SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ MAŠOV

Historie SDH Mašov

Roku 1852 vzniká v Čechách první dobrovolný hasičský sbor v Zákupech, to byl vzor pro ostatní nejprve také německé, od roku 1864 i české sbory. V roce 1884 byl založen také „Veteránsko hasičský spolek v Mašově“. V té době byl Mašov samostatnou obcí, do které patřily osady Kadeřavec, Mašov, Nová ves (dnešní Sedmihorky), Pelešany a Podhájí, velkostatky Hořensko, Kyselovsko a Valdštejnsko a samoty Červený vršek a Konice. Ustavující schůze se konala 1. listopadu v Hostinci pana Antonína Vorla č. p. 51 (dnešní výrobna oken Trident) za účasti 28 členů. Členové si na vlastní náklady pořídili stejnokroje sestávající z krátkého tmavého kabátu s kovovými, spolkovým odznakem opatřenými knoflíky, červeným límcem, na němž byl vpředu tkaný bílý granát se žlutým plamenem, žlutozelenou kličkou na levém rameně k upevnění smyček a náprsních šňůr, na kterých byly zavěšeny dvouhlasé píšťalky, tmavomodrých po stranách červenou, u náčelníků dvojitou, šňůrou opatřených kalhot a černého plstěného klobouku, případně kožené přilby se žlutým hřebenem, s černým chocholem z peří. Vyzbrojeni byli sekyrkami v delší hrot zakončenými nebo pilkami v kožených pochvách, lezci měli 16 metrů dlouhé smyčky s karabinami. V roce 1885 se spolek stal členem Župní jednoty Pojizerské. První starší ruční stříkačka byla zakoupena v dražbě v Sedmihorkách roku 1886, ale pro její špatný stav byla ještě téhož roku zakoupena od fy. R. A. Smékal stříkačka nová za 824 zlatých (1 zlatý odpovídá velmi zhruba dnešním 200 Kč). Členové pro ni postavili na návsi kůlnu a tím vznikl základ dnešní zbrojnice. V roce 1901 sbor zakoupil hasičské blůzy a v roce 1904 nové stejnokroje s čamarami a sekyrkami. V obci vznikl další hasičský spolek "Sbor dobrovolných hasičů v Pelešanech" (dle obecní kroniky 13. července 1903, dle SDH Pelešany 26. března 1904). V červenci 1906 se v Mašově konal jubilejní slet župy Pojizerské. V roce 1915 se změnil název spolku na „Sbor dobrovolných hasičů v Mašově“ a byly přijaty stanovy Ústřední hasičské jednoty pro království České, proto bývá někdy rok 1915 uváděn jako rok založení. Do roku 1915 byl nejvyšší funkcí ve sboru velitel, poté do roku 1919 předseda a později starosta, členové se oslovovali do roku 1905 „pane“, potom do roku 1928 „příteli“ a potom „bratře“. Na vyzvání župy byla roku 1921 zřízena Samaritánská četa. Odbočku na Kadeřavci sbor zřídil 26. března 1922, ale ještě téhož roku tato založila samostatný sbor. Sbor byl také členem Spořitelního a záložního spolku v Mašově a to od roku 1922. Ženský odbor byl založen 3. ledna 1926, samaritní odbor 26. ledna 1930. V únoru 1931 byla od fy Ing. Holeček Ant., Praha - Vysočany zakoupena motorová stříkačka s 200 m hadic za 32500 Kč, k té byl v září v Turnově za 900 Kč zakoupen valník na dopravu nářadí. Stará stříkačka byla prodána sboru v Nové Vsi, který vznikl 11. května 1930. Vlivem narůstající militarizace Německa se na základě zákona č. 82 sb. a vládního nařízení z 18. října 1935 zřídila ve všech obcích "Civilní protiletecká obrana", přitom byly zřízeny služby pohotovostní požární, samaritní, bezpečnostní a poplachová. Okupace v březnu 1939 znamenala obrovskou tragédii pro celý stát a tedy i hasičstvo. Nařízením Zemského úřadu z 2. května 1939 se změnil název  spolku na „Hasičský sbor“ a „Služba samaritní“ na „Služba zdravotní“. Nařízením ministerstva vnitra bylo zakázáno nošení starého stejnokroje a všech odznaků, veškeré nápisy musely být dvojjazyčné. Nově bylo zavedeno členění sborů do Okresních hasičských jednot, namísto dosavadního do žup. Společenská činnost byla postupně omezována až po úplný zákaz v srpnu 1944 na základě Opatření k totálnímu nasazení v protektorátu. V prvních letech protektorátu se konaly valné hromady i plesy, dokonce pracoval divadelní odbor, na konci války byly zakázány i schůze výboru, pouze se konaly pracovní porady. Řada členů byla totálně nasazena na práci pro říši. Počet členů klesl ze 100 v roce 1939 na 80 v roce 1945. Přes tato negativa došlo za protektorátu k určitému zvýšení úrovně požární ochrany. Silně direktivní rozkazy nařizovaly prohlídky a vyčištění zbrojnic, strojů, požárních nádrží a veškerého inventáře. Do prací na vodních nádržích bylo zapojeno i obyvatelstvo. Veškerý majetek sborů musel být převeden na obce, ty zato ale musely sbory materiálně zajistit. Byl vydán nový požární řád a na jeho základě vypracován nový požární plán obce. V obcích, kde se nepodařilo vytvořit hasičský sbor dobrovolně, musely být vytvořeny tzv. vynucené hasičské sbory s povinným členstvím. Značení požární techniky bylo normalisováno a nově vyráběná technika byla typisována podle říšských norem. Veškeré hadicové spojky u