Minulé ročníky
(pokud najdeš nějakou tu chybičku, nepřesnost, nebo dokonce dezinformaci, dej mi vědět, něco s tím udělám)
Červen 2018
Jdeme rovnou na věc, letos přijeli brodit: Já, Brácha, Ziky, Sláva, Ivoš, Luboš, Vací, Marcel H., Jirka Hurt, Míra Šimek, Jirka Hlinka a poprvé Dave Mikulec, Jirka Bydžovský s Markem a suport samozřejmě Pavlína, Jonáš + Ema. Budeme vyrážet a Ziky ještě nemá obuté tretry, zůstávám s ním a nabíráme časové manko. Ostatní dojíždíme na mostě přes Líšanský potok u Tyršáku. Dále pokračujeme pospolu, klasika po červené značce: Lubná, Žďáry, Malinová, Zhoř a konečně Krakovec, první kyláky jsou za námi, takže si zasloužíme pivko. Těšíme se na brody, takže startujeme. Letos je vody dost a je to zábava jako obvykle. Kdo nemá mokrý zadek není Broodař! Uf...a je to za námi, vyjíždíme z brodů, ale nemusíme smutnit, ještě nás čekají dva na Tyteráku. V Pohodě dáme jídlo a pivka, páč si je zasloužíme. Je čas popojet, jedeme levý břeh Berounky, ostatně jako poslední dva roky. Zastavíme na vyhlídce a v Čechově mlýně přemluvíme paňmámu mlynářku, aby nás pustila přes mlýn. Dává nám najevo, že se jí to fakt nelíbí, když tu pořád někdo courá. Prý je to dnes naposledy. Další zastávka je v kiosku pod skryjským mostem...dáme si pivko protože si ho zasloužíme. Tady se k nám přidá táta Jirky Hurta a jede s námi k Rozvědčíku. Já s bráchou se zdržíme s Jirkou Hlinkou, lepíme mu duši, má jí ucházející. Bohužel jsem použil staré záplaty a nebo nešikovné ruce, ale to zatím ještě nevíme. Začíná se bouřit! Sjíždíme se u Rozvědčíka, dáváme zasloužené pivka. Ze všech stran hřmí, rozhodujeme se zda zmokneme tady nebo na cestě. Chce to znalost terénu a rychlé rozhodování, to oboje máme, takže vyrážíme. Tyterák, Gypsárna, Síbův luh, tady nás dohání špatně zalepená záplata Jirky Hlinky, takže musíme často pumpovat. Dorážíme do Pustovět suchý, protáhli jsme se mezi bouřkami, alespoň Já, Brácha a Jirka H. V Pustovětech dáváme pivka a cucíček, proč? Protože si ho zasloužíme. Nechce se nám, ale musíme jet. U Lašovického nádraží se dělíme na tvrďáky co jedou přes Špičák (Jirka Hurt si střihne brod přes Rakovničák) a slečinky co jedou okolo cyklostezkou. My co jsme investovali poslední energii na vyjetí Špičáku jsme odměněni nádherným sjezdem na Belšanku, dále jedem (někdo už jen na výpary) z Krásné doliny, přejíždíme rakovnickou okresku a sjíždíme k Čistému rybníku. Na chatě dáme pivka a krkovičku...protože si to zasloužíme!!!
Ahoj za rok, Kamarádi!
