Z Modravy na Březník a Modrý sloup do světa lesních samot
Už se u nás stalo tradicí, že pokud jsme v centrální části Šumavy, nemůžeme vynechat výlet na Březník. Tentokrát jsme na své poměry vyrazili docela brzo a už před devátou hodinou jsme byli na Modravě. Modrava je dnes známým centrem celoroční šumavské turistiky ležícím na soutoku 3 potoků: Modravského, Filipohuťského a Roklanského. Soutokem těchto tří potoků vzniká řeka Vydra. Modrava byla založena jako rybářská osada a první písemná zmínka pochází z r. 1614. Až do konce 18. stol. se Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. Ke změně dochází v r.1799, kdy kníže Schwarzenberg koupil od hraběte Kinského rozsáhlé Prášilské panství a nechal vybudovat 14,4km dlouhý Vchynicko-tetovský plavební kanál, který začínal jen 2km od Modravy. S orientací na těžbu a plavbu dřeva se mění i počet obyvatel Modravy. Dnes je v Modravě přihlášeno k trvalému pobytu asi 70 obyvatel. I přes tak nízký počet je Modrava nejbohatší obcí nejen na Šumavě, ale i v rámci celé republiky. Důvodem je trvalé bydliště Zdeňka Bakaly, díky kterému získala obec na daních v letech 2008-2009 přes půl miliardy Kč.
Z Modravy jsme se vydali na Březník malebným údolím kolem Modravského potoka, a to po tzv. nové Březnické cestě. Nejdříve se jednalo o modré a červené značení, ale červené nás u mostu přes Modravský potok opustilo a my zůstali věrní modré značce. Během putování údolím jsme byli nadšení z velkého množství různých druhů tesaříků, ale také z rostlin. Jenom nás mrzelo, že hořce panonské ještě téměř nekvetly, což se jiné roky touto dobou dělo. Proti proudu Modravského potoka jsme došli až k rozcetníku Na Ztraceném, odkud vede žluté značení k Ptačí nádrži. My jsme ale nadále pokračovali po modře značené cestě, která je zároveň i cyklostezkou č. 1042, a to až k Březníku. Ještě před Březníkem se po vyjití z lesa objeví Luzenské údolí. Určitě se jedná o jedno z nejhezčích údolí na Šumavě, kde na vás jako magnet působí holý vrchol Luzného (1373m n.m.) tyčící se na německé straně. Vedla tudy kdysi Zlatá stezka spojující Čechy s Pasovem, přesněji řečeno přímo tudy vedla její pašerácká část, díky které se pašeráci snažili vyhnout clu a daním. Údolí je dlouhé necelé 3km a je ze 3 stran obklopeno šumavskými hřebeny. Může se pyšnit několika zajímavostmi: nejdeštivější místo Šumavy, jedno z nejchladnějších míst - průměrná teplota 3,7C, unikátní rašeliniště, vzácná flóra a centrum výskytu kriticky ohroženého tetřeva hlušce. Právě tento kurovitý pták má na svědomí, že není možné Luzenským údolím projít až k Modrému sloupu. Od r. 2009 byla ale zpřístupněna náhradní trasa z Březníku k Modrému sloupu úbočím Špičníku. Od Modrého sloupu je pak možné pokračovat i na Luzný na německé straně. K tomu se ale ještě dostaneme. Nejdříve pár slov k Březníku, kam šumavský spisovatel Karel Klostermann umístil děj jednoho ze svých románů: „Ze světa lesních samot“.
