Wernerova stupnice
22. 6. 2008
1. stupnice obtížnosti – technická náročnost ferraty
Klasifikace
|
Obtížnost
|
Charakteristika
|
KS1
|
zajištěná značená cesta a velmi lehké ferrata
|
- místy vedeny strmým skalním terénem na přirozených skalních pásech nebo uměle vybudovaných cestách,
- jištění ocelovými lany, řetězy nebo zábradlím slouží převážně jen ke zvýšení pocitu jistoty, pro schůdnost cesty však není příliš nutné,
- bez umělého jištění horolezecký terén I
|
KS2
|
lehká ferrata
|
- mírně strmý skalní terén,
- jištění ve formě ocelových lan, kramlí a žebříků,
- bez umělého jištění horolezecký terén I - II
|
KS3
|
mírně těžká ferrata
|
- strmý skalní terén,
- převážná část cesty zajištěna ocelovými lany, kramlemi, kolíky nebo železnými žebříky,
- zajištěné úseky už vyžadují určitou sílu v pažích,
- bez umělého jištění horolezecký terén II - III
|
KS4
|
těžká ferrata
|
- velmi strmý skalní terén, místy svislé partie nebo značně exponované,
- většinou jen ocelové lano, na nejobtížnějších místech také umělé stupy,
- vyžadují dostatečnou sílu v pažích,
- bez umělého jištění horolezecký terén III - IV
|
KS5
|
velmi těžká ferrata, sportovní ferrata
|
- místy extrémně exponované, vedené ve svislém terénu s minimem přirozených stupů,
- jištění pouze ocelovými lany a pouze malé množství umělých stupů,
- nejobtížnější místa vyžadují lezeckou techniku nebo velkou sílu v pažích,
- bez umělého jištění horolezecký terén V - VI
|
KS6
|
extrémně těžká ferrata,
extrémní sportovní ferrata
|
- v podstatě jako KS5, ale je na nich ještě méně nebo nejsou vůbec,
- velmi dlouhé a mimořádně náročné trasy,
- na některých místech je člověk odkázán výhradně na sílu svých paží,
- při pohybu nahoru partiemi s minimem stupů nebo úplně bez stupů se musí vzpírat nohama proti skále
|
2. stupnice obtížnosti – horolezecké rámcové podmínky
Klasifikace
|
Obtížnost
|
Charakteristika
|
O
|
v údolí
|
- v blízkosti údolí bez dlouhých přístupových cest,
- dobře předvídatelné povětrnostní podmínky vzhledem k poloze a malé délce cesty
|
A
|
lehké horské túry
|
- pohodlné turistické cesty do 2000 m n. m.
|
B
|
horské túry
|
- horské cesty, mohou být i úzké a strmé,
ve všech výškových zónách bez ledovců, většinou mezi 1800 – 2700 m n. m.
|
C
|
těžké horské túry
|
- vysokohorské, místy exponované cesty a stezky, někdy i v terénu bez cest,
- často je třeba dobrý smysl pro orientaci,
- většinou mezi 2300 – 3000 m n. m.,
- nutné horolezecké zkušenosti
|
D
|
velmi těžké horské túry
|
- ve vysokohorském skalnatém terénu, s místy lámavou horninou nebo firnová pole,
- většinou mezi 2400 – 3000 m n. m.,
- součástí bývá dlouhá, těžká cesta,
- bezpodmínečně nutné horolezecké zkušenosti, vytrvalost a orientace
|
E
|
velehorské túry
|
- kolem 3000 m n. m. a výše,
- částečně i přechody ledovců, výstupy nebo traverzy firnových či ledových žlabů,
- doporučeno jen zkušeným horolezcům
|
Lezení v nezajištěném terénu
Pokud je na cestě nezajištěná pasáž, kterou je nutné přelézt, doplňuje se stupeň obtížnosti podle stupnice UIAA římskou číslicí. Výjimkou je stupeň I, neboť se předpokládá, že jeho přelezení se na zajištěných cestách musí stejně zvládnout. Uvádí se rovněž „zvýšená“ nebo „snížená“ obtížnost daného stupně znaménky „+“ nebo „-„.