Jdi na obsah Jdi na menu

 


Babí léto v NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen

Na závěr letošního léta, tj. v první třetině září 2011, jsme v rozpětí 7 dní 2x vyrazili na Pálavu. Neboť jsme se v obou případech pohybovali v NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen a v nejbližším okolí, rozhodli jsme se fotogalerie z obou výletů spojit v jednu. Vyrazili jsme z Klentnice a postupně jsme navštívili Kočičí kámen, Stolovou horu a Sirotčí hrádek na Růžovém vrchu s přilehlým okolím. Při druhém putování nás provázela kamarádka Ivka s dcerou Luckou.  

Kočičí kámen je ve své podstatě svah s vystupujícími jurskými vápencovými skalkami, který je obklopen vinohrady a křovinatými remízky. Nachází se cca 300m západně od silnice spojující Klentnici s Mikulovem a asi 2km jižně až jihozápadně od Klentnice. Důvodem ochrany je výskyt 11 chráněných druhů rostlin na maloplošné stepi. V 90. letech minulého století zde bylo zmapováno 210 druhů rostlin. V minulosti zde bylo také objeveno velké množství zkamenělin, zejména ulit a otisků mořských korálů, měkkýšů a hlavonožců. Nevede sem žádná značená cesta a musíte tušit, kdy a kam odbočit. Pokud máte někdo zájem, dejte vědět, poradíme. Hlavně si nepleťte Kočičí kámen s Kočičí skálou, která je na opačné straně silnice blíže k Mikulovu. Zpět k červeně značené cestě na Stolovou horu jsme si to zkrátili přes vinohrady. Po cestě zkratkou jsme ochutnali pár bobulí hroznového vína, čímž se majitelům vinice omlouváme. Víno bylo vážně skvělé a za malou satisfakci považujeme následný nákup několik sedmiček vína a burčáku u místních vinařů. Protože ale nevíme, čí byl vinohrad, tak jsme možná nakoupili u konkurence. :-( 

Na Stolovou horu s tabulovou plošinou jsme vystoupali po červeném značení. Tato dominanta je právě díky plošině někdy nazývána i jako Tabulová hora. Je tvořena zvětralými jurskými vápenci a najdete zde rozmanité skalní útvary. Na vrcholu bylo již v mladší době bronzové vybudováno opevněné sídliště. Dnes zde narazíte mimo základnových stanic operátorů (a prvorepublikového bunkru) také na různé vzácné rostlinné druhy a hmyz (viz fotogalerie). Stolová hora Vám umožní výhledy do všech stran. Právě letos CHKO poprvé zde oficiálně povolila paragliding. Vyznavači tohoto sportu už tak nemusí Stolovou horu využívat ilegálně, nicméně je potřeba si uvědomit, že se jedná o Národní přírodní rezervaci, kde je pohyb povolen jen po vyznačených cestách.

Od Stolové hory jsme po červeném značení pokračovali na Růžový vrchSirotčí hrad (hrádek). Název Sirotčí hrad (Rossenstein) pochází od rodu Wehingenů, jejichž větev Sirotků se přestěhovala v 1. pol. 13. stol. z Rakous na Moravu. Wehingenové postavili v pol. 13. stol. nad Klentnicí hrad, který se vypínal na dvou skalních útesech, oddělených hlubokou roklí (z rokle je přístup do krasové jeskyně – ale jen pro vyvolené). Hlavní část hradu byla  se severní částí zřejmě spojena mostem, položeným přes nejužší místo rokle. Zakladatelem hradu byl Siegfried Sirotek. Po vymření rodu patřil hrad králi Václavu III. a poté Lichtenštejnům. Okolo poloviny 16. stol. hrad zpustl.

Stolová hora byla vyhlášena rezervací už v r. 1951. V r. 2000 k ní byla administrativně připojena sousední přírodní rezervace Růžový vrch a přírodní památka Kočičí kámen. V současné době má celá NPR rozlohu 109,06 ha. V letech 1991-2005 zde byla mapována místní flóra. Počet druhů dosáhl úctyhodného čísla 552, přičemž 42 z nich je chráněných!

