P. K. modeling and history web

  JUDr. Alois Neuman (1901-1977)

Alois Neuman se narodil dne 12. března 1901 ve Smidarech u Hradce Králové. Byl synem četnického strážmistra a dcery nájemce hostince "Na Radnici". Měl celých šest sourozenců (dříve ovšem běžná praxe). Za necelý rok po jeho narození se rodiče odstěhovali do Divišova u Benešova a zde absolvoval čtyři třídy obecné školy. Ve věku deseti let byl přijat na reálné gymnázium v Novém Bydžově. Do kvarty bydlel u prarodičů ve Smidarech. Na vyšším gymnáziu bydlel v podnájmu u vdovy po profesoru zdejšího gymnázia paní Vavřínové v Hradčanské ulici čp. 52. Na gymnáziu patřil mezi chudé žáky, a proto musel dávat jiným "kondice". Odmaturoval v roce 1919. Jeho politická činnost začala již rok před maturitou, kdy vstoupil do Československé strany národně socialistické, které zůstal věrný po celý život. Po maturitě se stal nejprve výpomocným učitelem v Psářích a začátkem února 1920 nastoupil v Brandýse nad Labem na post městského manipulačního úředníka. K tomu je potřeba říci, že původně sice chtěl studovat medicínu, ale na tu neměli jeho rodiče prostředky. Nebýt tohoto zlomu, možná by se nestal poměrně významným politickým činitelem. V letním semestru 1920 se tedy dal zapsat na právnickou fakultu, což dost možná tehdy bral pouze jako "znouzectnost". Studoval při zaměstnání a dne 25. června 1925 byl promován na doktora práv.

Po studiích působil jako úředník v Brandýse nad Labem a v Praze. Mimoto se stále ve volném čase věnoval politické práci a to v mládežnických organizacích. Mimo jiné povýšil až na městského tajemníka v Brandýse nad Labem. Od 1. října 1926 sloužil půl roku u jezdeckého pluku 4 v Klatovech.(1) Po absolvování prezenční služby pracoval u Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze a záhy se stal jejím místoředitelem. Mimoto se habilitoval na docenta organizace sociálního pojištění na Vysoké škole speciálních nauk při Vysokém učení technickém. Tento obor také přednášel až do roku 1949. Dne 24. března 1928 se oženil.

Jak již může být zřejmé, Neuman se stal poměrně významným politikem a to i v celočeskoslovenském měřítku. V parlamentních volbách roku 1935 byl jmenován ministrem a poslancem Národního shromáždění RČS (2) za Československou stranu národně socialistickou za jižní Čechy. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel až do zrušení parlamentu dne 21. března 1939. V době první republiky byl také předním funkcionářem systému nemocenského pojištění (viz. jeho odborné publikace). V prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově zřízené Strany národní jednoty. Povoláním byl vedoucí úředník.

Přesuňme se ale konečně na jih Čech. V lednu 1931 se dostal právě do krajského města Českých Budějovic. V letech 1931-1937 zde zastával funkci ředitele Okresní nemocenské pojišťovny. Stal se zde také předsedou ředitelství městské spořitelny. Ve volbách v prosinci 1936 úspěšně kandidoval do městského zastupitelstva. Dne 23. ledna 1937 byl pak zvolen českobudějovickým starostou. Z jeho činnosti můžeme zmínit zejména snížení obecních dluhů a rozšíření majetku města. Za jeho působení ve městě také proběhla oprava mnoha městských domů, nová úprava některých ulic a také zádlažba náměstí. Právě za jeho úřadování zmizela typická zeleň kolem Samsonovy kašny.(3) K jeho povinnostem při reprezentaci města samozřejmě patřila také účast na různých městských slavnostech /také vojenských přehlídek a slavností (4)/. Mimo jiné starostova úloha byla důležitá během tzv. "zborovských slavností" v roce 1937 a s tím spojených návštěv prezidenta Beneše a jeho manželky Hany (dne 6.-7. května 1937) a ministra obrany Machníka (dne 6. června 1937). V Českých Budějovicích Neuman bydlel až do roku 1954.

