Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak správně postavit a sladit CB anténu pro stabilku:

    Jakou anténu???

Vracím se k tomuto problému proto, abych vám poradil podle svých vlastních zkušeností, neboť sem se na toto téma setkal s několika dotazy ve fóru „Radiostanice“ na serveru Lide.cz. Tak sem speciálně kvůli tomu založil i nové fórum Radiostanice CB (síbíčka) a v něm sem na tyto dotazy začal odpovídat.

V zásadě platí, že čím výš anténa je, tím lépe. Pokut má uživatel radiostanice možnost, tak je nejlepší si sehnat, či vyrobit nějaký anténní stožár a na něj anténu umístit. Ale musí mít stožár dobře ukotvený a taky uzemněný. Doporučuji každému prostudovat k tomu nějakou odbornou literaturu. Správné ukotvení není jednoduché a uzemnění taktéž nikoliv.
Bohužel nevím o možnostech nastudování přes internet, jinak bych tu nechal i odkaz, ale snad vám v tom zas pomůže někdo další, kdo ví kde se to na internetu dá najít a přidá nám sem nějaký odkaz.

V době, kdy sem bydlel ještě v Brně pod 191,5-tým kilometrem D-1-čky, sem měl podobný problém.
Bydleli jsme tam utopení v dolíku. Měl sem na baráčku stožár o celkové délce 21 m, z toho 3 m byli pod střechou v půdě. Půda měla položené cihly na dřevěné konstrukci, jako podlahu. Na ní sem měl postavenou patu stožáru se šroubovaným zakotvením přes provrtané cihly až do trámů. V hřebeni střechy, v místě kudy stožár procházel střechou, bylo další ukotvení k trámům.
Část stožáru, která byla již nad střechou, byla ukotvena třísměrovým kotvením ocelovými lany ve dvou výškových úrovních k okrajům střechy domu tak, aby kotvy po projití střechou a trámy byli upevněny přímo na nosné obvodové zdi domu.
Na tomto stožáru, který dosahoval nad úroveň dálnice sem umístil anténu, 24 radiálovou 5/8 Spectrum 1.600.
Dále sem měl ve vzdálenosti asi 5 m od tohoto prvního stožáru stožárek druhý, ten byl jen asi 2 až 3 m nad hřebenem střechy, tedy i jeho zakotvení bylo méně složité a náročné. Na tomto malém stožáru sem umístil 4 radiálovou anténu 1/4 s délkou zářiče i radiál 2,77 m.
Radiály ale nebyli vodorovně, nýbrž byli skloněny šikmo dolů pod úhlem 45 stupňů.
Z antén byly vedeny svody tak, aby po celou trasu přes půdu byli od sebe vzdáleny co nejvíce, jak to bylo možné a teprve v místnosti, kdy sem měl umístěnou radiostanici se setkali u přepínače antén.
Tím sem dosáhl zajímavého efektu při komunikaci s řidiči kamionů, jedoucími po dálnici. Pokut projel nad naším domem a pokračoval v jízdě směrem na Prahu, tak sem s ním komunikoval přes 5/8-nu Spectrum 1.600 až na kopec na Kývalce. Ve chvíli kdy sjížděl od Kývalky z kopce na Ostrovačice a zmizel mi za kopcem ze signálu, tak sem přepnul na tu 1/4-ku a měl sem jej zas na direkt a jakmile zase vyjížděl na kopec dál směrem na Devět křížů, tak mi sice zmizel z dosahu té antény 1/4, ale stačilo přepnout zpět ne 5/8-nu a mohli jsme se bavit dál bez problémů.
K tomu ještě jeden poznatek, co se týká komunikace s mobilními stanicemi.
Při dobrém QTH v blízkosti dálnice a schopnosti najití ideálního umístění antény je možno také využít schopnosti vedení vln po dálničních bezpečnostních svodidlech, které mají účinek nekonečného dipólu a tím prodlužují dosah po dálnici téměř na nekonečno.
S tímto efektem sem se na dálnici setkal nesčetněkrát, má jen jedinou podmínku, velice kvalitní sladění antén se staničkou a to u obou účastníků komunikace, kteří chtějí tento efekt využít.


   A ještě k tomu uzemnění stožárů:

Nevýhodou vysokého umístění antény je zas nebezpečí blesků při bouřce. Jediný způsob ochrany je pak velice kvalitní uzemnění stožáru ve spojení s kvalitními hromosvody a ochranná bleskojistka na svodu z antény.
Ale i při takto kvalitní ochraně hrozí nebezpečí, že vám případně proudový náraz pronikne svodem až do bytu a pokut se nestane nic horšího, tak vám zničí radiostanici.
Já sem se proti tomuto nebezpečí chránil tím, že jsem vypínal v takové bouřce stanici a odpojil jsem svody od vstupů toho přepínače. Pootevřeným oknem sem svody vyvedl z pokoje do ulice a připojil sem je na konektory (1x M 358 + 1x SO 239 SH navařené k zemnící tyči), které sem měl za tímto účelem pod oknem na speciální uzemňovací tyči. Takže případný proudový náraz byl odveden zas do země.
Každopádně je nutné podotknout, že do částky 1.000,- Kč se s tím vším, co sem tu napsal nevejdete ani náhodou. Jen ochranná bleskojistka (Albrecht NC 566, nebo Albrecht NC 567) na svod sama stojí 2.500,- Kč, pokut chcete tu kvalitnější, kterou nebudete muset měnit po každé menší bouřce s pár záblesky v několikakilometrové vzdálenosti.
Sou sice i levnější bleskojistky (PL 600011) zhruba v ceně okolo 700,- Kč, ale brzy byste poznali, že jejich nákup byla zásadní chyba.

 

 A teď tedy něco o sladění antény se stanicí.

 
První krok spočívá v přípravě laděného svodu.
Podrobný návod uvádím v samostatném povídání, na stránce: