Bohumil Matějka: Brozany
(in B.Matějka: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, IV. - politický okres roudnický, 1898)
Fr. Beneš v Památkách archaeologických V. 336 (s vyobrazeními dřívějšího stavu); Sedláček, Míst. slovník, 72; Pamětní kniha farní z r. 1770; Wahner, Sammlung alt, u. neuer Nachrichten betreffend die Kirchbezirke und derselben Gotteshäuser im Leutmeritzer Kreise, I., 98 v archivu Musea království Českého.
KOSTEL sv. Gottharda, farní, jako takový připomenut již r. 1358. Budova orientovaná skládá se z obdélníkové lodi s malou románskou věžikou na západní straně, z kaple k severu přistavené v ranní době gotické, z gotického pozdějšího kněžiště a z renaissanční, jižní věže (obr. 4. a 5.). Západní věž z přitesávaných a vrstvených desk opukových promíchaných pískovci, zcela hladce omítěná, jest základu čtverečného, ve zdivu románská, vršek gotický. Přístupna jest ve výši prvního patra gotickým portálkem obdélníkovým, s vyplněnými hořejšími kouty; nahoře je prolomena velkými, pravoúhlými okny gotickými, na hranách sešikmenými ; nese nízkou střechu taškami krytou.
Západní strana, dole hladká, jen kulatým oknem prolomená, nese renaissanční štít zakrytý zpola věží a dělený římsami na tři patra; jest prolomena kulatými otvory okenními.
Jižní věž z lámaného kamene zbudovaná a omítná přistavěna byla v 16. stol. na mohutném čtvercovém základě (4,60 m šířky; síla zdí 1,10 m); jest dělena dvěma obloukovitými římsami na tři poschodí. V přízemí na jižní stran portál, jehož pískovcové ostění v polokruhu zaklenuté je orámováno architekturou o dvou toskánských sloupcích nesoucích na rovné římse trojhranný štít ; v tomto vytesán z pískovce reliéf vznášejícího se Boha Otce, v cípech nad polokruhem andělské hlavičky. Ačkoli bývalý nápis na římse je setřen, lze dle znaků pánů Vršovců (sic!) na patkách sloupců vytesaných (půlměsíčky) stanoviti, že věž tato vystavena byla v letech 1530 až 1569. Na téže straně vystupují v druhém patře tři, v třetím dva kamenné krákorce, na nichž stojí pět kamenných sošek světců ze 16. stol., značně porouchané, asi půl metru vysoké, nevelké hodnoty umělecké ; na západní stran nalézají se dvě střílny. V nejvyšším patře na každé straně velký prolom polokruhem zaklenutý, s hladkým ostěním. Střecha stanová, taškami krytá.
Jižní strana lodi jest opřena dvěma opěráky bez ústupků a prolomena vysokými dvěma okny s lomeným, hladkým ostěním, bez kružeb. Východní stěna lodi taktéž opřená nárožním opěrákem nese renaissanční štít podobný západnímu.
Kněžiště do tří stran osmihranu zakončené, poněkud nižší lodi, má hladké zdi prolomené pěti okny bez kružeb; jejich ostění je z venční opatřeno širokým žlábkem, uvnitř je hladké. Šest opěráků má ústupky vyznačené částmi gotické římsy ze spod vyžlabené a silným oblounem opatřené. V lomenici na vršku každého opěráku jest vytesáno znamení: 1. dva křížem položené pruty; 2. písmeno m v trojhranném štítku; 3. písmena nr; 4. maska lidská ; 5. prázdný štítek (obr. 6.). Mezi opěráky zazdna jest část štíhlého sloupku, Spasitelova tvář a hrubě tesaná lidská hlava.
Na severní straně přistavěna je vedle barokní sakristie gotická obdélníková kaple P. Marie, opřená hmotným opěrákem pozdějším (na jeho římse zbytky nápisu: LETHA PANIE 1611 . . . .) Dvě barokní okénka jsou polokruhy překlenuta.
