Anatomické a fyzilogické znaky králíka domácího lze v zásadě odvodit z jeho zoologického zařazení.Domácí králík (Oryctolagus cuniculus var.domestica) je domestikovanou formou divokého králíka (Oryctolagus cuniculus).Zoologicky jej zařazujeme mezi obratlovce(vertebrata)do třídy savců(mamalia).Protože bylo podle paleontologických nálezů dokázáno že zajíci a králíci se vyvíjeli samostatným vývojem, tedy rozdílně od hlodavců pravých (morčata,myši) došlo nově k jejich zoolog. zařazení do samostatného řádu zajícovití, čeleď zajícovití a rodu králík.Anatomicky toto zařazení opodstatňuje i zvláštní utvoření chrupu zajícovitých.Za každým řezákem je totiž utvořen další malý podpěrný zub, kterým pravým hlodavcům chybí.
Za původní centra jsou považovány oblasti JV Asii a JZ Evropě.Udaje datují toto období kolem 2 století našeho letopočtu.Za nejnápadnější znaky které se od té doby postupně vyvíjeli jsou zvýšení hmotnosti, změny barevnosti a strakatosti...
Králík je býložravec s dobrou schopností rozmnožování.
Kosterní soustava
Kostra hlavy, krku, trupu hrudních a pánevních končetin vytváří podklad pro svalovou soustavu a ochranu některých dalších částí králičího těla.
Zvláštní postavení mezi kostmi těla mají zuby - chrup dospělého králíka má 28 zubů, mláďata se rodí se 16 zuby. V horní čelisti má dospělý králík pár velkých dlátovitých trvale dorůstajících řezáků, za nimi je pár malých řezáků, 3 páry stoliček a 3 páry třenových zubů.Dolní čelist nemá malé řezáky a chybí jeden pár zubů třenových.Špičáky hlodavcům a zajícovitým chybí.
Velké řezáky se nemění pouze dorůstají cca o 10-12cm za rok.proto je nutné zajistit králíkům ohryz.Anatomické uspořádání kloubu umožnuje pohyb dolní čelisti do stran, nikoliv do předu.potrava je tedy rozmělňována pohyby dolní čelisti do obou stran.
Kostra králíka má 212 kostí.Hmotnost kostry se pohybuje kolem 12% z celkové hmotnosti těla.Nejintenzivnější vývoj kostí, jejichž základ se vyvíjí již během nitroděložního života je ve 4 -6 měsíci.v tomto období je dobré podávat na vápník a fosfor bohatou stravu.I vitamín D je na spravnou tvorbu kostí.
Svalová soustava
Zahrnuje příčně pruhované a vůlí ovládané svaly kosterní sval. soustavy, srdce a svaly vnitřních orgánů.Vývoj svalů je ovlivněn výživou a vlivy prostředí.Sval.soustava zabezpečuje nejen pohyb zvířete a funkci orgánů ale je i důležitou biologickou rezervou energie.Pro chovatele masných plemen představuje svalovina nejhodnotnější produkt - králičí maso.
Kožní soustava
Do této soustavy patří kůže s kožními žlázami,a cévami, včetně žlázy mléčné, ale i srst a drápy.Hmotnost kůže, žláz a drápů představuje 18-20% hmotnosti těla králíka.
Kůže -pokrývá tělo králíka,Vrchní vrstava kůže - pokožka-je krytá srstí, tvořenou třemo druhy chlupů.Chlupy vyrůstají z pokožky šikmo a jsou uloženy ve chlupových váčcích(vyjímka kolmého růstu u rexů)
PESÍKY -jsou nejvrchnější vrstva,jsou nejsilnější, často nejdelší. Významná je jejich ochraná funkce (při dešti..atd)
PODSADA - je tvořena dvěma typy jemnějších chlupů.Osiníky jsou měkké a ve spodu zkadeřené.Vlníky jsou nejjemnější vrstvou, ohebné, zkadeřené a v kvalitní srsti velmi husté.U angorských králíků jsou až z 90%srsti.
Mláďata mění srst - línají do stáří jednoho roku 3x, poprvé kolem 8 týdne stáří, podruhékolem 4 měsíce a kolem 7 měsíce stáří.Dospělí línají na jaře a na podzim.Toto trvá asi 1-1.5 měsíce.Mezi chlupy patří i hmatové chlupy na nose a v okolí očí.
Drápy - jsou vyživovány z centrálně umístěných cév.Péče o správnou délku zkracováním je nezbytná zejména v klecových chovech.řerostlé drápy stěžují pohyb a deformují postoj(pohlavní neschopnost´=bolestivost při skoku)
Žlázy - má pachové žlázy ale potní mu chybí.Největší žlázou je mléčná žláza, která u králice tvořena souborem žláz se samostatnými vývody obvykle v 6-10 strucích párově uložených na spodině hrudníků v krajině břišní.Do jednotlivých struků ústí z každé mléčné žlázy 10-14 mléčných kanálků.(Laktace= fyziologický děj, který spojuje působení řady orgánových soustav.)Produkce mléka kolísá u různých králic v závislosti na dědičném založení,počet struků ale také podle vlivů prostředí.Představuje pro organismus přirozenou ale značnou denní zátěž.Denní produkce při dobré mléčnosti je 160 - 180 gramů.Mléko králice obsahuje 41% sušiny s obsahem 22,7% tuku, 13,6% bílkovin, 2,3 %cukru, a 2,4 %popelovin.V prvních dnech produkuje králice mlezivo(kolostrum)které má pro mláďata značný význam.Mléko má 21-28 dnů pak rychle ubývá.
