Výlet Klubu Celníků Praha do Plzně
Výlet Klubu Celníků Praha do Plzně
Klub celníků Praha podnikl v sobotu dne 20.4.2013 výlet do Plzně, jehož cílem byla návštěva stálé výstavní expozice historie celnictví a prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj. Po příjezdu do Plzně jsme tedy nejprve zamířili do ulice Antonína Uxy 11, kde se v upravených sklepních prostorách nynějšího Celního úřadu Plzeň nachází zmíněná expozice a kde nás již očekával správce depozitáře pan Mgr.Karel Sedláček, který nás s celou expozicí seznámil. Samotné exponáty jsou umístěny ve značně členitých prostorách, a to ve čtyřech středně velkých místnostech, pěti výklencích a využity jsou i spojovací chodby. Pan Sedláček nám na úvod připomněl dávnou minulost celnictví v českých zemích, o tom ostatně také vypovídá text „Historie celnictví v českých zemích od 10. století po současnost“ , umístěný na začátku expozice. Samozřejmě neopomněl ani finanční stráž, která měla v historii celnictví velký význam a přešel až do současnosti, k samotnému vzniku a budování expozice a shromažďování exponátů. Expozice byla připravována ve spolupráci s historiky a odborníky ze Západočeského muzea. Po úvodním slovu jsme se rozešli po výstavních prostorách. Mohli jsme nahlédnout do vybavené kanceláře finanční stráže, z doby před rokem 1918, o čemž svědčí podobizna císaře Franze Josefa zavěšená na stěně nad stolem, za kterým sedí úředník finanční stráže v životní velikosti, oblečen v dobové uniformě. Ostatně sbírka uniforem finanční stráže a celníků od 19.století až po současnost je chloubou expozice, je umístěná nejen v několika vitrínách, ale i v přilehlém skladu. Velkou vzácností je i mečík, používaný vyššími celními úředníky v období první republiky. K vidění jsou i uniformy např. slovenských či rakouských kolegů. Prohlédli jsme si také hodnostní označení, používaná v různých obdobích, včetně úředních titulů, dále různé pomůcky z dob dávných i nedávno minulých, mezi nimiž nechyběly různé druhy plombovacích kleští, pečetidel, pomůcek na odebírání vzorků sypkých materiálů, historickou váhu, počítačku na kličku, starobylý trezor. Snad nejstarší je truhla – pokladnice, předchůdkyně trezoru. Ta je doslova jako z pohádky. Připomenuta je i postava patrona celníků svatého Matouše, a to v textu z bible umístěném v jedné z vitrín. Svatý Matouš je v bibli jmenován jako celník a výběrčí daní. Připomenut je i bůh Merkur - patron obchodu, který je vyobrazen na malovaném terči. Ten zase mohou návštěvníci obdivovat na začátku expozice. Na vystavených snímcích ze 70.let minulého století jsme poznali i některé naše kolegy, zachycené při výkonu služby. A to jsme již v současnosti a můžeme si prohlédnout padělatelskou dílnu tabákových výrobků, která je umístěna v jednom z výklenků. Na závěr návštěvy jsme ještě poseděli ve společenské místnosti a pan Sedláček nám odpověděl na naše dotazy a seznámil nás s dalšími plány v souvislostí s expozicí – v současné době kompletuje sbírku zbraní, používaných od minulosti až po současnost. Část těchto zbraní jsme si rovněž mohli prohlédnout. Panu Sedláčkovi patří velký dík za přátelské přijetí a zajímavý výklad. Naše další kroky již vedly do areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj, kde jsme před samotnou prohlídkou zašli na oběd do restaurace Na Spilce. Ta se nachází na nádvoří pivovaru a byla vybudována v prostorách nevyužívaných spilek čili kvasíren. Provoz zahájila restaurace Na Spilce v roce 1992 v rámci oslav 150. Výročí založení pivovaru Plzeňský Prazdroj. Těší se jednomu prvenství – jedná se o největší pivnici v ČR, pojme cca 550 hostů. Když se přiblížil čas naší prohlídky pivovaru, přesunuli