Do vnitřku vstupuje se jižní podvěžní síňkou, ze které vedou dvéře renaissančně v pravém úhlu orámované a rovnou římsou nadpražní ozdobené do lodi. Loď 10,09 m dlouhá a 9,38 m široká má docela hladké stěny a valenou barokní klenbu. Nad vítězným obloukem nalézá se fresko představující sv. Gottharda, an rolnický lid poučuje a poukazuje na hvězdu Panny Marie; v pozadí vyobrazen doksanský chrám. Bývalý nápis zmizel:
A FVLGVRE AC TEMPESTATE PROTEGE SERVOS TVOS SANCTE GOTHARDE. (1770).
Druhý nápis označoval tentýž rok jako dobu opravy: SVB BERNARDO NEVBAVER PAROCHO MAGNO LABORE AC AERE RENOVATA.
Nad obrazem namalován jest znak Václava Euseba kníž. z Lobkovic, vévody Zaháňského.
Kaple 6,90 m dlouhá a 4,40 m široká, v době ranní gotiky přistavěná a do lodi kostela otevřená dvěma gotickými oblouky, má hladké stěny přerušené jen dvěma příporami; tyto jsou polokruhového průseku opřené o pravoúhlé, nástěnní pilíře (obr. 7.). V koutech zůstaly jen konsole žeber; jejich listoví má tvar ranní gotiky. Žebra průseku hrubě členěného (obr. 7.) stýkají se ve dvou kulatých svornících, z nichž v jednom stylisovaný květ.
Kněžiště připojené lomeným, vítězným obloukem, jehož obě hrany jsou prostě sešikmeny, jest 8,25 m dlouhé a 6,40 m široké, do tří stran osmihranu zakončené. Hladké stěny jsou jedině přerušeny dvěma polosloupcovými příporami; na jejich hlavicích ovinutých stylisovaným listím a na šesti konsolech, z nichž čtyry v závěru tvoří obrácené jehlance a dva při vítězném oblouku lidské masky, spočívají klenbová žebra profilovaná postranními žlábky a předním trojstranným článkem (obr. 7.) ; žebra sbíhají se v křížovém poli do hladkého terče, v pětibokém závěru do svorníku ozdobeného vytesanou růží.
Sanktusový výklenek jest orámován gotickou římsou, lomenou do oblouku formy oslího hřbetu; zdobí jej osm lupénků a střední květ, ve štítku jednoduchá, lichá kružba.
Hlavní oltář (obr. 8.), 3,60 m vysoký (s mensou, ale bez hořejší, barokní sochy) a 2,30 m široký, celý z pískovce v 16. století mistrně tesaný, moderním nátěrem znešvařený. Původní mensa jest na patce a na vrchní desce lemovaná rovnými římsami. Ve spodním oddělení dvojnásobného podstavce oltářní výzdoby zobrazeno jest mezi ozdobnými konsoly dole Stvoření světa; v hořejším oddělení nalézají se tři reliéfy: Zvěstování Panny Marie, Večeře Páně (uprostřed) a Navštívení Panny Marie; po obou stranách konsole s festony a hlavami andílků. Velkou střední plochu oltářní zaujímá reliéf Ukřižování Páně s četnými figurami; v pravo i v levo stojí dvojice sloupů, jejichž dříky jsou v dolejší třetině obloženy plochou ozdobou kartušovou, v hořejší části vavřincovými listy šupinatě složenými; na kruhových hlavicích spočívá oblomené kládí s triglify ve vlysu a s vyloženou římsou. Na krajích opět prořezávané konsole s maskami lvů. V hořejším štítě nalézá se mezi prolamovanými křídly a vypnutými karyatidami muže a ženy reliéf Vzkříšení Páně. Veškeré architektonické častě pokrývá bohatý, zcela ploše tesaný ornament, jehož motiv většinou nápodobuje výzdobu z prosekávaného a na okrajích ohýbaného plechu. Zvláště tato ornamentální práce jest znamenitě provedená, kdežto figurální čásť, vesměs drobné postavy, v nepříznivém materiálu se nedařila tak dobře.
