10) 2. světová válka
- snaha o revizi Versailleského mír. systému (Německo se vzdalo části svého území, omezilo vojenskou výrobu a armádu a zaplatilo náhradu za poválečné škody) přerostla v konflikt
- cesta ke 2. světové válce:
- růst vlivu fašismu a nacismu v Evropě (+ krize politiky - VB a Fr. neudržela Itálii mimo vliv Hitlera a ta se spolu s Japonskem přidala k Německu)
- britská a francouzská politika „appeasementu“
- ústupková (usmiřovací) politika VB a Francie v sudetoněmecké otázce (problém měl být vyřešen na Mnichovské konferenci → 1938 ČSR donucena přijmout doporučení velmocí na odstoupení sudetského území Německu)
- vznik „Osy Berlín - Řím - Tokio“
= smlouva o vojenské a politické spolupráci
- 1936 uzavření paktu OSA Německem a Japonskem, 1938 přidání Itálie
- cíle Hitlerovy politiky v Evropě
- zabezpečení rasově čisté společnosti a zvětšování jejího území
- porážka ČSR, Rakouska, později SSSR
- získání pohraniční území ČSR (Sudety) pro Němce
- Německo-sovětské spojenectví
- 1922 Rappalská smlouva
- 1926 podpis paktu o vzájemné neutralitě
- německo-sovětský pakt = tajný protokol připojený ke smlouvě o neútočení 1939
- další tajná jednání - pakt Molotov-Ribbentrop
- zbavilo Hitlera obav z boje na 2 frontách a povzbudilo ho v rozhodnutí zaútočit na Rakousko a Polsko
- politický vývoj v SSSR před válkou
2. světová válka
- hl. rysy 2 sv. války:
- stírání rozdílů mezi frontou a zázemím (velká mobilita vojsk, letectvo)
- „světová“ válka - bojuje se i mimo Evropu (Afrika, Tichomoří, Asie)
- blitzkrieg = snaha o rychlou ofenzivu Něm. do okolních států (Polska, ČSR, Francie i SSSR)
- Atlantická charta (1941) jako program válečných cílů spojenců
- konference o poválečném uspořádání světa (Jalta, Teherán, Postupim)
- atomová zbraň jako nový fenomén v mezinárodní politice
- začátek obsazením a 1. 9. 1939 anexí Rakouska (SSSR obsadil východní část Polska a anektoval Litvu, Lotyšsko a Estonsko)
- 1938 Runcimanova mise (posudek, zda je něm. národu v Evropě ubližováno → ano)
- 1938 všeobecná mobilizace v ČSR - poté, co Hitler odmítl jednání s čs. vládou o území Sudet
- 29. 9. 1938 Mnichovská dohoda
- Něm. - Hitler, It. - Mussolini, VB - Chamberlain, Fr. - Daladier
- zástupci VB a Francie přijali všechny Hitlerovy požadavky (včetně lhůt urč. k vyklizení odstoupeného území)
- druhý den rozhodnutí oficiálně doručeno čs. vládě
- plán dokončení likvidace zbytku ČSR → destabilizace pomnichovské republiky, izolace Slovenska a vojenská okupace Čech a Moravy
- 13. 3. 1939 vyhlášení Slovenského štátu (nabídnuto Jozefu Tisovi z Hlinkovy ľudové strany)
- 15. 9. 1939 vytvořen Protektorát Čechy a Morava
- Sovětsko-finská válka (1939 - 40)
- Finsko se ocitlo v sovět. zájmové sféře a SSSR se zde rozhodl upevnit vliv vybudováním vojenských a námořních základen → Finsko odmítlo → 1939 zahájila Rudá armáda útok
- bombardování Helsinek, útok na Karelské šíji (odražen); až 3 útok úspěšný a SSSR obsadil Viipuri → finská delegace podepsala v Moskvě mírovou smlouvu, kterou odstoupilo SSSR Karelskou šíji i Viipuri (Vyborg)
- houževnatý finský odpor během „zimní války“ zachránil zemi před anexí
- zatímco na východě rozšiřoval Stalin své impérium, na západě zavládla „podivná válka“ charakterizována nečinností obou stran; aktivní operace probíhaly pouze na moři (Bitva o Atlantik - ponorková válka = pokus odříznout VB od zdrojů surovin a potravin - houževnatý odpor VB)
