Ženy ve starém zákoně
Ženy ve Starém zákoně
1. Úvod
Svou seminární práci jsem se rozhodla zaměřit na ženy ve Starém zákoně. Tato náboženská kniha je jedinou, která se ženám jako jednotlivcům věnuje a počítá s nimi jako s plnohodnotnými účastníky ve starozákonních příbězích. Tím se judaismus liší od křesťanství a islámu.
Křesťanství v Novém zákoně zmiňuje pouze dvě silné postavy, a to Pannu Marii a Maří Magdalenu, jinak se ženy vyskytují pouze jako okrajové postavy bez většího významu. Ženy v tomto náboženství dosáhly významného postavení až v postavách mučednic a světic, které sice mají svůj vlastní příběh, ale často silně schematizovaný. Jsou v něm potlačeny jiné vlastnosti, než ty, které jsou důležité k podpoření jejich zbožnosti.
Islám má k ženám v tomto smyslu podobný postoj. Je podle nich sice nazvána celá súra, ale týká se žen pouze jako celku, nikoli jednotlivců. Je zde zmíněno mnoho situací a problémů týkajících se žen a rodinného života, ale ženy zde vystupují pouze jako kategorie – žena věřící, žena příbuzná, žena zbožná. Korán obsahuje sice podobné příběhy, které se vyskytují v Bibli, ale jsou zde pouze naznačeny nebo výrazně zkráceny.
Pouze Starý zákon popisuje životní osudy žen jako individuálních bytostí. Tyto postavy jsou mužům co se týče významu v příběhu rovnocenné. Jsou zde popsány jejich vlastnosti, dobré i špatné. Tyto ženy mohou být, jako v případě Ester, ústřední postavou celé knihy, dokonce významnější než postavy mužské. Muži jsou sice vůdci Izraele, ale mají ženy a dcery, které jejich život a život celého společenství také silně ovlivňují svou bystrostí, inteligencí, vůlí, pokorou, ale i závistí a zahořklostí.
2. První kniha Mojžíšova
První ženou, která se objevuje ve Starém Zákoně je Eva, pramáti lidstva. Její příběh se vyskytuje ve všech třech monoteistických náboženstvích, i když v Islámu v trochu pozměněné podobě.
První žena byla stvořena bohem z mužova žebra a byla mu postavena naroveň. Bůh je oba usadil ve své zahradě s jedinou podmínkou: nesměli jíst ovoce z jediného stromu. Vychytralý had ale s Evou mluvil a probudil její zvědavost. Eva neodolala a zakázané ovoce utrhla a dala ochutnat i svému muži. Po jeho snědení oba prozřeli a zjistili, že jsou nazí a styděli se. Takto Bůh poznal, že jeho zákaz porušili a Evě vyměřil přísný trest. Díky této pramáti ženy od počátku světa trpí při porodu a Bůh snížil i její postavení a určil muži, aby ženě vládl.
Další ženy se objevují v příběhu Abrama, který je později znám jako Abraham. Jeho manželkou byla Sára, která vlastnila egyptskou otrokyni Hagar. Až do velmi vysokého věku zůstal Abraham bez potomků. Bůh mu ale slíbil, že se dočká vlastního potomstva. Sára ale tomuto slibu nevěřila a byla netrpělivá. Přiměla proto Abrahama, aby si vzal její otrokyni a zplodil syna s ní. Hagar skutečně otěhotněla, ale právě to byl kámen úrazu. Hagar se stala pyšnou vůči své paní, která byla neplodná a Sára jí její těhotenství záviděla a měla strach o své postavení. Proto se Sára rozhodla vymoci si svá práva na Abrahamovi. Ten, protože Hagar byla její otrokyní, ponechal rozhodnutí na své ženě. Ta se Hagar pomstila tak, až se otrokyně rozhodla uprchnout. Bůh k ní ale promluvil, určil jejímu synu jméno Izmael a přesvědčil ji, aby se k paní vrátila.
