Myslím, že to je krok státníka, odvážný a rozhodný!
(zkráceno, zvětšeno)
cituji z:
http://ihned.cz/c4-10073040-38593220-000000_d-klausuv-dodatek-k-lisabonu-zni-ochrana-pred-naroky-sudetskych-nemcu
Klausův dodatek k Lisabonu zní: Ochrana před nároky sudetských Němců
Prezident Václav Klaus údajně chce v dodatku k Lisabonské smlouvě zakotvit ochranu před majetkovými nároky sudetských Němců. EU to zatím odmítá komentovat.
Klaus postavil další překážku Lisabonu. Chce ke smlouvě připojit dvě větyEvropský tisk: Nedůtklivý Klaus se chová jako stalinista, rozzuřil ŠvédyTagy
Václav Klaus, Lisabonská smlouvaVáclav Klaus včera v telefonickém rozhovoru se švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem uvedl, že pokud český ústavní soud odmítne žalobu senátorů na Lisabonskou smlouvu, tak bude chtít, aby do smlouvy byly dodány "dvě věty". O jejich obsahu se ovšem švédský premiér, který o rozhovoru informoval novináře, nic neřekl.
Podle pátečního vystoupení předsedy Evropského parlamentu Jerzy Buzeka v Praze český prezident Klaus žádá o podobnou výjimku pro aplikaci listiny základních práv EU v dokumentu, jakou mělo Polsko a Velká Británie.
Podrobnosti Klausových podmínek nicméně Buzek nesdělil, český prezident se má k celé záležitosti vyjádřit v pátek odpoledne. Buzek pouze naznačil, že poskytnutí takové výjimky z lisabonské smlouvy pro Prahu, jakou si Klaus klade, by muselo schválit všech 27 zemí, a to včetně České republiky jako celku.
Ani zbytek Evropské unie se zatím ke Klausovým požadavkům nechce vyjadřovat dokud nebude přesně vědět, o co se jedná.
Klaus chce ochranu před majetkovými nároky sudetských Němců
Možný obsah zmíněných "dvou Klausových vět" přinesl v pátek polský list Rzeczpospolita. Ten před setkání předsedy EP s českými představiteli s odvoláním na anonymní zdroj v kanceláři prezidenta Klause napsal, že podle českého prezidenta evropská listina základních práv může otevřít cestu ke vznášení majetkových nároků sudetských Němců.
"Máme expertízy, z nichž vyplývá, že by bylo možné oživení majetkových nároků. Nemůžeme dopustit, aby jacísi soudci z Malty nebo Španělska zasedající v Evropském soudu, kteří neznají historii našeho regionu, rozhodovali o tom, zda Němci mají právo získat své majetky," cituje list zdroj z Pražského hradu.
Klaus by měl Lisabon odmítnout na Sněžce, přeje si senátor - čtěte ZDE
Klaus nesmí Lisabon podepsat dříve, než Ústavní soud rozhodne o stížnosti - čtěte ZDE
Prezident Klaus chce proto od EU získat ty samé záruky, jaké získalo Polsko, když se při jednání o Lisabonské smlouvě připojilo k tzv. britskému protokolu. Ten říká, že listina práv a svobod nemůže vytvářet nové zákony, které by byly ve Velké Británii a v Polsku závazné.
List také cituje několik právních expertů, podle nichž Evropská listina práv a svobod žádné nové nároky na vrácení majetku sudetských Němců nevytváří. Zároveň i cituje polské konzervativce, kteří si pochvalují, že Varšava si už podobné garance vyjednala.
Původní článek v listu Rzeczpospolita čtěte zde.
Češi musí začít u sebe
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek v pátek po jednání se šéfem senátu Přemyslem Sobotkou řekl, že případné Klausovy dodatečné požadavky si musí Česká republika vyřešit nejdřív interně. "Teprve po vyjasnění takových požadavků na národní úrovni by bylo nutné jednat o jejich případné podpoře na úrovni ostatních států EU," uvedl Buzek.
Blog Martina Denemarka: Naprosto geniální Klaus - čtěte ZDE
Buzek zopakoval, že svou návštěvou v Česku nechce vyvíjet nátlak na dokončení ratifikace smlouvy. "Nechci v žádném případě tlačit na nezávislý stát, jakým je Česká republika. Nicméně je nutné mít na paměti, že jakékoli další zpoždění je velmi drahé pro miliony evropských obyvatel," podotkl Buzek s tím, že současná organizace neumožňuje zcela efektivní fungování EU. Kromě Klause lisabonskou smlouvu nepodepsal ještě polský prezident Lech Kaczyński, ten tak má učinit v sobotu. Buzek uvedl, že bude podpisu smlouvy přítomen.