Březník (Pürstling) se nachází v nadmořské výšce 1126m n.m. a vznikl díky rozvoji těžby dřeva. V r. 1804 zde byla vybudována první stavba, dřevěná lesovna. O 53 let později se zde přistavěla kamenná budova pro revírníka. Až do r.1951 byla březnická hájovna obydlená. Na Březníku svého času žilo i 35 lidí, dnes zde ale trvale nikdo nebydlí. Díky železné oponě začala hájovna po r.1951 sloužit jako stáje pohraniční roty. V r. 1969 byla opuštěna a postupně zchátrala. Až na přelomu 20. a 21. stol. došlo k rekonstrukci celé stavby. V sezóně zde funguje informační středisko NP Šumava s galerií řezbářství, někdy zde bývají i výstavy. Pro osvěžení zde můžete využít hospůdku stejně jako my. Od Březníku je krásný výhled na celé Luzenské údolí. Když jsme ráno vyráželi na výlet, tak jsme si původně mysleli, že bychom mohli dorazit až na Luzný. Když jsme ale zjistili na Březníku, kolik je hodin, začali jsme mít pochybnosti. Nicméně jsme se rozhodli, že když už je stezka na Modrý sloup 4 dny otevřená (otvírá se už třetím rokem k 15.7.), tak se na ni vydáme.
Naše následovníky chceme upozornit, že celá stezka na Modrý sloup není značená a je určena pouze pro pěší turisty. Pokud se podíváte, jak je stezka zakreslená v mapě, neodpovídá to zcela realitě. Zpočátku stoupáte po asfaltové silničce, abyste asi po 1,5km prudce odbočili doleva na travnatou pěšinu. Po úbočí vrchu Špičník (1351m n.m.) se klikatí jen úzká pěšina, která místy mizí v porostu kapradin, nebo se ztrácí v trávě, a tak hůře vidíte kořeny stromů nebo mokřiny na klikatící se cestičce. Cesta to ale není nijak náročná, jak někdo tvrdil na internetu. Podél stezky potkáváte tisíce stromů napadených kůrovcem. Nás ale potěšilo, že dochází k zjevné regeneraci lesa a nový mladý smrkový porost je naprosto zdravý. Za „pár“ let tak budou svahy okolo Luzenského údolí opět zelené. Ještě jeden postřeh zde chceme uvést. Překvapilo nás, jaké minimum lidí jsme na stezce tam i zpět potkali, pouze tři německé páry a jednu starší paní z Česka. Samozřejmě jsme museli z časových důvodů zahnat myšlenky na Luzný a prošli jsme se jen kousek po hranici s Německem, abychom se stihli rozumně vrátit do Modravy.
Vrátili jsme se na Březník a pro návrat zpět na Modravu jsme zvolili zeleně značenou starou Březnickou cestu. Nejdříve jsme museli vystoupat od Březníku na nižší z vrcholů Studené hory. Pak už nám zbývalo cca 1km k Trampusovu křížku. Augustin Trampus byl revírníkem na Březníku v 30. a 40. letech 19. stol. a v těchto místech podlehl srdeční příhodě. Křížek připomínající jeho smrt zde vybudoval jeho syn Josef Trampus. Dnes by se asi divil, že kříž zmizel a zůstal jen jeho podstavec. Před pár lety prý zde ještě býval. K tomuto místu se váže ještě jedna zajímavost. Někdy kolem r. 1800 byla v těchto místech vybudována osada Josefstadt. Jednalo se asi o 12-14 jednoduchých domků dřevařů, kteří pracovali na panstvích knížete Schwarzenberka. Předpokládá se, že osada zanikla ještě před r. 1883. pokud se budete snažit, prý zde najdete zbytky některých základových zdí. Od Trampusova křížku se cesta nejdříve změnila v lesní cestu, která těsně před Cikánskou slatí přešla v pěšinu.
Cikánská slať se nachází v nadmořské výšce 1080m n.m. na jižním svahu Modravské hory a je tvořena několika rašeliništi obklopených podmáčenými smrčinami. Je možné zde objevit i několik menších jezírek. V minulosti byla snaha toto území odvodnit, což ale nepříznivě ovlivnilo jeho další vývoj. V nedávné době se prováděla revitalizace (ručně, bez použití mechanizace a techniky) celé slatě s cílem zvýšit hladinu hladinu podzemní vody na původní úroveň a zadržet zde vodu. Odvodňovací rýhy tak byly přehrazeny dřevěnými hrázemi. Slatí jsme prošli po poválovém chodníku a začali (stále po zeleném značení) stoupat na Modravskou horu. Ta se nestala součástí I. zóny NP Šumava, tj. nejedná se o bezzásahové území, a podle toho to kolem Modravské hory také vypadá. Samá mechanizace, vykácené holiny…, po lesní cestě jezdí tiráci s dřevem, za nimi mraky prachu... Když jsme tu spoušť viděli, tak jsme si říkali, že by nás zajímalo, jak takový „les-neles“ asi může zadržovat vodu a živiny…Ale abychom nikomu nekřivdili, viděli jsme také nachystané sazenice smrčků. Z Modravské hory jsme sešli zpět na novou Březnickou cestu a vrátili se na Modravu.