Trávící soustava
Pro hlavní životní funkce králíka musí být od prvopočátku jeho života zajištěn neustálý přívod potravy a tekutin, jejichž přeměna v trávícím ústrojí umožňuje životní pochody celého těla králíka.Základními útvary trávící soustavy je:dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo s úsekem slepého střeva, a konečníkem.Na trávení se podílejí i slinné žlázy, játra a slinivka.
Potravou králíka jsou různé rostliny, listy, větvičky , seno..atd.Ústa jsou uzavřena mekkými pysky, kde horní je rozštěpen a nepřekáží při hlodání tvrdé potravy.Hlodání obstarávají přední zuby- řezáky.Rozmělňování se děje na drsných ploškách stoliček.při žvýkání zvlhčuje potravu sliny.Jejich působením se potrava tráví.Pohybej jazyka se posunuje do hltanu dále pak do jícnu a do žaludku(je jednokomorový a má objem podle stáří a plemene 50-200cm), kde se na delší dobu zadržuje.Žlázy v žaludeční stěně vylučují kyselou šťávu jejímž působením se tráví další část potravy.Z žaludku přechází už natrávená potrava do střeva kde i tam jsou trávící šťávy.Největšími trávícími žlázami jsou játra a slinivka.Jejich vývody vyúsťují do střeva pod žaludkem. Jaternímu výměsku říkáme žluč.Působením trávících šťáv ve střevě je trávení potravy dokončeno.Látky vzniklé z potravy trávením vstřebávají se do střevních stěn a odtud pronikají do krve.Kde krev je rozvádí po celém těle.Nestrávené zbytky potravy se vyprazdňují řitním otvorem.
1) hrtan 2) jícen 5) levá plíce 6) bránice 7) žaludek 8) průdušnice 9) srdce 10) játra 11) tlusté střevo 12) slepé střevo 13) močový měchýř 14) močovod
Koprografie - požírání obsahu střevního je u králíka fyziologickým jevem.Jedí měkký trus světlé barvy, silně pokryté slizem, tímto přijímají značné množství bílkovin vitamíny skupiny B i K.
Močové ústrojí
Vylučování tekutin přijatých do těla umožňuje převážně močové ústrojí tj. ledviny, močovody, moč. měchýř a moč. trubice.Hmotnost obou ledvin je kolem 20gramů podle stáří a plemene.Králíčí moč je hustá hlenovitá a má zásaditý charakter (pH 8,0)
1) pravá ledvina 2) nadledvinka 3) močovod 4) močový měchýř 5) roura močová 6) ledvinová pánvička 7) korová vrstva 8) dřeňová vrstva 9) tepna ledvinová 10) žíla ledvinová
Dýchací ústrojí
zabezpečuje nejen výměnu vzduchu ale i termodynamiku (králík nemá potní žlázy).je tvořeno :dutina nosní, hrtan, průdušnice, plíce.Souhra svalů hrudníku a bránice umožňuje vdechy a výdechy.V klidu je dechová frekvence kolel 50 - 60 dechů/min.
Oběhový systém
Tvoří jej:krev, cévy (tepny,žíly), soustava mízních uzlin a slezina.Srdce zajišťuje svou pulzací (120-150pulzů/min) oběh krve v celém těle a tím okysličuje tkáně a přenáší živiny a vylučuje zplodiny metabolismu.Krev představuje kolem 5 -7% tělesné hmotnosti králíka.Složení je závislé na výživném stavu, stáří a pohlaví.Počet bílých krvinek značně kolísá podle denní doby a věku, V průměru asi 8600/mm krychlový.Počet červených je mezi 4 - 6 milionů/mm krychlový.Pro správnou funkci organismu jsou významné i mízní cévy a mízní uzliny.Ve slezině dochází k zániku většiny červených krvinek a je přímou zásobárnou krve.
Nervová soustava
Zprostředkovává přenos informací spolu s hormonálním systémem řídí funkci těla.Centrální nervová soustava je tvořena: mozkem, míchou a periferními nervy, řídí činnosti, které většinou lze ovládat vůlí.Vegetativní soustava naopak řídí činnosti nervů vůlí neovladatelnou (činnost srdce, dýchání..)Důležité živ. funkce zastávají smyslové orgány, které slouží k orientaci zvířete v prostředí, k dorozumívání..atd. Králík má dobře vyvinuté čichové a sluchové orgány.Nejmenší schopnosti oproti savcům dosahuje zrak.Ve vnímání ale při rozmnožování hrají důležitou roli pachové vjemy (feromony).