Dva vedlejší oltáře v koutech lodi postavené od faráře Bernarda Neubauera v letech 1766—1772, s nepěknými obrazy Matky Boží a sv. Jana Nep. v nepěkných dřevěných rámech barokních, stojí na místě obou následujících malých, zrušených a do kaple přenesených oltářů renaisančních.
Oltář odsvěcený (obr. 9.) ze 16. století, celý z pískovce tesaný. 2,42 m vysoký a 1,40 m široký; na podstavci byl nápis černou barvou namalovaný, jehož zbytek v Památkách archaeologických zaznamenaný zmizel téměř nadobro:
"Wssemohauczi Pane Bozie...
Racz przigeti tento naklad ode mnie
Kteráž tent... urozen...
...swaté gmeno oslawilo
...smrtelnosti...
racz mnie..."
Predellu oltářní tvoří reliéf Oběti Abrahámovy mezi ozdobnými konsoly. Na hlavní desce vyobrazen výjev ze zjevení sv. Jana (12. kap.): K Panně Marii na měsčíku stojící přibližuje se drak oheň chrlící, arcianděl Michael jej potírá ; v oblacích se objevuje Bůh Otec. Boky tohoto reliéfu tvoří mužská a ženská karyatida; po stranách křídla se znamenitými lidskými maskami. Nad římsou štít s orámovaným reliéfem představujícím sen sv. Jakuba; celek zakončen dvěma anděly držícími znak Vršovců (půlměsíc). Celý oltář polychromován, architektonické častě hnědé, figury a krajiny v přirozených barvách, záře zlacené. Provedení stejně dovedné jako při hlavním oltáři.Racz przigeti tento naklad ode mnie
Kteráž tent... urozen...
...swaté gmeno oslawilo
...smrtelnosti...
racz mnie..."
Oltář odsvěcený (obr. 10.), pískovcový, současný s pedešlým, 18,0 m vysoký, 1,45 m široký, nese na predellní desce vrytý nápis:
"Umrzel pro hrzíchy nasse - Wstal
Z mrtwych pro osprawedniený nasse.
Nenechass dusse me w peklo | any
Dass swatemu Twemu widieti porussany."
Po stranách ornamentované podstavce dvou jónských sloupů s dříky ve spodní třetině ploše ornamentovanými: na hlavní desce reliéf Ukižování Páně, po stranách křídla se znamenitými maskami dětskými. Nad římsou mezi dvěma ozdobnými konsoly a postranními křídly s ovocnými festony je reliéf: Kladení těla Ježíšova do hrobu. Vršek zakončen lomenicí s reliéfem Boha Otce. Znamenitým provedením ornamentální i figurální části a polychromií podobá se oltáři pedešlému.Z mrtwych pro osprawedniený nasse.
Nenechass dusse me w peklo | any
Dass swatemu Twemu widieti porussany."
Zbytky dvou křídel z varhan, pěkné malby na dřevě ze 17. století 0,37 (0,74) m vysoké a 0,38 m široké: David na harfu hrající a sv. Cecilie (jsou zasazeny do nepěkného barokního oltáře v kapli).
Kazatelna renaissanční, pískovcová, na sloupu obloženém visutými listy; řečniště dole zaoblené a rýhované, jeho poprsnice sestrojena do osmihranu; pět polí dělených pilastry a nahoře zakončených polokruhy jest vyplněno malbami čtyř sv. evangelistů a reliéfem ukižovaného Pána Ježíše (město Jerusalém jest do pozadí přimalováno); obrázky byly asi dle původních obnoveny.
