Dovolená...
Spíš bych to nazvala několikadenním výletem, než dovolenou. Vyrazili jsme v pondělí směr Český ráj ( nedávno tam byla kamarádka, tak jsem se trošku inspirovala ), ale ještě před tím jsme se stavili v Zoo ve Dvoře Králové.
3.8.2009
projížďka po safari...
Ubytování jsme neměli domluvené, počítali jsme že si seženeme něco až na místě.
V cestě jsme pokračovali směr Jičín. Před Jičínem jsme narazili na kemp v obci Lužany, měli volnou chatku, tak jsme se tam na první noc ubytovali.
Druhý den ráno jsme pokračovali v cestě na Prachovské skály.
4.8.2009
To šplhání po skalách byl zážitek hlavně pro Domču, ona je takový náš neúnavný kamzík:-).
Malé info o Prachovských skalách:
Rozsáhlé skalní město na SZ okraji Jičínské kotliny vzniklo usazením pískovců na dně druhohorního moře a je součástí českého křídového masivu. Křídovými usazeninami pronikají drobná vulkanická tělesa (vrchy Svinčice 451 m a Malá Svinčice 446 m). Prachovské skály poskytovaly přirozené útočiště lidem už v mladší době kamenné. V 7.-11. stol. bylo na místě Starého hrádku slovanské sídliště.
Po asi tříhodinové procházce po zelené značce ( delší okruh ), jsme šli na obídek a potom následovala prohlídka hradu Kost.
Ještě než začala prohlídka hradu, jsme navštávili expozici " bytostí z erbu ", která byla umístěna na nádvoří hradu.
Prohlídku hradu jsme si zaplatili dvouhodinovou ( dva okruhy: hrad + mučírna). Manžílek už začínal brblat, že ho bolí nohy :-), Dominičce zase vadila mučírna, celou dobu výkladu stála se zacpanýma ušima, ale je pravda, že když průvodkyně popisovala několik druhů jak ve středověku trhali jazyk a další praktiky mučení bylo z toho nevolno i mě. Taky Justimu se asi po hodině v tašce, kterou jsem nosila přes rameno, přestalo líbit, chtěl běhat, tak začal kňučet. No ale prohlídku se nám podařilo zvládnout až dokonce:-)...
Info o hradu Kost:
Kost je jedním z mála zbývajících středověkých hradů v České Republice a je považován za druhý nejvýznamnější. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobyt více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako kost. Původ hradu se datuje do 13. století a stavba byla pravděpodobně započata Benešem z Wartenberka, který nechal postavit dlouhý sál a věž jako obrannou pevnost.
Po prohlídce jsme se ještě prošli údolím Plakánek, které leží pod hradem Kost a je tam moc krásně.....
Info o údolí Plakánek:
Údolí se rozprostírá podél Klenického a Veseckého potoka a nachází se v jižním výběžku Českého ráje v Sobotecké kotlině na hranici s okresem Mladá Boleslav. Začíná jižně od hradu Kost a okraji obce Vesec a končí u obce Střehom. Plakánek je prohlášen Chráněnou přírodní památkou.
A protože se už blížil večer, vyrazili jsme hledat nějaký nocleh. Našli jsme ubytování v malé vesničce Libošovice u moc milých manželů. Měli jsme pro sebe celé patro ( 2 pokoje+ koupela a kuchyňka ). Pak jsme ještě zašli do zdejšího hotelu na večeři a po návratu padli únavou :-).
5.8.2009
Ráno jsme vyrazili na lovecký zámeček Humprecht, který byl kousek od vesničky, kde jsme se ubytovali.
Tentokrát se Justimu do tašky nechtělo vůbec, tak začal v tašce pokňukávat asi po 20-ti minutách. Paní původkyně mě překvapila když řekla, že ho můžu nechat běhat po zámku po svých...a to než jsme odjížděli jsem se obávala, jestli pejsci vůbec můžou na hrady a zámky:-).
Info o zámku Humprecht:
Zámek Humprecht, jedna z dominant Českého ráje, byl vystavěn italským architektem Carlo Luragem v letech 1666-1668 pro Humprechta Jana Černína z Chudenic.
Zajímavostí zámku je především unikátní řešení stavby, respektující terén, dále akustický sál, vysoký přes 16 metrů a turecký půlměsíc na špičce zámku. Interiéry v náznakové podobě přibližují podobu zámku v době rodiny Černínů, kteří jej nejvíce užívali. Ve druhém patře zámku je možno navštívit muzeum Sobotecka a také vyhlídkový ochoz, z něhož je, v případě dobré viditelnosti, krásný výhled po Českém ráji, na Jizerské hory, Krkonoše a České středohoří.
Po prohlídce zámku jsme vyrazili k zřícenině hradu Trosky - symbolu Českého ráje. Ale ještě po cestě, pod Troskami ve vesničce Troskovice jsme se stavili do muzea panenek a medvídků.To se samozřejmě holkám moc líbilo...
Info o muzeu panenek a medvídků v Troskovicích:
Muzeum medvídků a panenek leží v samém srdci Českého ráje. Nachází se asi 500 metrů od dominanty Českého ráje - zříceniny hradu Trosky v obci Troskovice. Muzeum panenek a medvídků se rozkládá na ploše 300 m2 a můžeme zde obdivovat kolem 1000 exponátů. Návštěvu muzea si jistě budou užívat malí i dospělí, kteří budou vzpomínat na své médi, panenky a kočárky. Exponáty panenek a medvídků jsou obměňovány a muzeum se může chlubit stále novými. Dá se říct, že troskovické muzeum je svého druhu v České republice jediným.