Pak Bůh ustavil smlouvu s Abrahamem, kterému dal jeho nové jméno a znovu mu přislíbil syna. Abraham příliš nevěřil, že by jeho žena mohla v devadesáti porodit, ale Bohu pochopitelně neodporoval. I Sára se o jeho slibu vyjádřila dost pochybovačně a dokonce se mu i smála.Bůh i přes jejich pochyby učinil zázrak a Sára porodila Izáka. Po jeho narození začala Sára opět intrikovat proti Hagaře a jejímu synovi, protože nechtěla, aby dědil spolu s jejím synem. Rozhodla se proto přimět Abrahama, aby otrokyni vyhnal a syna zapudil. Ten nejprve nechtěl, ale Bůh mu poradil poslechnout svou ženu s tím, že i z jeho prvorozeného učiní velký národ. Abraham proto Hagar vyhnal do pouště, kde jí brzy došla voda pro dítě, ale Bůh učinil zázrak a dal vytrysknout prameni, který jim oběma zachránil život.
Hagar se tak stala pramáti všech Arabů, což potvrzuje stejná legenda, která se vyskytuje v Koránu. Pasáž, která popisuje její zoufalé hledání vody, se promítla i v rituálech, které se dodnes praktikují při pouti do Mekky.
V rámci Abrahamova života se také objevuje postava Lota, jeho příbuzného. Známá je jeho žena, která se při útěku ze Sodomy ohlédla a stal se z ní solný sloup. Lotovi ale zbyly ještě dvě dcery, které Starý zákon zmiňuje ve dvou kuriózních situacích. Nejprve je jejich otec chtěl nabídnout hříšným mužům ze Sodomy, kteří chtěli obtěžovat jeho hosty. Ti to pochopitelně odmítli a Lot i jeho dcery se zachránily. Po útěku ale obě dcery nemohly pro sebe získat muže, proto se rozhodly rozmnožit otcův rod tím, že zplodí potomstvo s ním. Podařilo se jim ho opít tak, že o ničem nevěděl a obě s ním otěhotněly. Staly se tak zakladatelkami národů Moábců a Amónovců.
Další vychytralou biblickou manželkou je Rebeka, žena Izákova. Tu pro svého syna nechal vyhledat Abraham mezi svým lidem. Rebeka s jeho poslem odjela od svých příbuzných a porodila Izákovi dvojčata – syny. Prvorozený Ezau se narodil chlupatý, zatímco jeho mladší bratr Jákob byl holý. Otec stranil Ezauovi, který byl vynikající lovec, ale Rebeka měla raději Jákoba. Nemohla přenést přes srdce, že je Ezau starší a že získá otcovo požehnání. Když má k požehnání dojít, Rebeka vyslechne rozhovor muže a syna a rozhodne se je obelstít. Zatímco se Ezau vydá na lov, aby otci připravil jeho oblíbené jídlo, převlékne Rebeka Jákoba do Ezauových šatů, ovine ho chlupatou kůží a připraví Izákův oblíbený pokrm. Jákob, takto vyzbrojen, předstoupí před svého slepého otce, který podle vůně šatů a chlupatých rukou pozná Ezaua. Pronese tedy požehnání a ustanoví Jákoba svým dědicem. Když se Ezau dozví, jak byl podveden, rozhodne se bratrovi pomstít a zabít ho. Rebeka se ale vše dozví včas a zařídí, aby Izák vyslal Jákoba do země jejího rodu pro nevěstu.
V další generaci Abrahamova rodu se objevuje osudová žena pro Jákobův život. Je jí Ráchel, dcera jeho strýce Lábana, který je bratrem jeho matky. Jákob se do ní na první pohled zamiluje a rozhodne se s ní oženit. Dohodne se se strýcem, že ji po sedmi letech služby u něj získá. Když uplyne stanovená doba, nechá Lában připravit svatbu, ale podstrčí Jákobovi svou starší dceru Leu. Ten nic nepozná dříve než ráno, a to je už pozdě. Jákob nakonec získá i Ráchel, ale musí odsloužit u strýce ještě dalších sedm let.
Božím přičiněním získá Lea plodnost, protože není svým mužem milována, zatímco Ráchel zůstává neplodná. To vyvolá mezi ženami svár, který končí jakýmsi soupeřením o manžela. Lea porodí čtyři syny a doufá, že jí to zajistí mužovu lásku. Ráchel na ni ale žárlí, a tak přiměje svého muže aby zplodil syna s její otrokyní. Tak se narodí dva synové, což ale opět rozlítí Leu, která využije stejného triku a získá tak dva další syny prostřednictvím své otrokyně. Všichni tito synové dostávají od svých matek jména, která symbolizují jejich vzájemný boj, jako např.: Lévi (přidružitel), Dan (obhájce) nebo Neftalí (vybojovaný). Nakonec se Bůh smiluje i nad Ráchel a ona porodí vlastního syna Josefa.
Jákob se nakonec rozhodne svého tchána opustit kvůli neshodám, týkajících se majetku a Lábanovy nestálosti, co se týče mzdy. Odjede potají, aby ho tchán nemohl zastavit a připravit o majetek. Ráchel s sebou ale potají odveze otcovy modly, které Lában chce nazpět. Když Jákobovu družinu dohoní, prohledává jeho tábor, ale bůžky nenajde. Vychytralá Ráchel si na ně totiž sedla a vymyslela si výmluvu, pro kterou ji její otec nemohl zvednout. Její život skončí při porodu posledního – dvanáctého – Jákobova syna Benjamína. Z Jákobovy lásky k Rácheliným synům vznikne další slavný biblický příběh o Josefovi a jeho bratrech.
Další ženská postava je spojena s rodinou Judy, čtvrtého syna Jákobova. Jeho nejstarší syn Er si vzal za ženu Támar, ale brzy zemřel. Podle tehdejšího práva si měl Támar vzít jeho mladší bratr Ónan, který s ní ale nechtěl zplodit potomky, kteří by patřili jeho bratru. Proto i jeho Bůh připravil o život. Juda tedy slíbil Támar, že se o ni postará, dokud nedospěje jeho třetí syn, aby si ji vzal. Svůj slib ale nebyl příliš ochotný splnit, a tak vzala Támar situaci do svých rukou.
Převlékla se za nevěstku a počkala, až půjde její tchán kolem. Ten neodolal a jako zástavu za kůzle, které jí slíbil, jí nechal svou pečeť. Když chtěl ale od nevěstky vyzvednout zástavu a zaplatit jí, už ji nenašel. Po nějaké době se projevilo, že je Támar těhotná, což znamenalo, že bude upálena pro smilstvo. Ona se ale prokázala pečetí a Juda zjistil, kdo byla ona nevěstka, kterou potkal. Uznal tedy, že k Támar nebyl spravedlivý, když ji neprovdal za svého posledního syna. Támar tedy byla ušetřena a porodila Judovi dvojčata Zeracha a Perese.
3. Kniha Rút
Kniha Rút je jedna ze dvou biblických knih, pojmenovaná po ženě. Její příběh se váže na rodinu Noemi, která odchází kvůli hladu do Moábska, kde se usadí. Noemi nejprve zemře muž a později i oba synové, se kterými do cizí země přišla. Zůstane tedy sama bez muže, pouze se svými dvěma snachami. Rozhodne se tedy k návratu do Judska , ale svým snachám radí, aby se vrátily ke svým rodinám. Jedna se skutečně s Noemi rozloučí, Rút ji však neposlechne a rozhodne se odejít s ní a přijmout i jejího Boha.
Při návratu do Betléma nenajde Noemi velkého zastání u mužových příbuzných a Rút se rozhodne sama postarat o obživu. Shodou okolností se setká s Noeminým příbuzným Boázem, kterému se dívka líbí a tak jí dovolí, aby pracovala na jeho polích a zajistila si tak dostatek potravy pro sebe i svou tchyni. Noemi poradí snaše, jak si zajistit zastání u Boáze, který jí ho také přislíbí. Musí ale napřed zajistit, aby bližší Noemin příbuzný svou povinnost zaopatřit ženu po svém příbuzném odmítl. Toho také dosáhne a získá tak Rút za ženu. Ta se postará i o svou tchyni a když porodí syna Obéda, stane se Noemi jeho chůvou.
4. Knihy Samuelovy
V těchto knihách se objevuje příběh krále Davida, který měl mnoho manželek, z nichž za zmínku stojí tři. První z nich je Míkal, Saulova dcera, s jejíž pomocí se Davidovi podařilo uniknout před královým hněvem.
Druhou je Abígail, bystrá žena provdaná za hloupého a zlého Nábala, který Davida urazí, když hrubě odmítne jeho prosbu o jídlo pro své muže. Davida to rozlítí a tak se rozhodne zničit Nábalův majetek a pobít jeho lid. Moudrá Abígail ale včas zasáhne a vyjede Davidovi naproti s jídlem a poprosí ho za odpuštění. Ten ocení její důvtip a upustí od svého záměru. Abígail se vrátí domů a když prozradí Nábalovi, co udělala, ranní ho mrtvice a on zemře. Když se to David dozví, posílá za statečnou ženou, která ho okouzlila, sluhy a žádá ji, zda by se nestala jeho manželkou. Protože ani jí není statečný válečník lhostejný, souhlasí a brzy se stane Davidovou ženou.