Po příchodu německých jednotek v březnu 1939 a zřízení Protektorátu Čechy a Morava bohužel ztratil reálný vliv na chod zdejší městské samosprávy, přestože ve své funkci formálně zůstal až do července 1939. Protože již možná věděl, co ho jako politika čeká, kratší dobu se skrýval v Přibyslavi u příbuzných. Dne 1. září 1939 byl zatčen a poté uvězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Zpět se dostal až 12. května 1945 (tábor byl osvobozen 11. 4. 1945).

Po osvobození se opět vrátil do čela českobudějovické samosprávy. Mimo jiné se znovu vrátil do funkce vedoucího úředníka Okresní nemocenské pojišťovny v Českých Budějovicích. Mezi 28. červnem 1946 (uvádí se již od 1945) a 25. únorem 1948 byl jeho předsedou MNV v Českých Budějovicích. V témže období byl také poslancem Prozatímního Národního shromáždění a také pracoval ve Svazu osvobozených politických vězňů. V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen do Ústavodárného Národního shromáždění.

Pokud bychom chtěli být objektivní, dá se říci, že po válce vykazoval "značnou politickou přizpůsobivost" a jeho postavení bylo po válce do převratu v podstatě dvojaké. Pro lepší osvětlení Neumanovy rozporuplné osoby se velmi hodí na tomto místě ocitovat hlášení StB z jara 1948: "Při příchodu Němců do Českých Budějovic se jako starosta před občanstvem vážně kompromitoval kolaborantským uvítáním německé armády. V roce 1939 zatčen a internován v Buchenwaldu, kde vznikl nepřátelský poměr mezi ním a Zenklem.(5) Po osvobození se snažil vyjít na obě strany, ve volbách 46 otevřeně odmítal oficielní linii strany boje proti komunistům. Je ctižádostivý, mezi nársoc. nemá vcelku dobré jméno, poněvadž se o něm ví, že je kariéristou. Za karieru je ochoten obětovat své politické přesvědčení".(6) Toto nám tedy částečně osvětluje výše zmíněné (a to nehledě na zdroj). Je jasné, že před Neumanovým obsazením vyšších pozic si jej chtěli představitelé nového režimu takříkajíc prolustrovat.

Během "vítězného února" 1948 podporoval v rámci národně socialistické strany spolupráci s komunisty (resp. se k ní zdá se přiklonil, možná pod nátlakem ?). Zasedal i v ústředním akčním výboru Národní fronty. V parlamentních volbách roku 1948 se stal poslancem Národního shromáždění, kde mandát obhájil i ve volbách v roce 1954. V roce 1955 vystoupil proti předsedovi strany (přejmenované mezitím na Československá strana socialistická = ČSS) Emanuelovi Šlechtovi kvůli jeho tendencím k obnově buržoazních „koaličních iluzí“. ČSS pak v letech 1960-1968 sám předsedal. Zastával také mimo jiné četné vládní posty (srv. dále). Pracoval ve Svazu protifašistických bojovníků, Svazu československo-sovětského přátelství a Autoklubu RČS. Ve volbách v roce 1960 byl znovujmenován poslancem Národního shromáždění Československé socialistické republiky, přičemž křeslo si udržel i po volbách v roce 1964 (do roku 1968). V období let 1969-1976 ještě stále sloužil jako poslanec ve Federálním shromáždění, kde zasedal ve Sněmovně lidu.

V druhé vládě Klementa Gottwalda, vládě Antonína Zápotockého, první vládě Viliama Širokého a druhé vládě Viliama Širokého byl v letech 1948-1960 ministrem pošt (později ministerstvo spojů, zde 1952-1960). Jako ministr spojů přednášel na Vysoké škole technické a na Vysoké škole ekonomické. V třetí vládě Viliama Širokého a ve vládě Jozefa Lenárta zastával v letech 1960-1968 post ministra spravedlnosti. Členem československé vlády byl tedy od 25. února 1948 do 8. dubna 1968, což byla velmi dlouhá doba.

V padesátých letech se také stal čestným občanem ve Smidarech (1953), Novém Bydžově, Chlumci nad Cidlinou a Liberku (okr. Rychnov nad Kněžnou). V květnu 1968 vážně onemocněl. Neuman také vykonal velké množství zahraničních cest a to do SSSR, Číny, Indie, NDR, Polska, Kuby, Francie, Maďarska a Rakouska. Byl proto také nositelem různých pamětních medailí, vyznamenání, včetně Řádu republiky a Řádu Klementa Gottwalda. Vyznamenán byl i v zahraničí.