sborů musely být nahrazeny spojkami podle DIN, čož mělo velký význam při součinnosti sborů. V roce 1941 sbor zakoupil automobil, patrně Tatru 12. V tomto roce byl též do Mašova zaveden první telefon a to do domu starosty Vítka. V březnu 1944 bylo nařízeno vytvoření pracovního odjezdového družstva. V převratových dnech na konci války byly při přepadení naší obce ustupující německou armádou odcizeny automobil s veškerými zásobami benzínu, nosítka a samaritní brašna. Automobil se později vrátil, ale nezpůsobilý k užívání a proto byl sboru Vojenským velitelstvím v Turnově přidělen k užívání vůz Phänomen. Sbor se snažil tento automobil odkoupit, ale protože nebyl uvolněn, byl zakoupen vůz Škoda Superb 3000 typ 952, který byl upraven pro dopravu družstva. V Mašově vzniklo v roce 1949 první soutěžní družstvo žen v Turnovském okrese. V roce 1952 se název sboru mění na „Místní hasičská jednota“, ze starosty se stává předseda a člen se označuje jako soudruh. V roce 1953 vznikl Československý svaz požární ochrany a stal se jednou ze složek Národní fronty. Název sboru se mění na „Místní požární jednota“, sanitní záležitosti přebírá Československý červený kříž v Turnově. V roce 1959 sbor převzal v THZ Vysoké Mýto novou stříkačku PPS 8/L, dosavadní DS 12 s příslušenstvím byla odvezena do Lestkova. V tomto roce byl též postaven sušák na hadice se sirénou, které používáme dodnes. V roce 1960 byl jednotě udělen řád republiky. Už nepříliš vyhovující Škoda Superb byla v roce 1965 převedena na MNV Stružinec pro sbor v Pohoří, mašovský sbor získal Tatru 805. Civilní obrana byla přejmenována v roce 1965  na Aktivní obranu vlasti, do jejího družstva byli zařazeni hlavně starší muži již propuštění z armádních záloh, případně nevojáci. Stříkačka PPS 8 byla nahrazena PPS 12 v roce 1982. V roce 1985 pak byla pro sbor zakoupena Avia A 30, Tatra 805 byla předána ZO Kadeřavec. Zbrojnice byla mnohokrát upravena a rozšířena. Název sboru se v roce 1968 změnil na „Požární sbor“, v roce 1973 na „Základní organizace svazu požární ochrany“ až se v roce 1991 opět vrátil název "Sbor dobrovolných hasičů". Do počátku 90. let byly prováděny preventivní prohlídky a řada brigád při výstavbě vodovodu, při údržbě silnic a podobně. Tehdejší doba však přinesla také řadu věcí nutně s ní spojených, funkci politicko-výchovného referenta ve výboru, spolupráci s pionýrskou organizací svazu socialistické mládeže s účastí v soutěži "O partyzánský samopal", účast na oslavách 1. máje, povinnost splnit počty hodin odpracovaných v akcích Z a další. Represivní činnost se značně omezila počátkem 70. let, kdy byl v Turnově založen Veřejný požární útvar (dnes Hasičský Záchranný Sbor) a dále po vzniku Jednotky hasičů města Turnova v roce 2001. V 50. letech začaly být pořádány soutěže požárních družstev, později soutěže v požárním sportu, těch se Mašov pravidelně účastnil a několikrát dosáhl velmi dobrých výsledků v rámci okresu i kraje. Soutěžní družstva se také účastnila okolních pohárových soutěží, Pojizerského poháru v Břehách, poháru Drábských světniček v Dnebohu, O pohár předsedy MěNV Mnichovo Hradiště, ve Škodějově, Ploukonicích, Radimovicích apod. I zde se dosahovalo dobrých výsledků včetňě vítězství. Od 70. let se též účastníme celostátní hry mladých hasičů Plamen, i v ní jsme dosáhli na přelomu 80. a 90. let několika vítězství v okrese a s dorostem i v kraji. Od svého založení sbor pořádá plesy, výroční slavnosti a podobné kulturní akce. Pravidelně se blahopřeje starším členům při životních jubileích. I když dnes již nemáme samostatný pohřební fond pamatujeme na důstojné rozloučení se zesnulými členy. V posledních letech má sbor okolo 100 členů. Činnost je pestrá, od pomoci Turnovu při povodních a u požárů přes požární sport až po plesy, dětské dny a jiné společenské akce. 

O zdar každého spolku mají největší zásluhu čelní představitelé. Zde je  jejich přehled.

 velitelé:                                                         

1884 – 1887             Josef       Pařízek        

1887 – 1893             Josef       Loutchan      

1893 – 1900             Josef       Kos              

1900 – 1903             Josef       Vítek            

1903 – 1919             František Tomsa         

1919 – 1928             František Loutchan     

1928 – 1931             Karel       Jiroš

1931 – 1938             Josef        Kosař

1938 – 1958             Arnošt     Škoda

1959 – 1967             Jiří           Knap

1967 – 1992             Josef        Hruška

1994 -  2014            Miloslav   Kočí

od roku 2014            Pavel       Kočí

starostové a předsedové:

1919 – 1928       František   Tomsa  

Tyto informace jsou čerpány z kompletně zachovaných zápisů ze schůzí, kroniky sboru a kroniky obce Mašova.