OSUD ČI SOUHRA NÁHOD?
5. 5. 2008
Zamýšleli jste se někdy vůbec nad svým vlastním životem? Jak plyne čas, plyne i náš život, který se stále naplňuje spoustou rozhodnutí. Myslíte si, že to co se stane, je už předem dané a nebo to záleží na našich rozhodnutích z posledních dnů? Nebo je to snad pouhá souhra náhod? Jsme vůbec schopni ovlivnit dění příštích dnů? A pokud ano, jakým způsobem?
Já osobně se domnívám, že život si píšeme částečně sami. Nesouhlasím úplně doslova s heslem: „Jaký si to uděláš, takový to máš“…něco přece jenom ovlivnit nelze, ale převážná většina je ovlivnitelná. Nevěřím tomu, že s naším narozením se zrodil i náš vlastní osud. Nemyslím si, že to, co se stane už je předem dáno, že my již nemůžeme ovlivnit to, co se stane. A souhra náhod? Nebuďte naivní!!! To, že žijeme přece není pouhá náhoda. To, co se stane se přece neděje zbytečně. To, že se člověk zamiluje, složí zkoušku, vdá se, má děti, není přece náhoda. Kdo-ví jestli náhody vůbec jsou. Není to spíše zjednodušování situací?
Když jsme tedy zavrhli tyto dvě možnosti, co nám zbývá? Čím je život? Je ovlivnitelný? Já osobně se domnívám, že život je dar, který byl každému z nás poskytnut, a už záleží jen na nás, jak s ním naložíme. V tomto případě samozřejmě nepočítám nemoci, protože to neovlivní asi nikdo, je to zlem našeho života bez dosavadního východiska. Narodíme-li se máme celý život před sebou, čeká nás něco, co si utvoříme sami. To jak se v určité situaci rozhodneme, může ovlivnit velký kus našeho dalšího žití. Možná bychom si to měli více uvědomovat, třeba to pak bude lehčí. Někdy jen tak sedím a přemýšlím o tom, co se stane třeba za měsíc. Říkám si: „Ovlivňuji to tím, jak se teď chovám a jak se mám vůbec chovat? Nebo je opravdu předem dané, co se stane a já už s tím nic nenadělám“?
Je to strašná představa, to, že bych již nic nemohla ovlivnit, protože by bylo již všechno předem dané. Kdyby však nějaký osud byl, bylo by to jiné. Člověk by si mohl říci: „Co se má stát, stane se, v tom případě již nic nemusím dělat, protože osud již byl vytvořen a je nezměnitelný“. Není tohle všechno náhodou JEDEN VELKÝ OMYL? Já myslím, že ano. Nebyl nějaký osud vytvořen jen proto, aby si to mohli lidé všechno ulehčovat? Nevím, každý si na to musí udělat asi svůj vlastní názor. Když už bychom měli opravdu používat toto označení, myslím OSUD, bylo by to v jiném případě. OSUD to je, když se potkají dva lidé, kteří se zamilují a opravdu jim to vydrží. Jsou to lidé, kteří se pro sebe narodili a OSUD je dal dohromady. Je to všechno, ale dost relativní, ale dejme tomu. Stejně je to všechno jedna velká chemie, takže osud jde zase stranou. Máme se na sebe vzájemně dívat jako na citlivé tvory nebo jako na tvory, kteří plní to, co musí? Taky jen těžko zodpovitelná otázka. Nejspíše to záleží na názoru každého z nás jako ovšem všechno. „Totiž názor je něco co nás dělá volnými a neovlivnitelnými“.
To jaký bude náš názor, naše chování či celý život, záleží strašně moc na výchově a na prostředí, které je kolem nás. Myslím, že to byl Wundt, který řekl: „Dejte mi deset dětí a já z nich udělám libovolně: právníka, kuchaře, zloděje…, všechno je otázkou vnějších vlivů“. Nemohu s tímto citátem souhlasit úplně doslovně, protože si myslím, že určité věci má člověk vrozené, ale hodně pravdy na tom bude. Život nám pomáhají psát především naši rodiče, vychovávají nás, dá se říci, k obrazu svému. Učí nás jejich názorům a rozhodnutím. Neříkám, že se v dospělosti budeme chovat stejně, ale něco totožného tam zůstane. Nejsou to však pouze rodiče, ti, co nás ovlivňují, jsou to i přátelé a prostředí kolem nás. To všechno nás také ovlivňuje. Platí to však i v dospělosti, kde jsme ovlivňováni prací, vlastně i výchovou našich dětí, je to takový neustálý koloběh, který nás poznamenává po celý život. To s jakými se setkáme lidmi, dělá více než si jsme vědomi. „Život rozhodně není pohádkou, i když by to bylo někdy moc pěkné, je to spousta důležitých rozhodnutí promítajících se na nás navždycky“. Proto je každé rozhodnutí nezbytné. Pamatujme na to!!!
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, máš super článek, dobrře napsaná! taky o tom jako ty často uvažuju, ale furt se nemůžu dobrat k pravdě!
vali.kloboucnikova007@seznam.cz
(vali, 28. 5. 2014 8:46)