Neuman byl i autorsky činný. Je autorem řady publikací z oboru sociálního pojištění a pamětí "Jak jsem žil: hrst vzpomínek a kus historie" z roku 1971. V mládí publikoval v časopise Mladé proudy. Je autorem poměrně velkého množství knih, o kterých můžeme lze v kostce říci, že do začátku druhé světové války šlo o knihy odborné a po únoru 1948 politicky zaměřené. (srv. oddíl "bibliografie") Vzhledem k jeho velké politické angažovanosti byl o něm napsán prakticky nezjistitelný počet článků.

Podle vzpomínek zesnulého ředitele smidarské školy pana Miroslava Drofy slíbil ministr Neuman pro novou školu 250 000 Kčs, ale nakonec prý poslal vycpaného bažanta, který zdobil dlouhá léta ředitelnu.

Poslední předválečný starosta Českých Budějovic zemřel 27. července 1977 v Praze.

Přehled kariéry

1920-1924 vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze (1925 promován doktorem práv)

1926-1928 tajemník, 1928-30 místoředitel Všeobecné nemocenské pojišťovny v Praze

1931-1937 ředitel Okresní nemocenské pojišťovny v Českých Budějovicích

1937-1939 starosta Českých Budějovic (politicky činný v Československé národně socialistické straně

1935-1939 poslanec NS RČS

1939-1945 vězněn v Buchenwaldu

1946-1948 předseda Městského národního výboru v Českých Budějovicích, funkcionář nár. soc. strany

únor 1948 příklon k komunistické platformě, člen Ústředního akčního výboru Národní fronty a čelní představitel Československé strany socialistické.

1948-1960 místopředseda Československé socialistické strany, jaro 1960- 22. 3. 1968 předseda Československé strany socialistické, od 1968 čestný předseda ČSS

1948-1952 ministr pošt

1952-1960 ministr spojů

1960-1968 ministr spravedlnosti

1946-1969 poslanec Národního shromáždění za různé obvody

1969-1976 poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění

Bibliografie (podle centrálního katalogu nkp.cz)

Československé sociálně pojišťovací soudnictví se zvláštním zřetelem k řízení před rozhodčími soudy nemocenských pojišťoven, Praha 1929

Československý právní řád na cestě k socialismu, Praha 1959

Čína a její lid, Praha 1954

Jak jsem žil: hrst vzpomínek a kus historie, Praha 1971

Lidově demokratický právní řád ve službách pracujícího lidu, Praha 1955

Nauka o spojích : Soubor základních přednášek : Určeno pro posluchače fak. výrobně-ekonomické, Praha 1958

NDR : nový stát, nový lid, nový život, Praha 1956

Německý lid na nových cestách, Praha 1953

Nový právní řád v lidové demokracii, Praha 1951, 1952, 1953, 1954

Obce a sociální pojištění: práva a povinnosti místních obcí v zemi České a Moravskoslezské v oboru sociálně pojišťovacím, Praha 1934

Pojišťovací zákon po třetí novelisaci (pojištění dělnické pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří a nemocenské pojištění úřednické), Praha 1939

Pošta v lidové demokracii, Praha 1950

Pravda o domnělém útisku Němců v pohraničí : řeč jihočeského poslance a starosty města Č. Budějovic Dr. A. Neumana ve schůzi poslanecké sněmovny dne 4. března 1938, Č. Budějovice 1938

Seznam nemocí: Praktická příručka sociálně-pojišťovací, Praha 1930

Sociální pojištění dělnické a nemocenské pojištění soukr. zaměstnanců ve vyš. službách: Soubor platných zákonů, nařízení a mezinárodních smluv s výkladem a komentářem, Praha 1934

Sovětský člověk a jeho země, Praha 1951

Úkoly justice po 12. sjezdu KSČ, Praha 1963

Vládní nařízení ze dne 29. února 1940, č. 112 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. [Díl III], Praha 1940

Vybrané stati z ekonomiky, organisace a plánování spojů, Praha 1956

Poznámky

(1) Jezdecký pluk 4 existoval v období mezi říjnem 1920 a lednem 1936. Poté byl od ledna 1936 nahrazen dragounským plukem 4. Srv. Jiří FIDLER – Václav SLUKA, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938, Praha 2006, online http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/466249#466249.