Klaus podle ministra zahraničí Jana Kohouta svůj nový požadavek s českou diplomacií nekonzultoval. Ke Klausově podmínce se zatím odmítá vyjádřit i český premiér Jan Fischer. Hrad požadavky dosud nijak nekomentoval.
Autor/ři: Martin Ehl, red, foto: čtk
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
cituji z:
http://domaci.ihned.cz/c1-38586900-klaus-postavil-dalsi-prekazku-lisabonu-chce-ke-smlouve-pripojit-dve-vety
Klaus postavil další překážku Lisabonu. Chce ke smlouvě připojit dvě věty
Václav Klaus požaduje, aby pod Lisabonskou smlouvu byla připojena poznámka o listině základních práv, více objasní až po verdiktu Ústavního soudu. Polský prezident má podepsat v sobotu.
Lisabon schválíme do konce roku, uklidňoval EU FischerBrusel tlačí na odpůrce: Sankce nebudou, ale už to nezdržujteTagy
Lisabonská smlouva, Václav Klaus, EUZnámý odpůrce Lisabonské smlouvy naznačil, co by mohlo uspíšit jeho podpis pod dokument. Podle švédského premiéra a předsedy Evropské rady Fredrika Reinfeldta Václav Klaus požaduje, aby byla ke smlouvě připojena poznámka týkající se listiny základních práv.
Václav Klaus přitom již po víkendu možná bude posledním evropským státníkem, který blokuje přijetí tohoto dokumentu. Polský prezident Lech Kaczynski totiž prý podepíše v sobotu. Uvedl to jeho poradce.
"Ceremonie podpisu se uskuteční v sobotu. Budou přítomni zahraniční hosté," dodal Brzezinski. Podle agentury AFP do Polska přijede šéf Evropské komise José Barroso, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek a švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země EU nyní předsedá; slavnostní akt je plánován na poledne.
V posledních dnech z prezidentské kanceláře i polských médií přicházely rozporuplné informace ohledně termínu podpisu.
Kaczyński chce k ratifikaci Lisabonu uspořádat oslavu. Proto podepíše až v sobotu - čtěte ZDE
Polský prezident "nebude s podpisem spěchat" - čtěte ZDE
"Hovořil jsem dnes s Klausem telefonicky... Aby smlouvu podepsal, Klaus požaduje dvouvětou poznámku pod textem, která se vztahuje k listině základních práv," citovala agentura Reuters Reinfeldta. Další podrobnosti nejsou známy, nicméně švédští diplomaté označili rozhovor za "poměrně pozitivní".
"Potřebujeme objasnění toho, co vlastně (Klaus) žádá. Řekl ale, že musíme počkat na dokončení posuzování soudem, potom že to objasní. (Klaus) ale žádá dodatečná opatření, proto by to měl objasnit, což jsem mu řekl," dodal švédský premiér.
„Pokud by to neznamenalo znovuotevření procesu ratifikace v dalších 26 zemích, mohlo by to být akceptovatelné," řekl ČTK k prvním informacím předseda ČSSD Jiří Paroubek. Kdyby to znamenalo, že prezident smlouvu podepíše, mohlo by to podle Paroubka být východiskem ze současné situace.
Předseda zelených Ondřej Liška naopak za informací vidí další snahu o obstrukce. "Jak znám prezidenta, bude to obstrukce, protože o žádném věcném záměru zatím nic neřekl," prohlásil. "Přichází s křížkem po funuse. EU se už na něčem shodla a nikdo už nemůže jeho návrhy brát než jako bojkot a obstrukce," doplnil.
Topolánek: Podpis Klause je jen formalita. Lisabonská smlouva projde - čtěte ZDE
První bitvu o Lisabonskou smlouvu senátoři prohráli - čtěte
Podle Hradu si telefonický rozhovor obou politiků vyžádal švédský premiér.
Chartu základních práv EU nazývanou také Listina základních práv Evropské unie schválili šéfové států v roce 2000 během zasedání Evropské rady v Nice. V současnosti se nejedná o právně závazný text, avšak všechny členské státy se zavázaly ustanovení charty dodržovat.