Křtitelnice pískovcová ze 16. stol, 0,88 m vysoká má tvar svatého hrobu. V rovné západní stěně naznačuje polokruhový otvor vchod do vnitř; podélné strany a trojstranný závěr členěny jsou obloukovou arkádou na deseti jónských polosloupech. Na okraji novější cínové mísy vyryt věnec stylisovaných květů a nápis:
CHRAMV PANIE * 1664 • 22 • MART. * BROZANSKEHO.
Jiří Brozanský z Vřešowic dal bezpochyby křtitelnici tuto zhotoviti na upomínku svého putování k svatému hrobu.
Epitaf na severní straně kněžiště zazděný (obr. 11.), pískovcová architektura nástěnná, 2,75 m široká a asi 3,00 m vysoká. Dva konsole s jemným plochým ornamentem, nápodobujícím ozdobu z prolamovaného plechu nesou podstavce dvou korintských sloupu, ozdobené maskami lvů a rozvilinami; po stranách křídlové konsole s festony a hlavami beranů, uprostřed visí kartuš s reliéfem Narození Páně. Na střední desce rozdělené na dvě polovice jsou vyryty nápisy:
"Leta Panie Lxxxviii urozeny pan Zikmund Brozanský z Wrzessowicz Geho Milosti Císarze Řzymského radda w pondieli przede dnem narozeny blahoslawene Maryge Panny wytrh ho pan Buh s plačztiwého audoli. Gsa duchem swatim sprawowaný, wedl žiwot bohabogný, opowrch swietsky marnosty, Bral se k Bohu s welikou radosti, prawiecz žie przisslo poselstwie k niemu z nebe, zie Pan Buh wolá služebnika swyho k sobie. Nasledowal w tom Joba swatyho zie uzzrzi oczima swoma Boha spasitele swyho § Racz my to daty Pane Bozie mug, Abych nawieky patržiti mohl w obliczeg Twug."
Vedle v druhé polovici desky:
"Letha Lxxxviii urozeny pán Girzik Brozanský z Wrzessowicz geho Milosti Czisarze Rzimského Rudolfa toho gmena druhého kragecz, w sobotu przed smrtedlnau neděly wytrh ho Pan Buh z tiezkého zarmouceny, gsa za žiwota swýho wěku mladym wygel gest z wlasti swý do dalekych kragin aby spatrzil mysto hrobu bozieho tu kdez gest wodpoczíwalo swaty Tielo spasitele geho, na te cestie nassel mnoho tiezkostí, navratyl geho Pan Buh zase do geho wlasti, pogal ho w dobrym pokogi do noweho Geruzalema, deyž by Boha widiel wiecznie Dssaweneho."
Hlavní pole nad těmito nápisy zaujímá deska s vypouklými podobiznami obou rytířů v brnění, klečících před křížem (nyní spadlým); k témuž se z druhé strany obracejí obě jejich manželky a tři dítky; pozadí zastřeno záclonami.
Dva sloupy po stranách této desky, ve spodní části bohatě ornamentované, v hořejší kanellované nesou na velice pěkných, korinthských hlavicích oblomené kládí s rytou rozvilinovou ozdobou ve vlysu a vyloženou římsou. Na rozích konsole, jimiž se proplétají mužské postavy. Hořejší deska s reliéfem Vjezdu Páně do Jeruzaléma zasazena jest mezi dva pilastry a postranní křídla s festony, vršek zakončen římsou nesoucí nízkou lomenici. Celek opatřen novým světlešedým nátěrem. Práce znamenitá jak v rozvrhu architektonickém a v komposici reliéfů, tak v provedem' jemných a vkusných ornamentů i ušlechtilých postav.