jsme se do návštěvnického centra hned naproti pivnice, kde byl naší skupině přidělen průvodce a prohlídka mohla začít. Nejprve jsme vyslechli několik úvodních slov a vydali se do stáčírny, kde se pivo stáčí do lahví a plechovek ( v době naší návštěvy ale linka v provozu nebyla). Z vysokého můstku nad samotnou rozlehlou halou stáčírny jsme měli dokonalý přehled po celé hale. Poté jsme se přemístili do varny – samotného srdce pivovaru.Prohlédli jsme si jak historickou varnu z 30. let minulého století zrekonstruovanou do původního stavu, tak i novou varnu Pilsner Urquell z r. 2004. Průvodce nám po celou dobu velmi zajímavě vyprávěl o historii i současnosti pivovaru, dozvěděli jsme se, že pivo typu „pilsner“ nebo „pils“, které se zde vyrábí, bylo poprvé uvařeno legendárním sládkem Josefem Grollem v Měšťanském pivovaru v Plzni 5. října 1842. Dnes již existují ve světě tisíce značek piva s označením „pilsner“. Samotný Plzeňský Prazdroj má ve 120 zemích registrovánu ochrannou známku „Pilsner Urquell“. Zásluhou formana a později hostinského Martina Salzmanna se pivo z Měšťanského pivovaru v Plzni dostalo do nejlepších podniků v Praze a prosadilo se i v lázeňských městech, kde se s ním seznámili zahraniční hosté. Další část prohlídkové trasy vede do smyslové expozice. Do prostor expozice nás vyvezl největší osobní výtah v ČR s kapacitou 72 osob. Nejprve nás čekal kruhový sál s působivou panoramatickou projekcí. Pak jsme pokračovali do samotné smyslové expozice, kde jsme se seznámili se surovinami, používanými při výrobě piva. Pivo se vaří výhradně z českých surovin – používá se ječný slad (ječmen je před zpracováním na slad podroben důkladné kontrole a použije se pouze ten nejkvalitnější), dále voda z vlastních artézských studní a kvalitní žatecký chmel. Slad může každý návštěvník ochutnat, je zde nabídnut k bližšímu prozkoumání v různých variantách ve specielních skleněných stojanech. Stejně tak lze ochutnat chmel, ten je v granulích umístěn v mlýncích a každý návštěvník má možnost osobně si umlít tento mimořádně hořký prášek k ochutnání. Chuť to opravdu nebyla příjemná, a proto jsme se již těšili na závěrečnou ochutnávku ležáku. Před tím jsme si ale ještě prohlédli tzv.síň slávy, kde jsou uchovány nejvzácnější předměty spojené s historií pivovaru. Hned u vstupu je umístěn portrét již dříve zmíněného prvního sládka Josefa Grolla, nechybí ani vitrína s poháry, z nichž pili významní hosté při návštěvě pivovaru. Snad nejvzácnější je pohár císaře Franze Josefa, pod kterým je v další vitríně vystavena i pamětní kniha, s vlastnoručním podpisem císaře. Závěrem jsme zamířili do velmi chladných ležáckých sklepů, které byly vyraženy ručně a celková délka jejich chodeb dosahuje 9 km. My jsme prošli pouze část chodeb a došli jsme do míst, kde se dosud vyrábí malá část piva tradiční metodou, tedy mladina se stáčí do dubových kádí, tam probíhá hlavní kvašení a mladé pivo pak dozrává v dubových ležáckých sudech. K těmto sudům jsme také nakonec došli a čekala nás závěrečná ochutnávku nefiltrovaného ležáku Pilsner Urquell, který nám načepoval sklepmistr přímo z ležáckého sudu. A tím naše návštěva pivovaru skončila. Cestou z ležáckých sklepů jsme potkali další skupiny návštěvníků - prohlídka pivovaru je totiž velkým lákadlem nejen pro tuzemské návštěvníky, ale i pro řadu zahraničních turistů. Jak nám prozradil náš průvodce, mimo skupin z různých evropských zemí, denně pivovar navštíví minimálně jedna skupina tchajwanců. Pivovar je i na tyto návštěvníky připraven a kromě běžných světových jazyků zajišťuje i prohlídky v čínštině. Závěrem jsme ještě navštívili nezbytnou prodejnu suvenýrů a pak už se vydali na cestu domů.