Ještě chceme upozornit, že v červnu 2011 zde byly zprovozněny nové turistické cesty, které byste zatím marně hledali na internetu nebo v turistických mapách. Jedná se v obou případech o stezky, které využívali místní. Obě cesty jsou nově značeny zelenou značkou a turistům umožní netradiční pohledy na tabulovou horu a okolí. První začíná u rozcestníku Pod Stolovou horou a vede do obce Bavory (cca 2km). Druhá je o necelý 1 km delší a mohla by se klidně jmenovat fotbalistická, neboť začíná u fotbalového hřiště v Perné, a vede k fotbalovému hřišti v sedle pod Sirotčím hrádkem. Skutečně přímo z lesa vylezete u zadní brány a trasa pokračuje okrajem hřiště podél lajny. Zcela živě jsme si představovali, jak se během fotbalového utkání „na život a na smrt“ z ničeho nic zjeví na hřišti skupinka turistů. Asi by mohla svoji chůzí okrajem hřiště kolem lavičky hostů a domácích zcela rozhodit soupeře i rozhodčí…, případně vést k přerušení zápasu… :-) Turistická značka je namalována na konstrukci u lavičky hráčů… :-) Taková trasa asi bude u nás turistickou raritou. ;-) Od fotbalového hřiště zelené značení pokračuje sešupem do Klentnice. Obě popsané trasy tak propojují obce Bavory a Pernou s Klentnicí a červenou turistickou magistrálou spojující severní a jižní konec Pavlovských vrchů.

Během průzkumu rezervace, Sirotčího hrádku a okolí jsme nachodili 14,5km a vystoupali 373m.

A veselá a milá příhoda na závěr. Nejdříve chceme ještě pozdravit Majku od Bílých Karpat a Alču z Líšně, hned všichni pochopí... To byla taková milá perlička, která nás už letos potkala podruhé (poprvé na jaře na Pouzdřanské stepi).

Na okraji Stolové hory slyšíme za sebou ženský hlas: „Haló, haló…!“

Ani jsme se neotáčeli a v duchu si říkali, že asi někdo nemůže být bez mobilu ani na Pálavě a má špatný signál… Když se opakované „Halóó“ k nám blížilo na dosah, tak jsme se otočili.

Běžela k nám dáma a nás napadlo, že se chce asi nechat s kamarádkou, která stála opodál, společně vyfotit. To nás ale intuice zklamala poprvé. Následoval dotaz:

„Nezlobte se, můžu se vás na něco zeptat?“

V duchu nás napadá, že je s kamarádkou asi v nějakých nesnázích, takže odpovídáme:  „Ano, můžete.“

Paralelně s tím člověk na základě zkušeností hned v hlavě vyhodnocuje důvody dotazu (možná bloudí a hledají cestu…, nestíhají a potřebují vědět vzdálenost do vytyčeného cíle…, stala se jim nějaká nehoda, třeba vymknutý kotník …, někdo je přepadl a potřebují peníze na cestu zpátky…). To nás ale intuice zklamala podruhé, neboť následoval dotaz:

„Nejste náhodou Ivča s Jirkou?“

Ač se nám to stalo už podruhé, zase nás to zaskočilo…Přitakáváme, načež Majka volá na Alču. „Jsou to oni, já jsem si to myslela.“ A tak jsme se seznámili s Majkou a Alčou a chvíli příjemně povykládali s lidmi, kteří mají stejné zájmy...  8-D

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nádherná Pálava!

(Kibitz, 11. 11. 2011 14:29)

Kurevsky zdarec do betelnyho štatlu! Smekám před precizně vypracovaným albem! Krásné fotky, skvělé motivy, ale i vyčerpávající popisky. Určitě mi budou dobrým průvodcem pro mé příští jarní toulky Pálavou. ;-)

Re: Nádherná Pálava!