Potom už jsme se vydali k Troskám, ale ještě předtím jsme poobědvali v restauraci pod Troskami a pak už hurááá vzhůru. Tedy hurá jak pro koho, Dominička vyrazila s elánem, Míši nebylo nějak dobře, ale nesla to statečně,horší už to bylo s manžílkem, ten dokonce chvilku uvažoval, že na nás počká dole. Nakonec se ale pochlapil a šel s ními :-)
Info o zřícenině hradu Trosky:
Obecně známou siluetu zříceniny hradu Trosky mnohým není nutné představovat. Věže zříceniny, dynamicky zaříznuté do panoramatu CHKO Český ráj, jsou i symbolem této oblasti. V okolí Trosek se také skrývají zákoutí, která stojí za to vidět. Jsou zde místa stojící v čase. Proto zde můžete zahlédnout historii kraje a možná i pochopit, jak lidé a příroda fungovali v minulosti.
Začátky historie hradu se datují na konec 14. století. Někdy okolo roku 1380 zde byla započata stavba. Rozložení terénu se dvěma homolovitými skalními kužely rozhodlo o způsobu stavby. Na skalních vrcholech byly vybudovány dvě věže. Na nižším byla postavena pětiboká věž (relativní výška 47 metrů), pro kterou se později vžilo pojmenování Baba. Na vyšším a štíhlejším vrcholu byla vztyčena čtyřboká věž Panna (relativní výška 57 metrů). Mezi věžemi byl pak založen vnitřní hrad.
Tak a to byl ten den poslední turistický objekt, který jsem měla od rodinky povolený. Takže jsme už jen zajeli do malebného městečka Sobotky, do místní krásné cukrárny na pohár a kafíčko...no prostě nabrat zpátky ty ztracené kalorie:-)...Po cestě jsme ještě v Újezdu pod Troskami potkali válečné muzeum, které ale už jen navštívil manžílek s Domčou. Mě s Míšou to nelákalo. ...Ještě jsme si nakoupili nějaké masíčko a vínečko na večerní grilování a jeli do našeho penzionku....
6.8.2009
Hned ráno jsme vyrazili do vesnice Staré Hrady, kde jsme šli na prohlídku hradu a zámku. Bylo to zase něco jiného, než je k vidění na zámcích a hradech. Navštívili jsme tady tři expozice. První se jmenovala " Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I."
Prohllédli jsme si zde - kupecké krámky, koloniál, obchod s kávou a c. k. hostinec, jak vypadaly v dobách našich prababiček. Dále barokní kuchyni, velkou loveckou chodbu, unikátní ložnici a pracovnu, kancelář pana nadlesního a další zajímavosti, kde mnoho tisíc exponátů představuje život prostých lidí, měšťanů a šlechty v období vrcholu habsburské monarchie.
Další expozice která se jmenovala " Časem zpátky do pohádky " byla umístěna ve sklepeních zámku a byl to opravdu zážitek pro děti. Průvodkyně nás provedla převlečená za čertíka a poutavě vyprávěla o pohádkových bytostech, které se tam nacházely...
a ještě se zde nacházela stálá výstava " Safari - africké výpravy ing. Josefa Vágnera "
což je originální sbírka z afrických výprav, živá akvarijní a terarijní zvířata, modely afrického kempu, původní vize safari a další zajímavosti...
Ještě jsme se prošli po okolí hradu a zámku a pak zajeli do vedlejší vesnice Dětenice do středověké krčmy na oběd...
což byl ale velký zážitek. Něco podobného jsem ještě neviděla. Opravdu jako kdybychom se octli ve středověku. Když jsme tam vešli, bylo tam přítmí, osvětleno jen svícemi na stolech, vše bylo opravdu jak z dávné doby...místní personál v dobových kostýmech nás přivítal velmi jadrnou mluvou typu: "Panáčku přijel jsi na bujném oři, nebo ti můžu roztočiti jeden pivní mok...a co si k žrádlu ráčiti dáte..a co ti tvoji spratci nezbední žráti budou"...atd ...nedejbože, když jsme se personlu připletli do cesty, to nadávky jen lítaly :-)...
Když jsem se trapně zeptala po příboru dostalo se mi odpovědi: " Do hnát to musíš vzíti panenko "...každopádně, to byl opravdu velký zážitek.
mrkni: www.detenice.cz
Večer tady bývá program jako třeba pálení čarodějnic, šermíři, kejklíři, tanečnice na stolech...jenže my už jsme vyrazili zase dál...Ale ještě jsme si odsud jako suvenýr odvezli zdejší jídelní lístek, protože to se hned tak nevidí. Ale ne že bychom ho scizili, slušně jsem se zeptala při placení, jestli není na prodej. Tak mi to místní děvče řeklo: "Strč ho rychle do bagáže, panenko a když mi přidáte na nový střevíce, budu dělat, že jsem nic neviděla"...
No a to už jsme pomalu vyrazili k domovu...po cestě jsme se ještě stavili u rybníka v Roudnici, který byl v pískovém lomu, takže vodička čisťoučká...
Ještě musím napsat, že počasí nám vyšlo. Bylo tak akorát na výlet...ani vedro ani zima a hlavně nám vůbec nepršelo. Až poslední den se udělalo horko...takže závěrem, výlet to byl moc pěkný i když já bych toho chtěla vidět víc, ještě jsem měla v plánu Hruboskalsko, ale to mi už neprošlo... manžílek mi řekl, že si teda moc neodpočnul, že jsem je pořád někde tahala, takže příští dovča prý bude odpočinková:-)