Týden rockem nabitý
V polovině června se uskutečnilo poměrně velké množství zajímavých hudebních akcí, tudíž by bylo hříchem zůstat doma! Jdu si i pro své vlastní účely (ne úplně vše si vybavuji) udělat takovou menší rekapitulaci uplynulých dní:
Akce první: Votvírák, Milovice u Prahy, sobota 13.6.2009
Na rozjezd jsem si dal zvláštní úkaz české festivalové scény - další ročník milovického Votvíráku. Zvláštnost spočívá ve vstupu zdarma, což je v době, kdy organizátoři akcí bojují o každou korunu, věc vskutku nevídaná. Zda šťastná, to jsem chtěl posoudit, neboť jsem na této akci nikdy nebyl. Odvoz se mi podařilo zajistit, počasí bylo relativně pěkné, nic tedy nebránilo vyrazit na exkurzi. Zaparkovat se nám podařilo v jednom z místních sídlišť a na místo konání, letiště, jsme po chvíli chůze dorazili. Při vstupu každý dostal náramek (zřejmě pro statistické účely, jiné vysvětlení v případě bezplatného vstupu nemám), vše probíhalo organizačně bez problémů. Přesto si dovoluji, jakožto festivalový matador, několik kritických připomínek zaznamenat:
- oproti jiným akcím zde byl mnohem větší nepořádek - sice chápu snahu maximálně šetřit, ale nikoliv za cenu, že budou v areálu střepy z rozbitých lahví
- stejně tak chápu snahu mít maximální návštěvnost, nicméně zavedení aspoň symbolického vstupného v řádu stokorun by možná zabránilo vstupu "osobám", které by tam opravdu nikomu nechyběly
- stejně tak se domnívám, že na podobné akce domácí miláčkové prostě nepatří
- nepříjemně mne také překvapily fronty na doplňovaní tekutin, které se na přímém slunci nesmí zanedbávat - toto bylo pořadateli velmi podceněno
Dost bylo kritiky, co festival nabídl hudebně? Lze ho charakterizovat jako multižánrový, celkem byly 4 scény včetně jedné hip-hopové (:-! , blijící smajlík), nicméně proti gustu... Jako první jsme shlédli na hlavní scéně Sunshine (viz obrázek), poté se šli podívat na jednu z vedlejších scén na punk-rockové Jaksi Taksi, kteří měli poměrně slušný kotel a celkově hodnotím jejich vystoupení kladnými znaménky. Dalším vystupujícím jsme věnovali menší pozornost, mnoho času jsme ztratili čekáním ve frontách. Bohužel jsme nemohli zůstat na Medvěda, neboť odvoz byl nekompromisní, zavelel a muselo se jet domů (respektive do hospody v Praze, kde se bohužel ještě pokračovalo). Poprvé v životě se mi stalo, že jsem měl kocovinu a pekelnou bolest hlavy už večer při usínání a ne až ráno :-).
Závěrečné shrnutí? Můj osobní názor jsem už naznačil, tudíž pouze krátce: nedomnívám se, že cesta vstupného zdarma je ta nejlepší možná. Howgh.
Oficiální web celé akce: www.votvirak.cz
Akce druhá: Beatová síň slávy, Praha, Malá sportovní hala, úterý 16.6.2009
Další z akcí bylo tradiční uvádění Radia Beat do Beatové síně slávy, letos pořádané v malé hale Sparty v Holešovicích. Kategorie jsou tři, osobnost in memoriam (Dědek Šindelář z Katapultu), kapela (Visací zámek) a osobnost (Lou Fanánek Hagen). Stejně jako každý rok při této příležitosti, i letos proběhl slavnostní koncert. Jako první vystoupili vítězové Naděje Beatu, které jsme bohužel nestihli, neboť jsme se zdrželi Na Kovárně. Po nich přišel zavzpomínat Olda Říha, kterého celá akce dojala. Zazněly více i méně známé kusy Katapultu a po nich už přišel na řadu Zámek Visací. A to byl vskutku punkový nářez, přesně v duchu hesla "2009 rok punku", které bylo touto kapelou v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí vyhlášeno již na přelomu roku :-). Docela přeplněná hala si od srdce zařvala všechny nejznámnější skladby, já byl navíc pobaven jednoduchou básničkou pro předsedu socdemu, jejíž obsah by bylo opravdu neslušné publikovat. Po Visáčích přišel na řadu Fanánek se Sestrama, část jejich vystoupení byla věnována jako vzpomínka Sahulovi. Závěrečného finále, kdy se měly spojit Ségry s Visáčema v největší punkové těleso, jsem už bohužel nebyl svědkem, musel jsem pelášit na metro, abych se nějak rozumně dostal domů. Celkové hodnocení velice kladné, výborná atmosféra, dobré nazvučení, jediná výtka: hrozné fronty na pivo - ach jo, kdy už se ti organizátoři poučí...