Pohlavní ústrojí
proces rozmnožování umožňuje pohl.aparát, který je rozdílně utvářen u samčích a samičích jedinců. Samčí pohlav. orgány - tvoří párová varlata a nadvarlata, přidatné pohlav. žlázy, prostata, šourek a pyj.Pohlavní samčí buňky - spermie- které jsou nejmenšími buňkami v těle se vytváří v kanálcích varlat uložených v kožních vacích šourku.Spermie jsou součástí ejakulátu a objem se pohybuje kolem 0,2 - 3 ml, v 1mm krychlovém je 150,000 - 2 000 000 spermií.Nejvíce spermií obsah. ejakulát kolem 14 měsíce stáří .
Samičí pohlav. orgány - tvoří párové vaječníky, vejcovody, děloha, pochva a vulva.Od období pohlav. zralosti jsou na vaječnících vytvářeny váčky (folikuly), které obsahují největší buňku těla a tj. vajíčko..
a) vaječník s folikuly, b) vejcovody d) úponové vazy e) děložní roh f) dělož.krček 2x g) pochva h) zevní pohl. org. i) močový měchýř
Ke spojení spermií a vajíčka dochází až po zdárném krytí samice samcem, kdy ejakulát proniká do vejcovodů a kde obvykle dochází ke spojení spermie s vajíčkem. Na rozdíl od jiných hospodář. zvířat je říje u králíků provokovaná,(tzn.že vajíčka se uvolňují po dozrání z folikulů teprve po páření).
Králice má dvojitou -dvourohou dělohu.Anatomické utváření dělohy umožňuje v některých případech dodatečné oplození dálších vajíček již v průběhu březosti a poté narození mláďat tak ve dvou termínech.(To se může stát když připustíte samici, a za 2 dny při přezkoušení opět samec samici nakryje a ona již byla březí po prvním krytí.(Ale většinou samice která zůstane březí samce nepřijme).
Březost-tj.před porodem- vývoj mláďat v těle matky trvá průměrně 31 dní (28-33).Při větším počtu mláďat ve vrhu bývá březost kratší, při malém počtu bývá delší.Březost se projevuje klidnějším chováním samice, odmítáním samce.Vrh se uskutečňuje 28 až 32 den po páření.Poslední 1-2 dny před porodem králice nežere a otrhává si chlupy do hnízda. Po porodu krmí králíčata mlékem z mléčných bradavek.Někteří chovatelé do hnízda sahají a počítají mladé.Já pokud necítim zápach z některých možných uhynulých králíčat tak do hnízda vůbec nesahám až tak ve 14 dnech.Několikrát se mi stalo že mi samice mladé poté roztahala(cítí tam lidský pach).V prvém období do odstavu záleží růst a vývin mláďat na mléčnosti matky.Mladí králíci rychle rostou to je dáno vysokým obsh.bílkovin a tuku v mléce.Denní přírustek živ. hm. se pohybuje kolem 35g.Králičí mléko obsh.tuky, bílkoviny, hodně vápníku a další mineral. látky a vitamíny, zejména skupiny B.Tvorba mléka se zvyšuje do 3 týdnů po porodu a po měsíci laktace rychle klesá.Králice produkuje i přes 200 g mléka za 24 hodin.Na 1 g přírustku hm. mláděte je potřeba 2 g mléka.Odstavení - ve věku 6-8 týdnů můžeme králíčata odstavit. v této době probíhá první línání a výměna zubů.
Vztah délky březosti k velikosti vrhu
délka březosti | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 |
prům.počet mláďat | 10.9 | 10,7 | 9.7 | 8.4 | 6,6 | 4 | 1 |
Vývoj plodu - 75% hmotnosti plodu přiroste až v posledním týdnu březosti.Proto samice v prvních třetinách krmíme kvalitně ale nepřekrmujeme.Anatomické uspořádání dělohy umožňuje zkušenému chovateli kontrolovat pohmatem, asi od 15 dne po zapuštění březost.(můžeme nahmatat uzlovitá zduření-plody v děložních rozích).
Pohlavní činnost je řízena neurohormonálním systémem.Z hormonů se uplatňují hormony podvěsku mozkového a horm. pohlavních žláz.Funkci pohlav. aparátu snižuje překrmování a ztučnění.Je dobré udržovat vhodnou krmnou dávku a přikládat samici do kotce samce.Vzhledem k provokované říji nenecháváme samici, pokud není svolná s pářením u samce dlouho a páření se snažíme zopakovat 2 nebo 3 den po prvním pokusu.
Určení pohlaví
U dospělých králíků nebývá s určováním pohlaví takový problém, protože samci mají na první pohled patrná růžová varlata. U mláďat se určování pohlaví provádí takto:
Králíka otočte bříškem nahoru, nejlépe když spolupracují dva lidé. Nad řitním otvorem je pohlaví, po jehož obou stranách jemně prsty zatlačte. U samečka se vysune malý penis s kulatou špičkou.(taková malí rourka s dírkou uprostřed) U samičky bude vidět jen štěrbina.Já určuji pohlaví ve 14 dnech po narození, ale chce to cvik a praxi. Pro začatečníky je vhodné určovat až v jednom měsíci kde už jsou lépe rozpoznat genitalie.
sameček samička