Stalo se jednou po jednom vítězném zápase, že červenobílý balet zasedl a zapěl spolu s fanoušky kotelnický chorálek. Natočeno bylo to splynutí duší a vystaveno na červenobílém webíku. Tu našel se jeden taky „novinář“ jménem Savier a jsa morálně pohoršen rozepsal se v jedno plátku o morálním to úpadku fotbalu a obzvláště v našem to týmu. Komise ta mravní, zasedla a moudře rozhodla, červenobílý musí se rivalovi to odvěkému písemně omluvit.
Pohádka? Ne, holá skutečnost. Celou kauzu rozpoutal výše uvedený novinář po shlédnutí videa natočeného Richim. Video zachycuje děkovačku po skončení vítězného zápasu v Boleslavi. Tým přesunul k sektoru hostí a přidal se ke skandování popěvku červenobílá bojová síla …. Součástí toho je zvolání SMRT SPARTĚ, více méně je to tam dle mého názoru vsunuto jaksi „navíc“. Popěvek je, jak jsme se mohli přesvědčit po posledním zápase s Budějicemi, kompaktní i bez něj. Ale je tam a hráči se v euforii přidali. Video usvědčovalo "pouze" Vlčka, Fořta a Dosoudila. Dva týdny se o věci v mediích psalo jak je nás nutné přísně potrestat. Nechci tu psát, že hráčům jiných klubů se urážení a „znesvěcování“ našich barev jaksi přehlíží, ale při obhajobě postupu proti našim hráčům se tak dělo. Pravdou je že toto by si hráč neměl dovolit, fanoušek klidně. No nic, komise zasedla a rozhodla překvapivě šalamounskyJ Klub se musí „poškozenému“ omluvit. Neznám nic víc ponižujícího, pro sešívaného ultra, než omluva věčnému rivaluJ No není to geniální? :))) Jedním vrzem, dle mého názoru, disciplinárka potrestala i kotel červenobílých. Prostě geniální! Faktem je že množství výpadů proti letenským je v zápasech na můj vkus příliš. To se děje cca dvakrát ročně (v hokeji je ignoruji úplně, zápas s perníkáři je vyhecovanější.:) v derby je jedna věc, zápas poháru UEFA kde kotel začne smrt spartě druhá. Nemůžu se zbavit dojmu jakéhosi komplexu z letenských u některých sešívek. Nemám letenské je rád, pohrdám jimi, ale respektuji je jako soupeře. Potěší každá jejich prohra, ale že bych na ně musel neustále při každém zápase myslet? To teda ne!
SIVOK
Na okraji Vysočiny směrem na hranice,
kousíček od Pelhřimova, leží Kamenice.
Městečko je malý, klidný, náměstí má útulný.
Dobrej dojem narušujou snad jenom psi potulný.
Na náměstí pod lipami schovaný jsou lavičky,
na nichž v sedě rozjímají milenci a babičky.
Mladej kozlík s mladou srnkou, padli si tu do voka…
Ti, kdyby se nesetkali, nebylo by Sivoka!!!
Den co den sem tihle dva chodili na procházku,
až Amor - blázen nerozumná - daroval jim lásku.
Chápu, že co z toho vzejde, nemoh vůbec tušit,
přesto, když ho někdy potkám, rozšlapu mu kuši.
Láska byla jedinečná, jejich budoucnost jistá.
Snad jen ďábel tehdy věděl, co na lidstvo se chystá.
Nejdřív svatba a pak "honem, šup od bytu pro klíče."
Za krátký čas máme tady pyšné mladé rodiče.
Mladá paní Sivoková s kočárkem se chlubí,
všechny babky z okolí se na Tomáška zubí:
"Pěknej! Celej Váš pan manžel - no, tim jsem si jistá!"
Netuší, že obdivují vtělení antikrista…
Když Bůh tvoří jiné děti, dává si s tím práci.
Zde však lidu ukázal svůj smysl pro legraci.
A že svý pověsti zlýho týpka je Bůh vždycky věrnej,
co jinýho jsme mohli čekat, nežli humor černej.