Epitaf pískovcový (obr. 12.), předešlému, vedle něhož na stěně umístěn jest, podobný velikostí, rozvrhem i provedením ; liší se drobnostmi ornamentální výzdoby a obsahem reliéfů: V dolejší kartuši Vzkříšení Páně: na hlavní desce klečí rytíř se synem a dvěma dítky před křížem, k němuž s druhé strany se obrací manželka s jednou větší a dvěma menšími dcerami; hořejší reliéf představuje poslední soud, nad nímž v polokruhovém štítě sedí Spasitel jako soudce na zeměkouli, při jeho pravici orodující jeho matka, vlevo světec. Na spodních konsolech jsou zasazeny destičky barevného skla, nekanellované sloupce nesou kládí, v jehož vlysu se střídají triglyfy s křížky, na místě hořejších pilastrů stojí mužská a ženská karyatida. Nápis na desce pod hlavním reliéfem jest taktéž dvouslupcový, v první části totožný se zněním prvního sloupce nápisu předešlého (pana Zygmunda Brozanského). Druhá čásť zní:
"Lydmila Mysskowna ze Žlunicz, manželka urozanyho a statecznyho rytyrze Pana Zykmunda Brozanskyho z Wrzesowicz, gdu za nim czestu wsselikého tiela racz mne Pane Bozie mug duchem twem moudrosti sprawowati ozdobug žiwot mug swatou cnosti a sslechetnosti, kdyz pak prziagde cas skonanij žiwota myho - pugdu do hrobu odpoczinuti meho, tam budu cziekati przichod Syna Bozyho, Vhlydam oczyma myma Boha spasytele myho. Racz mi to daty Pane Bozie mug, abych sweym milým manzielem patrziti mohla na obliczeg twug."
Náhrobní deska pískovcová, zazděná pod prvním epitafem, 2,00 m vysoká, 0,98 m široká, s vypuklým obrazem ležící ženy v dlouhém rouchu ozdobně lemovaném; tvář ušlechtilá, ruce na prsou křížené. Nahoře dvouřádkový, kolem řádkový nápis.
"Letha Panie 1578 v nediely na den sw. Nykodema usnula v Pánu Krystu urozena Pany Pany Anna z Ssleynicz, manzielka urozeného Pána Pána Jaroslawa Sezymy z Sezymowa-Austy a na Hostemyczych. Pan Buoh racz gy daty potiessene wzkrzysseny."
Náhrobní deska pískovcová, na jižní straně kněžiště zazděná 1,80 m vysoká, 0,96 m široká, s vypuklým obrazem ženy v dlouhém rouchu, pod hlavou bohatě vzorkovaný polštář, u nohou znak, kolem nápis :
nápisem tímto:
"Letha 1573 w autery po nediely Jubilate w Pánu usnula urozená Pani Marketa z Smyrczicz pany na Brozanech, manzielka ...neho pana Zygmunda Wrzessowce z Wrzessowicz Czysarze rzims... ge... Raddy, tuto pochowana jest. Pan Buoh racz gi milostiw byt."
Náhrobní deska opuková v dlažbě pod kazatelnou, 0,96 m vysoká, 0,56 m široká, s reliéfem dítěte ležícího se skříženými ručičkami; znak Vršovců, kolem jednořádkový nápis
"ANNO DO. 1559 MARTIS • POST • TMO : OBIT KATHARINA FILIA
D • SiGISMV : DE WRZESOWICZ • CVIS ANIMAE MISERE • OM • PO • D. "
Náhrobní deska pískovcová, do severní zdi lodi zasazená, 1,62 m vysoká, 0,86 m široká, s reliéfem ženy se sepjatýma rukama; u nohou znak Vršovců; kolem nápis:
"Letha Panie 1595 w Čzwrtek den památky S. Medarda putowany sweho života dokonala urozena pani Anna Ssanowczowa ze Zlunycz... na Welhotie,... tuto pochowana gest v Krystu oslaweny sweho a..."
Náhrobní deska pískovcová, do východní stěny kaple zasazená, 1,70 m vysoká, 0,86 m široká, předešlé docela podobná, se znakem Vršovců a nápisem z části zakrytým :
"Letha Panie 1598 w strzedu po Sw. Girzi dluh smrti zaplatilu urozena panj Lidmila Wrzessowcowa z Žlunic, manželka urozeneho pana... tielo tuto odpocziwa oczekawage slawneho wskrzysseny sweho v R.D.P."
Náhrobní deska pískovcová v dlažbě kaple, 17,5 m vysoká a 0,84 m široká, s vypuklým obrazem ozbrojeného rytíře k pravé straně kráčejícího; pohyb elegantní; u nohou přílba, u hlavy dva znaky (půlměsíc a šikmo dělený štít). Nápis na okraji velmi pošpozen :
"Leta 1588 (?) w sobotu przed smrtedlnou... brozansky z Wrzesowycz... Rzymskeho... Rudolfa... uheho.. umrzel a dokona... swug. dayz Pan Buh by wydieil radost wiecznan."
Náhrobek v průčelní zdi kostela z věnčí zazděný, pískovcový. 2,40 m vysoký, 1,28 m široký, orámovaný pilastry nesoucími lomenici; na střední desce nalézal se kříž a klečící postavy (nyní otesané), na třech
deskách nápisy (nyní nátěrem zastřené). Dle Wahnerova opisu (l. c, tamže výkres náhrobku) zněly nápisy :
S. lOANNES OLOMVCE
MARTHAE VXORI SVAE ET ANNAE FILIOLAE EX EA
NATAE HOC MONVMENTVM PIETATIS ERGO POSVIT.
IN CONIUGERA VITA FVNCTAM ANNO 1573 IN OCTAVA VENCESLAI. S.
MARTHA MEI QVODA COIVX DILECTA IOANIS
NAM QVIA ME...
HOC POSVI CORP. TVMVLO IVVENILTB. ANNIS SAEVA
FVIT DICTIS SCRIPTIS QV § ET CARCERE DVRAS
COSVPTA IVIDIA TAM CITO HIPOCRITICA NON INTERMITTENS INSIDIOS AMINAS.
PER DOLVI SORTEMQ : MEAM CHARIQ : MARITI
INQ : PVERPERIO TRISTICIA OCCVBVI
PARCE ILLIS PRAEC .... LIOREQ ; MEE
IMBVE : SANCTIS ME IVNGITO COIVGIBVS
IN FILIOLAM ANNA DEFVCTAT ANO 1574
HOC QUQ : QVAM PEPERIT MERORE PVERPERAE VCTA
FILIOLA EST INFANS ANNA SEPVLTA LOCO.
Kalich stříbrný, 0,24 m vysoký, s barokní kupou, na jejímž prolamovaném plášti vytepány jsou tři poprsí andílků a znaky umučení Páně, slušná práce 18. stol.
Zvony: 1. Výška 1,10 m, průměr 1,16 m; ucha s pletenou ozdobou, kolem koruny dvouřádkový nápis:
"z leta bozyho tysyciho pnetistyho trziczatho trzetyho ke cti a k chwale panu bohu a wssem swatym myle matcze bozy a k swatemu Gothardu do brozan a tento zwon gest dyelan od mystra tomasse w lythomierzycich tento zvon za pana jirzika zarzehy rychtarze."
Na plášti vpředu reliéf sv. Gottharda, vzadu sv. Václava.
2. Výška 0,84 m, průměr 0,84 m, kolem koruny ornamentální pás, v němž tritony drží prázdné štíty, pod ním visuté akantové listy. Na plášti nápis :
"Letha 1641 slyty gest zwon tento ke czti a k chwale pana boha wssemohavcyho blahoslavene panny marye a wssech swatych k zalozeni chramv panie sv Gottharda do Miestis Brozan od Stanislawa Zwonarze w Miestie Ravdniczy nad Labem.
za Starssych Osadnich Iana Swobody rychtarze, Iana Hvugy, Ssimona Holvba, Matiege Worassyczkyho konsselvw. Iana Wysokyho lana Mrwy a Matiege Lanczmona kostelnikvw."