Fotografie z celé akce: radiobeat.cz/cs/clanek/5524/beatova-sin-slavy-2009.htm
Akce třetí: Vyšehraní, Praha, Vyšehrad - Letní scéna, středa 17.6.2009
...aneb 6. ročník festivalu divadla a hudby. Jedná se o akci trvající 17 dní a nabízející každý den na stejném místě odlišný kulturní program. Festival jsem navštívil (s menší kocovinou z předchozího večírku) v den poslední, nabízející vskutku skvělé big beatové obsazení. Inu, posuďte sami: Blue Effect, s kterými po letech část vystoupení absolvoval Lešek Semelka, Vladimír Mišík a ETC., trio Ivana Hlase a Olin Nejezchleba s Bluesession. Pokud někdo nezná, má zásadní mezery v hudebním vzdělání a povinně doplnit ;-). Zde jsou všechna další slova zbytečná, akce to byla vskutku parádní: nádherným atmosférickým prostředím počínaje a skvělými hudebními výkony konče. A ani mi tentokrát nevadilo, že ke konci došlo pivo, neboť jsem pil nealko :-) Jen škoda, že se muselo v deset večer končit (dobrá, o kus se přetáhlo), myslím, že by všichni diváci v zcela zaplněném areálu ještě nějakou chvíli vydrželi.
Informace o celém festivalu: www.vysehrani.cz
Akce čtvrtá: Nova*Rock, Rakousko, Nickelsdorf, pátek 19.6.2009
První vrchol sezóny! Ale hezky od začátku: už ani nevím, jakým způsobem jsem se dozvěděl o rakouském festivalu, jehož hlavní hvězdou měla být Metallica, která si tam naplánovala zastávku na svém právě probíhajícím World Magnetic Tour 2009. Každopádně okamžitě mi začal v hlavě hlodat červík, že bych mohl vyrazit. Kromě zmíněné hlavní hvězdy byl i zbývající program zajímavý (viz dále) a především jsem dosud žádný zahraniční festival nenavštívil, tak jsem chtěl mít i možnost poznat "jak to dělají jinde". Festival byl sice na celý víkend, ale z více důvodů jsem se rozhodl shánět lístek pouze na pátek, kdy byla na programu Metallica. Přes jeden z rakouských portálů se nakonec ukázalo koupit elektronický lístek jako hračka, platba proběhla hladce on-line a v pokynech bylo, že si stačí vytisknout objednávku a na místě vyměnit za lístek. Měl jsem z toho sice trošku obavy, jak se však nakonec ukázalo, byly naprosto zbytečné. V pátek kolem poledne jsem tedy za nechutně deštivého počasí vyrazil z Brna směr rakouské hranice, v Břeclavi nakoupil nezbytné zásoby a pokračoval udolat posledních cca 100 km po vedlejších silnicích. Bez větších problémů jsem kolem půl 3 dorazil na místo - už obrovská parkovací plocha věstila něco velkého. Samou radostí (a především kvůli velké žízni samozřejmě) jsem udolal během chvíle veškeré nakoupené zásoby (=plecháčky) a tím pádem byl "nucen" vyrazit do poměrně vzdáleného areálu. Byl jsem poměrně překvapen obrazen, který se mi naskýtal: celé pole vypadalo jak při stěhování národů, a to doslova. Díky výhodné poloze blízko slovensko-rakousko-maďarských hranic se parkoviště hemžilo auty poznávacích značek snad všech členských zemí EU. Ale především: drtivá většina návštěvníků sebou táhla vybavení a zásoby jako kdyby se chystal konec světa. Obrovské cestovní kufry do letadla nebyly zas tak mimořádné, skladištní růdly přeplněné chlastem už poměrně ano :-). Nechápal jsem souvislosti, já u sebe neměl nic, neboť jsem byl přesvědčen, že přes vstupní kontroly se nesmí pronést žádné jídlo ani pití. Chyba lávky! Jak jsem posléze zjistil, obrovské stanové městečko vyrostlo mezi oběma pódii (vzdálených od sebe téměř čtvrt hodiny chůze!) a ačkoliv již bylo součástí festivalového areálu, bylo možné si přinést jakékoliv