- 1940 následoval útok Německa na Dánsko a Norsko, poté na Francii, Belgii a Nizozemí (kapitulace Nizozemí a Belgie; Francie - příměří v Compiegne → okupace větší části území, menší část podřízena vládě ve Vichy)
- VB odmítla nabídky míru a pokračovala ve válce sama → 1940 letecká bitva o Británii (bombardování Londýna; Něm. prohrálo)
- 1940 vstup Itálie do války (několik těžkých porážek, pomoc Německa → Balkánské tažení ukončené okupací Jugoslávie a Řecka)
- podpořen úspěchy zahájil Hitler útok na SSSR (oslnivé vítězství a postup na Moskvu → sovětské zastavení útoku a následná protiofenzíva a zatlačení něm. jednotek = 1. porážka)
- 1941 válka v Tichomoří (zahájena japonským útokem na Pearl Harbor 6. 12. 1941) - ovládnutí ostrovů ve V a J Tichomoří, Filipín, Indonésie a Malajsie
- schůze ve Vansee - schválení ke konečnému řešení židovské otázky - eliminace žid. obyvatelstva (holocaust; zřízeny vyhlazovací tábory - v plynových komorách pesticid Cyklon B, dále koncentrační a zajatecké tábory)
- v řadě zemí vznik odboje (partyzánská válka, zpravodajská činnosti či šíření ilegálních tiskovin)
- přelom v bitvě o Tichomoří - Bitva o Midway (zastavení jap. postupu)
- 1942/43 bitva u Stalingradu - porážka Německa, ze které se již nevzpamatovalo
- 1942 americká ofenzíva v JZ Pacifiku - vylodění na ostrově Guadalcanal
- strategická americká a britská bombardovací ofenzíva proti Německu
- 1943 vylodění spojenců na Sicílii, pád fašismu, nová it. Vláda a zatčení Mussoliniho → příchod Německa, obsazení It. a osvobození Mussoliniho
- vítězství v bitvě o Atlantik → 1944 vylodění v Normandii, postup spojenců na Německo; pokus o zvrácení průběhu německou protiofenzivou → bitva v Ardenách
- SSSR, USA a VB zahájili útok na Berlín, dobyli Berlín a 8. 5. 1945 v Remeši Německo podepsalo kapitulaci
- závěrečný útok amerických vojsk vyloděním na Okinawě potvrzen svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki (
- kapitulace Jap. podepsána 2. 9. 1945 na palubě am. bitevní lodě Missouri v Tokijském zálivu
- Atlantická charta
= dokument obsahující zásady uspořádání světa po 2. sv. válce; jeden z oficiálních pilířů spojenecké politiky za války
- 1941 po schůzce prezidenta Roosevelta a premiéra Churchilla
- zásady:
- USA a VB neusilují o územní zisky a nepřejí si změnu hranic
- právo zvolit si formu vlády a navrácení práva suverenity a samostatné správy těm, jež jich byli násilím zbaveni
- svobodný obchod, svobodná plavba, volný přístup k surovinovým zdrojům
- státy, které představují hrozbu agrese, by měli být po válce odzbrojeny
- do 1945 k chartě přistoupilo 50 států (všechny strany válčící s Německem a Japonskem, včetně SSSR); nezávazné formulace charty však umožnily porušování jejích zásad signatáři již v průběhu války
- 1943 Teheránská konference
= první setkání představitelů tzv. Velké trojky 1943 v íránském hl. městě Teheránu; setkání tří hlavních mocností antihitlerovské koalice:
- USA - Roosevelt (Harry Truman)
- VB - Churchill (Clement Attlee)
- SSSR - J. V.Stalin
- rozhodnutí o spojenecké strategii na evropských bojištích (za hlavní úkol stanoveno vylodění v S Francii 1944)
- Stalin trval na poválečném udržení V Polska SSSR (obsazeným 1939 v době spojenectví s Německem) - Z spojenci na požadavek přistoupili