Červen 2017
20 let v Broodu….takovou tradici už má naše akce. Marcel Höll připravil k výročí pro každého otvírák s logem a letopočtem. Díky, moc se my líbí. ….no nic, konec nostalgie. Letos dorazili: Já, Bolek, Ziky, Ivoš, Sláva poprvé s Lukášem, Jiřina, Luboš,Vací, Železňák, Marcel H., Míra Šimek a prvně Mirda Slabý, Jirka Hurt a Jirka Hlinka. Tradičně nás na Krakovec přijede podpořit Pavlína, Jonáš + Ema.Ziky obouvá tretry, což je jasné znamení, že budeme vyrážet. První zajímavá situace nastává v Rakovníku u zimáku. Železňák má defekt bezdušáku. Jiřina a Já zůstáváme s ním a snažíme se únik opravit vložením duše, ale to se nám nedaří. Ta duše vypadá jak had co spolkl minimálně pudlíka. Jako v nýtování řetězu jsme neskuteční, ale tohle je nad naše síly. Michal volá na pomoc servisní vůz v podobě své ženy a vyhledá odborný servis. Já s Jiřinou vyrážíme sami, ostatní už jsou někde před Krakovcem. S Železňákem se potkáváme v Malinové a pokračujeme ve třech.Na Krakovci v občerstvení vše doháníme, bohužel časovou ztrátu už nedoženeme. V legraci vzpomínáme na loňské Broody, kdy to Míra Šimek položil na Čechově mlýně do plotu. Vyrážíme brodit, vždy se těším na první brod na Javornici, když jdou kliky pod hladinu, je to takový oťukávání, jaký, že to letos bude, ale pak začne radost. To se prostě neojezdí! Další zastávka je v Pohodě u Berounky. Vaří tu lépe než u Rozvědčíka, dáme pivko a sušíme věci. Je čas balit a vyrazit. Odvalujeme pláště po levém břehu, přes Kočkův mlýn, malou zastávku dáváme na vyhlídce nad řekou. Budeme sjíždět k Čechovu mlýnu, tak připomínám Mírovi, ať dá pozor na plot….cha, cha. U Čechova mlýna musíme poprosit paní mlynářku, aby nás pustila přes…..když v tom se přiřítí telefonující Mirek, napálí to do plotu, kolo odlétá a on ladnou otočkou mezi litinovými exponáty na jeden usedá a jako by nic, dál telefonuje…..docela se nám uleví, že je celej…..je to janek. Za mlýnem si les málem vzal Marcela , ale naštěstí to odnáší jen batoh….čarovný hvozd nebo se jenom zamotal do větve?Dáme zastávku v bufíku pod skryjským mostem, abychom vstřebali ty zážitky. Pokračujeme pod Týřovskýma skalama a po silnici k Rozvědčíku. Malé občerstvení a čeká nás lesní stoupání na Malou Bukovou. Z toho lesa jde dneska strach, dáme si pozor ve sjezdu do Pustovět, aby nám to někam neulítlo a nehledali se po roklích! V Pustovětech v hospodě „Na ostrově“ je príma. Dáme cucíček? Dáme! Čas letí, rozloučíme se s Mirdou S., který slíbil, že přijede za rodinou do Žloukovic a jedeeem.U Lašovického nádraží začíná poslední stoupání a končí až na Špičáku, celá grupa se roztrhá a různě na sebe čeká, někdo zase opravuje defekt….čas neúprosně letí. Sjíždíme se na Špičáku a Železňák nám ukazuje tajné trejlíky, bylo by to fajn kdyby v lese bylo vidět, ale ono není, smráká se! U Belšanky na sebe čekáme, ale nemůžeme se dopočítat. Kdo chybí?…..Jirci! Jirka Hlinka, Jiřina a celé to kufrování vede Ziky (taky Jirka)….to by nebyl on aby neprovedl nějakou Jirkovinu! Spraví to telefonát.A už jsme všichni v Krásné Dolině, přehoupneme se přes rakovnickou silnici a posledním sjezdem příjíždíme na chatu, v lese už zůstala pouze divá zvěř! Pivo Pazdrát a krkovička, už není co dodat.
Ahoj za rok, Kamarádi!
Červen 2016
Vyjíždíme již s tradičním malým zpožděním, tentokrát způsobeným čekáním na Jirku a Ivoše, kteří se vydali hledat své syny ztracené na paralelně konané akci Bobříků někde u Nižbora. Děti se po noci strávené v divočině našli a kluci jsou zavčasu staženi z pátrací akce.Kdo letos brodí? Ziky, Ivoš, Bolek, Jirka, Vací, Luboš, Já a noví brodaři Marcel D. a Míra Š.. Chatu hlídají Pája, Jonáš, Ema, Laďka, Katka a dvojčata Šimon a Matouš. Mimochodem ke snídani Marcel Dejdar připravil luxusní, regionální vajíčka se slaninou na grilu.Po tradiční trase, popsané již mnohokrát se po cyklostezce dostáváme do Rakovníka a dále po červené až na Krakovec, kde probíhá hasičská oslava. Zde se potkáváme s Marcelem Höllem a jeho kamarády vybavené