(2) Národní shromáždění republiky Československé bylo nejvyšším zákonodárným orgánem Československé republiky v letech 1920-1939. Byl to volený zákonodárný sbor, jehož fungování bylo určeno ústavou z roku 1920. Skládal se ze dvou komor: poslanecké sněmovny s 300 a senátu se 150 členy. Složení NS RČS bylo určeno v parlamentních volbách v letech 1920, 1925, 1929 a 1935. Srv. Zdeněk KÁRNÍK, České země v éře První republiky, Díl 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929), Praha 2000, s. 100-101.

(3) K zádlažbě apod.: dlažba a jeden pruh žulové dlažby okolo pochází z let 1938-1939. Autorem jejího návrhu je Pavel Janák nar. 12. III. 1882, zemř. 1. VIII. 1956 (jde o tzv. Janákův čtverec). V nejbližším okolí zůstaly původní tzv. "kočičí hlavy". Janákova dlažba se žulovými pásy a keramickými dlaždičkami se sbíhá ke kašně. Dlaždice o rozměrech 10 x 20 cm byly vyrobeny v Šatově u Znojma. V letech dlažby byly odstraněny u kašny stromy a do dlažby ze žulových kostek byly také nově vsazeny tramvajové koleje. Náměstí se v Neumanově době jmenovalo Masarykovo a proto stručná poznámka také k pojmenování hlavního náměstí. Po staletí nemělo náměstí žádné jméno. Češi říkali rynk, rynek, náměstí, plac a i "pod ocasem" (koně s Žižkou), Němci Ring, Ringplatz, Platz. V 19. století jsou doloženy písemně názvy Náměstí, Hlavní náměstí, Stadtplatz. Další vývoj pojmenování hlavního náměstí pak přesně odráží politickou situaci. Od 4. 6. 1915 to bylo Náměstí císaře Františka Josefa I. (v němčině Kaiser Franz Josef - Platz). Od 7. 11. 1918 se jmenovalo Náměstí Svobody. Dne 24. 5. 1934 u příležitosti znovuzvolení Masaryka prezidentem přejmenováno na Masarykovo. Za okupace bylo od 17. 3. 1939 obligátním Adolf Hitler-Platz. Po 9. 5. 1945 se opět vrátil název Masarykovo. Dne 26. 9. 1951 v souvislosti s postavením pomníku Jana Žižky před radnicí se název pozměnil na Žižkovo náměstí. Od 1. 1. 1991 se datuje zatím poslední název a to náměstí Přemysla Otakara II. Srv. Daniel KOVÁŘ, Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran, Praha 2006, s. 39 ; Milan BINDER - Jan SCHINKO, Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova Kašna, Bludný kámen a 48 domů, České Budějovice 2007, s. 6-7, 62 a 64.

BINDER Milan - SCHINKO Jan, Českobudějovické náměstí, aneb Samsonova Kašna, Bludný kámen a 48 domů, České Budějovice 2007.

Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století, Praha 1994.

KOVÁŘ Daniel, Muži v čele budějovické radnice, ČB 2008, s. 67. (zde i foto černobílé)

TÝŽ, Budějovický poutník aneb Českými Budějovicemi ze všech stran, Praha 2006, s. 39.

Web a zajímavosti

Zdeněk SLAVÍK, JUDr. Alois NEUMAN (12. 3. 1901 – 27. 7. 1977), staženo z www.smidary.cz dne 9. 1. 2013.

http://www.gettyimages.com – fota Aloise Neumanna z 1. III.1948 (vyhledejte)

http://cs.wikipedia.org 

- kolorované foto 1. 4. 1948, autor Cassius Chaerea, vloženo 7. března 2012

http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/091schuz/s091003.htm - projev v NS RČS 9. IV. 1937

http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_neumana.php - hlášení StB z jara 1948

http://www.c-budejovice.cz - galerie starostů města České Budějovice