Uprostřed reliéf sv. Gottharda, na druhé straně znak Pernštejnský a nápis:
"Za panowani oswiceneho knížete a pana pana Waclawa Swate Řzimske Rzisse knížete a wladarze domv Lobkowskeho, pana na Chlvmczy, Gistebniczy, Ravdniczy
Holessowie w Negsstatv, Ssternssteinie a Brozanech, G.M.C. dworzske waleczne rady, komornika neywyssiho polniho zegkmistra a narzyzeneho negwyssyho diediczneho pana tež kolatvry. Za sprawy hegtmanske Mikolasse Waczlawa Wolewskyho."
Na dolejším okraji, kolem něhož se vinou visuté akantové listy, vyryt
po ulytí zvonu nápis :
"Budiž Gmeno Panie Pochwaleno od tohoto čzasu až nawieky."
3. Výška 0,67 m, průměr 0,67, plášť hladký, štíhlého útvaru; kolem koruny gotický nápis;
"lucas • marcus • iohannes • matheus • magter • hillibranth."
Na. náměstí socha sv. Jana Nepom. na barokním podstavci, byla dle chronogramu postavena r. 1726, jest bez zvláštní hodnoty umělecké.
TVRZ na kopci ve vsi, původně sídlo rytířů z Brozan (vymřeli r. 1417), pak majetek panenského kláštera v Teplici, po menších změnách od r. 1520 majetek Jaroslava Brozanského z Vřesowic, jehož potomci ho prodali od r. 1569 Kristofovi z Hazmburka ; od r. 1617 náleží rodu Lobkovickému. Nynější stavbu započal Jan Zbyněk Zajíc asi r. 1599; z tvrzi ve švédských válkách několikráte vydrancované zachovala se jen
čásť tvořící nepravidelný obdélník jednopatrový, z něhož vystupují dva
arkýře úplně vyzděné, římsami opatřené a hladce omítnuté. Pod omítkou
stopy zašlých sgraffit; tyto popisují se v záznamu archivu Roudnického:
1. pastýřská jeskyně, do níž svítí hvězda na Ježíška v jeslech ležícího,
vůl a osel naň dýchají. Marie a Josef sedí vedle. Dole nápis: EGO SVM VIA 1563.
V čele hradu proti Doxanům Spasitel na kříži, P. Marie a sv. Jan, dole VERITAS.
Vedle Ježíš Kristus an vstal z mrtvých, kámen z hrobky odvalený, stráž omráčená, dole ...ET VITAE MDLXIII. Znak pánů z Vřesovic.
Pak následovalo Nanebevstoupení Páně s nápisem: E TERA ELEVATVS
Dále dvě postavy s nápisem: SAMSON — PALLAS.
Pak asi tři znakové pánů z Vřesovic, nad jedním z nich:
ARMA EXC TVM SIGISMUNDI DE WRZESOWICZ.
Na západní straně:
PROVERBI — CAPIT — FALLAX GRATIA ET VANA PULCHRI TVDO . MULIER TIMENS DOMINUM (!)
Vstiwa milost marna at krasa žena bohabogna...
Vedle zobrazena byla víra, naděje a láska se zbytky nápisů :
FIDES EST
Wira
SPES EST OPINIO, QUOD TVM SPERAT
Nadege
CHARITAS EST QUAE ITA AB AMORE DIFFERT QVOD AMOR GENUS CHARITAS SPECIES
Laska
MLÝN pod tvrzí jest jednoduchá renessanční budova obdélníkového půdorysu, o jednom patře, ozdobeném na všech čtyřech stranách stejnoměrně provedenou sgraffitovou rustikou a jednoduchým vlysem s půlkruhovým ornamentem, ze 16. stol.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář