Nejstarší česky psaná literatura,husitské období
Nejstarší česky psaná literatura,husitské období
Česky psaná literatura
Druhá nejstarší duchovní píseň Svatý Václave – přelom 12. a 13. Století. Psaná česky, Václav je zobrazen jako rytíř, který má chránit český národ. Zpívala se jako hymna, z písně duchovní se stala píseň slavnostní a válečná.
Chorál – slavnostní, národní, válečná píseň.
14. století – souvislá literatura česky psaná, díla vznikají na počátku 14. století, za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků.
„Alexandreis“ – 1306, popisuje život Alexandra Makedonského, v mládí ho vychovával řecký filozof Aristoteles, jeho válečná tažení v Malé Asii a předčasnou smrt v Babylóně. Je zobrazen jako středověký rytíř, ale děj je zasazen převážně do českého prostředí (česká jména, popis korunovace českého krále). Autor je neznámý, pravděpodobně vyšší šlechtic. Z původních asi 9000 veršů se dochovala 1/3.
„Dalimilova kronika“ – 1314, první česky psaná veršovaná kronika, autor je neznámý, pravděpodobně nižší šlechtic, protože kritizuje vyšší šlechtu a chrání poddané. Má 106 kapitol. Začíná počátky lidstva a pak přechází k historii českého národa. Má významný historický charakter, vyzívá k jednotě národa a je proti němcům.
Literatura doby Karla IV.
1/2 14 stol.
Doba rozkvětu českého státu.
1348 – založení Karlovy univerzity
1344 – založení pražského arcibiskupství
latinsky psaná literatura
„Vita Caroli“ – Život Karlův, životopis Karla IV., napsal ho sám.
česky psaná literatura
„Zbraslavská kronika“ – psal jí opat Zbraslavského kláštera (Otta), chtěl napsat životopis Václava II. a historii kláštera, kronika zachycuje dějiny do roku 1338.
Zdroj: http://cz-jazyk.blogspot.com/2008/06/3-esky-psan-literatura.html
Nejstarší období české literatury
-
až od 9.století n.l.
-
Knihy vesměs náboženského charakteru- v té dobš na naše území proniká křesťanství
-
literatura je psaná staroslověnsky
Konstantin a Metoděj
přišli na moravu 863, aby nově zorganizovali moravské křesťanství a vytvořili základy slovesné vzdělanosti, kázali staroslověnsky (to bylo srozumitelnější než latina), Konstantin přeložil do staroslověnštiny část bible a další knihy, staroslověnština byla papežem povolena jako plnoprávný bohoslužebný jazyk
Hlaholice- slovanská abeceda sestavena Konstantinem, vychází z řecké abecedy
cyrilice- písmo které vzniklo po hlaholici-jednodušší- vychází z něj azbuka
Paterik- Kniha otců
Vyprávění o mniších a poustevnících
Proglas
-
předmluva k překladu evangelia
-
veršovaná
-
autor je Konstantin
-
je zde zdůrazněno právo člověka na bohoslužby v mateřském jazyce
Zakon sudnyj ljudem
-
soupis právních norem na Velké Moravě
Nomokánon
-
sbírka církevních předpisů
-
autorem je Metoděj
Kyjevské listy
-
jediný rukopis který se dochoval z období staroslověnského v původní podobě
-
psáno hlaholicí
-
jde o překlad z latiny
-
liturgické texty
-
přeložené biskupem Gorazdem (nástupce Cyrila a Metoděje)
Moravskopanonské legendy
-
vrcholy tehdejší literírní činnosti
-
obrana díla obou věrozvěstů
Staroslověnské památky na území čech
-
-11. století
Legenda o sv. Václavu- První staroslověnská legenda o sv. Václavu
-
pol. 10.stol
-
oslava knížete Václava
-
nejedná se o legendu v pravém slova smyslu
Kniha o rodu a utrpení svatého knížete Václava- Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu
Pražské hlaholské zlomky
-
dochoval se původní rikopis
-
psáno hlaholicí
-
zlomky modliteb
Latinská literatura
nastupuje v 10.století, postupem převládá
-
náměty textů jsou velice podobné staroslověnské literatuře
-
vznikají legendy- o sv. Václavu, o sv.Ludmile
Kristiánova legenda
-
o umučení sv. Václava a Ludmily
-
konec 10.stol
-
nejvýznamnější dílo doby
12. století- latina převládá- dominují legendy a historiografická literatura
Legendy o sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi
Kosmas
-
1045-1125
-
autor naší první kroniky, psané latinsky
Česká kronika
-
zahrnuje dějiny a osudy národa do doby knížete Vratislava I.
