Skipper W (1945-1963)
Při pohledu na horentní sumy vydělané potomstvem různých hřebců, při počtech jejich registrovaných hříbat přesahujících tisíce, při všech těch titulech a ROMech se naskýtá otázka: Je vůbec možné, aby se proslavil hřebec, jenž by něčeho takového nedosáhl? Odpověď zní: Ano, je to možné. Důkazem byl Skipper W.
Hned na úvod je třeba říct, že by hřebec zřejmě nikdy neměl takové štěstí, kdyby se neocitl na ranči nejuznávanějšího chovatele quarterů v historii plemene, Hanka Wiescampa. Už kolem roku 1940 měl za sebou Wiescamp 20 let chovatelské práce a ve výběhu obrovské stádo klisen linie Old Fred, u nichž vysledoval vhodné vlastnosti pro příbuzenskou plemenitbu. V jejím rámci se v roce 1945 narodil palomino klisně Hired Girl po hřebci Nick Shoemaker tmavý ryzáček. První, co udělal po narození, bylo to, že vyskočil a kopl ošetřovatele. Wiescamp se smál: „Už ví, kdo tady velí! Každá loď potřebuje kapitána, tak ho pojmenujeme Skipper. A W jsem přidal jako Wiescamp.“
Už během prvního roku několikrát málem změnil majitele, ale nakonec to dopadlo jinak. Jako dvouletý nastoupil do tréninku a jeho ochotou, vynikající povahou a pracovitostí se vypracoval na dobrého rančového koně. O rok později dorostl do 153 cm a vážil 600 kg. Wiescamp se rozhodl předvést tak mohutně osvaleného koně v halteru. Udělal to čtyřikrát. Jako čtyřletý tak hřebec vždy získal titul Grand Champion. Tím jeho soutěžní kariéra skončila. „Jsem rád, že ho nikde nebylo moc vidět,“ řekl později chovatel. „Asi bych ho pak nejspíš prodal.“
Zásadní obrat v životě hřebce znamenala tragédie, při níž si Wiescampův plemeník Nick Shoemaker při pádu ve výběhu zlomil vaz. Skipper W se stal z náhradníka primadonou stáje. Problém bbyl v tom, že se při připouštění choval tak agresivně, že z vystrašených klisen zabřezlo v prvním roce jen pár. Bylo rozhodnuto vypustit Skippera na pastvinu do stáda klisen. Hřebec dostal co proto, a když se po týdnu vrátil, byl jako vyměněný – a začal skutečný chov. Za 18 let připouštění nepřipustil Skipper W jedinou klisnu zvenčí a potvrdil tak Wiescampovu politiku, která nesla tak fantastické plody: „Před lety jsem si vytyčil za cíl odchování určitého typu koně a od toho jsem se nikdy neodchýlil. Měl jsem stádo vybraných klisen, většinou vnuček a pravnuček Paludita. Cítil jsem, že s tímhle uniformním základem mohu svého ideálního koně odchovat. Pokud bych měl uvést jedinou věc, která nejvíc ovlivnila úspěch Skippera W v chovu, pak bych musel říct, že to byla rodina klisen, které jsem jím připustil. Vždycky jsem říkal, že dobrá klisna zodpovídá z 60 – 70% za to dobré v hříběti, ale špatná ze 100%.“
Po Skipperovi W zůstalo „jen“ 132 registrovaných hříbat (tedy asi 8 na rok). 73 z nich soutěžilo v halteru a získalo 1392 bodů, pod sedlem 586 bodů.
Skipper W uhynul na infarkt ve věku 18 let. Nikdy se výrazněji nereprezentoval na veřejnosti. Nevyhrál významnější závody. Nepřipouštěl klisny cizích majitelů. Strávil život v ústraní jižní Kalifornie. Přesto se ale dodnes někteří chovatelé pídí po jeho krvi a chovají další a další hříbata, protože obdivují to, čemu se dodnes říká Wiescampovi skipperové.