Nezůstává ale jen u názorů.čtvrtina občanů se setkává s tím, že se k nim někdo choval jinak jenom kvůli jejich věku.

 

Na facebooku se více než čtvrt miliónu mladých lidí podílí na vzniku skupiny

Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné – důchodci.

I když řada účastníků tvrdí, že jde o legraci, z řady poměrně nevraživých příspěvků spíše běhá mráz po zádech. Podle sociologů jde spíše o to, že část mladých lidí si svoji životní frustraci vybíjí na seniorech, na které má vztek. Za seniory přitom považuje mladá generace už lidi po čtyřicítce.

Politici nejsou bez viny

Příčin toho, že řada expertů začíná na určitou mezigenerační nevraživost poukazovat jako na závažný problém Česka, je řada. Bez viny nejsou ani politici, kteří ve snaze prosadit důchodovou reformu hovoří o stáří a stárnutí společnosti jako o ekonomické zátěži. Zdůrazňují, že mladí budou muset platit vysoké daně na starší spoluobčany atd.

I v předvolebních kampaních hrají senioři nikoli aktivní roli spoluobčanů, tvůrce hodnot společnosti, ale pouze roli pouhých uživatelů sociálních dávek, kterým ti ostatní nabízejí, že za jejich hlasy získají spokojenost a jistoty. To pro řadu lidí v aktivním věku působí jako dráždidlo.

„Čtyřicet let se tady neprosazovala generační soudržnost. Navíc se k tomu přidává malá komunikace počítačové generace, odlišný životní styl. Teprve nyní začínáme apelovat na rodinu, její sociální soudržnost, snažíme se učit mladé lidi projevovat city, nacházet mezigenerační vazby,“ říká Ivana Staňková, místostarostka Prahy 4, která má na starosti sociální otázky.Ve škole se o stáří či mezigeneračních vazbách neučí, mladí už nebydlí se svými prarodiči v jednom domě, dodává.

 

O starých lidech se nepíše, a když, tak hanlivě. V reklamě hrají roli spíše diskriminační, nebo zesměšňující, než plnohodnotné postavení v životě (únik moči, lepení zubů).ředitel Ústavu sociální péče

 

Problémy mají už padesátníci

Nevraživost a znevýhodnění vůči věku ale pociťuje i generace, která se k seniorskému věku teprve blíží – omezení a nechuť zaměstnávat starší lidi je evidentní už u generace padesátníků.

Starším pracovníkům je prakticky automaticky připisována neschopnost naučit se pracovat s moderní technikou, horší sluch, zrak a výdrž, neschopnost přizpůsobovat se změnám, menší pracovní výkon, ovšem současně 38 procent dotázaných je přesvědčeno, že staří vydělávají více peněz než ti ostatní.

Stále více mladých lidí se odmítá identifikovat se staršími osobami jako lidskými bytostmi.

Osobní zkušenosts věkovou diskriminací (v procentech z celkového počtu dotázaných)
věk podíl v %
15–19 let 33
20–29 24
30–39 11
40–49 24
50–59 24
60–69 37
70+ 55
Zdroj: Věková diskriminace – ageismus  

Symbolem je mládí, úspěch a – bezohlednost. To, že řada mladých lidí nemá hned auto, vilu a vynikající pracovní postavení bez vlastního přičinění, je pak přičítáno těm, kteří jim v tom údajně brání – starší generaci. Mimochodem hlavní výtky vůči starším zaměstnancům mají podle průzkumu ti, co jsou sami v práci nejistí, neschopní, bojí se ztráty zaměstnání.

Falešný obraz stáří

V české společnosti ale podle expertů převažuje falešný obraz stáří a seniorského věku. „Přispívají k tomu média a reklama. O starých lidech se nepíše, a když, tak hanlivě. V reklamě hrají roli spíše diskriminační, nebo zesměšňující, než plnohodnotné postavení v životě (únik moči, lepení zubů). Negativní zprávy bývají často spojovány se seniory, kde jsou představováni jako roztržití popletové. Chybějí témata pro seniory, nikdo neukazuje jejich pozitivní roli ve společnosti,“ potvrdil Právu ředitel Ústavu sociální péče v Praze 4 Miloš Hájek.

Na starší generaci se jen obtížně hledá například módní oblečení. Obraz starší generace, zejména té, která odchází do penze v současnosti nebo v nejbližších letech, je ale zcela jiný, upozorňuje Hájek. Jedná se o lidi s vysokým zastoupením vysokoškoláků, kteří uspěli v tvrdých podmínkách tržní ekonomiky, ovládají výpočetní techniku.

K nelichotivému vnímání obrazu starší generace přispívá i to, že čeští senioři jsou málo reprezentováni vlastními organizacemi, nejsou na volitelných místech kandidátek všech stupňů, i když zastupují početnou skupinu občanů. I to je podle sociologů výsledek nelichotivého přístupu společnosti k seniorům – nikdo se k věku či seniorským zájmovým skupinám nehlásí proto, že by se tím sám identifikoval jako senior – tedy v Česku podle některých jako

problémový občan druhé kategorie.