koly s většími zdvihy, kteří mají taky namířeno do Javornice, ale hlavně, co je podstatné, mají domluven průjezd Čechovým Mlýnem!!! Vy zkušení broodaři již tušíte kam mířím, že by se rýsoval návrat ke kořenům původní trasy? Po nějakém tom regionálním pivku vyrážíme brodit a je nás jak psů. Je to paráda. Po brodech občerstvujeme na pohodu v Pohodě, dáváme nějaké to regionální pivko. A je to tady, vyrážíme po levém břehu Berounky jako v roce 1997. Projedeme Kočkův mlýn a po stále se zužující cestě až na skalnatou vyhlídku nad Berounkou, je tu luxusně. Tak tady jsem nebyl 19let….wow. Sjezdík a hravé stoupání na úzké pěšině vyžaduje určité zkušenosti v chování v početném peletonu. Postupně se sjíždíme u branky u Čechova mlýnu, abychom mohli společně projít a paňmámě mlynářce tu moc necourali, když tu se přiřítí Míra Šimek a pošle svá kila do plotu…..ty voe, tohle nám může celou situaci pěkně zkomplikovat, lézt do kopce do Šlovic se mi nechce!...naštěstí to domácí nevidí. Mimochodem Čechův mlýn je dodnes fungující malá vodní elektrárna a to od roku 1911, kde výrobu proudu zajišťovala Francisova turbína (dnes kaplanova) a od roku 2009 je prohlášen za kulturní památku. (http://www.elektroskanzen-slovice.cz) Takže jsme vpuštěni a procházíme mlýnem, jinudy to okolo vody přechytračit opravdu nejde, stavení mlýna je přitisknuto těsně na skálu, takže další cesty jsou buď vodou nebo do kopce přes již zmiňované Šlovice. Pěšinou kolem řeky přijíždíme k bufetu u Skryjského mostu, kde se s kluky z Marcelovy party loučíme a vyrážíme k Rozvědčíku zjistit, jestli se polepšili? A oni se nepolepšili! Dáme regionální pivka a valíme na Gypsárnu, Malou Bukovou a sjezdem do Pustovět. Hospůdka v Pustovětech, ta se všem líbí, cucáme cucíček a sledujeme divadelní kousek Zlatý Kolovrat od Erbena, v podání amatérského sdružení teenegerů od někud. S Mírou Šimkem se shodujeme, že hudební doprovod zajišťuje kapela Křiváka Boba ze simpsnů….dojdi dcerooo do komory, jsou tam ruce naší Dooory….Představení končí, v komoře už z Dory nic nezbylo, ani nohy, takže bereme zavděk těmi svými a roztáčíme pedály směr Lašovické nádraží, Špičák, Belšanku a Krásné údolí a konečně... chata, kde na nás čekají výše jmenované ženy a děti, nějaké to regionální pivko a MASO. A každá voda nakonec steče z kopce dolů a Stázina se dostane Kubovi za ženu a my se sejdeme za rok, Kamarádi.
Červen 2015
Po loňské odmlce se opět scházíme na chatě v osadě Čistý Rybník, abychom namočili své biky a nohy v říčce Javornici. Ráno před startem se Marek rozhodl pro výměnu starého pláště za nový, podle nových trendů si pořídil plášť 27,5palců Swalbe Smart Sam, i s duší. Na vlastní kůži však brzy poznal, že na své kolo s obručema 26palců, prostě toho novýho mazlíka neobuje ani kdyby čert na koze jel. Stal se objetí komerčních tlaků v bikingu a objevil pro nás slepou uličku a za to ti dík Marku. Již s tradičním zpožděním na kole vyráží: Já, Bolek, Katka, Ziky, Luboš, Marcel, Vací, Železňák, Jana s Kryštofem. Na Krakovec za námi dorazí Marek s Prokopem, Pája s Jonášem a Emou. Jedeme tradiční cestou, po cyklostezce č.102 přes Lužnou až do Rakovníka a do Lubné. Odsud po předloňském upgradu trasy pokračujeme po červené terénem na Žďáry, Malinovou, Zhoř a do Krakovce. Každý využívá první občerstvení pro doplnění sil po svém. Nějak se honí mraky, vyrážíme brodit. Letos se oproti roku 2013 nekoná žádný extrémek, normální stav, ale smočíme se, bez toho to nejde. Po výjezdu z brodů již nezajíždíme do kempu pod Zvíkovský most, ale stavíme u rekreačního střediska Pohoda, docela dobře vaří a pivo je tu ve skle!