Ten den byl jediný, kdy nám pršelo až večer, takže jsme nezmokli. Během popsaného výletu jsme ušli 25km vystoupali celkem 453m.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj,
chtěl bych se zeptat na přesný datum tohoto výletu. Rád bych také zastihl na Šumavě toho tesaříka zelenavého, ještě jsem se s ním nesetkal:-)
Jinak nádherné stránky a spousta inspirace
kdyžtak moje stránky: prirodnikrasycr.estranky.cz (hlavně ze Šumavy)
Re: brouček
(Ivča+Jirka, 1. 3. 2016 0:23)
Ahoj,
jednalo se o 20. červenec. ;-) Díky za pochvalu. Koukali jsme na tvoje stránky a zaujaly. Určitě se rádi budeme inspirovat. :-)
I+J
kontakt
(Antonín Slabý, 13. 12. 2011 9:08)
Dobrý den,
Josef Trampus byl můj praděda a tak by mne moc zajímalo z čeho jste informace o Trampusově křížku čerpali.
Děkuji
trampus@centrum.cz
Re: kontakt
(Ivča + Jirka, 13. 12. 2011 20:38)
Dobrý den,
reagujeme na dotaz formou e-mailu na uvedenou adresu.
Ivča+Jirka
Průvodce
(Lea, 5. 9. 2011 21:02)Ahojky, moc pěkné. Podle názvu tématu mě napadlo, zda nepoužíváme stejného průvodce po Šumavě :-)
Re: Průvodce
(Ivča + Jirka, 5. 9. 2011 21:53)Ahoj "sousedko", díky za slova chvály. Pokud jako průvodce používáš šumavského spisovatele Karla Klostermanna, který umístil děj jednoho ze svých románů: „Ze světa lesních samot“ na Březník a jeho okolí, tak pak používáme stejného průvodce. :-) Jen jsme si vypůčili název jeho románu, který jsme lehce parafrázovali. Myslela jsi to takhle? ;-)
Re: Re: Průvodce
(Lea, 6. 9. 2011 5:53)
Klostermanna samozřejmě znám, ale toho jsem neměla na mysli. Používala jsem tohle http://www.soukup-david.cz/turisticke-pruvodce/20-20-sumava-plane.html a autor pojmenoval jednotlivé výlety tak, že u mnohých použil názvy Klostermannových knih.
P.S. Víte,kam se za 10 dnů chystám? To byste neuhodli :-)
Re: Re: Průvodce
(Ivča + Jirka, 6. 9. 2011 21:25)
Hmm, tak jsme asi originální nápad neměli. :-) Tohoto průvodce nemáme, ale máme nějaké jiné, určitě starší, protože je řada cest dnes jinak a moc se tím řídit nedá. Ale my stejně chodíme dle vlastní inspirace, takže za poslední dva roky jsme se snad do žádného průvodce ani nepodívali.
Kam se chystáš? No to je přece jasný, na místo činu, kde tvá patálie začala. Teď naštěstí ještě takové mrazy nebudou. Stejně máš ale odvahu, protože ještě moc netušíš, jak budou prsty reagovat na větší zimu. Máme pro tebe jeden tip na dobrou předpověď počasí, kde najdeš i 9 dní dopředu, a na tři dny jim to vychází skvěle, a to je naprosto detailní. Třeba z Finska si tam můžeš navolit různé části země, stejně jako i u jiných států. Link: http://www.yr.no možná to ale znáš.
