misijní výjezd květen červen 2012
23. 6. 2012
Ježíš řekl, já jsem ta cesta, pravda i život.
Každý z výjezdů, nebo každá návštěva komunit, je vždy trochu jiná. Zpočátku jsme hlavně poznávali terén a zjištovali, co je vlastně naše misie mezi mayangna. Současně jsme sdíleli materiální pomoc. Ať už to byli Bible, elektrický generátor, potraviny, peníze, léky, školní potřeby pro děti, rybářské potřeby, drobné dárky. Tentokrát jsem jel s jasným jediným účelem. Rozdávat v komunitách letáčky o jménu Ježíš Kristus v jazyce mayangna. Žádnou jinou materiální pomoc jsem už nevezl. Vezl jsem s sebou 500 kusů letáčků na žlutém a oranžovém papíře. A měl jsem v plánu navštívit 5 komunit a alespoň v těch menších rozdávat letáček do všech domků a chýší. Chtěl jsem jet do Samasca, Penas blancas, Puluwas, Amak, Nawawas. Několikrát jsme byli ujištěni od různých lidí prostých i vzdělaných, že v jazyce mayangna na řece Bocay není žádné tištěné Boží slovo, ani verše z Písma. Ačkoliv je to udivující, jsme přesvědčeni, že letáček je první tištěné Boží slovo v mayangna Bocay. Už víte, že v jazyce mayangna na řece Bocay neměli jméno Ježíše Krista. Takže tento první letáček je zásadní, základní o jménu Disas Krais. Základní, nosný verš je podle Jan 20,31.
Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. podle Jan 20:31
Disas Krais Dawan walanis. Mankultaman sangni kat duwi ayangni Disas Krais.
(segun Papang yulni San Juan 20/31)
Papang yulni znamená Otcovo slovo a používá se, když se mluví o Božím slově o Písmu.
JEŽÍŠ je TA CESTA
Do komunity Samasca jsem jel po rio Coco. Je to sice delší a v podstatě zajíždka, ale je větší šance najít loďku, se kterou bych se do zony dopravil. Cestou jsem navštívil bratra Conchu a sestru Jacintu. Bratr Concho se zotavuje po amputaci nohy, ale potřebuje uzdravení pro hybnost ruky. Modlil jsem se s ním i za jeho sluch, aby opět dobře slyšel. Po modlitbě se jeho sluch zlepšil. Návštěva ho potěšila a povzbudila.
Z Jinotegy jsem odjel ve čtvrtek. Do Samascy jsem dorazil v neděli. Hned v neděli bylo potřeba se jít modlit za 25 letého chlapce Canicio Pineda. Jeho stav byl velmi vážný. V neděli navečer jsme se vydali na cestu. Chlapec bydlí v domku, od Samascy asi 30 minut chůze džunglí. Šli jsme Elida, Fanor, tedy pastoři (a jejich malý syn) a já. Na půl cesty Fanor rozhodl, že bychom se později vraceli za úplné tmy a bylo by to velmi nebezpečné. Takže jsme se vrátili zpět a šli jsme další den. To bylo pondělí.
JEŽÍŠ je TEN ŽIVOT
Canicio
Když jsme v pondělí ráno přišli do domku Canicia, bylo tam hodně lidí, většinou rodina. Všichni měli strach z nejhoršího. Chlapec je Elidy příbuzný. Cestou Elida i Fanor měli úplně stažené obličeje, protože věděli, že stav chlapce je opravdu vážný. Zkolaboval najednou bez zjevné příčiny. Byl v bezvědomí, 4 dny jen ležel, nejedl, nepil, nekomunikoval, nehýbal se, měl úplně ztuhlou hruď. Když jsme přišli, chlapec se nehýbal a měl zavřené oči. Fanor i Elida četli z Bible a já jsem nechal přečíst nahlas letáček v mayangna, který jsem měl s sebou. V letáčku se jasně píše, že jedině Ježíš Kristus je záchrana, je život, je uzdravení. Začali jsme se modlit španělsky, česky, mayangna i v jazycích ducha svatého. Mezitím jsem mu masíroval hrud, nohy a ruce. Asi po 40 minutách začal hýbat nohama a tělem, posadili jsme ho a pak otevřel oči a začal mluvit. Poděkoval nám. V domě nastala radost, a Canicio nám vyprávěl, že už o nás věděl, když jsme přicházeli k jeho domku. Vnímal, že se mu dělá líp. Druhý den ještě odpočíval doma a následující den už šel pracovat do hor. Svědectví doprovází fotky viz fotoalbum střední amerika nikaragua, misijní výjezd květen červen 2012 podsložka uzdravení
Když jsem jel v sobotu po rio Coco sice každou chvíli pršelo, ale i tak mi slunce spálilo kolena. Měl jsem kraťasy. V neděli jsem ještě stále cestoval po rio Coco a odpoledne po rio Bocay do Samascy. V kolenou jsem měl horkost, spálenou kůži, bolest a nateklo mi pravé koleno. Byla tam voda. Ve shodě s Božím slovem jsem nad koleny promluvil uzdravení. V úterý ráno, den po návštěvě u Canícia jsem zjistil, že mi koleno splasklo, už v něm nebyla voda ani bolest. Obě dvě kolena se potáhly novou kůží.
Polinario z Tuburus
Tuburus je komunita na řece Coco a žijí v ní převážně domorodci miskito. Polinario je pastor místní evangelické církve. Přišel do domu pastorů Elidy a Fanora. Když mu Elida nabídla jídlo, odmítl, s tím, že je mu špatně a že několik dní nemůže jíst. Přišel za mnou Fanor s Elidou, že se budeme za Polinaria modlit. Když jsme se modlili, viděl jsem v duchu, jak mu mám vložit prsty pod hrudní kost. Když jsem to udělal, Polinario začal zvracet hleny. Když se vyprázdnil, udělalo se mu dobře. Najedl se a jel s námi společně na shromáždění do Nawawas.
JEŽÍŠ je TA PRAVDA
Samasca
Už v pondělí brzo ráno, kolem 6 hodiny, navštívil dům, kde jsem bydlel, Leopoldo. Je to učitel ve škole v Amaku. Byl z letáčku v mayangna nadšen a hned si jich vzal 26 do Amaku, že je rozdá dětem. Pak jsme šli ke Caniciovi. V úterý jsem začal s rozdáváním letáčků v Samasce. Lidé je přijímali s nadšením, protože mohli číst text v jazyce mayangna. Chodil jsem sám.
Peňas blancas bílé kameny
Komunita Peňas blancas je asi 20 minut od Samascy, po řece s lodkou s motorem. Šel jsem sám s letáčkem do všech domů.
Puluwas řeka květů
Do Puluwas jsem se moc těšil. Od naší poslední návštěvy v prosinci 2010 a lednu 2011, kdy jsme tam s Pavlou byli několik týdnů, jsem se do Puluwas nedostal. Kdykoliv jsme se ptali, jestli tam místní křestani jezdí, tak nám odpovídali, že ne. Byli tam v prosinci 2011 salvadorští misionáři a ti mapovali terén, takže jen natočili několik videí. Těšil jsem se, že opět uvidím známé tváře. Byl jsem zvědav, jak mě přijmou. Právě při pobytu v Puluwas nám Duch svatý odhalil a zjevil, že Mayangna nepoužívají jméno Ježíše Krista. Když jsme přiměli jednoho chlapce, aby při překladu krátkého vánočního poselství ze španělštiny do mayangna použil jméno Jisas Krais, začal chlapec koktat a potit se a nemohl to jméno vůbec vyslovit. Jakoby se úplně strašně bál. Přijížděl jsem do Puluwas s očekáváním. S náčelníkem komunity jsme mněli dobré vztahy, těšil jsem se, že ho zas uvidím.
Obvykle se do Puluwas nedá dojet lodkou s motorem kvůli nízké hladině řeky. A když je více vody tak stejně se boteros bojí jet, protože řeku Amak málokdo zná. Většinou se jezdí bez motoru a takzvaně se bidluje. Pastor Fanor byl sám překvapen a potěšen, že se zvedla řeka a mohli jsme jet s motorem. Komunita Puluwas je už v horách a je stranou od ostatních komunit na řece. Rozkládá se na obou březích řeky Amak. A stejně jako při našem pobytu, na jedné straně jsem byl vítán a na druhé straně jsem se setkal u některých lidí s odporem. Přesto na straně, kde mě nepřijali příliš nadšeně, mě jedna žena poprosila o modlitbu. Měla horečku a slabost a bolest celého těla. Po modlitbě mi žena řekla, že je jí dobře a už je v pořádku.
Na břehu, kde bydlí náčelník a jeho rodina jsem se opravdu poradoval. Přijali mě vřele, ptali se mě na Pavlu, dali mi místní ovoce, červené hruštičky, a dostal jsem cukrovou třtinu a kokosy. Setkal jsem se s Marií, která nám za našeho pobytu pomáhala. Marie čeká dětátko. Lidé letáčky přijímali s radostí a nadšeně. Viz fotoalbum střední amerika nikaragua, misijní výjezd květen červen 2012 podsložka puluwas
Pilawas řeka vředů
V Nikaragui je jeden z největších svátků, den matek 30. května. Bylo speciální shromáždění pro okolní církve v San Andres. Cestou do SA jsme se zastavili v malé komunitě Pilawas. Obešel jsem domy s letáčkem. Chodil se mnou jeden mladý chlapec z církve ze Samascy. Pak jsme jeli na to shromáždění k poctě matek. Posadili mě na podium jako čestného hosta. 4 hodiny jsem tam seděl. Do Samascy jsme se vraceli pozdě v noci dorazili jsme v 1 ráno. Veškeré cestování po řece.
Nawawas řeka tygrů
Nawawas je velká komunita a ještě zde není žádná evangelická církev. Několik jednotlivců jsou křestané. Nedávno se k Ježíši obrátila jedna početná rodina, po té, co zažili, že Ježíš uzdravuje a osvobozuje. Rodina Lopezů jsou meztizo což znamená, že jsou „španělé“ (nikaragujci) a nejsou domorodci. Mají nejméně 7 dětí. Když přijedou křestané ze Samascy v domě Lopézů je bohoslužba.
Nawawas jsme měli na srdci navštívit už loňský rok. Při naší cestě se zdravotníky 2010 jsme tam měli krátkou zastávku. Také Elida tam chtěla jít kázat, ale čekali jsme, až Pán otevře dveře a přijde čas pro Nawawas. S Fanorem jsme domluvili, že naše misie bude hradit benzín a že tam pojede celá církev ze Samascy. Jelo 18 lidí a děti ze Samascy, bratr Polinario z Tuburus jel také.
Když jsme byli v církvi v Samasce kázali jsme mimo jiné o prosperitě. Tedy o dávání, o desátcích, o zasévání a roztahování mysli a důvěře v Boží zaopatření. Aby se bratři a sestry neviděli jen jako chudí a bezmocní, s nataženou rukou, když přijede někdo odjinud. Vždy je to o změně mysli a víře v Boží Slovo a Boha. Jak už víte, přivezl jsem do Samascy vloni na jaře elektrický generátor, což byl dar české církve (tak jak posíláte finance na misii) a částkou přispěli i místní nikaragujští pastoři. Generátor odstartoval vzrůst vybavení církve v Samasce. Bratři a sestry chtěli, abychom jim koupili novou kytaru do církve, ale my jsme jim řekli, ať nespoléhají na nás ani na člověka, ale ve víře začnou sami jednat. Křestané ze Samascy tedy začali prodávat kakao (plody), kukuřici, fazole, rýži, mléko, chléb, prasata, a část z prodeje věnují církvi ve sbírkách. Takže když jsem ted přijel po roce, s potěšením jsem mohl vidět, jak v církvi přibylo elektrické piano, reprobedny, mikrofon, kytara je v plánu. Momentálně v církvi dělají sbírky na podlahu. Zatím je hliněná což znamená prach v období sucha, takže když křestané při chvalách tančí, jsou všude oblaka prachu. A když prší, je podlaha samé bláto. Chtěli by podlahu z cementu.
Možná se divíte na co v džungli reprobedny a mikrofon a piano. No přece na evangelizace. (my jsme jim o ničem takovém neříkali). Spíše jsme pro naší misii do budoucna uvažovali o dataprojektoru s pc a plátnem na promítání filmu Ježíš a tedy i samostatném generátoru. Momentálně, je ale čas letáčků.
Do Nawawas jela církev s plným vybavením. Na fotkách vidíte, jaké úsilí je potřeba při překonávání peřejí s nákladem. Od Samascy je Nawawas asi 2 hodiny lodkou s motorem.
V Nawawas o naší návštěvě nevěděli. Když jsme přijeli, srdečně nás přivítali. Hned zabili brav, nadělali tortily a rýži, fazole a kafe. Já jsem se hned vydal rozdávat letáčky. Tentokrát mě doprovázel Jener a byl jsem rád, že nejdu sám. Lopezovi si dali letáček na dveře domu. Večer byla v domě Lopezů bohoslužba. Lidé z okolních domů se přišli podívat a poslechnout si Slovo. Druhý den ráno jsme přepluli lodkou řeku a rozdával jsem letáčky na druhém břehu. Tentokrát šlo se mnou už více bratří a doprovázely nás místní děti. Byli jsme veselý průvod. Není neobvyklé, že hlavně ženy neumí číst. Nechal jsem tedy v jednom domě letáček přečíst nahlas od Jenera, aby všichni slyšeli. A aby slyšeli, seběhli se z okolí.
Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Je přece psáno: `Jak vítaný je příchod těch, kteří zvěstují dobré věci!´
Viz fotoalbum střední amerika nikaragua, misijní výjezd květen červen 2012 podsložky Nawawas a letáčky
Sázení rýže
V období května se v horách sází rýže. Chtěl jsem u toho být. Políčko, které má Fanor na sázení rýže je asi 45 minut chůze džunglí. Pole vznikne tak, že se poseká vegetace a terén se vypálí. Na sázení se používá dlouhý zašpičatělý klacek, kterým se udělá důlek do země. Do důlku se nasype několik zrnek rýže. Rýže je ve slupce, hrubé zrno. Za 5 měsíců je sklizeň. Pokud úrodu nezničí zvěř nebo počasí. Pak se rýže tluče ve specielní díži. Díže se vyřezává z kmenu asi tak každé 2 roky. Tlučení je snad ještě namáhavější než sázení. Tlučou ženy a děti. Tlučením se zrno rýže oddělí od slupky a pak se nabere vše do misky a pohybem ve vzduchu se slupka vyfoukne z misky a zbude jen zrno rýže. Do zrn, která známe z balíčků rýže v obchodech to má ale hoooooodně daleko. Rýže je hrubá, tvrdá a drcená jako kamínky.
Šli jsme sázet s Fanorem a jeho syny. Vyzkoušel jsem si dělat důlky. Je to velmi namáhavé. Viz foto fotoalbum střední amerika nikaragua, misijní výjezd květen červen 2012 podsložka rýže.
Tato misie je první misií, která na řece Bocay šíří tištěné Boží slovo a jméno Ježíš Kristus v mayangna Bocay. A protože, nás tam lidé znají jako čekos, už nikdo nemůže upřít české církvi toto dílo, které je Boží.
Náhledy fotografií ze složky misijní výjezd květen červen 2012