-
Dějiny českého národa začínají zmatením jazyků po pádu babylonské věže
-
nezmiňuje se vůbec o staroslověnské liturgii
-
mistrně vypravováno- citáty, glosy, přímá řeč, anekdoty, úvahy
-
často prokládáno verši- haxametry
Počátky česky psané literatury
-
11- 12. století byla čeština jazykem lidových vrstev
-
teprve 13. stol se začínala stávat plnojodnotným jazykem
Glosy- drobné zápisky v knihách
První české písně-Hospodine pomiluj ny (Pane, smiluj se),Svatý Václave, vévodo české země – 12.stol
Alexandreis
-
klíčové dílo české světské epiky, psáno vysokým stylem, bohatá čeština
-
mládí Alexandra, takžení, výpravy do Asie
Dalimilova kronika
-
první česká kronika, podpora češství, vlastenectví
-
začíná potopou světa, končí počátkem vlády Jana Lucemburského
-
psáno nízkým stylem
Vrchol gotické literatury v čechách
největší rozkvět v době vlády Karla IV
1.Legendy
-
stávají se z nich beletristická díla
-
dva typy legend:
-
vysoký styl, symbolika, přirovnání
-
jazykově přístupnější, zaměření na domácí problematiku
-
-
většina českývh legend vycházela z legend latinských
Legenda o sv. Kateřině- veršovaná skladba, vysoký stylem,líčení hrůz, fantastika
Legenda o sv. Prokopovi- veršované dílo, jednodušší jazyk,osudy sv. Prokopa, působení v sázavském klášteře, vlastenecké protiněmecké tendence
Ledenda o sv.Dorotě
O blahoslavené Anežce přemyslovně
2.Drama
-
nejprve liturgické hry v kostelích
-
později zlidovělo a přidali se světské prvky
Hra tří Marií -liturgická hra, původně latinská
Mastičkář-veršované drama, dochoval se jen zlomek, souvisí s Hrou tří Marií- jdou koupit masti aby pomazaly tělo Krista, na trhu mastičkářův pomocník vychvaluje masti a vede neslušné řeči
velice satirické, zobrazuje věrně prostředí středověkého trhu, vtipy na Židy
Hra veselé Magdalény
O Kristovu zmrtvýchvstání
3.Žákovská poezie
-
vagantská poezie
-
psána latinsky či česky, nebo v kombinaci
-
plné rozmaru a erotiky, výsměch
Píseň veselé chudiny
Svár vody s vínem
Podkoní a žák-konec 14.století, spor mezi podkoním a vysokoškolským studentem.Setkali se náhodně v krčmě a vychvalují své postavení a hanobí toho druhého. Vše končí rvačkou, čtenáře má pobavit, ne poučit
4.Sociální satira
-
kritika hospodářských a sociálních poměrů
Hradecký rukopis
-
konec 14. století
-
obsahuje 11 skladeb, nejznámější:
-
Desatero kazanie božie- kázání kárající hříchy proti jednotlivým přikázáním. U každého přikázání jsou uvedeny tři skupiny hříšníků.Velký důraz na nepokradeš
-
Satiry o řemeslnících a konšelích- sedm drobných satir, zákazníci odsuzují nepoctivost některých povolání
-
Bajka o lišce a džbánu
-
5.Kronikářství
-
největší rozmach za doby vlády Karla IV- on sám sepsal Vita Caroli
-
Další kronikáři
-
Přibík Pulkava z Radenína
-
Beneš Krabice z Weitmile
-
Giovanni Matignola
-
Další autoři
Jan z Jenštejna
-
třetí pražský arcibiskup
Tkadleček
-
vrcholná skladba umělecké prózy
-
mladý milenec obviňuje Neštěstí že způsobilo nevěru jeho milé, nakonec se ale dostává k mnohem obecnějším problémům
3.Písňová tvorba
-
milostná lyrika
-
kult ženy
Závišova píseň
Dřevo se listem odieva
Kudy jsem já chodila
Ztratilať jsem milého
Literatura období husitského a předchůdci Jana Husa
-
snaha změnit společnost
-
církev v hlubokém úpadku- velké schizma
-
husitská církev
Předchůdci Husa: Konrád Waldhauser, Matěj z Janova, Jan Milíč z Kroměříže
Tomáš Štítný ze Štítného
-
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
Jan Hus (1371-1415)
-
Výklad viery , Desatera a Páteře- česky psaný výklad tří hlavních modliteb
-
Dcerka- praktické rady jak správně žít
-
Knížky o svatokupectví- nejbojovnější Husovo dílo, kritika prodejnosti církve, odpustky
-
De ecclesia- o církvi, latinský spis, papež není hlavou církve, je jí Kristus
-
De sex erroribus- šest tezí proč se Hus rozešel s církví
-
Postila- srozumitelný a jasný výklad Bible, zaměřen proti kněžstvu, výklad jednotlivých odstavců bible
Jistebnický kancionál
-
soubor duchovních písní, duchovní zpěv je neodělitelnou součástí husitské bohoslužby
-
3 oddíly-lyrické, příležitostné a bojovné písně
-
Kdož su boži bojovnici
Petr Chelčický
O boji duchovním,O církvi svaté, O trojím lidu, Postila, Siet viery pravé
Zdroj: http://www.catholicschoolgirlsrule.estranky.cz/clanky/cestina/3_nejstarsi-obdobi-ceske-literatury