Templaři
Něco málo z historie
Tento rytířský řád vznikl asi kolem roku 1118, nedávno po zřízení křesťanských států na blízkém východě, kdy tento řád založilo osm rytířů. Byli to:
Hugo z Payens |
Godefroy ze St. Omer |
Hugo I. hrabě ze Champagne |
André z Monbard |
Archambaud ze Saint-Aignan |
Nivard z Mondidier |
Godemar |
Rossalplnit |
Název "Templaři" dostali podle chrámu krále Šalamouna - Templu. Poprvé tvořili pouze jednotlivé milice, které žily z almužen. Později, v roce 1128 byli v Troyes ve Francii přijati oficiálně do církve a vznikla tak plnohodnotná vojensko-církevní organizace, která měla za úkol chránit poutníky ve Svaté zemi.
Vývoj řádu v době jeho rozkvětu
Začali získávat pozemky a majetek nejenom ve svaté zemi, ale i ve francii a jak řád postupně sílíl, začal se zapojovat do většiny akcí ve svaté zemi. Roku 1139 upravil papež Inocenc II. Bulou poslání Templářů a udělil jim řadu privilegií, například řád podřídil přímo papeži a vyňal z povinnosti placení církevního desátku. Tímto získal řád konečnou podobu, stal se první profesionální evropskou armádou.
Ve třináctém století čítá už bezmála 20000 příslušníků. Řádový majetek stále roste a sídla Templářů ve Francii a Anglii se pomalu začínají měnit v "banky". Dokázali také během krátké doby nashromáždit velké bohatství, které ovšem přivodilo také tragický konec tohoto řádu.
Struktura řádu
Jako každý rytířský řád měl tento, Templařský, svou strukturu:
- Nejvyšší postavený byl Velmistr, volen rytíři
- Rytíři zastávali nejdůležitější funkce v řádu
- Druhou skupinou byli bratři sloužící - zbrojnoši, řemeslníci, seržanti
- A třetí skupinu tvořili kaplani, starající se o duchovní záležitosti
Později vznikla i čtvrtá skupina, Turkopolíři, lehká jízda a pěšáci, kterou tvořili obyvatelé Svaté země.
Zánik Templařů
Filip Sličný, francouzský král, měl u templařů velké dluhy, jelikož je nemohl splatit, vymyslel dokonalý způsob, jak se Templařů zbavit a zároveň získat jejich obrovský majetek. Využil k tomu slábnoucího papeže - Klementa V.
Roku 1307 bylo na základě vykonstruovaných procesu zatčeno a popraveno několik stovek vysoce postavených členů řádu a jejich majetek byl zkonfiskován. Definitivní konec řádu se datuje do roku 1314 kdy bylo upáleno pět nejvyšších představitelů v čele s velmistrem Jacques de Molay. Církev, ovládaná Filipem, odsuzovala na základě obvinění typu "uctívání ďábla, plivání na bibli" a podobných. Byla potřeba záminkau k vyhlazení řádu (a přisvojení jeho majetku).
Znak řádu
Znakem řádu byl červený kříž na bílém poli, tak, jak jej můžete vidět na obrázcích výše.
Templařští velmistři
- Huguens de Payns - (1118-1136)
- Robert de Craon - (1136-1146)
- Everard des Barres - (1146-1149)
- Bernard de Tremelay - (1149-1153)
- André de Montbard - (1153-1156)
- Bertrand de Blanchefort - (1156-1169)
- Philippe de Milly - (1169-1171)
- Odo de St Amand - (1171-1179)
- Arnaud de Toroge - (1179-1184)
- Gérard de Ridefort - (1185-1189)
- Robert de Sablé - (1191-1193)
- Gilbert Horal - (1193-1200)
- Phillipe de Plessis - (1201-1208)
- Guillaume de Chartres - (1209-1219)
- Pierre de Montaigu - (1219-1230)
- Armand de Périgord - (???-1244)
- Richard de Bures - (1245-1247)
- Guillaume de Sonnac - (1247-1250)
- Renaud de Vichiers - (1250-1256)
- Thomas Bérard - (1256-1273)
- Guillaume de Beaujeu - (1273-1291)
- Thibaud Gaudin - (1291-1292)
- Jacques de Molay - (1292-1314)
Templáři
(!!!, 23. 7. 2010 15:17)