zásoby (kromě skleněných lahví). Což mělo pozitivní efekt, že se u žádných stánků netvořily fronty. Před hlavním vstupem jsem si vyměnil svůj e-ticket za vstupenku, nechal se onáramkovat a prošel do areálu. A bez přehánění říkám, že jsem tak velkou akci nikdy neviděl (odhadnout počet lidí si však netroufnu). Po seznámení s celým areálem a doplnění tekutin už jsem se začal naplno věnovat programu: nejprve jsem se shlédl Black Stone Cherry, o kterých jsem dosdu nikdy neslyšel, následovaní hard-rockovou partičkou Disturbed. Následoval přesun na druhou stage, kde hráli závěrečný set američtí Gogol Bordello, kteří, pokud se nepletu, jsou v programu na letošním RfP. A po nich jsme již netrpělivě očekávali druhou největší hvězdu (aspoň dle mého názoru) pátečního večera: znovuobnovené Faith No More aneb jak zaznělo FNM 2.0 :-). Vystoupení bylo perfektní, stejně jako atmosféra. Navíc zahráli opravdu všechny známé kusy, což mně osobně jakožto neznalce celé jejich tvorby velmi potěšilo. Po nich jsem ještě vyčkal na začátek Nine Inch Nails, nicméně raději jsem krátce po začátku vyrazil zpět na hlavní stage, pokusit se získat co nejlepší místo na hlavní vystoupení večera. Navzdory tomu, že areál byl již v tuto chvíli zcela přeplněn, podařilo se mi "urvat" poměrně slušné místo (viz obrázek). Metallica měla podle programu začít hrát v půl 12, což sice nestihla, zato se poprvé za celý den (kromě cesty v ČR) spustil déšť. A to pořádně vydatný, prakticky nepřestalo pršet až do rána. Zpočátku jsem myslel, že pár kapek nemůže nikoho odradit, ale po hodině kdy na nikom nezůstala ani nit suchá, jsem pomalu začal měnit názor. Každopádně krátce před půlnocí se na pódiu objevila všemi, už slušně zmoklými přihlížejícími, netrpělivě očekávaná kapela. A hned se začlo pořádně zostra. Bohužel přesný set-list si již nepamatuji, přeci jenom to místní pivo nakonec nebylo tak špatné :-). Každopádně to byl nářez ako prase počasí navzdory. Nazvučení i efekty v porovnání s loňským koncertem v Edenu naprosto luxusní. Nicméně nebudu zamlžovat některá fakta: když jsem se zhruba po hodině koncertu dočkal svého nejoblíbenějšího živáku One, tak jsem poslechl ještě následující Sad But True, ale do konce už nevydržel. Byl jsem nejzmoklejší za celý svůj život, to už se skutečně nedalo vydržet - i tak jsem vydržel poměrně dlouho, velká část obecenstva odešla ještě dříve. V botách jsem měl rybníky, telefony, které byly v kapsách se utopily a vypnuly. Fofrem jsem tedy šel zpátky k autu, kde jsem věděl, že mě čeká osuška a především suché oblečení. I přes tento ne úplně vydařený konec musím celou akci zhodnotit naprosto kladně, byl to super zážitek. Jen bych nechtěl vidět celý areál k ránu - už během večera se tam brodilo v odpadcích, jak to muselo vypadat po celonočním dešti, kdy se celý areál změnil v jedno velké bahniště, si každý asi dovede představit sám. Takže jak je napsáno na mém "tričku na plecháčka": I SURVIVED :-)
Fotogalerie a další informace: www.novarock.at
A co ještě z hudebního hlediska toto léto očekávám? Ve čtvrtek koncert DM, což sice není můj šálek kávy, prakticky nic od nich neznám, ale když už jsem dostal ten lupen, tak proč nejít :-)... V červenci pak některý ze série České hrady, na konci měsíce pak víceméně "povinná" Benátská (ani si už nepamatuji kolikátý ročník v řadě jedu) a poté, počátkem srpna... druhý vrchol sezony: koncert U2 v Katovicích! Jakoukoliv další akci však nevylučuji!