Básničky o koních
Můj sen
Já vlastního koně chci mít
u boxu s ním stát.
po dlouhé cestě s ním jít
a zůstst s ním napořád.
Tohle je můj velký sen
s mým koněm zůstat celý den.
Nebýt školy,nebyl by to sen,
s mým koněm zůstat celý den.
Můj kůň je i můj kamarád
nechtěla bych se o něj nikdy bát.
Než se můj sen splní,
má hlava se naplní
touhou po mém koni,
stejně jako loni.
Už musím jít domů,
už musím jít spát,
o tobě,koníčku,
nechám si zdát.
Poslední hodiny Ty,koni,ležíš tiše ve stáji. Těžce dýcháš. Kdysi jsi hnal na pole, divoký a bezstarostný. Nikdy si se necítil tak svobodný. Kdysi jsi vyhrával závody. On ví,ty víš,je čas jít. Až do konce nikdy nevěděl,jak moc tě miloval. Sen Koně pádí po lučinách jako křídla po větru. Po celý den krouží jako sen vysoko v oblacích. Skotačí,skákají, dupou a kopají, hrají si bez přestání. Směju se ze sna, když koně jen vidím. Jsem s nimi šťastná. Kam stáda koní pást se chodí Zahlédneš-li krásného černého koně, Jarní sen Až krutá zima zvedne svá křídla z kraje, zkrz šedá mračna pronikne zlatý šíp. Pak i ten poslední zbyteček sněhu ztaje a bude líp!!! Až půjdeš krajinou, co voní jarem, kvetoucí sasanky uvidíš na stráni, svou porci lásky dostaneš darem od žluté klisny, co trávou se prohání... Až její něžný dech ucítíš na své tváři, očima Ti poví svůj příběh. A vedle ní, ve sluneční záři...bude stát ...hříbě :-). Stáda
kde hříbě skáče vesele
tam radost se a láska rodí
tam nechybějí přátelé.
V ta místa žal jen zřídka vstoupí
zřídka se koně vracejí
kam lidé krutí, lidé hloupí
zlobu a zášť si zasejíČerný kůň
jak cválá ve vonícím růžovém sadě,
svaly se mu napínaj,
a vítr proti němuž zafoukal.
Jeho hříva za ním vlaje,
a už vidí jen kus zeleného kraje.
Když si prohlédne zelenou krajinu,
a vidí tu krásnou travinu,
dostává chut,
na tento dobrý kus.
Když opatrně pysky ochutnává,
tak v hloubi duše se ozve ta krása,
vzpomínka na své kamarády,
kteří ho měli velmi rádi.
Byl tam velmi hodný pán,
a měl svoji stáj.
Vzpomínka se ozvala,
ale smutek pak už jen rozdala.
Ale v tom se najednou ve smutku zastaví,
a v dáli něco uvidí.
Krásná bílá klisna,
k němuž přicválala,
a ta jiskra v oku zahučela.
Ona to je hodná kráska,
a mezi nimi je ta láska