Letní kostelecké kopání
Kdepak koupání, i když o tom to nakonec také může být. Letošní léto je z pohledu akcí v Kostelci spojeno s kopáním hlavní komunikace ve Lhotě a budováním parkoviště mezi divadlem a ZŠ. Jako opozice máme poněkud v "popisu práce" dívat se na věci více kriticky, tedy asi takto:
Začněme tím parkovištěm. Občané chtějí mít dostatek místa k parkování a tato místa je nutno udělat místo něčeho jiného. Už tady se můžeme zamyslet, zda ideální byla volba místa vedle základní školy (právě místa v blízkosti škol nejsou těmi, kde je zvýšení pohybu automobilů zrovna žádoucí), zda bylo nutné kácet nějaké stromy (a zrovna ty z původního architektonického návrhu pamatující i pohledy T.G. Masaryka a A. Jiráska nemají nízkou hodnotu), na kdy takové budování v rámci roku naplánovat (na prázdniny, ale i s ohledem k začátku nejvýznamnější kostelecké akce – folklorního festivalu) a jestli neexistují alternativní možnosti (možnost nalezení parkovacích míst v blízkém okolí).
"Zlí jazykové" mluví, že výstavba parkoviště byla zájmem parkování těch, kteří o výstavbě sami rozhodovali a kácení řady javorů bylo poněkud barbarské (ačkoli v dané situaci i nevyhnutelné). Parkovací kapacity šlo také alespoň prozatím nalézt i na místě současného trávníku u "městské spořitelny" (MěÚ) či dnes poněkud pomíjeném parkovišti "za divadlem". Nepříznivé vlastnosti podloží plánovaného parkoviště se jistě nedaly předvídat. I tak ale mělo být cílem vytvoření sjízdného povrchu v ulici do začátku folklorního festivalu. Kvůli parkovišti totiž nakonec byl poněkud problém s parkováním autobusů účinkujících souborů či vozidel hostů - nepoužitelnost upravované ulice pro parkování ale nakonec byla řešitelná i v poněkud "kritickém období". Jakkoli nakonec ještě dnes není ulice otevřená (přes plán kompletního dokončení do konce prázdnin - pozn. ČK zpravodaj 9/2008 "Prostor před základní školou je v tuto chvíli téměř hotov a do konce prázdnin bude kompletně dokončen."), např. alespoň s provizorní možností parkování se zde v době festivalu počítat přeci jen mohlo (intenzita práce zde beztak musela být omezena).
Oprava hlavní komunikace ve Lhotě je však otázkou poněkud zásadnější. Kriticky lze hodnotit:
1) způsob informování občanů o začátku akce: lístek v poštovní schránce ve večerních hodinách, kdy druhý den se kopalo a řada místních měla problém s výjezdem ze svého domu (už samotný záměr a eventualita realizace takové akce měla být místním předem lépe avizována)
2) způsob dopravního značení: jakkoli se nepočítalo třeba i s uzavírkou celé ulice, po uzavírce tu nakonec bylo nemálo bloudících vozidel (náhlé změny plánu se nevyplatily a před vyřešením dopravního značení se začínat ani nemělo)
3) rozkopání i křižovatek hraničících s rekonstruovaným úsekem: zablokovala se tak doprava nejen v přímo rekonstruovaném úseku, ale i dalších komunikací (rekonstrukci v oblasti křižovatek šlo odložit)
4) způsob informování o uzávěrce dodávek vody: voda nakonec netekla i v ulici Zemědělská (i ovlivnilo podnikatelské aktivity), hlášení městským rozhlasem o uzavírce zde není účinné (rozhlas zde dosud není zaveden)
Připravil: Jiří Jakl