- SSSR se zavázal vstoupit po porážce Německa do války s Japonskem, podpořit Rooseveltův projekt na vytvoření mez. organizace pověřené zjištěním světového míru a řešit problém budoucnosti Německa
- 1945 Jaltská konference
= setkání představitelů tzv. Velké trojky 1945 v letovisku Jalta na Krymu
- rozhodnutí o společné politice Spojenců vůči Německu, Francii a Polsku, vzniku OSN a vstupem SSSR do války proti Japonsku (jako odměnu za boj proti Japonsku dostal SSSR od USA a VB jižní část Sachalinu a Kurilské ostrovy)
- vyvrcholení období, kdy se VB a USA snažily pomocí ústupků získat důvěru SSSR a vytvořit předpoklady pro spolupráci se SSSR po skončení války
- Německo - dohoda o vymezení okupačních zón (získána i zóna pro Francii) a potrestání něm. válečných zločinců, Kontrolní komise spravující Něm., nedořešena otázka německých reparací
- Polsko - Stalinův slib doplnění vlády o zástupce legální polské vlády sídlící v londýnském exilu a domácího polského odboje a slib vyhlášení svobodných voleb
- po konferenci začaly mezi Z Spojenci a SSSR přibývat rozpory (způsobené vývojem v zemích osvobozených Rudou armádou, kde SSSR znemožnil vznik dem. zvolených orgánů)
- velká část dohod tajná (kritika - na zákl. tajných dohod došlo k rozdělení světa mezi vítězné mocnosti)
- 1945 Postupimská konference
= setkání představitelů tří hl. mocností antihitlerovské koalice v Postupimi u Berlína v červenci - srpnu 1945
- USA - Truman (tajemník J. Byrnes)
- VB - Attleem (min. zahr. E. Bevinen)
- SSSR - Stalin (komisař zahr. V. Molotov)
- praktické otázky spojené s poválečným osudem Německa - cílem okupace úplné odzbrojení a demilitarizace Německa, důsledná demokratizace něm. politiky, decentralizace stát. správy, denacifikace Německa (i kontrola školství)
- vytvořena Rada ministrů zahraničí (USA, VB, SSSR, Fr., Čína)
- mírové smlouvy s It., Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem; shoda v polské otázce; odsun německých menšin z Polska, Československa a Maďarska
- odmítnutí některých požadavků SSSR (územní nároky v Turecku atd.)
- Truman informoval Stalina o dokončení vývoje jaderné pumy → Stalin vydal pokyn k max. urychlení vývoje sovětského jaderného programu
- důsledky 2. sv. války:
- 50 - 60 miliónů obětí (z toho
- materiální ztráty, strádání obyvatelstva
- obrovské hospodářské oslabení Evropy → zůstávají pouze 2 supervelmoci = bipolarita
- SSSR upevňuje svůj vliv ve střední a východní Evropě
- USA hospodářsky podporuje Evropu (Marshallův plán)
- nedůvěra mezi bývalými spojenci (USA vs. SSSR) je cestou ke Studené válce
- zahájení dekolonizace (proces likvidace kolonialismu na celém světě)
- 1945/6 Norimberský proces
= poválečný tribunál pro souzení válečných zločinců (1. v historii - poprvé souzen zločin proti míru a lidskosti)
- 1947 Marshallův plán:
= americký plán na hospodářskou a finanční podporu pro vznik silné a sjednocené Evropy po vyčerpání 2. světovou válkou
- vznikl r. 1947 jako pokračování am. zahraničně-politické koncepce zahájené Trumanovou doktrínou
- USA požadovaly úzkou koordinaci a výměnu informací mezi účastníky a Sovětský svaz, který odmítal poskytovat informace se účasti na plánu (i po Molotovově snaze o dohodu na pařížské konferenci v roce 1947) musel vzdát
- zúčastnilo se celkem 16 evropských států, které roku 1952 získaly 13 miliard dolarů a tím dosáhly své předválečné hosp. úrovně