Bonny je koník z Brněnského útulku Brno. Do útulku se dostal 18.9.2007. V tu dobu jsem tam moc nechodila. Takže jsem ho poznala až dneska 2.5.2008. Víte poslední dobu si přeji něco dokázat a to třeba získat kamarádství od koníčka. Je to hodně složité, ale já budu doufám vytrvalá. Doufám, že si půjdu za svým cílem. Verča, která je dá se říct taková velitelka (když do toho nebudu počítat vedoucí útulku), mi umožnila totiž tu možnost. Dala mi šanci získat si nějakého koníka a řekla, že zrovna na Bonnym by někdo měl pracovat a měl by být někdo kdo by se mu víc věnoval. Hnedka jsem se přihlásila. Sice Bonny není ždánej krasavec jako třeba Helda, nebo Boban, ale je už to starší pán a to jak vypadá se docela hodně váže na jeho minulost. Přesto je to krásný kůň. U koně je jedno jak vypadá na venek, ale jakou "barvu" má uvnitř. To stejné je i u člověka. Každý kluk kouká jenom na krásu, když si chce najít holku. Raději si najde prsatou barbie, která ho za rohem bude podvádět, než aby si našel někoho običejného, někoho kdo ho bude milovat a bude mu dávat lásku. Vždyť každý je krásný, jenom né vždy je to vidět hned na první pohled. Ale já se nechci bavit o kráse...
Pokud mi to Bonny umožní a hlavně dovolí, pokud mi dá najevo, že chce být přítelem a pokud já to poznám bude to to nejhezčí co pro mě jako první věc může udělat. Jak Verča dneska řekla (ve zkratce): "Buď dobrý vůdce a kůň se ti stane přítelem," nebo tak nějak v tom smyslu. Naco po koni chtít jízdu, když existuje i něco víc.. a to přátelství.
Do útulku budu chodit, ale né na to abych se povozila (i když si musím zlepšit jízdu, na tom začnu pracovat časem), ale budu tam chodit na TO, abych se mohla věnovat Bonnymu, pokud nebude proti. Chtěla bych začít pouze procházkama a dále to ztupňovat. Ale prvně stačí, a mě to udělá moc velkou radost, když si spolu na hoďku/dvě, někam vyjdeme a já na něho budu mluvit. Bude slyšet můj hlas a bude si na něho zvykat. Samozřejmně, že až se spřátelíme a bude to možné tak by mi moc velkou radost udělalo, kdyby mě pustil, ať si na něho sednu bez sedla... ale to až pak. Zatím jenom porozumění jeden druhého.
Takže pokud nebude v útulku moc práce (i když tam je jí vždycky dost), ale pokud prostě to nebude tak nutný a bude Bonny volnej (třeba že nebude muset jít na jízdárnu atd.), okamžitě žádám o svolení Verču, a beru ho na procházku.
Chtěla bych mu dát prostě ten "pocit bezpečí a přátelství s láskou". Nic jiného si nepřeju.
A to je jen tak na úvod o Bonnym a mých plánech s ním.