Své zdraví můžeme nejlépe ovlivnit pomocí výživy. I když je věda o výživě poměrně mladá, ukázalo se, že existuje jen málo nemocí, jimž by vhodná strava nedokázala zabránit nebo alespoň zmírnit jejich příznaky. Vhodná strava může pomoci v boji s cévními chorobami, rakovinou, artritidou, může tlumit stres, nespavost, neplodnost, dodat chybějící energii. Dokonce podle posledních výzkumů je pouze 20% naší náchylnosti k nemocem určeno genetikou (dědičností) a 80% naším životním stylem.
Člověk by měl jíst to, co jeho tělo potřebuje, ale většinou jí to, co mu chutná. Zdraví si ovšem udrží jenom tehdy, když mu bude chutnat to, co potřebuje. Dříve si lidé produkovali a připravovali potraviny sami. Měli své vlastní mléko, své maso, svá vajíčka, svou zeleninu. Dnes jsme téměř všichni odkázáni na to, co si koupíme v obchodě či na tržišti.
Potravinářský průmysl se snaží trvanlivost potravin zvyšovat přidáváním různých přísad a pomocí různých metod prodlužuje dobu jejich použití. Tak se nám do jídla dostávají různé chemické látky, které naše tělo vůbec nezná a které je přímo poškozují. Všechny potraviny s dělší trvanlivostí jsou různým způsobem konzervované, navíc různými úpravami dochází ke znehodnocení živina a často, i když se dobře najíme, máme stále pocit hladu - jakoby nám něco chybělo. to je způsobeno nedostatkem mikroživin a tělo si žádá doplnit, co mu schází.
Mikroživiny jsou vitamíny, minerály, stopové prvky, esenciální aminokyseliny, některé nenasycené mastné kyseliny. Jsou to látky, které jsou pro život nutné, které si tělo neumí vytvořit samo a musí je dostat (byť jen v malých dávkách) ve stravě.
Při dnešním způsobu života jsme nuceni být často mimo domov a tak často ani nevíme, co se v jídle, které jíme, nachází. Naučili jsme se jíst ve spěchu, u stánků i doma různé polotovary, instantní polévky, vybíráme podle chuti a nikoliv podle potřeb našeho těla. Člověk je jediný tvor, který si své jídlo vaří. Již při 45 st.C zničíme všechny enzymy, při 80 st.C ničíme vitamíny. Naše tělo trpí nedostatečnou výživou na úrovni mikroživin.
Makroživiny jsou např. bílkoviny, tuky, cukry a právě jich si ve stravě dopřáváme nejvíce. Přičemž celá naše kondice a celkový zdravotní stav je podmíněn optimální rovnováhou těchto látek.
Dalším neštěstím je zvyk kombinovat potraviny. Uvědomili jste si někdy, kolik různých složek potravin sníte naráz? Náš trávicí systém musí vše zpracovat a nedivme se, že to postupně přestává zvládat a přestává pracovat. Nestrávené kusy potravy nám pak svým rozkladem působí problémy ve střevech.
Bylo by ideální, kdybychom jedli co nejjednodušší jídla a kdybychom se snažili dodržovat co nejvíce faktor čerstvosti, tj. kdyby se strava jedla čerstvě připravená a kdybychom jedli co nejvíce čerstvého ovoce a zeleniny.