Horsemanship - co to vlastně je??
Před několika lety, když se začal ve větší míře objevovat takzvaný fenomén "zaříkávačů", začalo se
u nás vyskytovat i anglické slovo Horsemanship. Pro některé "koňaře" se toto slovo stalo synonymem zbožňování, bez úsudku či vlastní rozlišovací schopnosti. Pro některé zase téměř sprostým slovem, neslučitelným s kvalitním tréninkem. Viděl jsem dost a chápu jedny i druhé. Obliba této filosofie přitáhla velké množství spekulantů, kteří parazitují na lidské touze následovat a příslušet. Uvidíte velké show, utratíte několik tisíc a ani si nevšimnete, jak velká je nesrovnalost mezi jejich slovy
a prací s koňmi. A tak se nedivím, když se někdo přijde zeptat: "Co to vlastně ten Horsemanship je?"
Nejprve je třeba vysvětlit, že souhrnný název metod a filosofie Horsemanship nebo také Natural Horsemanship, je označení nepřiměřené a nepřesné. Znamená to něco jako přirozené partnerství či přirozené jezdectví. Už tady je cítit rozpor. Slovo "přirozené" naznačuje, že to, jak lezou koni na záda lidé s nálepkou Natural Horsemanship, je přirozené, a to, jak to dělá zbytek světa, je nějak nepřirozené. Pojmy jako přirozené jezdectví nebo přirozené partnerství v sobě neprávem obsahují tvrzení, že ostatní lidé pracují s koňmi nerozumně nebo bez spolupráce.
Myslím také, že je trochu zavádějící i srovnání ve slovech tradiční trénink versus přirozený trénink. Tradiční evropské jezdecké umění se vyvíjelo staletí a naleznete v něm mnoho dobrého pro koně i jezdce. Přes naznačené rozpory se pokusím nabídnout náhled na to, co znamená slůvko Horsemanship.
Nemusíte se mnou souhlasit, ale můžete o tom alespoň přemýšlet.
HORSEMANSHIP ztělesňuje jisté duchovní a filosofické přesvědčení, že kůň je cítící tvor s oprávněnými potřebami, inteligencí a emocemi.
HORSEMANSHIP představuje systém a metodu tréninku, která je založena na komunikaci a způsobu vzájemného porozumění.
Nejprve je vždy kladen důraz na duchovní, emoční a mentální stav koně. Veškerá práce s koněm je založena na vzájemném respektu. Celý trénink se odehrává na bázi spolupráce, kdy koně nikdy nenutíme k požadovanému výkonu nebo cviku. Vždy nabízíme možnost výběru, správnou volbu ale nabízíme tak, aby šla snadno, a špatná volba se stala pro koně obtížnou. Necháváme koně, aby se některé věci naučil sám chápat a ne je jen mechanicky opakoval. Nikdy nejde
o to, kdo je vítěz a kdo poražený. Není to zápas, ale jde o to, jak si najít cestičku ke společnému úspěchu. Zde je nutné odložit svou pýchu, ego, machismus a agresi, jako i další oblíbená člověčí vyjadřování, která blokují opravdovou spřízněnost.
HORSEMANSHIP vychází z pozorování chování koně v jeho přirozeném prostředí. Pochopení koňského světa, jeho reakce, uvažování a instinkty jsou základem veškeré práce. Podstatou tréninku je skutečnost, že my vstupujeme do světa koní a chováme se jako součást koňského stáda.
HORSEMANSHIP ukazuje, že snahy o vtažení koně do lidského světa nevedou nikam.
HORSEMANSHIP jako tréninková metoda se dá použít, a s úspěchem se používá, ve všech druzích jezdeckého a dostihového sportu. Na rozdíl od tradičních metod má tu výhodu, že pokud vám kůň správně porozumí, udělá pro vás vše až do výše svých fyzických možností. Koně jsou od přírody ochotni s námi spolupracovat. Vše, co občas vidíme jako neposlušnost nebo agresivitu koně, je pouze výsledek vzájemného nepochopení. Kůň v případech, kdy nerozumí, bojuje pouze o vlastní sebezáchranu.