…..každý samozřejmě využívá druhé občerstvení pro doplnění sil po svém.A pokračujeme v cestě po červené přes zvíkovský most do Hradiště, Čilou a brod „slizák“ přes Zbirožák na Slapnici. Nikdo se tu už neudělá. Vlastně udělal se Bolek Bocek, ve sjezdu slajdoval boček po šterku, skrze cyklo kraťasy a cyklo kůži až na cyklo maso. Je to drsňák a nebo mě chce naštvat, protože tvrdí, že ho desinfekce mnou aplikovaná nepálí. Přidám mu dávku….a nic…..jedem dál. Nešplháme se do Skryjí, ale stezkou podél vody, až do vodáckého tábořiště Ahoj…..každý samozřejmě využívá třetí občerstvení pro doplnění sil po svém…..Bolkovi ošetříme ránu a kupodivu začíná reagovat na desinfekci, pálí ho jak sviňa, už jsem se bál, že je prošlá. Držíme s Bolkem basu, dáme všichni desinfekci Jagermaister a přes Skryjský most, pod Týřovskýma skálama, po silnici přijíždíme až k Rozvědčíkovi. Zde stavíme z nostalgie, nemůžeme se zbavit subjektivního pocitu, že je to tu rok od roku horší, nu co…. každý samozřejmě využívá čtvrté občerstvení pro doplnění sil po svém.Vyrážíme dál, proti proudu Tyterského potoka na Gypsárnu, do kopce přes Malou Bukovou, hodíme prudký sjezd, do hospody, do Pustovět……...zde každý využívá páté občerstvení pro doplnění sil po mém, pijeme cucíček!...trochu prší, ujíždíme před bouřkou. Vací má nějaké trable, takže využívá služeb ČD. U Lašovického nádraží to zvedáme zase do kopce, abychom po zdolání Špičáku, umožnily našim tělům vyprodukovat nějaký ten adrenalin při dlouhém sjezdu až k Belšance. Tady někde se ztrácí Ziky z mého vyprávění. Pokračujeme do Krásného údolí, ještě jeden kopec a sjezd k chatě. Připravujeme gril, pivo a Ziky se vrací do vyprávění, ale už není co!
Ahoj za rok, Kamarádi!
červen 2014
Letos se nejelo, organizátor měl rýmičku....
červen 2013
Letošní broody slibovaly opravdu dobré podmínky co se stavu vody týče, ale že budou až tak výjímečné nečekal nikdo. Před týdnem se totiž oblastí přehnaly lokální povodně, ale k tomu se dostaneme později.
Již tradičně se sešlo „broodařské jádro“ : samozřejmě Já, Bolek, Katka, Jirka, Ziky, Luboš a po letech přijel utopit kolo Ivoš, k čemuž opravdu málem došlo. Podporu na chatě tvoří Pavlína, Jonáš, Ema, Jitka, Kubík, Vojta a kamarádi Duškovi. Vyrážíme „tradičně“ na čas, po cyklostezce č.102 přes Lužnou až do Rakovníka a do Lubné, zde jsme se rozhodly pro další upgrade trasy a jedeme po červené terénem na Žďáry. Je zde prudší lesní stoupání a to doslova pěkně okořeněné. Při poledním slunci je ta pasáž opravdu za odměnu a jak říkají naši mnozí sportovci před důležitým mačem „přijeli jsme si to hlavně užít“. Ze Žďárů přijíždíme do Malinové, kde se naše nová červená napojuje na naši starou červenou trasu, která nás okolo Polského rybníka, klíšťatovou stezkou a přes Zhoř, přivádí na Krakovec. Na Krakovci se potkáváme se Zikym, který již skoro tradičně měl svou hlavu a jel si po svým, po silnici.
Občerstvujeme a přemítáme kolik asi bude vody? Vyrážíme a první kontakt s brodem naznačuje, že to bude silnej ročník. Zatím máme co dočinění pouze s Šípským potokem, který se s Javornicí spojí až u Máchova mlýna, ale jindy mírný potůček má vody jak Javornice za normálního stavu. Poválená tráva, klacky a bláto okolo potoka naznačují, že si tu příroda opravdu zablbla. No to se těšíme....a už je tady, první brod na Javornici... no to je vody, to je kakao!!! Tak sebrat odhodlání a do toho. Končím někde v půlce brodu, dno je úplně přeházené velkými kameny, které nedovolují vést stopu, sesedám, proud je ale tak silný, že mi moje vlastní kolo podráží nohy, přehazuji ho ladnou otočkou na druhou stranu, aby bylo za mnou po produ a pryč z té šlamastiky. Ten komu se náhodou podaří projet celý brod, končí stejně na výjezdu z brodu, kde se kola boří do jemného písku, šlemu a ostatní napalveniny. Je to adrenalin, který nás pomalu ovládá a posílá nás s vetší a větší vervou do nového brodu. Nejvíc ho má Ivoš a do brodů se vrhá pohlavě a to doslova, je první který je celý mokrý a občas zmizí pod vodou, ale najednou......hele, Ivošovo kolo plave.....velký brácha Jirka, jeleními skoky skáče do řeky a kolo zachraňuje.....už je taky celej mokrej. Některé scenérie javornice prřipomínají divokou alpskou říčku. Postupně se namočíme všichni, naštěstí je teplo a je to super zábava a jak si to tak užíváme, čas letí a z broodů vyjíždíme tak cca po 3hodinách.
