Spustit
Nízký a Hrubý Jeseník
Jeseníky se rozkládají v nejsevernějším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvoří masív Kralického Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Všechna tato pohoří, s vyjímkou Nízkého jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m.n.m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu.
Celé horské pásmo Hrubého Jeseníku tvoří horskou hradbu o průměrné výšce 1350 m. V jejich východní části se nachází i nejvyšší hora Moravy a Slezska - Praděd (1492 m). K dalším významným vrcholům patří Keprník (1423 m), Vysoká Hole (1464 m) nebo Mravenečník (1343).
Jeseníky poskytují ideální podmínky pro rekreaci, turistiku a sporty, především zimní. Celá oblast je prostoupena bohatou sítí turistických značených cest a množství rekreačních a sportovních center nabízí možnosti strávení příjemných chvil odpočinku i sportu v těchto moravských horách.
Rychlebské hory a Králický Sněžník
Jeseníky se rozkládají v nejsevernějším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvoří masív Kralického Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Všechna tato pohoří, s vyjímkou Nízkého jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m.n.m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu.
Na západě tvoří hranici oblast masív Králického Sněžníku (1424 m). Zde patří k významným vrcholům Malý Sněžník (1338 m) a Sušina (1321 m). Rychlebské hory tvoří hranici s polským Kladskem. Nejvyšší horou je Smrk (1125 m). Od něj směřuje na západ hlavní pohraniční hřeben a současně vychází mohutné pásmo Pomezí směřující k severovýchodu.
Jeseníky poskytují ideální podmínky pro rekreaci, turistiku a sporty, především zimní. Celá oblast je prostoupena bohatou sítí turistických značených cest a množství rekreačních a sportovních center nabízí možnosti strávení příjemných chvil odpočinku i sportu v těchto moravských horách.
Zajímavá místa
Praděd
Nejvyšší hora Moravy (1492 m.n.m.). Na jejím vrcholu byla již roku 1912 vybudována rozhledna, která však byla roku 1959 odstraněna. Na jejím místě vyrostla po roku 1970 televizní věž vysoká 145 m s vysílačem a rozhlednou ve výšce 40m. V objektu věže je možnost občerstvení v restauraci. Vysílač na vrcholu tvoří výraznou dominantu Moravy. Při příznivých podmínkách lze spatřit Krkonoše, polské roviny i Vysoké Tatry. Masív Pradědu je přírodní rezervací s charakteristickou květenou alpských polí. Na severozápadní straně se nachází Tabulové kameny s mnoha druhy mechů, lišejníků a jiných vzácných rostlin. Kvůli vzácné květeně je přístup na vrchol Pradědu povolen pouze po značených turistických cestách.
Kralický Sněžník
Pohraniční kupa a nejvyšší hora (1424 m.n.m.) stejnojmenného masívu. Na jejím vrcholu se stýkají historické hranice Čech, Moravy a Kladska. Na polské straně hranice se nachází turistická chata Švýcárna z roku 1871. Až do roku 1973 na vrcholu stávala kamenná rozhledna z roku 1899. K zajímavostem na vrcholu hory patří nyní hraniční sloup a soška slůněte. Z vrcholu je nádherný výhled na Orlické hory, Staroměstsko a Hrubý Jeseník. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Olomouc, Krkonoše a Beskydy. Nedaleko vrcholu ve výšce 1350m se nachází studánka, ze které pramení řeka Morava. Svahy Králického Sněžníku byly v době ledové rozrušeny v mocné vrstvy sutě. Asi 500m pod vrcholem se nachází kamenné moře, tzv. Vlaštovčí kameny. Roste zde květena alpských holí.
Přehrada Dlouhé Stráně
Elektrárenské dílo postavené roku 1996. Horní nádrž (1350 m.n.m.) je spojena s dolní nádrží (800m) dvěma přiváděcími tunely o průměru 3m. Vlastní elektrárna je skryta v nitru hory. Má výkon 650 MW a dodává elektrický proud v době energetických špiček.
Další informace
Historie
První písemné doklady o Jeseníkách jsou již z dob Ptolemaia z 3. století.
V době přemyslovské vlády Břetislava I. chránily zemi od severu hluboké pohraniční hvozdy a v této době začaly vznikat první pohraniční obranné hrady, např. Kladsko, Javorník a další.
Důlní činnost spolu se zásobami dřeva vedla k rozvoji hutí, skláren a papíren.
Další významnou událostí, která těžce zasáhla tuto oblast byly tzv. čarodějnické procesy - díky inkvizitorům zahynulo v mučírnách a na hranicích mnoho nevinných lidí.
Již v roce 1904 vznikla na území Jeseníků první přírodní rezervace. Od té doby vznikaly další přírodní rezervace tak, aby byla zachována krása přírody těchto významných moravských hor.
Živočišstvo
Oblast Jeseníků je doménou lovné zvěře, ale ostatní zvířena je také hojně zasoupena. K hlavní lovnou zvěří zde je srnec a jelen, vzácněji i muflon. Vyskytuje se zde však i kamzík, liška, černá zvěř, hranostaj nebo jezevec. V jesenických řekách se vyskytuje pstruh potoční, pstruh duhový a lipan.
Ptactvo je zastoupeno ve smrkových lesích budníčkem, křivkou, hýlem, sojkou, datlem černým nebo strakapoudem. Vzácný je relikt z doby poledové - datlík tříprstý. Z dravců zde žije káně, poštolka, krahujec, jeřáb a krkavec.
V pásmu kosodřeviny je hojná linduška horská, pěvuška modrá a červenka.
Mezi vzácné reliktní živočichy patří hlodavec myšivka horská, hraboš mokřadní a rejsek severní. Z obojživelníků se zde setkáme s čolky a mloky, z plazů se zmijí, užovkou a slepýšem.
Rostlinstvo
Více než 50% oblasti pokrývají lesy, jejichž ráz se s nadmořskou výškou mění.
Na nejvyšších vrcholech jsou například drobné druhy keříčkovitých vrb. V travnatém porostu se nachází řada horských druhů jako sasanka narcisokvětá, zvonek vousatý, keprníček nacholistý, suchopýr pochvatý a další.
V podhůří vynikají pestrostí přirozené louky. Vzácným druhem je tu lilie cibulolistá, okrotice bílá, mečík střecholistý a mnohé druhy vstavačů.
Díky své jedinečnosti byla mnohá území Jeseníků vyhlášena přírodními rezervacemi, ve kterých je pohyb turistů omezen pouze na značené trasy. S květenou na mnohých místech Vás seznámí informační tabule naučných stezek.