Otázka přijetí charty je součástí debaty o ratifikaci lisabonské smlouvy. Je možné, že se prezidentovy nové podmínky týkají právě jí. V rámci textu "Lisabonu" je uveden odkaz na Listinu základních práv Evropské unie. Pokud lisabonská smlouva vstoupí v EU v platnost, bude začlenění základních práv do lisabonské smlouvy znamenat, že evropské instituce a členské státy budou právně vázány je dodržovat.
Výjimku pro aplikaci Charty základních práv EU si vyjednaly Británie a Polsko z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.
Česko je spolu s Polskem poslední členskou zemí EU, která lisabonskou smlouvu neratifikovala.
V Česku dokument projednává Ústavní soud, na který se se stížností obrátila skupina senátorů. Představitelé EU uvedli, že nechtějí na Česko tlačit, ovšem návštěvy a rozhovory s českými politiky naznačují zvýšené diplomatické aktivity. Švédská ministryně pro EU Cecilia Malmströmová dnes v Praze řekla, že švédské předsednictví EU respektuje český ústavní systém, ale o osudu lisabonské smlouvy by chtělo mít jasno co nejdříve. Autor/ři: ČTK, foto: ČTK
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
cituji z:
http://domaci.ihned.cz/c1-38597420-cr-si-pred-podepsanim-lisabonu-musi-vyjednat-vyjimku-potvrdil-klaus
ČR si před podepsáním Lisabonu musí vyjednat výjimku, potvrdil Klaus
Václav Klaus se obává majetkových nároků sudetských Němců. Podle vládních analýz ale nejsou takové obavy opodstatněné, reagoval premiér Fischer.
Česká republika by si před ratifikací měla podobně jako Polsko a Velká Británie vyjednat trvalou výjimku z listiny základních svobod v Lisabonské smlouvě, prohlásil na páteční tiskové konferenci prezident Václav Klaus.
Ten se mimo jiné obává, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Podle prezidenta totiž umožňuje přezkoumávat již platná rozhodnutí českých soudů.
Jeho obavy se tak týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce. "(Lisabonská smlouva) povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi," prohlásil Klaus.
Prezident vyjádřil přesvědčení, že je možné výjimku prosadit. Dá se to podle něj vyřešit poměrně rychle, "byť nestandardním postupem". Zdůraznil také, že jeho požadavek nemá nic společného se stížností skupiny senátorů na Lisabonskou smlouvu, kterou nyní projednává Ústavní soud. Až do rozhodnutí soudu Klaus nemůže dokument ratifikovat.
Prezident rovněž kritizoval švédského premiéra a předsedu Evropské rady Frederika Reinfeldta za to, že ve čtvrtek jako první o jeho požadavku na doplněk Lisabonské smlouvy informoval média. Reinfeldt to udělal po telefonátu s Klausem, obsah rozhovoru ale byl podle prezidenta důvěrný.
.......................................................................................................
.......................................................................................................
Prohlášení Václava Klause k ratifikaci Lisabonské smlouvy
(text pokračuje pod boxem)
Úvodem mi dovolte říci, že jsem s tiskovou konferencí na toto téma počítal o něco později, určitě ne už dnes odpoledne. Po včerejším (čtvrtečním) telefonátu se švédským premiérem Reinfeldtem, respektive po jeho určité indiskreci o obsahu našeho rozhovoru, o kterém jsme se dohodli, že bude důvěrný, vznikla řada spekulací, které chci tímto zastavit.
I dnešní jednání s předsedou Evropského parlamentu J. Buzkem mne vede k závěru, že už musím něco konkrétnějšího o svém postoji k tomuto problému veřejně říci.
Nechtěl jsem tyto důležité věci zbytečně urychlovat, protože otázkou komplexního posouzení lisabonské smlouvy se nyní zabývá náš Ústavní soud. To, co vám teď chci sdělit, nemá s rozhodováním Ústavního soudu bezprostředně žádnou souvislost.
Aniž si to mnozí uvědomují, lisabonská smlouva pro Českou republikou znamená zásadní změnu. Tuto smlouvu jsem - jak víte - vždy pokládal za špatný vývoj Evropské unie. Prohloubí dnešní problémy EU, zvýší její demokratický deficit, zhorší postavení naší země a vystavuje ji novým rizikům. Mimo jiné i proto, že povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi.
