BYLINNÉ KOUPELE PRO ZDRAVÍ A KRÁSU
Voda je živel velmi mocný a omývání celého těla je akt očistný opravdu dvojitě. Odstraní nejen viditelnou špínu, ale i námahu, únavu a veškerou zlou energii, která na nás ulpěla. Například už staří Egypťané se omývali dvakrát za den a ať se jednalo o bohaté či chudé, nikdy se po koupeli nezapomněli ještě namazat vonnými oleji, pokud nebyly aromatické látky obsaženy už ve vodě samotné. Podobně se chovali lidé v Indii.Ve starověkých aztéckých říších byla součástí každého chrámu rituální lázeň, podobně jako v celém antickém světě. Koupel ve vodě, často s přesně definovaným obsahem bylinných přísad, byla patrně součástí i všech tajuplných zasvěcovacích mystérií. Průchod vodou je totiž symbolem sestupu do podsvětí a tím symbolicky i získání moudrosti a přemožení smrti. Jistě vás teď napadá souvislost s vodou, která při křtu vítá dítě do života, a máte pravdu.
Až evropský středověk se zaměřil spíš na líčidla než na hygienu. Mnozí zbohatlíci na to pak také doplatili, protože předčasně umírali na otravu olovem, které v nich bylo obsaženo v hojné míře.
Ačkoliv je rozdíl, zda chceme koupel využít k účelům léčebným, meditačním, nebo pouhé relaxaci, příprava je kupodivu stejná. Rozdíl je v použitých ingrediencích, na ty ale přijde řeč za chvíli. Rostlinné látky dostaneme do vody trojím způsobem.
Bylinky, ať již sušené, nebo čerstvé, narovnáme do keramické mísy či konvice a zalijeme vřelou vodou. Necháme louhovat zhruba 15 minut a přes síto nalijeme do koupele (musí to být větší množství odvaru, alespoň litr či dva. Pochopitelně můžeme rostliny před použitím zaklínat (viz učebnice pro druhý ročník).
Další možností je vložit byliny do plátěného sáčku a namočit přímo do co nejteplejší vody ve vaně a nechat opět asi 15 minut louhovat. Teprve pak se přidává studená voda, dokud není voda vhodná ke koupeli. Tento postup se příliš nedoporučuje v početnějších rodinách, protože blokovat koupelnu hodinu v kuse je zde poněkud riskantní..:-)
Třetí způsob je technicky nejjednodušší, ale má také své slabiny. Do teplé vody ve vaně prostě jen nakapáte pár kapek koupené silice. Věc má ale háček. Musíte přesně odhadnout dávku, stačí skutečně jen pár kapek, jinak byste se mohli popálit koncentrovanou silicí. Navíc některé kupované vonné esence jsou připravené uměle. Sice voní, ale léčebné účinky nemají…
I při tom těšení se na krásné vykoupání je potřeba jedno varování. V dnešní době je řada lidí alergická na všemožné rostlinné látky, nejen na pyl. A nutno poctivě přiznat, že právě rostliny obsahující silice mohou někomu vadit. Vždy si tedy před prvním použití určité rostliny udělejte malý test. Připravte si na zkoušku jen trochu roztoku a namažte si s ním kůži na předloktí. Čekejte dvacet minut, zda vás nezačne kůže svědit, nebo se neobjeví vyrážka. Nelekejte se, pokud se tak stane, většinou to samo do chvíle zmizí, nebo pomůže běžný lék. Takovou rostlinu pak však už nikdy do koupele, ani pro přípravu čaje nepoužívejte! Léčebné koupele: Již v pravěku si lidé všímali, že některé prameny jako kdyby měly léčivou sílu. Často se z nich pak stávala rituální místa, později tu často vznikaly kláštery, v době nedávné pak lázně. Ale léčivých minerálních pramenů nikdy nebylo dost. Naštěstí lidé brzy zjistili, že podobné účinky mohou navodit, obsahuje-li koupel rostlinné přísady. To platí například pro levanduli, její latinské i české jméno je odvozeno od laváre, což znamená umývati se.
Receptů na léčebné koupele je nespočetně, tady máte jen pár příkladů:
Proti nadměrnému pocení rukou: Svaříme ve vodě šalvěj a pak necháme 15 minut louhovat. Nalijeme do umyvadla a máčíme si tam 20 minut ruce. Dá se užít i na nohy. Podobně funguje i odvar z březových listů.
Pro uklidnění nervů: Svaříme dva díly máty a levandule s jedním dílem puškvorce a hřebíčku. Vaříme 10 minut a pak vlijeme do vody ve vaně.
Pro posílení nervové soustavy: Svaříme nakrájenou cibuli se třemi stroužky česneku, 3 lžícemi fenyklu a hrstí dubové kůry nebo větviček černého bezu.10 minut vaříme a pak vlijeme do vany.
Proti křečovým žilám: Smrkové či jedlové jehličí zalijeme v hrnci studenou vodou a necháme 24 hodin louhovat. Pak teprve dáme povařit, scedíme a vlijeme do vany.
Při mokvavé vyrážce: odvary z heřmánku, nebo z Hadího kořene (dřív rdesna) většího, z jehlice trnité nebo kontryhele
Proti bolení kloubů: odvar z anděliky lékařské, nebo březového listí
Proti vyčerpání a předrážděnosti: koupel v odvaru z borového jehličí
Pro prokrvení vnitřních orgánů: Koupel v odvaru z listů bezu černého
Koupele pro krásu:
Proti příliš vysušené pleti: Ve dvou litrech vody svaříme 5 lžic fenyklu. Pak vlijeme do vody ve vaně a setrváme tu 20 minut. Opakujeme jedenkrát týdně, zlepšení by mělo nastat za měsíc.
K docílení hladké pokožky: Před koupelí se namažeme slunečnicovým nebo olivovým olejem a lehneme si na 10 minut do teplé vody. Pak se důkladně žínkou promasírujeme a osprchujeme.
Pro změkčení ztvrdlé kůže na nohou či loktech: Sušené květy černého bezu přelijeme vařící vodou a necháme louhovat 30 minut. Pak smísíme scezenou tekutinu s mlékem (půl na půl) a vlijeme do koupele..
Pro pevné nehty: Svaříme 2 lžíce sušené přesličky či květu jeřábu s trochou vody a v tom máčejte konce prstů. Musíte užívat opakovaně.
Meditační a relaxační koupele:
Díky síle naší představivosti jsme schopni tišit a léčit někdy i tělesné a emoční choroby. Cvičením fantasie však také můžeme jen jednoduše odpočívat a relaxovat. Při tom nám koupel v příjemné, voňavé vodě může výrazně pomoci. Uvolníme se a navíc máme zaručeno soukromí, což je při podobné činnosti nezbytné.
Duševní představivost je myšlení v obrazech, je to nikoliv logický, ale intuitivní způsob myšlení, při kterém se mohou objevit takzvané záblesky. Záblesk je nalezení řešení v situaci dosud neřešitelné nebo náhlé rozpoznání zcela nové cesty. Fantasie je totiž způsob, jak komunikujeme se svým podvědomím a snažíme se ho navázat na realitu.
Příběh nekouzelnického chemika Kekulého je v každé učebnici. Zoufale se mořil s nalezením prostorového vzorce nové sloučeniny. Počítal do úmoru, ale žádná lineární struktura jeho látce neodpovídala. Pak jednou seděl večer u krbu a tupě zíral do plamenů. Pohyboval se někde na hranici mezi bděním a spánkem, když se mu náhle před očima objevil had, jehož tělo tvořily uhlíkaté sloučeniny a výsměšně na něj kýval svým CH3 ocasem. Nakonec se do něj s významným zamrkáním zakousnul… Kekulé vylítnul od ohniště a málem prodřel papír, jak začal divoce kreslit kruhové aromatické jádro - tak byla objevena struktura benzenu…(Lučavka Amóniová, bývalá učitelka lektvarů na škole v K. k tomu dodává poťouchle, že už se nemohla na trápení svého pravnuka dívat a telepaticky mu odeslala vidinu symbolu alchymie, hada Urovora, aby ho k objevu konečně dokopala :-) .)
Pomocí řízených představ a fantazií lze docílit podivuhodných výsledků, ale tomu se budeme věnovat až ve vyšších ročnících.
Bomba
(Věrka, 6. 4. 2009 9:44)