Třída: Savci
Řád: sudokopytníci
Výskyt: Keňa, Uganda
Hmotnost: samci – 1500 kg, samice - 800 kg
Délka těla: výška těla samci 5 až 6 m, samice 4 až 4,5 m
Věk: až 36 let
Charakteristika:
Žirafa je nejvyšším suchozemským savcem. Pro její tělo je typický dozadu svažující se hřbet, dlouhé štíhlé nohy, dlouhý krk tvořený 7 obratli a vzorovaná kůže. Žirafa se dále vyznačuje poměrně malou hlavou, na níž jsou kromě velkých očí a uší nejnápadnější krátké růžky pokryté osrstěnou kůží (3 nebo 5). Jde o výrůstky kostí temenních a kosti čelní, které se nevyměňují a zůstávají po celý život. Nosí je obě pohlaví. Protáhlý čenich žirafovitých zakončují velké pysky, které s nezvykle dlouhým jazykem slouží ke spásaní výhonků a listí stromů. Žaludek je čtyřdílný a slepé střevo je vyvinuto. Žirafa je mimochodník.
Prostředí a stanoviště:
Buš a stromová savana s akáciovými porosty.
Způsob obživy:
Potrava je velmi pestrá. Hlavní složkou jsou listy, výhonky a větvičky stromů a vyšších keřů, byliny a plody. Dovedou ovšem také spásat trávu.
Způsob života – sociální struktura:
V přírodě žijí žirafy v menších skupinách (nejčastěji 2 – 10 jedinců) vedených nejsilnějším samcem. Jsou aktivní ve dne i v noci; většinu dne tráví hledáním potravy. Starší mláďata se často sdružují do dočasných skupinek (školek), na které dohlíží jedna nebo dvě samice z okolí.
Rozmnožování:
Mladé žirafy pohlavně dospívají ve 3 – 4 letech. K páření a porodům dochází v průběhu celého roku. Délka březosti je 14 – 16 měsíců. Samice rodí ve stoje nejčastěji 1 mládě, které váží při narození zhruba 50 kg a měří 180 cm. Mateřské mléko saje asi 10 měsíců.
Ochrana druhu:
- V obrovském rozšíření vědci rozeznávají celkem 9 poddruhů žirafy. Žirafa Rothschildova patří k největším a nejvzácnějším.
- Ještě v 3. tisíciletí před naším letopočtem se žirafy vyskytovaly i na území dnešního Egypta. Přibližně od 6. století našeho letopočtu, kdy byly vyhubeny v Maroku, se ale vyskytují pouze na jih od Sahary. Domorodí obyvatelé je lovili pro maso, které je i přes svou tuhost celkem chutné, a také pro kůži, jež používali na výrobu obydlí. Evropští osadníci z žirafí kůže vyráběli postroje pro koně.
- I když se areál rozšíření vinou člověka neustále zmenšuje, žirafa je jeden z mála velkých afrických savců, který není bezprostředně ohrožen vyhubením. Výjimkou jsou pouze některé poddruhy.
V současné době je žirafa Rothschildova zařazena v Evropském záchovném programu (EEP).
Zajímavosti:
- Stejně jako naprostá většina savců má i žirafa pouze 7 krčních obratlů, které mohou dosahovat délky až 40 cm.
- Ohebný šedomodrý jazyk dorůstá velikosti až 45 cm. Žirafa jej používá především k trhání listů.
- Žirafy patří mezi zvířata s nejkratší dobou spánku. Dospělá zvířata spí denně v průměru pouhých 20 minut.
- Srdce pumpující krev do až tři metry vzdáleného mozku dosahuje obřích rozměrů. Měří 60 cm, váží až 11 kg a jeho stěny jsou silné až 7,5 cm.
- V případě nebezpečí jsou žirafy schopny běžet rychlostí až 56km/h.
- I přes všeobecně zavedený názor, že jsou němé, vydávají žirafy celou škálu zvuků. Od chrčení, pískání až po mečení u mláďat.
- Tukové zásoby si žirafy ukládají v oblasti krku, přičemž tuk má podobnou funkci jako velbloudů.
- Latinské pojmenování camelopardalis vzniklo z jména camelopardus, kterým Římané nazvali žirafu dovezenou Juliem Cesarem do Říma r. 46 př. n. l.. Mysleli si totiž, že žirafa je křížencem velblouda (camelus) a levharta (leopardus).
- Při ustanovování hierarchie ve skupině dochází mezi samci k zvláštním ritualizovaným bojům. Soupeři stojí bok po boku, strkají a bouchají se hlavami a narážejí do sebe svými krky.