Božena Němcová-Babička
Povídka nemá souvislou dějovou linii, je psána formou obrazů, líčí průběh života jednoho roku na Starém bělidle. Ústřední postavu představuje babička, moudrá laskavá žena, která si svou vlídností a láskou dokázala získat srdce všech lidí bez ohledu na společenské postavení. V první části přijíždí babička za svou dcerou Terezou Proškovou na Staré bělidlo. Netrpělivě ji očekávají její vnoučata - Barunka, Adélka, Jan a Vilík. Od prvního okamžiku si ji z celého srdce zamilují. Babička se jim stává citlivou vychovatelkou, vypráví pohádky, dbá na dodržování zvyků a obyčejů, probouzí lásku k vlasti, učí je milovat práci a vše živém kolem. S babičkou se postupně seznamují všichni sousedé, váží si jejích rad a snahy pomoci. Nejčastěji ji chodí navštěvovat mlynář a myslivec s rodinami, babičku však vidí rádi i na zámku. Druhá část je více zaměřena na popis obyčejů a zvykových událostí v jednotlivých měsících roku (dračky, přástky, Mikuláš, Vánoce, vynášení smrti, Velikonoce, poutě...). Bez babičky už si lidé život na Starém bělidle nedovedou představit, jsou jí vděčni za starost o všechny, kteří se ocitli v tísni. Pomáhá chudému Kudrnovi opatřit práci, Kristle z hospody zachrání jejího Jakuba před vojnou, upozorní kněžnu na tajnou lásku slečny Hortenzie k učiteli malířství... Dějem prolíná i několik dalších osudů venkovských lidí. Jedním z nejdojemnějších je baladický příběh milostné tragédie bláznivé Viktorky. V závěru knihy babička umírá. Nebylo snad jediného člověka na Starém bělidle, který by ji neoplakal.