Náš roční prcek
Od dnešního dne již nemohu tvrdit, že mám doma malé štěňátko. Atymu je už rok. Z té malé kuličky jakou byl, vyrostl velký fešák a PAN PES.
Celý den začal nějak jinak než všechny ostatní. Atýsek jako kdyby tušil, že je jeho velký den. Neustále se domáhal pozornosti a komukoliv se cpal pod ruku pro pohlazení. K obědu dostal vařené kuřecí maso a moc mu chutnalo. Když jsem byla i já po jídle, vyrazili jsme spolu na "malou" narozeninovou procházku.
Nakonec z toho byla procházka Řepy - Hostivice - Sobín - Zličín - Řepy. Po příchodu domu jsem odpadla na gauč a už se ani nehla. Na moje operované koleno to byl trošku záhul, ale jinak sem si procházku moc užila a Aty taky. Cestou musel přetrpět malé pózování před objektivem, ale i to jsme zvládli.
Krom pózování jsem mu házela balonek, přetahovali se o klacíky, navzájem se honili a nebo si Aty hrál s pejskama. Taky jsme trošku cvičili, ale ne moc.
Večer ještě Atušku pořádně pomuchlám a dostane nějaké dobrůtky a hračky. Doufám, že jsme ten jeho velký den pořádně oslavili a brouček bude v noci spokojeně spát.
A nakonec ještě odkaz na fotky ►