Ač snažily se, co jen mohly, u kolébky dvě sudičky,
svět byl opět obohacen o pěknej kus zrůdičky.
První babka předpovídá bohatství a slávu,
druhá zas, že přijde to přes fotbalovou trávu…
Třetí - baba škodolibá - říká: "To je hotové…!
Když už máš tou hvězdou býti, ať máš IQ nulové!"
"Ať hloupý jsi jak zedník, který nepochopí majzlík,
do toho buď nafoukanej, agresor a hajzlík!"
S tím, co třetí sudička mu doplnila do karty,
nemoh skončit jinak, než jít excelovat do Sparty.
Protože však nevede tam cesta z Kamenice,
Jeho přestupní stanicí byly Budějice.
Dětství budem ignorovat, točíme se zádama…
Beztak jen problémy dělal s vostatníma smradama.
Trhal mouchám nožičky a spolužáky mučil,
a na pěkných "čtyři mínus" ve škole se učil.
Kamenice oddychla si, když sáhla ruka osudu,
Tomáš bude v hlavním městě dělat rodičům ostudu.
Co sudičky předpoví, tak to se prostě musí stát!
A tak Sparta vysázela za něj zlatek padesát.
Zpočátku byl tichý, plachý - koukal, kam se schovat.
Jen získal správný kamarády, začal si vyskakovat.
Než měl kámoše za prdelí, byl tak hrozně maličký,
rychle se však adaptoval na svou roli hvězdičky.
Jeho život je teď samá sviňárna a aféra…
Jako nejmladší v republice kritizuje trenéra!!!
Pak myšlení logickému přilítne další rána,
když z něj za "dobrý chování" udělaj kapitána.
Týpkovi, po kterým kdysi, neštěknul by ani pes,
sláva stoupá do hlavy a rypák míří do nebes.
Jako kohout na smetišti čechrá si svý péra,
Sivok si na svých webovkách hraje na rappéra…
Možná, že jen obává se, že mu někdo nafláká
za ty jeho blbý řeči. A tak hraje drsňáka…
Třeba to má spočítaný, koho všeho urazil,
a bez imidž zlýho kluka, že by brzo narazil.
Novináři dnem i nocí klepají mu na dveře,
aby mohli ráno napsat, čím zas uráží soupeře.
Žurnalisty baví ňouma, co rád věci hrotí,
tak v gumovejch rukavicích kašpárek se fotí!
V novinách je superklasa, tam se mu to machruje,
zato s uměním fotbalovým už mu to nějak hapruje.
Holt, když nohy chromý jsou, pak je třeba získat fanouška…
A tak urážky na Slavii šeptá pleškám do ouška.
Ti jediní ho ocení, v nich má svou pražskou rodinu,
svých slintů věrné posluchače - svou cílovou skupinu!
Jak vrána k vráně sedá a nůž neprojde horou,
platí stejně - chorá mysl hledá mysl chorou!!!
Ať s náckama si koketuje, když ho to tak baví,
Vzhledem k obsahu holých lebek jsou pro něj ti praví.
Mají stejnou úroveň, jazyk, inteligenci…
"Mrtvý mozek, prosím, uctít květinami a věnci!"
Mladý vyjukaný klučík chtěl dobýt hvězdnou pozici,
bohužel tím poukázal na exkrementy v palici.
Samotnej by těžko přežil, pomáhá mu parta
"Máš IQ pod osmdesát? Pojď k nám! Značka: Sparta"
Dneska každý malý dítě dávno už to ví:
"Kde je sběrnej tábor blbců?" Na "Milady Horákový!"
Sivok není jedinej, tam bezmozků je mnohem víc…!
Člověk neví, jestli došel na Letnou, či rovnou do Bohnic.
Proto, prosím, neříkejme Sivokovi nic zlého
a mějme trochu pochopení, že rozumu je mdlého!
Buďme proto shovívaví k nemocnému mládenci!
Být jako on, také bychom, sáňkovali v červenci…