Referát - Island
Island
je stát na stejnojmenném ostrově v severní části Atlantského oceánu. Jeho hlavní město je Reykjavík.Po událostech s vlajkou Islandu pokračovalo osamostatnování Islandu vytvořením společné Dánsko-Islandské komise, která po dvou týdnech roku 1918 shodla na úplné autonomii pro Island. A tak po schválení dánským a islandským parlamentem byl přijat návrh, pro nějž se vyslovila většina (90%) obyvatel Islandu. Přijetím tohoto návrhu se stal 1. prosince 1918 Island suverénním a samostatným státem, oslavy bohužel zhatila krutá zima. Island měl s Dánskem společného krále, a tudíž s ním byl v personální unii. Dánsko se až do odvolání staralo o obranu islandských vod a vyplatilo Islanďanům 2 miliony do fondu na Islandu a v Dánsku. Smlouva o personální unii byla platná do roku 1940 a po uplynutí mohl kterýkoli z obou států požádat o úpravu nebo, pokud k revizi do tří let od roku 1940 nedošlo, mohl jakýholi z obou států smlouvu jednostranně vypovědět.
Islandský parlament Althing má 63 členů, kteří jsou voleni jednou za čtyři roky. Hlavou státu je prezident, který je rovněž volen přímo občany a plní spíše reprezentativní funkci. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem. Vláda byla zatím vždy v historii republiky tvořena zástupci dvou či více politických stran, neboť žádná politická strana dosud nikdy v historii republiky nezískala více než polovinu křesel.
Prezidentem Islandu je Ólafur Ragnar Grímsson a předsedkyní vlády je Jóhanna Sigurðardóttir .
Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě. Jeho břehy jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska 970 km, od Grónska 287 km a od Faerských ostrovů 420 km. Na severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak pouze ostrůvek Grímsey je jím skutečně protnut. Zejména střed a východ ostrova se nachází v dost velké nadmořské výšce, směrem k severnímu pobřeží vybíhají řekami oddělené hřbety.
Krajinu zdobí několik desítek vulkánů s dominantní výškou, které tvoří zdaleka viditelné kužely. Starší skalní hřbety vystupují z náhorních plošin a ledovců. Nejznámější je sopka Hekla (1491 m). Patří k nejaktivnějším na světě. Leží 50 km od jižního pobřeží. Má zhruba tvar loďky obrácené dnem vzhůru, na jejímž dně se prolamují jednotlivé krátery o hloubce až 100 m. Její historie představuje více než 7000 let střídavého vylévání lávy a popela ze sopouchů situovaných na puklině dlouhé přibližně 8 km. Celkový počet erupcí vulkánu pravděpodobně přesáhl stovku, avšak po osídlení ostrova Vikingy je jich zaznamenáno pouze šestnáct. Nejstarší výbuch je doložen z roku 1104, poslední byl pozorován v roce 1991.
Hvannadalshnjúkur (2109,6 m) leží na jihovýchodním pobřeží Islandu v oblasti ledovce Vatnajökull na okraji zaledněné kaldery sopky Öraefajökull. Je nejvyšším bodem ostrova, v průměru má 35 km, vrcholová část představuje kalderu o průměru 5 km. Hora vznikla ve čtvrtohorách a svrchní partie jsou tvořeny dokonce holocenními lávami. Je stále aktivní.
Krafla (818 m) se nachází severovýchodně od jezera Mývatn v centrální části ostrova. Také tato sopka je vázána na hlubinné zlomy. Na jejím jihozápadním svahu se nachází maar Vítí o průměru 320 m, který vznikl v roce 1724. Nedaleko byla postavena geotermální elektrárna. Západně od sopky leží mladé lávové pole, z něhož se doposud kouří, syčí solfatary a víří bahenní sopky.Island leží na riftové zóně styku dvou litosférických desek středoatlantského hřbetu, který probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu.
Na severní straně začíná v oblasti poloostrova Melrakkaslétta a pokračuje na jih přibližně do poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující vlastně celý Island můžeme rozdělit do tří základních zón. Geologicky nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató složené z třetihorních čedičů o stáří až 16 miliónů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeží. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 až 3 milióny let. Plošiny jsou složeny převážně čedičem a doleritem, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší, především ryolity.Island leží v blízkosti centra tlakové níže a přes svou severní polohu má díky teplým vodám Golfského proudu mírné klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik vydatných dešťů. Množství srážek klesá přibližně směrem od jihozápadu na severovýchod. Jejich roční úhrn je na jihu a jihozápadě 1 000 až 3 000 mm podle nadmořské výšky, na severu a východě pouze 300 - 500 mm. Velká proměnlivost charakterizuje počasí celého ostrova. Zima je na jihu mírná s průměrnou teplotou v lednu od 2°C do -1°C. Letní teploty dosahují 15 i více stupňů (ne ovšem ve vysokých polohách).
Prakticky celý ostrov nese stopy po činnosti ledovců, jako jsou velká ledovcová údolí s čedičovými vrstvami vyhlazenými při pohybu ledové hmoty, nebo naopak rozbrázděnými úlomky materiálu, který uvízl na bázi ledovců. Podobně svědčí o ledovcové aktivitě i množství morén a obrovské výplavové plošiny - sandry. V pleistocénu prodělal ostrov klimatické změny, které měly za následek postup a ústup ledovců. Celkem ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu.2 750 km² státu tvoří voda, což je 2,67 % povrchu státu. V horských oblastech pramení největší zdejší řeky napájené ledovci. Patří mezi ně Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější Jökulsá á Fjöllum.Na Islandu žilo v dne 1. října 2007 312 851 obyvatel. Hustota zalidnění je 3,03 obyvatel na km². 60 % obyvatel Islandu žije v aglomeraci Reykjavíku. 92 % obyvatel žije ve městech, zbytek 8 % na vesnicích. Podle žebříčku Rozvojového programu OSN z roku 2007 je Island z hlediska kvality života nejlepším místem pro život lidí ze všech 177 hodnocených zemí světa.Dle Mezinárodního měnového fondu má Island HDP na obyvatele v paritě kupní síly 39 168 USD (2007) a je tak jedenáctý na světě. Island se v roce 2007 stal státem s nejvyšším HDI na světě. Během krize finančního sektoru v roce 2008 si Island vysloužil 1. místo v poměru bank držených státem. Počátkem října 2008 stát přebral kontrolu nad třemi největšími bankami v zemi, které se dostaly do vážných problémů. Pro státní rozpočet však jde o enormní zátěž a premiér oznámil, že se země nachází krok před státním bankrotem.Sport na Islandu je velmi populární, ačkoli se v minulosti vyměnilo mnoho sportů, Islanďané zůstávají velmi zdravý národ. Dnes je na Islandu nejpopulárnější fotbal, basketball a atletika. Golf, tenis, plavání, šachy a jízda na koni je také populární. Tradiční sport na Islandu je Glíma. Glíma je podobné wrestlingu. Házená je obvykle uváděna jako národní sport. Islandští házenkáři patří k nejlepším na světě. Islanďanky jsou překvapivě dobré ve fotbale ve srovnání s počtem obyvatel Islandu. Islanďané jsou výborní na ledu a šplhání po skalách.
no?!
(chubkyn, 21. 3. 2010 13:03)