Tak kdybychom se neviděli nebo neslyšeli, tak držíme pěsti a ať vše vyjde podle představ. ;-)
I+J
Re: Re: Re: Průvodce
(Lea, 6. 9. 2011 21:36)
Yr.no znám a používám, je to vynikající server na předpověď počasí. Jinak s Finskem jste se trefili, jen to nebude za polární kruh, tolik volna mi šéf nedal. Budeme na jihu, konkrétně 4 dny na kolech na Alandských ostrovech. Už se nemůžu dočkat. A protože se opravdu bojím svoje pacinky nějak vystavit nebezpečí, nebude to pod stan, ale zajistili jsme si penzion.
Jinak normálně bych průvodce nekupovala, ale nezapomeň, že jsme s sebou měli dvě malé děti a s ohledem na ně jsem potřebovala hodně informací kvůli volbě trasy jak pěší, tak cyklistické.
Re: Re: Re: Průvodce
(Ivča + Jirka, 7. 9. 2011 19:17)
Tušili jsme, že budete tento server znát. Alandy zní zajímavě. Pokud nás paměť neklame, mají nějakou autonomii a mluví se tam švédsky, i když patří k Finsku, ne? Penzion je v tomto případě dobrá volba.
Jasně, průvodce však není žádná ostuda. Máme jich doma také dost, i když hlavně starší, neaktuální. ;-)
Z Modravy na Březník
(Krtek, 5. 9. 2011 17:11)
Ahoj Ivčo a Jirko, opět po čase jsem i u vás "doma", je vidět, že neleníte a plně využíváte času "letního":-). Jaký to je pocit, když kolem vás profrčí náklaďák se dřevem, jeden, druhý, třetí,.... taky se vám zdá, že tu Šumavu plení jedna radost? A nejen jim i tam odkud pocházím, se hlavně na hřebenech kácí ve velkém, ale nový nově zasazený stromek jsem tam neviděl žádný, hlavně vyrabovat teď a pak se děj co děj :-(. Jednu výhodu to zatím má, konečně po x- letech jsem mohl vyfotit vesnici i z vrcholků okolitých kopců :-)
Jirko Ten Modravský potok (f. 109,134, 278, 321-3, 456, 572 má co dát, fotilo se tam asi moc fajn a i celé údolí (618) vypadá moc hezky, včetně zátiší 670- 2. Pěkného máš soumračníka 182, oměj 145, tesařáky, těch se vám tam tedy urodilo .-) (256,310,389), jestřábníka 441, "exota" bodláka sivého 465, perleťovce 494, moc pěknou rámovku 519 (nebo spíše její umístění v nádherném "ateliéru"), hezký je i Špičník 547, mandelinka 564a málo vídaná papradka 682 a i nakonec hora samotná 699 :-). Ahoj a mějte se fajn, a co houby, asi nerostly, dle toho, že žádná není na fotce :-). Krtek
Re: Z Modravy na Březník
(Ivča + Jirka, 5. 9. 2011 20:32)
Ahoj Krtku,
snažíme se ještě léta využít, ale pak zas nemá čas na zpracovávání fotogalerií a dostáváme se do skluzu. Jak píšeš, když profrčí TIRák naložený dřevem kolem tebe, tak pocit nic moc, a to po všech stránkách. Hlavně ty holiny s rozježděnou zeminou nepůsobí moc dobře. Nově se objevující výhledy jsou sice malou záplatou, ale spíše si člověk říká, jestli někdo ví, co dělá…
Údolí Modravského potoka a Luzenské údolí nás okouzlilo už asi před 8 lety, kdy jsme zde byli poprvé. Skutečně se sem rádi vracíme.
Díky za pochvalu některých fotek, je vidět, že sis dal zase tu práci a pečlivě je prošel. :-) Ten den vyšlo i počasí, takže jsme nevěděli, jestli dříve fotit tesaříky, motýlky… nebo flóru, krajinu…Jak sis podle čísel i všiml, fotek jsme napráskali mraky. Pak je zase problém z nich vybrat, protože ti přijdou skoro všechny skvělé, a nebo vidíš jiný důvod, proč je tam dávat.
Jinak Šumava má spoustu tváří, stačí se mrknout třeba na naše fotogalerie na Šumavu z r. 2009. Určitě by se ti tam líbilo, spousta cyklostezek…;-)
Pokud jde o houby, na které se ptáš, tak to byla slabota. Na Šumavě rostou vždy nějaké, ale tentokrát jsme ani moc štěstí na ně neměli. Prý ale týden po nás to už bylo jiné kaféé.
Měj se,
I+J
SUPER stránky
(Alena V. z Líšně, 5. 9. 2011 14:43)Dobrý den, v sobotu jsme se potkali na Stolové hoře...a kamarádka mě hned poslala odkaz na vaše stránky. Musím konstatovat, že jsou úžasné a taky poučné (možná jste i profesí botanici nebo jen koníček?). Je to fajn, že se dělíte se svým zážitky s ostatními (byla by škoda nechávat si je jen pro sebe). Zdravím. AV
Re: SUPER stránky
(Ivča + Jirka, 5. 9. 2011 20:32)
Zdravíme do Líšně, byla to dobrá náhoda, že nás Majka v sobotu poznala… :-) Díky za pochvalu, ale profíci nejsme, pouze amatéři. Každopádně máme vždy radost z příspěvků tohoto druhu, protože máme pocit, že má smysl v našich stránkách pokračovat. I když se času někdy moc nedostává, a slibujeme, že si to pro sebe nenecháme a pojedeme v tomto duchu dál. ;-)
Tak zatím a třeba se zase někde příště potkáme.
Zdraví I+J
Šumava II.
(Jirka, 5. 9. 2011 10:58)
Ahoj,
podle fotek musel být výlet na Březník moc pěkný. Hlavně zajímavých tesaříků se vám tedy urodilo dost. :-)
Jinak, název rozcestníku "Na Ztraceném" je mi celkem povědomý z médií. ;-)
Fotku P1450656 máte označenou jako pcháč oset, ale je to jasný pcháč obecný (Cirsium vulgare). Už jsem si ho celkem zapamatoval, protože nám i přes pravidelné plení rostl v záhonku na dvorečku v Židenicích.
Já jsem si minulý týden zveřejnil také nové fotky, většina z nich je z Dobrého Pole, tak se můžete mrknout. 1.9. jsem byl v Dobrém Poli ještě jednou a našel jsem zase pár novinek, ale fotky zatím nemám nachystané.
Přeji pěkné babí léto. :-)
Jirka V.
Re: Šumava II.
(Ivča + Jirka, 5. 9. 2011 20:31)
Ahoj,
výlet to byl prima a počasí ten den také vyšlo. Právě ale ta spousta „fotoobjektů“ způsobila, že jsme nezvládli dorazit až k původnímu zamýšlenému cíli (na Luzný). Možná to ale bylo velké sousto, i kdyby tolik toho zajímavého kolem nás nebylo. Také nás mrzí, že není možné díky tetřevům projít Lázeňské údolí, které je kouzelné, ale to je život.
Rozcestník Na Ztraceném je mediálně profláklý… :-) V příští fotogalerii uvidíš i aktivisty, ale to ještě bylo v době, kdy tam PČR přijela jedním autem, vystoupila, prohodila pár vět a odjela…, a ticho po pěšině.
Dík za pcháče, asi budeš mít pravdu. Měli jsme u jeho určení docela dilema. Ještě pořádně porovnáme listy, které také máme nafocené dobře, a opravíme to.
K tobě jsme také nakoukli. Neuvěřitelné, co jsi všechno nafotil na fotbalovém hřišti. Některé fotky se hodně vydařily (osenice, vlnopásník nebo zlatoočko…) a také zajímavé rostlinky (řepovník, plantáže žebřice, vzácný jitrocel přímořský…). Budeme se těšit, co ti tam z Dobrého Pole přibude.
Hezký zbytek léta i tobě,
I+J
brouček
(Wenca, 28. 2. 2016 20:53)