Klub vojenské historie Süd

Autory článku jsou Erik Hieke a Tereza Horká

Při cestě z vlakového nádraží jsme náhodou zpozorovali na fasádě domu v Žižkově ulici bílou vertikální šipku směřující ke sklepnímu okénku. Tehdy jsme si ještě mysleli, že se jedná o ojedinělý případ. Další procházky městem nás vyvedly z omylu. Na konci našeho zkoumání a práce v terénu je 37 takovýchto ukazatelů zachovaných na fasádách domů, z toho tři případy nejsou zcela jisté.

Toto pozorování nás dovedlo k otázce, kdo vůbec tyto šipky maloval, proč a kdo byl pověřen kontrolou těchto ukazatelů i samotných krytů, ke kterým vedly.

Kdy tyto výše zmiňované kryty vznikaly? Ty, které v tomto příspěvku uvádíme vznikaly až za nacistické okupace, jelikož se mnohé nalézají na budovách postavených až za protektorátu, což potvrdil Dr. Kovář. Pokud před tím vznikaly nějaké ještě za první či druhé republiky, autorům není známo. Než vůbec začaly protiletecké civilní kryty vznikat, vznikla organizace, která kryty měla na starosti. Tato organizace nesla název Civilní protiletecká ochrana (zkr. CPO). Byla založena ustanovením v zákoně č. 82 z 11. dubna 1935 o ochraně a obraně proti leteckým útokům. Každé větší město mělo svůj poradní výbor CPO. Vše bylo podřízeno Ministerstvu vnitra, které i roztřídilo obce do jednotlivých kategorií podle pravděpodobnosti náletu na ně. Vznikem této státní organizace zanikla potřeba organizací dobrovolných, jako bylo Ústředí civilní obrany obyvatelstva nebo Místní výbory obrany obyvatelstva. Hlavním úkolem CPO bylo právě zajistit dostatečný počet krytů podle potřeb té které obce či města a zásobit ho dostatečným množstvím plynnových masek a dalších věcí nezbytných pro přežití v krytu.S kryty souvisí i zákon č. 75 z 8. dubna 1938, který doplňuje svého předchůdce z dubna 1935 a počítá již s jistým napadením republiky Německem. Platnost obou zákonů skončila de facto 15. března 1939, de iure ale až přijetím zákona č. 40/1961 sb. O obraně ČSSR. Od roku 1940 pak veškeré vedení CPO a dalších složek, zejm. Červeného kříže, přešlo pod Protektorátní policii. Od července 1941 byly všechny podřízeny jejich říšským protějškům a začleněny do Luftschutz. Tím skončila platnost všech protektorátních nařízení a začala platit ta říšská.

Rok 1945 a tím i konec války přinesl s euforií i minimalizaci těchto opatření na obranu obyvatelstva proti náletům. Vlastní organizace Luftschutz vypadala následovně:

Varovná služba  Luftschutz Warndienst - měla aktivizovat Luftschutz v případě náletu.

Sbory Luftschutz letecké zbraně - Luftschutz Luftwaffe jejich součástí byly zvláštní oddíly, například zamlžovací

Vlastní Luftschutz - od března 1942 dělena podle důležitosti na I., II. a III. řád. Luftschutz I. řádu byla jen v Praze, Plzni, Olomouci, Ostravě a Brně, kde byly Luftshutz vojensky organizované, uniformované a speciálně vycvičené. Luftschutz II. řádu byly ve většině okresních měst a III. řád byla ostatní místa. Zajišťovala stavbu a vybavení protileteckých krytů a pozorovatelen, které pak obsazovala posádkami.

Stráž Luftschutz - na venkově, velitelem většinou starosta obce, skládaly se z pozorovatelů letecké situace a družstev CPO

Svépomoc - tvořili ji obyvatelé jednotlivých domů, jejichž úkolem bylo upravit domy pro případ náletu

Rozšířená svépomoc Selbstschutzdienst - v domech s velkým osazenstvem a velkou frekvencí pohybu osob, jako jsou banky, hotely, kina, divadla atd. V Praze a v Brně byly pro tuto svépomoc zřízeny školy. V Německu se součástí této služby stávali místní představitelé NSDAP, zvláště na venkově či menších městečkách.

Werkluftschutz - v podnicích uznaných jako velmi důležité pro válečné hospodářství.

Protiletecká ochrana zvláštních správ - vláda a ministerstva

Protiletecká chrana na vodách a přístavech.

Tolik k samotným organizacím, které kryty zřizovaly, jak to ale bylo s jejich značením, aby jakýkoliv člověk v nouzi měl šanci nalézt takovýto kryt a zachránit se tak před následky bombardování. Proto, jak bylo výzkumem zjištěno přímo v terénu, ukazatele byly vyhotovány z barev, které byly odlišné od barevné škály fasád. Jedná se o bílou, červenou nebo žlutou barvu, včetně jejich některých odstínů. K vyhotovení se užívalo několik krycích materiálů, např. vápenná, olejová nebo syntetická barva.