Protože čas je již pokročilý máme zaječí úmysly, nejedeme do kempu Pod Mostem, stejně je možná zavřenej, ale hned při výjezdu z Javornice se nacháme nalákat poutačem na bufík Pohoda s nápisem „opět otevřeno“ a brzy chápeme co to znamená. V kempu probíhají úklidové práce po povodních, všude tady řádila Berounka, však taky hospůdka jede v nouzovém režimu. Rozhodli jsme se hospodské podpořit větší útratou a nabíráme čím dál tím větší časové zpoždění.
Je na čase posbírat sušící se věci a vyrazit silnicí směr Rakovník. Přes Kostelík, Modřejovice, Panoší Újezd, přijíždíme do Pavlíkova, kde díky Lubošově osvětě musíme cucíčkem uctít místního občana Jiřího Andrdleho. A dál už jen Rakovník a příjezd na chatu. Takže i když jsme to letos byli nuceni zkrátit, přesto to bylo príma. Čau příště.
červen 2012
Letos začaly Broody již v pátek večer. Petr založil "Pěší sekci" a s kamarádkou Lenkou vyrazli v Pá 20:00hod na modifikovanou trasu. Na chatu zpět přicházejí v So v pozdním odpoledni.
Pro bikery začínají Broody tradičně v sobotu ráno v 9:00hod, kdy připravení a nervozní broodaři, stresují a hecují ty v nedbalkách, takže nabíráme obvyklé časové manko. Trasa je již klasická, vede cyklosteskou do Rakovníka jehož průjezd letos zvládáme bez defektu a zdravotní úhony. Specielně Bolka jsme pohlídali aby nejančil. Má letos nové kolo "RB 29" pěkně tvrdej ocas.(čti hárdtejl) Cestou na Krakovec se celkem nic zásadního nestalo, tak Vás seznámím s letošníma účastníkama. O Bolkovi již byla řeč, dále Katka, Jirka, Pepa, Sláva, Luboš, Honza a já. Marek vyrazil s předstihem s Kryštofem a během dne se někde vystřídal s Janou. Broodů se prvně účstnili Míra, Lukáš V. a Marcel. Ještě k Bolkovi, bál se do lesa a tak celé Broody absolvoval po asfaltu a doprovázel ho Jirka.
Z Krakovce, po malém občerstvení, brodíme na Zvíkovec, dáme pivko a dále jedeme k Rozvědčíkovi. Po cestě ještě škodolibě čekáme, že se někdo nechtěně vykoupe na brodě v Čilé, ale nikdo, je to nuda. Od Rozvědčíka totálně modifikujeme trasu a posíláme ji hodně do terénu. Vyrážíme po modré pěkně do kopce na Malou Bukovou, abychom následně nastoupané metry proměnily ve vostrej sjezd do Pustovět. Pustověty je taková malá zapadlá křivoklátská vesnička, kterou spojuje s civilizací železnice a cykloztezka z Rakáče. Ten den v Pustovětech došel všechen rum a pan vrchní nám na cestu nakrájel špek. Myslím adekvátní náhrada za Městečko. Pokračujeme dál po cyklostezce na nádraží Lašovice, kde se rozdělujem na šest mušketýrů(já, Míra, Luboš, Lukáš, Marcel a asi Sláva) a zbytek, který jede po stezce do Rakovníka a zpět na chatu. My kluci co spolu jezdíme*, totiž nás šest pokračujeme terénem po modré do kopce pod Špičák a sjezdem za zvuků koncertů Tří sester, které sem doléhají z Tyršáku, k hájovně Belšance, dále do Krásného údolí, přehoupneme se přes rakovnickou silnici a lesním sjezdem dorážíme až k chatě. Pivo, maso.......čus za rok.
*parafráze mého menšího jmenovce
Letošní ročník začal opravdu zajímavě, Marek Švarc přijel včas a díky tomu zažil jak to vypadá, když se na někoho čeká. Samozřejmě za to nemůže, není to jeho chyba, přivezl ho Sláva, takže se nebojte a těšme se příští roky opět na lahev za opozdilce. Zpátky ke Slávovi, byl letos broodař prvnička a fakt za to tahal. Osudný se mu stal až brod (slizák) pod Čilou...brrrrr. Jo a proč jsme čekali? Protože Luboše po letech verbální masáže opustily cyklotrialové ambice a jel si v sobotu ráno koupit kolo, ale není to obyčejné kolo je to KOLO....Specialized Camber Comp, celopéro červený. Takže měním pravidla omluvenek, kdo přijede pozdě na Broody dá do placu lahev dobré irské a nebo si přiveze nové kolocelopéro ten den koupený.
