mléko, kterého je více a složení odpovídá potřebám kojence. Mateřské mléko obsahuje bílkoviny, nerostné látky ( hlavně vápník), mimo to obsahuje lyzozym a imonoglobulin, který chrání dítě před infekčními nemocemi. Mléko je první stravou pro všechny savce. Mateřské mléko je nejpřirozenější a nejvhodnější stravou pro kojence. Je zaručeně čerstvé a sterilní. Obsahuje ochranné látky proti některým přenosným nemocím,. Nejsnáze se tráví a odpovídá nejlépe potřebám chuti jedince. Obsahuje v dostatečném množství potřebné minerální látky ( hlavně vápník a železo) a vitamíny. Kojenecká výživa poskytuje veškeré živiny ve správném poměru potřebném k růstu a vývoji jedince.
Kojení chrání proti nemocím v pozdějším věku ( vytvoří se obranný systém), vytváří se vhodná střevní flora ( ochrana před vznikem průjmů), je základem citového vývoje ( vytváří se vztah mezi matkou a dítětem).Dítě kojíme podle potřeby. Kontrola správné výživy – přírůstek 150g týdně. Ve 4. měsících má mít dítě dvojnásobek porodní hmotnosti.
Pokud je mateřského mléka nedostatek nebo úplně chybí, přikrmujeme dítě umělou výživou, která je složena hlavně ze sušeného mléka. Kravské mléko je hůře stravitelné, obsahuje více bílkovin, ale méně hodnotných než mateřské mléko. Obsahuje méně sacharidů. Existuje také nebezpečí přenosu infekce. Při zpracování je nutná zvýšená hygiena. Mateřské mléko opustí žaludek za 1,5 hodiny a kravské asi za 3-4 hodiny. Na ředění se používá zdravotně nezávadná převařená voda. Někdy je vhodná minerálka – Mattoni, Ida, Korunní…
V prvních čtyřech měsících je strava výhradně mléčná.
Od 5.-7.měsíce mléčné porce postupně zaměníme za nemléčné přídavky, ovocné a zeleninové šťávy, zeleninové polévky nebo kaše. Dopoledne dáváme ovocnou kaši + piškoty. Později přidáváme mleté maso a žloutky.
Od 8.-9. měsíce přecházíme od kašovité konzistence přes zrnitou až k hrubě kusové stravě. Ovocné kaše nahrazujeme nastrouhaným nebo pomačkaným ovocem a zeleninou, pak zařazujeme kousky. Přidáváme maso, chléb a housky. S přechodem na tužší stravu nespěcháme, vede to k přejídání i ve vyšším věku.
Od 9.-12.měsíce je strava s postupně se zvyšující koncentrací a konzistencí.
Ke konci prvního roku má být dítěti podávána smíšená pestrá strava, polévky, příkrmy, maso, pečivo, jogurty, pudinky, máslo. Stravu podáváme 5xdenně. Nepodáváme uzeniny, ostrá a nakládaná masa, přepalované tuky, vysmahlé šťávy z masa, příliš soli, cukru, cukroví nedáváme ani ochutnat.
Stravu rozšiřujeme postupně. Když dítě odmítá, po krátkém čase ( 14 dnů) zkusíme znovu. Dítě učíme pít z hrnku a jíst lžičkou. Pokud dítě příliš ztloustne, omezíme dávky cukru a škrobu.
Do dvou let se dítě naučí kousat a polykat.
Dieta č.12 – strava batolat (do 3let)
Složení: 8000 kJ
50 g tuku
280 g sacharidů
120 mg vitamínu C
Je nutno vytvořit a upevnit správné stravovací návyky a dodržovat časový režim. Smíšená strava má obsahovat plnohodnotné bílkoviny ( hlavně mléko a mléčné výrobky), fosfolipidy ( mořské ryby), nenasycené mastné kyseliny ( rybí tuk, slunečnicový olej), nerostné látky ( vápník a fosfor), vlákninu . Strava by měla být lehce stravitelná raději rozmělněná, biologicky hodnotná, pestrá. Kuchyňská úprava – jednoduchá bet pikantních přísad. Dále musí být ve stravě živočišné bílkoviny zastoupeny ze 2/3 ( vejce, libové maso, denně 1/2l mléka a mléčných výrobků) Tuky používáme pouze kvalitní ( máslo, jednodruhové oleje), do stravy zařazujeme dostatek ovoce, zeleniny, brambor a luštěnin ( občas).
Moučníky podáváme jednoduché málo slazené – pudinky, piškoty, šlehaný tvaroh s ovocem. Vhodné nápoje – mléko, kyselé mléko, podmáslí, bylinkové čaje, ovocné šťávy. Můžeme sladit medem.
Příklad jídelního lístku
snídaně |
Neslazené mléko, občas kakao, bílou kávu, malcao Pečivo – piškoty, u větších dětí chléb Šlehaný tvaroh, sýr jogurt, džem, med, vejce, šunka, mléčný výrobek |
přesnídávka |
Ovoce, zelenina, u dětí s větší chutí k jídlu žervé, šlehaný tvaroh, chléb s máslem |
oběd |
Vydatrný – vždy má obsahovat zeleninu v polévce, příkrm, salát. Maso – vařené, dušené, pečené, někdy ve formě nákypu nebo hašé. Občas zařazujeme bezmasá slaná jídla, vaječná nebo zeleninová. |
svačina |
Mléčný nápoj, pečivo, máslo |
večeře |
Teplé, bez polévky. Výjimečně studené – základem jsou mléčné výrobky a šunka |