Samotné zhotovení ukazatelů se provádělo pomocí šablon, či tzv. od ruky, s tím, že rozměry byly nechány na vlastní invenci daných zhotovitelů, např. domovníků. Rozměry nejsou nikde stejné, ukazatele jsou odlišné, dům od domu, ulice od ulice, limitujícím faktorem je plocha na kterou byly naneseny, vzdálenost mezi parapetem okna a okénkem sklepa, kde byl umístěn kryt, dále i povrchem samotné fasády. Pokud nebyla dostatečná plocha k zhotovení této značky, uchylovali se zhotovitelé k různým improvizacím, např vedení směru k domovnímu vchodu přes rohy a končící v zárubních vchodových dveří. Pokud přeci jen byla plocha malá, nebyl ukazatel zakončen tzv šipkou, ale vznikl pouze horizontální obdélný pruh, bez směrového významu. Precedencem bylo, aby byl ukazatel ke krytu dobře viditelný z ulice a snadno přístupný vchod do krytu. Tam, kde by se dalo předpodládat, že ukazatel ke krytu by byl snadno přehlédnut, byl ve výši prvního patra protažen od vyššího okenního rámu vertikálně. Jindy byly umístěny dva horizontální pruhy na fasádě domu, které byly zhotoveny ze stejné barvy, jako ukazatel.

 V celých Českých Budějovicích jsme nenalezli jediného kazatele, který by měl svého dvojníka, ani v případě dvou ukazatelů, které byly zhotoveny na jedné fasádě.

 Zachování a místa s největším výskytem se dnes nacházejí ve staré a starší zástavbě, kterým však dominují činžovní domy, menší soukromé domy s vhodnými podmínkami pro vytvoření krytu jsou však v menšině. Naším výzkumem jsme zjistili, že dnešní stav dochovalosti ukazatelů je limitován mnoha faktory:

1, Likvidace a postupné zanikání objektů s ukazateli.( nová výstavba)

2, Opravy fasád domů.

3, Nové nátěry na fasádách.

4, nestálost barev ukazatelů.

5, tzv. hluchá místa, tj. místa, kde se žádné ukazatele nenacházely ani v době jejich vzniku.

Otázkou zůstává jak interpretovat ostatní a jiné nálezy na fasádách domů, zvláště v tom vynikají ulice Žižkova, kde naproti Mercury Centrum, jsme nalezli nápisy z roku 1968 se stylizovanými šibenicemi, a vzkazem pro zrádce.

 V Havlíčkově kolonii  v ulici Průmyslová a Vrchlického Nábřeží jsme nalezli několik písmen V, které by se v roztodivné směsici mohly snadno zaměnit za jakési nekompletní ukazatele ke krytům, ale dle stop po pokusech o jejich odstraňování jsme došli k závěru, že se jedná o zkrácené slovo Viktoria, o jeho významu bylo řečeno již dost. Němečtí vojáci toto písmeno psali téměř všude, kde se dalo, aby tím dali najevo svou jistotu, že ve válce Německo zvítězí.

Závěr

Na závěr musíme říct to, že terénním výzkumem jsme zjistili na všech námi sledovaných domech celkem 35 zachovaných ukazatelů k protileteckým krytům, pokud jsme některé nenalezli, není to úmysl, ale jen proto, že se jedná o pouhý zlomek původního stavu, který jsme podchytili v hodině dvanácté.

Pokud jen jediný náš posluchač uprostřed oprýskaných domů zvedne hlavu a jeho zrak ulpí na nějakém takovém ukazateli a donutí jej k zamyšlení, co taková značka znamenala pro člověka při leteckém poplachu, tak nebyl tento příspěvek zbytečný.

Seznam nalezených ukazatelů k protileteckým krytům ve vybraných částech Českých Budějovic z období Protektorátu

1) ul. Fráni Šrámka 15/1200, Č. Budějovice 3, bílá šipka, pravidelná, vertikálně orientovaná, středně zachovaná.

2) ul. Alešova 14/354, Č. Budějovice 6, bílá šipka, pravidelná, vertikálně orientovaná, nad oknem pokračování směrem k okapu domu, zachovaná se známkami renovací.

3) ul. Havlíčkova 1/518, Č. Budějovice 6, původně žlutá šipka, vertikálně orientovaná, středně zachovalá.

4) ul. Čechova 30/519, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, zachovalá

5) ul. Čechova 32/520, Č. Budějovice 6, bílá šipka na levé straně vchodového oblouku horizontálně orientovaná, zachovalá.

6) ul. M. Vydrové 23/535, Č. Budějovice 6, bílá šipka či upozorňovací pruh na pravé straně vchodového oblouku horizontálně orientovaná, středně zachovalá.

7) ul. M. Vydrové 25/536, Č. Budějovice 6, bílá šipka vertikálně orientovaná, namalovaná od ruky, zachovalá.

8) ul. M. Vydrové 25/536, Č. Budějovice 6, bílá šipka, kolmo orientovaná ve vchodu do domu, středně zachavalá.

9) ul. M. Vydrové 27/ 537, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, zachovalá.

10) ul. M. Vydrové 27/ 537, Č. Budějovice 6, bílá atypická šipka s křidélky vedoucí ke vchodu do domu, zhotovená od ruky, středně zachovalá.

11) Žižkova třída 41/ 145, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, horní část zachovalá, zbytek zničen setřením omítky.

12) ul. Dvořákova 13/143, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, zachovalá.

13) ul. Dvořákova 13/143, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, horní polovina zachovalá, dolní zničena opadem omítky

14) ul. Jírovcova 51/ 1049, Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, zachovalá.

15) ul. Jírovcova 65/ 917,  Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, dobře zachovalá.

16) ul. Jírovcova 49/ 1048, Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, dobře zachovalá.

17) ul. Jírovcova 51/ 1049, Č. Budějovice 3, bílá šipka vertikálně orientovaná, zachovalá.

18) ul. Jírovcova 53/ 1050, Č. Budějovice 3, žlutá šipka vertikálně orientovaná, mírně zachovalá.

19) ul. Jírovcova 53/ 1050, Č. Budějovice 3, zbytek žluté šipky

20) ul. Jírovcova 53/ 1050, Č. Budějovice 3, dva horizontální upozorňovací pruhy původně žluté barvy, mírně zachovalé

21) ul. Lipenská 58/ 1133, Č. Budějovice 3, bílá šipka, vertikálně orientovaná, velmi dobře zachovalá

22) ul. Lipenská 58/ 1133, Č. Budějovice 3, bílá šipka, vertikálně orientovaná, velmi dobře zachovalá

23) ul. Otakarova 63/ 1156, Č. Budějovice 3, bílá do leva zahnutá šipka na pravé straně vstupu do domu, velmi dobře zachovalá

24) ul. Otakarova 61/ 1157, Č. Budějovice 3, bílá šipka vedoucí z ulice ke vchodu domu zajímavě řešená na bosované fasádě, je opatřena číslem 784, ale není jistá souvislost mezi šipkou a číslem, dobře zachovalá.

25) ul. Otakarova 53/ 1161, Č. Budějovice 3, bílá do prava zahnutá šipka na levé straně vchodu do domu, dobře zachovalá.

26) ul. Dukelská 34/ 473, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná atypická, horní polovina podle šablony, dolní od ruky rozdvojena směrem na dvě sousední sklepní okna, dobře zachovalá.

27) ul. Dukelská 73/ 619, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, umístěná na pravé straně u domovních dveří, mírně zachovalá.

28) ul. Vrchlického nábřeží 9/ 280, Č. Budějovice 6, bílá šipka, vertikálně orientovaná, v polovině mírně zalomená do leva ke vchodu do domu, mírně zachovalá.

29) kostel sv. Jana Nepomuckého, šipka je viditelná z ul. Jánská, České Budějovice 1, nad oknem umístěná šipka, vedoucí do sklepa, dokonale zachovalá.kostel sv. Jana Nepomuckého, šipka je viditelná z ul. Jánská, České Budějovice 7, nad oknem umístěná šipka, vedoucí do sklepa, dokonale zachovalá.

30) Kostel sv. Jana Nepomuckého, šipka na severní straně kostela vedle vchodu do sakristie, částečně zakrytá vzrostlou jedlí bělokorou. České Budějovice 7, dokonale zachovalá.

31) ul. Pivovarská 18/228, České Budějovice 7, šipka umístěná nad sklepním okénkem, částečně zachovalá.

32) ul. Pivovarská 18/228, České Budějovice 7, šipka umístěná nad sklepním okénkem, částečně zachovalá, zcela odlišná od předchozí šipky na stejném domě.

33) ul. Pivovarská 18/228, České Budějovice 7, šipka umístěná mezi dvěma vchody do domu, šipka zkosená k levé straně, spodní část není zachovalá.

34) ul. Pivovarská 20/229, České Budějovice 7, šipka vertikální dnes ustící k skřínce el. vedení, dobře zachovalá, spodní část šipky přemalovaná.

Nejisté ukazatele k protileteckým krytům

35) ul. Průmyslová 10/321, České Budějovice 6, vertikální pozůstatek, oproti jiným namalovaný v úrovni prvního patra domu na fasádě, dnes jen 2 metry dlouhá čára, mírně pozdějšími úpravami rozmazána.

36) ul. Vrchlického nábřeží 8/276, České Budějovice 6, pozůstatek namalovaného V, otázkou zůstává, zda se jedná o šipku či o fragment V - Victoria.

37) 3.ul. Průmyslová 5/ 167, Č. Budějovice 6, nad sklepními okny umístěny čtyři znaky ve tvaru písmene „V“- není jisté, zda se jedná o improvizované značení ke krytu či jiné autorům neznámé značení.