1. Rodina (R)
= nejmen. základní soc. jednotka lid. společnosti (svazek muže, ženy a dětí)
- model rodiny - tvořen rodiči a jejich dětmi. popř. prarodiči
- vykazuje stabilitu (stálost) ve všech: - epochách vývoje lidstva
- současných společnostech
Vědecký výzkum (Mudrock)
- údaje o 192 soušas. společnostech
- výsledek = 3 základ. rodinné struktury:
1) ve 47 společnostech - Nukleární R (NR) - rodiče + děti
2) v 53 společnostech - Polygamní R
- muž má více žen => společensky uznávaná vazbou s několika partnerkami - ženy = rovnocenný vztah
- oblast blízkého V (Asie, Arab. oblast)
3) v 92 společnostech - Rozšířená R
- rozšíření NR o novou rodinu v další generaci
- ve všech společnostech rozhodující díl péče o děti (hl. v ran. obd.) nesou ženy
Postavení ve společnosti
- má biologicky význam. pro udržení lidstva
- reprodukuje člověka a zprostředkuje mu vrůstání do jeho kultury a společnosti => socializace
- propojuje generace - vytváří mezi nimi kontinuitu (spojitost) s pouty solidarity (vzájemná pomoc)
- 1. závažným modelem společnosti s jakým se dítě setkává -> předurčuje jeho osob. vývoj a vztahy k jiným sk. lidí
- každá R v nějaké míře respektuje obecně závaz. pravidla fungování společnosti
- dítě se v rodině učí mnoha dovednostem a přijímá soc. a sexuál. role
=> podmínkou úspechu = přítomnost dobrého rodičov. vzoru
- podstatný = kontakt s oběma rodiči
Fce rodiny
- rozlišujeme z hlediska úloh, kt. rodina plní vůči společnosti a svým členům
1) Biologicko - reprodukční
- R zajišťuje plození potomstva a uspokojov. sexuál. potřeb
- R je svazek založený na biologic. základě, tedy zajišťuje biologic. trvání společ.
2) Ekonomická
- vymezuje R jako výrob. jednotku (hl. v minulosti)
- dnes - hl. prostor pro uplatňování strategií členů rodiny v rámci společ. hospodaření
- spočívá v materiál. zabezpeč. rodiny
- podílejí se na ní oba rodiče v obd., kdy matka pečuje o děti
- v té době materiál. zajišťuje chod R hl. otec (nebo opač. pojetí)
- když děti dospějí - měli by se podílet na provozu rod. hospodářství
- spočívá v péči o domácnost a zajištění jeho chodu
3) Sociálně - výchovná
- zastává dominantní místo v celkovém socializač. působení rodiny na dítě
- u této fce = rodina nepostradatelná
- obsah: - předávání pozitiv. hodnot a vzorců hodnot
- formování psychic. st. jedince a cílevědom. působení na J
- rodiče = zodpovědní za správnou výchovu dětí
- představuj 1. výchov. vzory pro své děti
- ovlivňují chování a konání svého dítěte po celý život
- v průběhu historic. vývoje došlo k zásad. změnám v rozsahu fce
- stát. společ. působí prostřednictvím výchov. - vzděl. institucí
- hl. prostředky rodin. V: - rodin. atmosféra a život. styl dospělých
- hodnotové systémy členů R (dospělých) -> toto dítě až do puberty napodobuje své rodiče
4) Emocionální
- uspokojování cit. potřeb členů rodiny (vzájemná podpora, uznání)
- význam hl. v dnešním zrychlujícím se tempu
- obsah: - pocit stability a bezpečí
- pochopení mezi členy rodiny = důležité pro zabezpeč. psychic. a život. rovnováhy J
- velmi důležit. = pevná cit. vazba dítěte na matku, hl. v 1. letech jeho života
- při absenci klad. cit. vztahů v R dochází k narušení cit. vývoje a soc. zrání
- dokladem = zvýšený výskyt soc. - patolog. jevů u dětí a mládeže z těchto rodin
5) Ochranná
- spočívá v zabezpečování:
a) Biologic. ochrany = poskytování stravy, oblečení, hygieny
- péčí o členy domácnosti, kt. se o sebe mohou postarat
- z důvodu věku (děti + staří) nebo choroby a jejich příčin
b) Ochrana dětí před soc. - patolog. jevy
Závěr: - v R dochází ke kultur. přenosu - předávají se tradice, zvyky, kultur. hodnoty, dochází k osvojení a rozvíjení jazyka (= důležitý prostředek lid. komunikace)
- závislost na původ. rodině = postupně se mění k nezávislosti, kt. je většinou završena založ. vlast. rodiny, V dětí, péčí o stárnoucí rodiče
Vztahy a role v rodině
- společnost našeho typu vychází při stanovení pravidel, kt. regulují způsoby prosazování individuál. zájmů z řecko - křesťansko - osvícenských tradic
1) Primární
= vztah mezi matkou a dítětem
=> v době těhotenství (= prenátál. období)
- až do dospívání se u matek nemění pozitivita (popř. negativita), očekávání vůči dítěti, intenzita zájmů o něj
Prod - pro dítě = stres
- dle moder. názorů by měl být vůči dítěti šetrný (= alternativ. porod - do vody, růz. polohy)
- poprod. oddělování matek od novoroz. = dnes považováno za chybné
- otcova přítomnost při porodu upevňuje partner. vztahy a přispívá k vytvoření pozitiv. vztahu otce a dítěte
2) Pevné spojenectví mezi mužem a ženou
- generace rodičů a dětí má být oddělena hranicí, kt. má jistou propustnost
- malá propustnost izoluje obě generace => děti cítí malou podporu rodičů
- velká prostupnost - nikdo nic nerozhoduje, nikdo za nic nezodpovídá => přináší do života dětí chaos
3) Spojenectví mezi dítětem a rodičem stejného pohlaví
= rodová aliance
- d. se učí nápodobou role, kt. jednou bude plnit a plní je = identifikuje se s rodičem
- význam: - dítě se učí sexuální roli
- rozvoj intelektu
- dovednost regulovat emoce
- učí se soc. inteligenci a morál. cítění
- otcové zpravidla věnují více pozornosti synům a matky dcerám
- děti věnují do konce 1. roku života více pozornosti matkám, později rodiči stej. pohlaví
4) Spojenectví mezi sourozenci
- význam: - dítě se učí solidaritě na vrstevnic. úrovni
- roli sourozence a vztahu k vrstevníkům uplatní jedinec později vůči spolužákům, kolegům, přátelům a partnerovi
Rysy prvorozeného dítěte
- více orientované na svět dospělých
- vnímavé, citlivé, svědomité, vážné a orientované na studium
Rysy druhorozeného dítěte
- snadněji vycházejí s vrstevníky
- společen., veselé, mírné, bezstarostněj., lehkomyslněj. (než prvoroz.)
Poučka - je dokázáno, že doplňkové sourozenec. pozice manželů zvyšují stabilitu a spokojenost jejich manželství
Důsledky chybějících vztahů v rodině
= rodina neúplná
- důvody - rozvod, smrt, svobodná matka
- dítě kt. nemá možnost uzavřít některý ze vztahů (viz víše), odrazí se tato skutečnost v jeho životě
- toto dítě může být deprivované = zbavené náležité rodičovské péče
- důsledky: - zpožďování ve vývoji řeči, rozvoji intelektu a soc. dovednostech
- častější nemocnost
- dlouhodobá deprivace v časném dětství => následky na celý život
- R má vliv na dítě v období dětství i dospívání
- ale i dospělý člen rodiny je rodinou formován (základ. psychologic. potřeb intimní blízkosti, rodina určuje dovolené hranice osob. autonomie)
Rodina jako výchovný činitel
- rodina má větší odpovědnost za V svých dětí
- odpovědnost. - vychází z historic. a kultur. tradic života společnosti
= zakotvena v jeich práv. a mrav. normách => zákon o rodině
- od určit. věku dítte nemůže rodina zabezpečit komplexní rozvoj dítěte svými vlastními silami/prostředky
- na V dětí se spolu s rodinou podílejí:
- škola - učitelé, vychovatelé
- církev. organizace určené dětem a mládeži
- sportov., kultur., společen. a odborové organizace, kt. se orientují na práci s dětmi
- škol. a mimoškol. zařízení (kroužky, DDM)
- hromadné sdělovací prostředky
- speciální stát./soukrom. a nadační instituce zaměřené na výchovu hendikep. jedinců
- rodiče = nejdůlež. vychovateli, ostat. vychovatelé mohou pouze doplňovat to, čeho ve V dosáhli rodiče
- zodpovědní nejen za V svých dětí v rodin. prostředí, ale i za jejich V vůbec
- nejdůlež. úsek v životě čl. je období do 4 let
- nejdůlež. předpokladem úspešné rodin. V = dobrý společ. život. způsob rodičů a dětí
Modely výchovných stylů
- růz. formy a styly V byly v praxi známy a v pedagogice popisovány od nejstar. dob (př. přísná vojen. V ve Spartě x mírnější v Athénách)
- styly rodin. V zahrnují 2 navzájem spjaté skutečnosti:
1) emoční vztah k dítěti
2) formu výchovného....
- tyto skutečnosti ovlivňují způsob užití odměn a trestů a to, jak d. bude reagovat na dílčí výchov. prostředek
- psycholog Kurt Lewin rozlišil 3 výchovné styly
1) Tradiční V
- autoritativní, autokratická
- časté používání rozkazů a trestů
- malé porozumění pro potřeby a zájmy dětí
- potlačování iniciativy dětí
- V se projevuje náročností, kontrolami a prosazováním požadavků bez obousměrné komunikace
- oceňována = poslušnost, úcta k autoritě, tradici a práci a pořádkumilovnost
- děti = odpovědné, průměrně schopné, postrádají spontaneitu, málo společenské a bez silnější výkonové motivace
- tuto V uplatňují panovační rodiče
- vede k: - velké závislosti na vychovateli
- zvýšené submisivitě (= oddanost, podřízenost) a naopak k agresivitě
2) Liberální V
= svobodná, volná
- slabé/žádné řízení bez větších požadavků
- dítěti nejsou nastaveny žádné hranice
- důsledek - malá odpovědnost
3) Demokratická V
- převažuje odměna nad trasty
- porozumění pro individuál. potřeby dítěte
- podporována spontánost
=> k rozvoji iniciativy a samostatnosti, zodpovědnosti, kázni a respektování práv ostatních
- rodiče: - mají přirozenou autoritu
- jejich V se projevuje častými kontrolami a vyžadováním úkolu, kt. odpovídají věku a schopnostem dítěte
- děti = nezávislé, sebeprosazující
- ochotné ke spolupráci
- intelektuálně a soc. úspešné
- mají potěšení ze života a dobrou výkonovou motivaci