Nedílnou součástí lisabonské smlouvy je Listina základních práv Evropské unie. Na jejím základě bude lucemburský Soudní dvůr EU posuzovat, zda jsou právní předpisy, zvyklosti a postupy používané v členských zemích v souladu s touto listinou. To umožní obcházet české soudy a uplatňovat například majetkové požadavky osob vysídlených po druhé světové válce přímo u Soudního dvora EU. Listina dokonce umožňuje přezkoumávat již platná rozhodnutí českých soudů.
Minulá česká vláda této - pro Českou republiku životně důležité - otázce nevěnovala dostatečnou pozornost a nevyjednala pro Českou republiku z této listiny takovou výjimku, jakou si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Pro práva stanovená v listině budou v těchto dvou zemích nadále platit jejich vlastní zákony a budou o nich například v Polsku i nadále rozhodovat polské soudy.
Před ratifikací si Česká republika musí alespoň dodatečně vyjednat obdobnou výjimku. Tím nám bude dána garance, že lisabonská smlouva nemůže vést k prolomení tzv. Benešových dekretů.
Myslím, že se tato výjimka dá rychle vyřešit.
Václav Klaus, Pražský hrad, 9. října 2009
.......................................................................................................
.......................................................................................................
Fischer: Podle vládních analýz prolomení dekretů nehrozí
Premiér Jan Fischer na Klausovy obavy reagoval vyjádřením, že vláda se riziku prolomení Benešových dekretů v minulosti věnovala a na základě analýz dospěla k tomu, že nic takového nehrozí.
Fischer přesto uvedl, že je připraven s prezidentem hledat řešení, které by nezpochybňovalo základní cíl - dokončení rafitikace smlouvy do konce roku.
Vláda se dodatečnou podmínkou k Lisabonské smlouvě bude zabývat na své pondělní schůzi, uzavřel premiér.
Fischerovi dávají za pravdu i odborníci na ústavní právo oslovení ČTK. Experti se shodli na tom, že evropskou smlouvu nelze uplatňovat zpětně, a měnit tak právní stav, který v ČR existoval před jejím uzavřením. Obavy prezidenta z revize Benešových dekretů proto nesdílejí.
Fischer pak večer podle ČTK vyloučil možnost, že by jednání o Klausově požadavku mohlo přinést znovuotevření ratifikace dokumentu v celé EU.
Zelení žádají Klausovo odvolání
Václav Klaus podle Strany zelených překročil své ústavní pravomoci, když dal dodatečné podmínky pro svůj podpis Lisabonské smlouvy poté, co ji ratifikoval parlament. Podle předsedy zelených Ondřeje Lišky by proto měl být odvolán.
Předseda zelených zdůraznil, že předchozí vláda při jednání o podobě smlouvy nechtěla přijmout podmínky stejné jako Polsko a Británie, protože podle ní nejsou prospěšné. "Je to obrovský pokrok, že se konečně listina stává právní součástí takového dokumentu," uvedl Liška s tím, že kdyby se Česko listiny vzdalo, mělo by menší práva než ostatní země evropské sedmadvacítky. Je podle něj nutné, aby se Češi proti takové změně bránili.
Místopředeseda lidovců Pavel Svoboda, který je expertem na evropské právo, se však domnívá, že prezident se pohybuje v rámci ústavy a své kroky "ustojí".
Schwarzenberg: Je to důkaz slabosti
"Nemohu se s tím ztotožnit, spíš to pokládám za důkaz prezidentovy slabosti," komentoval Klausův krok exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Návrh zelených má za bezpředmětný, protože ústavní možnost velezrady není podle něj v tomto případě použitelná. To, že Klaus není schopen svůj mandát plnit, by podle něj nikdo nepotvrdil.
Klause v pátek kritizoval i europoslanec ODS Edvard Kožušník: "Kdyby s tím přišel před rokem, tak tomu budu rozumět. Osobně mě to mrzí, protože jsem... podporoval jeho volbu právě kvůli jeho konzistentním názorům. Pravdou ale je, že mu jde v posledním roce zřejmě o zviditelnění na mezinárodní scéně víc než o obhajobu zájmů občanů ČR".
Naopak bývalá europoslankyně a kritička Lisabonské smlouvy Jana Bobošíková je na straně Klause. Myslí si, že listina může otevřít prostor k opětovné diskusi o platnosti dekretů.
Autor/ři: lus, ČTK, foto: Reuters
http://domaci.ihned.cz/c1-38597420-cr-si-pred-podepsanim-lisabonu-musi-vyjednat-vyjimku-potvrdil-klaus