Druhá kniha Samuelova popisuje nástup Davida na trůn, ale také jeho největší hřích. Zatoužil po ženě, která již byla provdána a také dosáhl svého. Když zjistil, že je Bat-šeba těhotná, poslal jejího muže vědomě na smrt, aby si ji mohl vzít sám.
Prorok Náthan Davidovi věští budoucnost, která ho za tento čin čeká. Bůh ho za trest připraví o syna, kterého s Bat-šebou čeká a zaseje svár do jeho rodiny. Tato Davidova manželka vystupuje ještě v První knize královské, kde obratně zajistí svému synu Šalomounovi trůn po jeho otci, který si nárokoval i jeho další syn Adónijáš.
5. Kniha Ester
Kniha Ester je druhou biblickou knihou, pojmenovanou po ženě. Ester je židovská dívka, vychovávaná po smrti otce svým bratrancem. Když Šúšanský král zapudí svou manželku pro neposlušnost, hledá si novou ženu a Ester je odvedena do králova paláce. Na radu svého příbuzného Mordokaje zatají svůj původ. V paláci si získá přízeň strážce žen, který jí poradí, jak se králi zalíbit. to se také stane a Ester tak získá královskou korunu.
Když se Mordokaj dozví o spiknutí proti králi, oznámí vše Ester a ta krále zachrání. Po potrestání viníků získá vysoké postavení Haman, kterého si znepřátelí Mordokaj tím, že se mu odmítá klanět. Haman se dozví, že je Žid a rozhodne se pomstít vyhlazením jeho národa . Když se o tom dozví Mordokaj, jde za Ester a žádá ji, aby nyní svému národu pomohla. Ester tedy jde ke králi a pozve ho spolu s Hamanem podvakráte na hostinu. Král na ni naléhá, aby vyslovila přání, které by mohl splnit a ona tedy požádá o svůj život a život svého lidu. Král se velice rozzlobí na Hamana, který je původcem tohoto plánu a přikáže aby ho pověsili na kůlu, který chystal pro Mordokaje. Ten získá Hamanovo postavení i jeho majetek.
Královo rozhodnutí ale již nejde vzít zpět, a tak je alespoň vydáno prohlášení, že se Židé mohou bránit, a zabít každého, kdo by je chtěl připravit o život. Ti toho využijí a zabijí každého, kdo je napadne, ale nesáhnou na jejich majetek tak, jak to měl v plánu Haman. Když nepokoje ustanou, oslavují Židé svou záchranu a královnu Ester. Od té doby se začal slavit svátek Purim, který oslavuje záchranu lidu v Persii a hrdinství královny Ester.
6. Závěr
Dalo by se říci, že příběhy žen jsou v náboženských knihách spíše výjimkou. Starý zákon jim ale poskytuje zřejmě nejvíce prostoru. Postavy, zmíněné v této práci jsou postavy ženské a přesto velmi významné. Tyto ženy jsou matkami velkých národů, statečnými hrdinkami, moudrými rádkyněmi, které jsou až dodnes pro své zásluhy připomínány a proto byly zmíněny i ve Starém zákoně. Často se může zdát, že jejich jednání se občas uchýlí i ke lsti, ale právě proto, že tyto ženy jsou rovnocennými partnerkami mužů, jsou tyto příběhy tak poutavé. Díky těmto příběhům je Starý Zákon mnohem příjemnější četbou, která i přes to, že je o věcech vážných a posvátných, zůstává vtipná a poutavá. Snad právě proto, že je o životě a lidech s jejich kladnými i zápornými vlastnostmi a že není jen a jen o mužích.
Literatura
- Bible: Česká biblická společnost (1992)
- Coogan, M. D.: Historie náboženství, Knižní klub (1999), Praha
- Smith, H.: Světová náboženství, Knižní klub (1995), Praha
- Pavlincová, H. a kol.: Slovník – judaismus, křesťanství a islám, Mladá fronta (1994), Praha