Shagya arab
Původ a historie
Domov shagya araba můžeme najít v maďarském hřebčíně Bábolna, založeném roku 1789. Jeho hlavním cílem byla produkce kvalitních jezdeckých koní pro armádu a těžších koní pro dělostřelectvo. Po roce 1816 se pak bábolnský hřebčín zaměřil především na chov dovezeného „pouštního“ araba a polokrevných koní. Křížením těchto hřebců s orientálně vyhlížejícími klisnami španělské, maďarské a anglické krve pak vznikly základy dnešních linií. Zakladatelem plemene shagya arab je stejnojmenný plnokrevný hřebec z linie Koheilan/Saklaví, který se narodil roku 1830 v Sýrii. V roce 1836 byl tento kůň spolu s dalšími sedmi hřebci a pěti klisnami zakoupen přímo od beduínského kmene Bani Saher. Shagya byl skutečně kůň mimořádného vzezření. Na araba byl dost vysoký, v kohoutku měřil 158 cm a měl také zvláštní plavé zbarvení, označované jako medový bělouš. Kromě toho vynikal i velmi krásnou a ušlechtilou hlavou, kterou předával svým potomkům. Přestože Shagya působil v Bábolně pouze šest let, dal mnoho úspěšných synů, kteří zajistili pokračování linie. Přímí potomci tohoto hřebce nesou jeho jméno označené římskou číslicí. Pro český chov je důležitý především Shagya X, který byl využit také v chovu kladrubského bělouše a jeho kostru můžeme najít v Hipologickém muzeu ve Slatiňanech.Výběr plemenných hřebců byl velice přísný. Perspektivní hřebci byli ve třech a půl letech zařazováni do tréninku, kde pobyli rok. Posléze jejich cesta vedla do středisek testujících odolnost a charakter. Úspěšní koně podstoupili velmi náročný 480 mil dlouhý vytrvalostní test. Hřebci, jenž prošli i tímto sítem byli zkušebně pouštěni na minimálně 30 klisen. Po dobu tří let se jejich potomstvo vyhodnocovalo a vybraní otcové pak byli zařazeni do chovu. Ve třicátých letech dvacátého století Maďarsko ročně vyprodukovalo až 3000 shagya arabů, kteří sloužili jako armádní, kočároví i jezdečtí koně. Během druhé světové války však došlo ke zničení řady chovů. Někteří koně byli převezeni do západní Evropy, jiní nalezli azyl u hraběnky Margird Sigray Bessenyey v Montaně, kde vytvořili základ severoamerického chovu. V Evropě probíhala regenerace plemene velmi pomalu. Zprvu byli chováni pouze v malých počtech, většinou pod názvem maďarský arab nebo anglo arab. Až v šedesátých letech si shagya arabové získali uznání evropských chovatelů teplokrevníků, kteří jimi zušlechťovali své koně. Na podnět řady z nich se začaly sestavovat plemenné knihy. Jako čistokrevné plemeno byl shagya arab uznán v roce 1978 na mezinárodní konferenci WAHO v Hamburku.
Popis a charakteristika
Stejně jako arabský plnokrevník má i shagya arab, na rozdíl od ostatních plemen koní, 17 párů žeber, 5 bederních a 16 ocasních obratlů (pro srovnání, ostatní plemena mají uspořádání 18-6-18). Díky tomuto se tito koně mohou pyšnit výraznou linií hřbetu a typickým, vysoko neseným ocasem.Kohoutková výška shagyů se pohybuje u klisen v rozmezí 150-160cm, hřebci by měli dosahovat minimálně 154cm. Celkově je tedy shagya arab vyšší a mohutnější než arabský plnokrevník. Také jeho kostra bývá kvalitnější než u plnokrevníků.Hlava shagya araba je ušlechtilá s konkávním profilem, malým chřípím a se zvláště jemnou kůží a výraznýma očima. Elegantně klenutý krk nasedá na výrazný kohoutek. Spojení hlavy s krkem umožňuje neobyčejnou pohyblivost. Hřbet je krátký, bedra pevná a plece šikmé. Délka těla by měla lehce převažovat nad výškou. Nohy jsou čisté, korektní, tvrdá kopyta mají správnou velikost i tvar a velmi kvalitní rohovinu. Kůže je jemná, hedvábná, zvlněná hříva se neprotrhává. Nejčastější zbarvení shagya arabů je bílé v různých odstínech, ale objevují se i ostatní barvy obvyklé pro arabské koně. Vedle běloušů tedy můžeme najít i hnědáky, ryzáky a vzácně i vraníky. Strakaté zbarvení je nepřípustné.
Povaha
Shagyové jsou čilí, živí koně příjemné povahy s výjimečně volnými a pružnými chody, které navozují pocit jako by se kůň pohyboval na pérkách. Jsou velmi učenliví, vytrvalí, ochotní k práci a lehce jezditelní. Vynikají rychlostí a odvahou.
Využití
Původním využitím shagya araba bylo užití ve vojenských jezdeckých útvarech, dnes je koněm všestranným, vhodným jak pro jízdu tak do lehkého zápřahu. Doménou tohoto plemene je především vytrvalost, tvrdost a rychlost. Díky těmto vlastnostem se uplatňuje zejména na poli distančních závodů, ve kterých patří spolu s arabským plnokrevníkem mezi nejúspěšnější plemena. Neopomenutelná je také jeho role genetické rezervy pro ostatní chovy.V České republice se každým rokem koná Národní přehlídka Shagya arabů, kterou pořádá Svaz chovatelů Shagya araba v ČR. Na těchto akcích se hodnotí exteriér koně, především tedy plemenný typ, pohlavní výraz, tělesná stavba, korektnost a pravidelnost chodů a celkový dojem. Koně jsou předváděni v několika kategoriích a podkategoriích, ze kterých posléze vzejde celkový vítěz výstavy. Tím současným je již několikanásobný šampión, plemenný hřebec 781 Shagya V-CZ (Salim).