Takže z chaty vyráží nejprve předvoj Jirka se Zikym a Cyrdou. Po nich jede Pepa, Helča a Barča ve vozejku. Hlavní peleton tvoří Bolek, Katka, Jiřina, Sláva, Švára, Luboš a Já. Rakovník, toto historické město si letos vyžádalo daň, daň nejvyšší......Bolka, lídra všech tabulek. Ve chvilce nepozornosti Bolek přehlédl retardérek a prásk....už se válí, kolo i Bolek je dezolát. Bolka posíláme na šití a kolo ke kámošovi na dvorek a jedem dál. Bolču nabere v nemocnici Petr s VW, ale ten den už si nešlápne a broody absolvuje pouze jako doprovod....je drsnej. Krakovec, tento historický hrad si vybírá další daň, daň nejvyšší........Petra, nejlepšího broodařskýho fotomana. Petr ve chvilce nepozornosti neudržel koncentraci na Broody a po cca 3km co jel na Krakovec sám, opouští naše řady a ten den, se vidíme až u piva. Jóó Broody jsou fakt hustý. Ztráty rychle nahrazujeme mladými nadějemi, Cyril po té co podruhé v kariéře dobyl Krakovec, nemá dost a neohroženě projíždí celé broody... wow...Vážně uvažuju o jeho přesunu z Nadějí do Elite a rozhodně nebude na chvostu. A broodíme dál...
Zvíkovec, tento historický přechod přes Starou řeku (takhle se Berounka sluje ve starých análech) si již žádnou daň nevybírá, ale chybělo málo.....Ziky!....ve chvilce nepozornosti u něj došlo k imaginárnímu časoprostorovýmu skoku, a domníval se, že jsme mu ujeli. My však na Zvíkovec dorážíme až cca 20min po něm, vytahujeme ho z potoka u kiosku, kde mírně mutuje v cosi* a vracíme ho do reality....uf. Občerstvujem, sušíme se, Pepa se mění s Helčou a vyrážíme směr Rozvědčík. Miluju tuhle krajinu, ale může se stát, že už si tu nezabikujem díky nově plánovanému NP Křivoklátsko může být šlus, ende. Podpořte prosím iniciativu pana Václava Vorlába www.kolanakrivo.cz, která je z mého pohledu zcela legitimní. Díky, dost agitace.
Na Rozvědčíku dáváme jídlo a pivka, zdravíme se s posádkou VW, Helča se mění s Pepou. Po tom co nám dostatečně ztěžkly nohy a zduřely sedací partyje vyrážíme dál, směr Křivoklát. Tento historický hrad taky miluju, ale naše zastávka je až v Městečku. Broodařský breakpoint, kde končí utrpení a začíná nekonečná pohoda, svaly přestávají bolet, pijeme Cucíček...jeden,dva.....tři, a už to nalejvej.......zdravíme se s posádkou "V2", Pepa se mění v Helču a už frčíme. Kočičí hlavy v Městečku nás nijak nerozhází, máme to v hlavách srovnaný, mozek se soustředí pouze na jednu myšlenku "točit kliky".
Jedna ze zastávek je na křižovatce na Nový dům, bydlí tam ten divný pán, jehož životním posláním je prudit lidi skrze trávu, Luboš mu to vrací skrze bobrovku. Helča už je zase Pepa....jak to dělají? Dáváme poslední kopec za Novým Domem k hájovně U Pěti dubů......zaslechl jsem jak mu řikáte, jako třeba Ždímák, Drtič nebo Utahovák, to je taky pěkný, to sem myslím řikal já. Dáváme les okolo Pekla, přehupujeme se přes rakovnickou silnici a v nekonečným adrenalinovým opojení sjíždíme přes Merkovku k chatě.
Ahoj za rok, KAMARÁDI.
pozn.:*sůva z nudlí
červen 2010
Tak letos to bylo taky dobrý.......nechcete to někdo napsat???
