Jdi na obsah Jdi na menu
 


Oslavná óda na dovču ve Španělsku v roce 2008
 
España, bellísimo país,1
tam jsem chtěla dávno jet,
vládne zima a já jásám,
CK Mundo míří tam.
 
Zájezd jsem hned zaplatila,
raneček si zabalila
a do světa vyjela jsem
vstříci novým zkušenostem.
 
Průvodcujou Pat a Mat,
nevadilo by to snad,
sólo en algunos momentos
parecía que eran tormentos.2
 
Krásných měst viděli jsme spousty,
ze mnohých však jenom kousky
letem světem v poklusu,
a zas hurá do busu.
 
Taky pár dní na pláži,
toho si moc nevážím,
připadá mi škoda jen
někde ležet celý den.
 
Avšak po tom lítání
jeden rád i zahálí,
slunko pálí náramně,
tengo miedo de quemarme.3
 
Spáleniny totiž bolí
a nedaj se léčit solí,
z dovči dom jak rudoušek
vrací se jen blbeček.
 
Jasan, v horách byli jsme,
na vrcholy lezli jsme
po cestách jak dálnice –
– jednoduché velice!
 
Nyní míříme už domů
a již přemýšlíme komu
budem v ČR vyprávět,
jak skvělé je poznat svět.
 
Víno, sangría a Chufi,
nekonečné množství chutí
útočí na naše jazýčky,
není však nad ňamky od mamičky.
 
Však se jich už dočkáme,
směrem Čechy spěcháme,
a když řídí pašák Tonda,
busík sviští jako Honda.
 
1Španělsko, překrásná země,
2jen v některých chvílích se to s nimi zdálo jako utrpení
3bojím se, že se spálím
 
 
 
A ještě jedna na Pyreneje v roce 2009
 
Léto letí, už je zde má
vytoužená dovolená,
CK Mundo pro nás tu je,
letos to jsou Pyreneje.

Rychle balím, dosti šílím,
do Prahy už honem pílím,
mám toho už právě dost,
když mě vítá Černý Most.

V buse máme místa málo,
brzy se však ukázalo,
na jak malém prostoru
lze sedět až do úmoru.

Náš průvodce-opět Mat,
letos mu však chybí Pat,
místo něho Borec Boris
známý také jak Chuck Norris.

Poutní místa, všude lidi,
tohle se mi fakt nelíbí,
jen se rychle podívám,
do ústraní utíkám.

První týden konec chystá
a před náma první výzva
jménem Monte Perdido,
fakt nekecám, bolí to.

Taky menší túry jdeme,
každého to nebaví,
nejlépe když pot se leje,
tak se vrchol oslaví.

Zažili jsme horskou bouřku,
perfektní odvahy zkoušku,
stany rychle stavíme,
s dobytkem tu bydlíme.

Kravky se jen popasují,
táborníci povykují:
bacha, nelez ze stanu,
málem až strach dostanu.

Andorra je země malá,
hory však má veliké,
slavná Coma Pedrosa,
pokušení toliké.

Její vrchol bude zdolán
a po všech těch stoupačkách
čeká nás již jen a pouze
závěrečná koupačka.
 
Costa Brava moře skýtá
a já u něj zvolna sčítám
všechny škody na svém těle,
no vypadá vážně celé!

Figueres, Salvator Dalí,
bavíme se jako malí,
jen dvanáctá odbije,
už nás vítá Francie.

Zítra ještě Avignon
a pak zamíříme dom,
uteklo to jako nic,
tak hurá všedním dnům vstříc! 
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář