Naše chovatelsjá stanice PIHLOV byla založena v roce 1986, první fenkou v naší stanici byla Cila z Mučírny - fenka jezevčíka drsnosrstého. Tuto fenku jsme pořídili mé mamince jako dárek.Rodiče bydlí v panelovém domě a aby Cila " netrpěla " celodenním poleháváním v postelích začali jsme s jejím loveckým výcvikem a jezdili na výstavy. V té době jsem již měla za sebou myslivecké zkoušky a byla členem Mysliveckého sdružení . Cilka se zúčastňovala honů, norování ,naháněk a plně si tak užívala život loveckého psa. Byla zde nadšená , dožila se vysokého věku 16 let a dala nám i krásná štěnátka. Ponechali jsme si její dceru : Bety Pihlov. Život  s jezevčíky v myslivecké společnosti byl velkou , krásnou částí mého života, na kterou budu stále vzpomínat. Nebyla jsem " aktivní lovec zvěře", ale byla jsem zde kvůli " loveckému vyžití" našich jezevčíků. 

Mimo  výcviku jezevčíků jsem od svých 12 let navštěvovala místní kynologický klub, kde jsem spolu s kamarádkou Zdenkou Pražákovou, Jirkou Hamerníkem, Jirkou Hybnerem ale i s mnoha dalšími trávili veškerý volný čas s svými psy. Nejraději z výcviku jsme měli stopování. "Šlapali "jsme si    několika kilometrové cvičné stopy , naším " rekordem " bylo vypracování 14 h. / noční/ stopy . Pro své okoli jsme byli naprostí šílenci, v té době se výcvikem a chovem psů zabývalo velmi málo lidí a proto jsme byli "velmi divní"..Měla jsem v té době psa NO Hektora  mého strýce.  Později jsem si z kapesného ušetřila na svého prvního, vysněného NO s PP : Breka z Jihoře. Jezdili jsme každý víkend vlakem po kraji i republice na závody, soutěže a výstavy. V létě jsme pravidelně trávili část prázdnin na výcvïkových táborech psů.

V době mého studia na střední škole jsem se díky skvělému člověku a výcvikáři J. Burgerovi začala věnovat  také novému druhu výcviku a to byla záchranařina.

Toto kynologické odvětví bylo v té době v Čechách na úlném začátku. V zimě jsme si budovali úkryty ve sněhu, zahrabávali do závějí sebe či rodinné příslušníky, já jsem v době mimo společný trenink používala jako "oběť ",svou mamku, která hrdinně , jako správná zapálená pejskařka  snášela motání do deky a zasypávání do sněhových úkrytů. Ještě větší hrdina byla Honzova dcera Hanička, která se stala naším "figurantem " pro úkryty již v dětském věku. Tuto " hru" milovala stejně jako naši psi , kteří ji po nalezení bouřlivě a nadšeně lízali a doslova objímali. Mimo zimní dobu jsme si pronajímali různá staveniště, rumiště, žříceniny a zde nacvičovali vyhledávání v sutinách.

  V té době bylo obrovské zemětřesení v Arménii , náše záchranná skupina se dobrovolně přihlásila na pomoc obětem zemětřesení, ale tehdejší komunistický režim náš i ruský odmítl z politických důvodů Armenii  jakoukoliv  pomoc. Bylo to pro nás obrovské zklamání a ještě horší bylo sledovat v televizi, kolik mrvtvých mnoho dní  i týdnů vyhrabávali naprosto zbytečně ze sutin ...

  Po narození syna Tomáše, jsem měla několikaletou  kynologickou přestávku . Po smrti mého milovaného NO Breka jsem byla skoro 2 roky bez " velkého" psa a velice mě to trápilo.V roce 1987 jsem si pořídila Malinoise  Chase od p. Grygarové z ch.s. Bohemia Alké, byla první , kdo dovezl do republiky malinoise a její chov byl i stále je špičkou v chovu Malinoisů nejen u nás. Léta prožitá s Chase byla léta výcviku, výstav, v té době jsme již mohli jezdit na výstavy do zahraničí a bohatě jsem toho využila. S Chase jsme sjezdili spoustu výstav u nás , ale hlavně po Evropě. Vyhráli spoustu titulů, poznali mnoho " zapálených " kynologů u nás i v zahraničí. Chase byl a asi bude mím nejlepším výstavním  psem/ stejně jako byl Brek z Jihoře psem pracovním/. Chase získal ve svých 3 letech  na Světové výstavě v Miláně titul Světový vítěz, CAC, Šampion Itálie a i BOB . Tohoto ocenění si vážím a cením o to víc, že v Itálii  se zadává pouze jeden CAC na plemeno. Navíc zde byla velká konkurence malinoisů z Italských, francouzských a belgických chovatelských stanic. Do věku 5 let Chase získal titul Juniorchampiona CZ, Championa, Interchampiona, byl V2 ve Francii na Natonal Delevage - prestižní výstavě Belgických ovčáků ve Francii. V Belgii byl na Světové výstavě BO , kde byl ve třídě šampionů V2. Dnes je Chasemu skoro 12 let a je stále svěží a " akční". Jeho věk prozrazuje pouze prošedivělá hlava a tlapky..

V roce 2003 byla moje ch.s. Pihlov mezinárodně zaregistrována pod názvem : Z Hradu Pihlov.

V té době jsem poznala prvního JRT v České republice, kterého si pořídil p. Homolka, byla jsem velký skeptik , co se tohoto plemene týče, protože jej doprovázela pověst nezvladatelného psa ,ničícího byt, auta, utíkajícího při každé příležitosti. Navíc cena  JRT v té době byla naprosto nepředstavitelná.  Dokonce jsem p. Homolkovi pořízení JRT vymlouvala a považovala jsem jej za " blázna". Ale čas ukázal, jak jsem se v tomto plemeni zmýlila. Dnes, kdy máme  několik JRT v bytě , kdy s náma spí v postelích, tráví veškerý čas, jezdí na výlety a dovolené , mohu směle říci, že je to výborný společník, který nezkazí žádnou radost. JRT jsou jedni z neinteligentnějších  a nejkontaktnějších psů, které jsem ve svém kynologickém životě zažila. Jejich stále dobrá nálada, nenáročnost v péči o ně z nich dělá " psa dnešní doby" i psa " budoucnosti".

 Tato slova ale neplatí o psech tzv" JRT bez ", kteří nemaji s australským typem JRT s rodokmenem nic společného. Vzhledově a hlavně povahově . 

                                                         a tak to začalo.......

     Můj první pes  krásná kolie Ajda......

NO Hektor

                                                            První mezinárodní  výstava naší Bety........

   English:

About us

Our dog keeper station "Pihlov" wa founded in 1986.

International registration our kennel were  2003.
 

We live in a family house in the south of Bohemia.

The first dog from our station was a bitch of a roughair dachshund Cila z Mucírny.

The objektive of our station is to keep healthy, satisfied end well-balanced working and exterior dogs. We do not prefer any special guality, we want our dogs to be generally developed.

The dogs live naturally in the family and to make all of us satisfied we keep only a limited number of dogs.

Following these objectives we reach very good resultats and our dogs live up to 14-16 years and are still very active with good working and exterior characteristics.

From the very young age ou dogs hae working certificates and take part in exhibitions regularly. We train and exhibit our dogs ourselves.