červenec 2009
Sešlo se tvrdé "broodařské jádro" a bylo to na trati znát, voda cákala od kol, pot z nás a krev ze Zikyho. Velký obdiv patří jediné aktivní brodařce Katce, která pro Bolka rozjela (troufám si napsat) životní závod, který ho vynesl do čela statistik. Sama pak u mostu v Roztokách takticky odstoupila, ale přes půl Broodů udávala tempo. Za další - zaznamenal jsem zatím největší účast dětiček a maminek, jak zasloužených, čerstvých tak i nastávajících. (souhrn: Hanka, Jitka, Laďka, Lenka, Jana a Pavlína). ....... Chtěl bych touto cestou, (tady na mém webu, který čte denně nepočítaně lidí.....kromě Čápika) za všechny Broodaře, poděkovat našim drahým polovičkám za obětavost, trpělivost a podporu, kterou nám poskytujete, abychom se mohli vyblbnout na kolech, tak díkec.
Kluci chtěli, abych to tady napsal....... A za další, nejmladším broodařem v celé historii se stal náš Jonáš (2měsíce a 3týdny). Dalšími nadějemi byli Majda se Štěpánem, které dovezl Jirka ve vozejku na Krakovec, Vanda jedoucí v sedačce u Jiřiny tamtéž, Cyrda, Prokůpek a Ondra jeli v doprovodných vozech rodičů. Kromě již zmíněných Zikiho, Bolka a Katky ,čeřili divoké vody Javornice, Jiřina, Jirka P., Luboš V., a Já. Matin Pác se přidal v brodech (potkali jsme ho jak jede v protisměru?!) a Švára ve Zvíkovci.
Trasa byla stejná jako předchozí rok, až na malou změnu u Křivoklátu, kde jsme jeli cyklostezkou okolo Rakovnického potoka až do Městečka. Dojezd k chatě jsme nejeli po rakovnické silnici, ale lesem přes Merkovku. Na chatě již čekal Petr, který připravoval oheň a hlídal pivo.
červen 2008
V tomto ročníku byl zatím zaznamenán největší počet aktivních broodařů a zároveň největší počet těch, kteří ujeli celou trasu. Největší účast pasivně-aktivních nadějí a největší počet ujetých brodů atd. Brodili se Aleš P., Pavlína U., Petr V., Jitka V., Čáp, Lenka K., Bolek, Katka P., Tomáš D., Švára, Ziky, Keňa, Baťa, Štěpánka P., Pepa P., Helča P., Jirka P., Laďka P., Honza V. a Iva M. Celou trasu ubrodili Aleš P., Pavlína U., Petr V., Jitka V., Bolek, Katka P., Tomáš D., Švára, Ziky, Keňa, Pepa P., Helča P., Honza V. a Iva M. Na vozíku, který táhl Jirka, se vezli Štepán s Majdou a na sedačce u Dana pospávala Danča.
V první etapě byla provedena malá inovace v trase, jeli jsme po cyklostezce, okolo Tyršova koupaliště, kromě Honzy s Ivou, kteří zřejmě Tyrše nemusí. Někdo si taky přidal brodík pod Krakovcem (díky mě) a všichni si přidali brod , poslední na Javornici než se vleje do Berounky. Zase jsem je zapoměl počítat, takže pořád nevíme kolik jich je. Dále jsme pokračovali klasicky na Zvíkovec, Čilá, Skryje, Rozvědčík, Křivoklát (setkání s 1.podivínem s hadicí), Městečko, Nový Dům (setkání s 2.podivínem s pangejtem, kde se ti lidi berou) a chata, pivo a maso.
červen 2007
Brodaři Pavlína U., Petr V., Čápik, Lenka K., Bolek, Katka P., Tomáš D., Švára, Jana Š., Ziky, Táňa R., Honza V., Baťa, Štěpánka P., Keňa, Jiřina, Venca N. Za zmínku stojí účast nejmladšího brodaře Kryštůfka, který absolvoval úsek z chaty na Krakovec v cyklosedačce s mamou Janou. Celou trasu urazili Pavlína, Petr, Martin, Bolek, Katka , Tomáš D., Keňa, Táňa, Honza, Jiřina. Já jsem broody absolvoval pouze jako doprovod, který byl letos početný: Míra P., Lenka + Nikolka, Jarča + Adámek, Štěpánka + Danielka, Jitka něco studovala na chatě.
červen 2006
Jeli Aleš P., Pavlína U., Petr V., Jitka Š., Čáp, Lenka K., Bolek, Katka P., Jára C., Tomáš D., Švara, Jana Š., Ziky, Keňa, Táňa R., Lukáš H., Baťa, Štěpánka P.. Doprovod je Štěpánka a Ľaďka. Celou trasu absolvovali Aleš, Pavlína, Petr, Jára, Tomáš, Táňa , Luboš z KH, Keňa, Bolek, Katka P., Čáp, Tomáš D..
červen 2005
Účastníci jsou Aleš P., Pavlína U., Petr V., Čáp., Lenka K., Bolek, Katka P., Pepa P., Helča P, Švára, Ziky., Jirka P., Laďka P., Keňa, Baťa, Šťěpánka, Jiřina, Hanka P..Tento rok se akce účastní více doprovodných vozidel a brodaři se na kolech různě střídají někteří končí U Rozvědčíka a do cíle dorazili Aleš, Pavlína, Petr, Martin, Ziky, Keňa, Bolek, Katka, Hanka, Švára, Pepa s Helčou a Štěpánka. Důležitou zastávkou na trase se stává hospoda v Městečku kde je nutné nabrat síly před drsným stoupáním po „kočičích hlavách“. Ziky a Švára si tu založili tradici velkých rumů, my ostatní pijem malé.
komentář Jirka:.....“Matně tuším, že jsme se opozdili kvůli někomu od švárovců, kteří přijeli pozdě (až na benzínku do Rakáče) a nehonili jsme taky náhodou splašenýho Zikáče po Rakovníku?“.......no ano, honili!!!
červen 2004
Brodaři jsou Aleš P., Pavlína U., Petr V., Jitka Š.,Čáp, Lenka K., Bolek, Katka P. Cesta kopíruje až k Berounce klasickou trasu. U Zvíkovce pod mostem je druhý občerstvovací bod. Dále nás čekají Skryje a přes řeku do Týřovic. (tam jsme tento ročník zavítali poprvé a asi naposled, velký kopec navíc) Následuje oběd U Rozvědčíka, Křivoklát, Městečko a návrat na chatu. Podporu zajišťovali Jirka&Laďka&Cyrda. Celou trasu cca 80 km dojeli Aleš, Pavlína, Jitka, Petr, Katka, Bolek.
asi 2002
V tomto ročníku mám mírně mlhu a byl bych vděčný za info. Vím pouze, že se asi účastnil Jiřina, Jirka P., Páfky + Ilona? ? ? ?. Naposledy se jede po levém břehu Berounky, protože někdo zprivatizoval „Kočkův mlýn“ a cestu uzavřel. Opět se končí u Rozvědčíka a unavené cyklisty odvážím Transportérem na chatu do Lužný.
komentář Jirka: …...“Přes mlejn nás už nepustili. Tak se jelo po nějaké cestě nahoru, pak přes kukuřičný pole, do kterého pralo slunce, až do hospody v nějaké vesnici (Hřebečníky). Moc bajkerůi mě rádo nemělo. Tvrdá rokeřina!!!“......
Mapku bloudění najdeš zde.
srpen 1999
Cyklisti účastnící se brodů jsou Jirka P., Jakub M., Čápik a doprovodné vozidlo s posádkou Aleš & Pavlína. U obce Malinová se koupeme v Polském rybníku, přes Hvozd cyklisti doráží na Krakovec, kde se opět potkávají s námi, doprovodným vozem. Po pauze na občerstvení se vyráží brodařit. Opět se jede po levém břehu Berounky a Broody končí U Rozvědčíka. Odtud unavené kamarády dopravujeme autmo.
komentář Jirka:......“Na těhlech brodech jsme někde pod Týřovicema s Čápikem čekali na konci
vysokýho "Kopřivovýho pole" na Jakoubka. Vedla tam úzká pěšinka....Trvalo to celkem dlouho, bylo u toho hodně křiku a pěšinka pak byla místy širší.“
září 1997
první brody se jely ve složení Aleš P., Pavlína U., Jirka P., Petr V., Ziky., Honza Ludvík, který jel pouze část s brody. Trasa vedla s chatařské osady Čistý rybník přes Rakovník k hradu Krakovec. Odtud jsme jeli cestou oklo říčky Javornice, to je to místo ,kvůli kterému tomu říkáme broody. Vyjedeme z lesa v místě ,kde se říčka vlévá do Berounky. Dále pokračujeme po levém břehu řeky, stoupáme a klesáme (dnes by jsme tomu řekli dokonalý singletrac) u skryjského mostu se pod Týřovicemi napojujeme na silnici , po které pouze s malými vyjížďkami na polňačky dorážíme až k Restauraci u Rozvědčíka. Trasa pokračuje přes Křivoklát, Městečko, Nový Dům až zpět na chatu. Celkem 70km. Dojeli všichni.
…..máš-li chuť zpestřit můj fádní text svým komentářem a bude-li minimálně tak vtipný jako Jirkův, máš možnost se realizovat, pošli mi ho.....