(Ivča + Jirka, 12. 11. 2011 1:33)

Ahoj, dík. Pokud chceš načerpat trochu toho pálavského jara, mrkni do jarních fotogalerií, ať víš, co tě skutečně čeká. ;-)

Babí léto na Pálavě

(Jirka, 7. 11. 2011 12:05)

Ahoj,
musela to být paráda, tedy aspoň podle fotek soudě. :-)
Závidím hlavně stepníka, střevlíka uherského a saranči vlašskou.
Mimochodem, saranče je oficiálně popsána jako (systematický) rod ženského (gramatického) rodu, měla by se skloňovat podle vzoru "růže". Ale to jen tak na okraj. ;-)
A teď k opravám určení: Všichni zde vyfocení modrásci jsou samičky modráska vikvicového - Polyommatus coridon (pruhované třásně a velký bílý pruh modrásek jehlicový nemá); dále ten lumek "Barichneumon" mi spíš připadá jako kutilka obecná (Sphex funerarius) a ten vlhkomilný česnek hranatý na skále u Sirotčího hrádku se mi taky nezdá - asi bych ho určil jako česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), ten roste vždy na suchých skalách, např. na Stránské skále.
Jirka V.
PS: Děkuji, že jste mou skromnou fotogalerii zařadili jako svůj oblíbený odkaz, vážím si toho a cítím se poctěn. :-)

Re: Babí léto na Pálavě

(Ivča + Jirka, 7. 11. 2011 23:26)

Ahoj,
Pálava je vždy skvělá a počasí v září také přálo. Že je saranče ženského rodu víme, ale pořád nám není po chuti 1. a 7.p mn.č. Přijde nám např. srozumitelnější, když se napíše, že „saranče je stejně jako ostatní sarančata…“, než „saranče je stejně jako ostatní saranče…“ nebo „ hemží se to sarančaty..“ než „hemží se to sarančemi…“. Navíc podívej se na Biolib, nebo i někam jinam, a všude to píší stejně špatně. Ale chceme dělat trochu osvětu, tak proč ne i gramatickou. ;-) Tak jsme gramatiku doladili…:-D
K modráskovi: tak to vidíš, to je tak, když si člověk myslí, že to ví a neověří si to... ;-) Opravíme. Na kutilku jsme se dívali a asi budeš mít pravdu. Trochu nás matou ta tykadla… Nicméně to spíš bude kutilka obecná než Barichneumon. Ten česnek nebyl přímo na Sirotčím, ale až za soutěskou jižně od Sirotčího, ale vzdušnou čarou kousek. Ještě jsme mrkli na další fotky. Byl to trošku takový ďolík, který mohl být vlhčí, ale spíše to bude asi skutečně horský šerý, který známe i z Prýglu. Také to upravíme.
Tak díky za oponenturu. ;-)
I+J
PS: Odkaz na tvé stránky tam nemůže chybět. ;-) Určitě mrkni na „Stvořitelská díla“, bude se ti tam líbit.

Re: Re: Babí léto na Pálavě

(Jirka, 8. 11. 2011 8:04)

Ono s těmi sarančemi/čaty je to o zvyku. V hovorové řeči i já občas použiju ten střední rod a také nová pravidla českého pravopisu ho připouštějí. Když ale řekneme celé jméno druhu, např. saranče vrzavá, těžko můžeme v druhém pádě skloňovat "sarančete vrzavého". Podobné je to ještě s kání lesní a kání rousnou. ;-)
Jinak, stránku stvoreni.wz.cz znám už dlouho, chodil jsem na ni ještě dřív, než jsem objevil vaše stránky. Jen mě mrzí, že se tak zoufale pomalu načítá.
Jirka V.

Re: Re: Babí léto na Pálavě

(Ivča + Jirka, 8. 11. 2011 20:08)

OK ;-), však jsme něco pro osvětu udělali. :-D
Stvořitelská díla se skutečně načítají docela dlouho. To máš pravdu. Někdy dokonce ještě trochu déle. :-) S Markem provozujícím tyto stránky jsme občas v internetovém kontaktu, ale v poslední době spíše sporadicky.
A co naučná stezka? Už se Vám to blíží ke kýženému konci a finišujete?

Re: Re: Re: Babí léto na Pálavě

(Jirka, 8. 11. 2011 21:51)

No, teď asi týden nemám žádné zprávy od kolegů, v jaké fázi to je. Předpokládám, že texty už budou víceméně definitivní a řeší se obrázky. Hotové to ještě není, to už by se mi s tím určitě pochlubili. :-)
Jirka V.

Re: Re: Re: Babí léto na Pálavě

(Ivča + Jirka, 8. 11. 2011 22:15)

Nic není jednoduché. Na druhou stranu do jara je času dost… :-)