Bobina - Klisna jako sníh.
Bobina
Myslím si, že každý kůň, by měl nést nějaké vznešené jméno, které se hodí pro vznešenou bytost.
Bobina není zrovně vznešené nemyslíte? Ale takto ji její (skoro bych řekla "krutý") majitel pojmenoval. Když jsem tuto klisničku poprvé uviděla, napadlo mě: "Páni! Arab! Je krásný a něco mě k němu táhne ale nevím co to je!" Tak jsem ji sledovala jak jede Hubertovu jízdu. Její majitel s ní tryskal jak jen to šlo. Při tom pohledu jsem se zamračila. Pak si ale za sebe ten pán posadil dalšího muže a tryskali na druhou stranu. Klisně se to moc nelbilo, ale jejímu majiteli to bylo jedno. Jen trhl za otěže a znovu se rozcválal. Když Hubertka skončila, všichni koně i jejich majitelé šli do stáje. Já taky. Šla jsem se kouknout na Bobinu a byl to šok! Už jsem slyšela o tom, jak špatně koně dopadnou když s nimi nemá majitel přirozený vztah a komunikuje jen otěžemi, ale prakticky jsem si to nikdy nedokázala představit, jak hrozné to je. Teď jsem to viděla. Bobina stála opuštěná, uvázaná u stáje a z huby jí tekla krev. Její majitel ji musel prodrat kůži udidlem! Asi po pěti minutách přišel ke klisně její majitel. Postarší, malý kovbojík. Trochu ji přetřel kartáčem a přivázal vedle výběhu, kde se pásli ostatní koně. A Bobina jen stála a mohla se dívat, jak její kamarádi š'tastně přežvykují trávu. A pak se začala ošívat a přešlapovat a pak....přeskočila hrazení a skočila do výběhu. Boužel ji ale drželo vodítko a tak se začala škrtit. Poskakovala a koně na ni udiveně hleděli. Už jsem jí utíkala na pomoc, ale její majitel mě předběhl.Odvázala ji a začal na ni křiček: "Kurva Bobino vyser se na ně! Nech je tam a neskač sakra!" Nadávala hrozně hlasitě a sprostě. Jak může se svým koňěm tak zacházet? Zvlášť, když je tento kůň tak něžný a krásný jako sníh?
Pak majitelé se svými koňmi odjeli a já jsem Bobinu naposledy pohladila...nebo ne?